Hlasování strana 2 z 5

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se chystá vydat exekutivní nařízení vyžadující od každého voliče, aby se před hlasováním prokazoval voličským průkazem. Republikánský šéf Bílého domu na své síti Truth Social také napsal, že až na výjimky nemá být ve volbách v USA možné korespondenční hlasování.

Do voličských seznamů na zastupitelských úřadech se k účasti na hlasování v říjnových volbách zapsalo 24 206 krajanů. Je to zhruba polovina z odhadu, se kterým pracovali na ministerstvu zahraničí v souvislosti se zavedením korespondenční volby. Číslo se podle resortu ještě bude měnit, protože úřady stále vyhodnocují žádosti, které přišly o víkendu včetně zemí s časovým posunem. Konečná lhůta pro zápis uplynula v neděli v šestnáct hodin.

Letos poprvé mohou krajané v zahraničí hlasovat ve sněmovních volbách korespondenčně. K tomu musejí být zapsáni na speciálním seznamu zastupitelských úřadů. Posledním dnem pro přihlášení je neděle 24. srpna. Zájem zatím projevilo třiadvacet tisíc lidí, nejvíce v USA, Kanadě a západní Evropě.

Republikánští zákonodárci v Texasu ve středu večer schválili změny volebních obvodů ve svém státě. Na popud prezidenta Donalda Trumpa tak učinili první krok k získání až pěti nových křesel ve volbách do federální Sněmovny reprezentantů v příštím roce. Informují o tom agentury AP a Reuters, podle nichž tak texaští republikáni zřejmě zahájili celostátní bitvu o překreslování volebních obvodů ve vlastní prospěch jedné ze dvou dominantních politických stran v USA.

Demokraté z texaské Sněmovny reprezentantů opustili svůj domovský stát, aby před blížícími se volbami do Kongresu v polovině prezidentského mandátu zablokovali překreslení hranic volebních obvodů, které by údajně bylo ve prospěch Republikánské strany. Podle serveru The Wall Street Journal (WSJ) „vypukla celostátní bitva“. Demokratičtí guvernéři Kalifornie či New Yorku totiž vyzvali k podobným změnám ve svých státech.

V newyorské čtvrti Brooklyn se uskutečnily těsné republikánské primárky do městské rady, vítěze od poraženého dělilo jen šestnáct hlasů. List The New York Times (NYT) však upozornil na to, že jeho zpravodajové nalezli mezi odevzdanými hlasy „několik sporných korespondenčních hlasovacích lístků“ – včetně hlasu od ženy, která zemřela před dvanácti lety.

Zákonodárce za vládnoucí stranu Jednotné Rusko Michail Tarasenko se v úterý zúčastnil jedenácti hlasování, přestože v ten samý den předseda sněmovny Vjačeslav Volodin informoval o jeho smrti. Píše to server BBC News. Jiný ruský zákonodárce situaci později vysvětloval „technickou závadou“.

Japonská vládní koalice ztratí po nedělních volbách většinu ve Sněmovně poradců, tedy horní komoře parlamentu. Premiér Šigeru Išiba však oznámil, že zůstane ve funkci navzdory další porážce jeho Liberálnědemokratické strany (LDP), informovala agentura Kjódó.

Čechům žijícím v zahraničí se letos vůbec poprvé otevírá možnost volit korespondenčně. Poštou by podle odhadů mohly odvolit desítky tisíc lidí. Ti už kvůli volbám do Poslanecké sněmovny nebudou muset cestovat na zastupitelský úřad, což pro část z nich znamenalo mnohahodinové přesouvání. Požádat o zapsání na seznam voličů je třeba do 24. srpna 2025. Co vše je potřeba splnit pro odvolení poštou? Web ČT24 přináší potřebné informace k využití nové formy hlasování.

Novou ukrajinskou premiérkou se ve čtvrtek stala Julija Svyrydenková, když ji do funkce zvolil parlament, píše agentura Reuters s odvoláním na opozičního poslance Oleksije Hončarenka. Devětatřicetiletá Svyrydenková, která byla dosud místopředsedkyní vlády a ministryní hospodářství, ve funkci nahradila Denyse Šmyhala. Prioritou jejího kabinetu je zajistit spolehlivé zásobování armády a posílit domácí produkci zbraní.

Britská vláda chce celoplošně a ve všech volbách dát aktivní volební právo lidem od šestnácti let věku. To už částečně platí ve Skotsku a Walesu. Navrhované změny ještě musí schválit parlament. Snížení věkové hranice u prvovoličů ze současných osmnácti na šestnáct let před příštími parlamentními volbami je součástí opatření na zvýšení účasti občanů na demokracii, uvedla vláda.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí návrhu na vyslovení nedůvěry. Důvodem je nezveřejněná SMS komunikace s šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Návrh, o kterém se má hlasovat ve čtvrtek 10. července, přichází v době, kdy Komise jedná se Spojenými státy o clech. Otázka důvěry se stala tématem ostré výměny mezi dvěma českými europoslanci – Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Ondřejem Dostálem (Stačilo!) v pořadu Události, komentáře, moderovaném Martinem Řezníčkem.

Poslanci Evropského parlamentu budou hlasovat o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi. Lídrům europoslaneckých frakcí to sdělila předsedkyně EP Roberta Metsolová, píše agentura DPA. Poslanci kritizují šéfku Komise kvůli kauze Pfizergate týkající se utajování její komunikace se šéfem farmaceutické firmy v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Šance na vyslovení nedůvěry je však minimální, napsal bruselský web Politico.

Senát Spojených států schválil návrh zákona republikánského prezidenta Donalda Trumpa o daních a výdajích, informují v úterý odpoledne středoevropského času tiskové agentury. Rozsáhlý balíček by do zákona zakotvil mnoho Trumpových hlavních priorit a zároveň zvýšil státní dluh podle odhadů o asi 3,3 bilionu dolarů (bezmála 70 bilionů korun). Balíček se nyní vrací do Sněmovny reprezentantů ke konečnému schválení poté, co Senát v návrhu učinil změny.

Čtvrteční vyjádření americké očkovací komise o tom, že do vakcín nepatří látka thimerosal, o jejíž rizikovosti neexistují žádné důkazy, reálně změní jenom málo. Podle expertů je ale spíše silnou zprávou současné administrativy směrem k odpůrcům očkování.

Vláda ustála středeční hlasování o vyslovení nedůvěry. Bitcoinová aféra ale pokračuje, ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) ve středu odpoledne zveřejnila předběžnou časovou osu kauzy, celou věc prověřuje také Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). V Událostech, komentářích o aktuální politické situaci mluvili ministr kultury Martin Baxa (ODS), místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher, senátor Ondřej Lochman (STAN), poslanec Radek Koten (SPD) a předseda Pirátů Zdeněk Hřib.

Úterní mimořádná schůze sněmovny svolaná opozicí k pokusu o vyslovení nedůvěry vládě je příležitostí pro obě strany, míní předsedkyně dolní komory parlamentu a vládní TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. V Interview ČT24, které vedla Tereza Řezníčková, také řekla, že bitcoinová kauza, kvůli které opozice hlasování vyvolala, podle ní nedosahuje takových rozměrů, aby o důvěru musela žádat sama vláda.

Koalice bude při hlasování o jedné z posledních vládních priorit – zavedení jednotného měsíčního hlášení – nejednotná. Předmětem sporu jsou úpravy načtené ODS před druhým čtením, které by osvobodily od daně mimo jiné bitcoinové miliardáře. Strana tak učinila bez předchozí konzultace s ostatními. Opozice změny spojuje s bitcoinovou kauzou, kvůli níž rezignoval exministr spravedlnosti Pavel Blažek (za ODS).

Sobotní mimořádné volby do zastupitelstev čtyř obcí přilákaly 61,2 procenta voličů. Je to více než při předchozím komunálním hlasování v březnu, kdy k urnám v šesti obcích přišlo v průměru 53 procent voličů. Oznámil to v noci na neděli Český statistický úřad (ČSÚ). Volby se v sobotu konaly v Adamově na Kutnohorsku, Lužcích na Berounsku, Kamenném Malíkově na Jindřichohradecku a Ždírci na Českolipsku.

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.

Financování nepedagogických pracovníků jako školníků uklízeček či kuchařek zřejmě bude od příštího roku převedeno ze státu na obce a kraje jako zřizovatele škol. Ve sněmovně to ve středu prosadila vládní koalice přes odpor opozičních hnutí ANO a SPD. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů má zase být ze státního rozpočtu. Novelu školského zákona nyní posoudí Senát.

Venezuelská volební komise oznámila, že tamní parlamentní „volby“ vyhrála s výraznou většinou vládnoucí Sjednocená socialistická strana. Volby v zemi nejsou svobodné, režim autoritářského vůdce Nicoláse Madura politické odpůrce pronásleduje.

V říjnových volbách do Poslanecké sněmovny budou Češi žijící v Americe vybírat z kandidátek pro Středočeský kraj. Moravskoslezský bude určen pro české voliče ze zemí v pásu od Velké Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko a Portugalsko a Jihomoravský pro zbylé státy kontinentu včetně Ruska a Turecka. Hlasy z ostatních světadílů, tedy z Austrálie, Afriky a Asie, budou směřovat kandidátům z Prahy.

Albánský premiér Edi Rama zřejmě směřuje k volebnímu vítězství. Po sečtení zhruba čtyřiceti procent okrsků má jeho Socialistická strana 53 procent hlasů odevzdaných v nedělních parlamentních volbách, píší odpoledne místní média. Sčítání hlasů, z nichž mnohé jsou ze zahraničí, by mohlo trvat zhruba dva dny. Demokratická strana exprezidenta Saliho Berishi a její spojenci dostali podle průběžných výsledků 34 procent hlasů.