Hlasování strana 2 z 5

Ve volbách do Evropského parlamentu 7. a 8. června by mohlo v České republice hlasovat také až tři a půl tisíce cizinců. Tolik je jich zapsaných v seznamu voličů, jak vyplývá z dat ministerstva vnitra. Je to o dvanáct set více než v předchozích eurovolbách v roce 2019. Volit zástupce České republiky do Evropského parlamentu mohou u nás cizinci s trvalým nebo přechodným pobytem a registrací v seznamu voličů.

Týden před volbami do Evropského parlamentu uspořádal v Paříži mítink největší favorit hlasování ve Francii. Stranu Národní sdružení podle průzkumů podporuje přes 32 procent dotázaných, společnou kandidátku vládní koalice pouze 16. Nacionalistické uskupení těží z obav před migrací, klesající kupní sílou a upozorňuje na problémy zemědělců.

Přesně za sedm dní začnou čeští voliči vybírat ve volbách své zástupce v Evropském parlamentu. V těchto dnech se roznášejí do schránek poslední volební lístky, členové volebních komisí procházejí potřebným školením a zájemcům pomalu končí termín na to si vyřídit volební průkazy pro případ, že chtějí volit jinde než v místě svého trvalého bydliště.

Předloha k zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí má za sebou druhé čtení, závěrečné schvalování by se mohlo uskutečnit ještě tento měsíc. Poslanci opozičního hnutí ANO navrhli další úpravy koaliční volební novely, SPD prosazuje její zamítnutí. Mimořádná schůze svolaná z koaličního podnětu k druhému čtení trvala dva jednací dny, debata vyplnila zhruba dvacet hodin čistého času. Skončila v pátek odpoledne.

Poslanci pokračovali ve čtvrtek v projednávání koaličního návrhu na zavedení možnosti korespondenční volby pro české občany žijící v zahraničí. Mimořádná schůze svolaná z podnětu vládního tábora se zabývala druhým čtením volební novely, v níž mohli podávat pozměňovací návrhy. Do rozpravy se hlásili převážně poslanci opozičních hnutí. Program zákonodárci schválili až po šesti a půl hodinách od zahájení jednání. Opozice byla proti. Čtrnáctihodinové jednání bylo přerušeno v pátek v jednu hodinu ráno. Znovu se poslanci sejdou v devět hodin. Možné je i jednání o víkendu.

Voliči čtyř okresů na severu Kosova, kde tvoří většinu srbské obyvatelstvo, hlasovali v neděli o odvolání starostů z řad etnických Albánců. Ti se úřadu ujali po loňských místních volbách, které etničtí Srbové bojkotovali. To se zopakovalo i nyní. Výsledky referenda jsou neplatné, zúčastnilo se jen 253 ze 45 tisíc oprávněných voličů.

Jen okolo deseti věřitelů hutní společnosti Liberty Ostrava přišlo na schůzi v hotelu Kovák v jejím těsném sousedství, kde hlasovali o předloženém restrukturalizačním plánu. Většina ze zhruba třinácti set věřitelů hlasuje korespondenčně, na což mají ještě týden čas. Rozhodnutí padne po 15. dubnu. Zástupce dodavatelské společnosti Tameh Czech představitelé Liberty na schůzi nevpustili, Tameh to považuje za skandální.

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) není podle informací deníku Bild spokojeno s vyjádřením svého poslance a dvojky na stranické kandidátce pro volby do Evropského parlamentu Petra Bystroně k podezřením z braní úplatků od proruské propagandistické platformy. Sociálnědemokratický poslanec Jörg Nürnberger Bystroně vyzval, aby odstoupil z čela slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny.

Slovensko čeká nejtěsnější souboj ve druhém kole prezidentských voleb od zavedení přímé volby v roce 1999, píše slovenský tisk. Sobotní první kolo vyhrál exministr zahraničí Ivan Korčok, na druhém místě skončil předseda parlamentu Peter Pellegrini. Tomu většina průzkumů předpovídala vítězství, porážka podle tisku „otřásla pozicí dosavadního favorita“. Některé listy hodnotí hlasování jako referendum o vládní koalici či přímo o premiérovi Robertu Ficovi.

Zástupci všech sněmovních stran jednali ve středu o koaliční předloze na zavedení možnosti korespondenčního hlasování pro Čechy žijící v zahraničí. Debata se týkala parametrů volby, jak je obsahuje novela, a chystaných pozměňovacích návrhů. Jednání budou pokračovat, řekli předsedové frakcí vládní TOP 09 Jan Jakob a opozičního hnutí ANO Alena Schillerová. Spornou novelou se nyní zabývají sněmovní výbory.

Irové v pátečním referendu jasně odmítli změny ústavy, oznámil v sobotu irský premiér Leo Varadkar. Hlasovalo se o návrhu, aby se vypustila formulace o ženách v domácnosti a rodině tvořené výhradně sezdanými páry. Výsledky jsou zcela zřejmé, vláda je respektuje a přijímá za ně zodpovědnost, dodal předseda vlády podle serveru deníku The Irish Times.

Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních „volbách“ a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který v neděli oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu. USA volby označily za zinscenované. První „výsledky“ hodlá ústřední volební komise oznámit kolem půlnoci SEČ.

Senátoři odmítli ratifikaci Istanbulské úmluvy. Dokument Rady Evropy proti násilí na ženách a domácímu násilí tak Česko do svého právního řádu nepřijalo ani osm let poté, co jej podepsalo. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) to označil za zklamání. Členka ústavně-právního výboru horní komory Daniela Kovářová (nestr.) prohlásila, že senátoři hlasující pro ratifikaci úmluvy se nechali „nalákat na vějičku názvu“. Podle ní v dokumentu nejde pouze o násilí na ženách.

Sněmovna ve čtvrtek v devět hodin večer přerušila debatu o koaličním návrhu na uzákonění možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Skoro celý jednací den vyplnilo zjevně obstrukční vystoupení předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury, který hovořil téměř jedenáct hodin. Navrhl zamítnutí novely. Podle něj je účelová a není v souladu s ústavou. Po něm vystoupil už jen předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO), který varoval před zvýšením polarizace ve společnosti. Koalice svůj návrh hájí a oponuje tím, že krajané žijící v zahraničí budou moci snáze uplatnit své volební právo. K úvodnímu kolu diskuse o volbě poštou se poslanci opět vrátí v pátek ráno.

Sněmovna od středečního rána v úvodní debatě řešila sporný koaliční návrh na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Debata se protáhla do půlnoci, poté byla schůze přerušena. Zákonodárci budou znovu jednat ve čtvrtek od devíti hodin ráno. Opozičnímu hnutí ANO, které proti novele tvrdě vystupuje, se večer nepodařilo prosadit návrh na přerušení debaty o předloze do konce letošního roku. Do sálu stačil dorazit dostatečný počet zákonodárců koaliční většiny na to, aby tento procedurální návrh neprošel.

Korespondenční volbu by mohli Češi v zahraničí poprvé využít ve volbách do sněmovny v roce 2025. Od roku 2026 by mohli dopisem hlasovat také v prezidentských a evropských volbách. Návrh koaličních poslanců ve středu podpořila vláda. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.

Pražští zastupitelé ve čtvrtek po několikahodinové diskuzi schválili rozpočet na příští rok. Počítá s příjmy zhruba 105,8 miliardy a výdaji 109,42 miliardy korun, což je na příjmové i výdajové stránce meziroční zvýšení. Rozdíl příjmů a výdajů vyrovnají peníze z vlastních zdrojů z minulých let. Na investice je vyčleněno asi 21,32 miliardy korun, což je oproti letošnímu rozpočtu o 1,12 miliardy víc.

Rodná čísla v občanských průkazech pravděpodobně zůstanou, přestože z nich lze vyčíst údaje o věku a pohlaví jejich nositele. Poslanecká sněmovna to během úterní schůze schválila v rámci vládní novely o občanských průkazech. Nyní ji dostane k projednání Senát. Sněmovna ukončila jednání před osmou večer.

Zástupkyně ministra pro legislativu a členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jana Michailidu (Piráti) v Pirátské straně cítí poptávku po změně způsobu, jakým je partaj vedena a jakým se snaží dělat reformy. Řekla to v pořadu 90' ČT24. Vyzyvatelé na funkci předsedy strany se tak podle ní najdou. Kandidovat chce třeba i hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti), který by si přál, aby strana byla soudržná tak jako v roce 2017.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš nepřijal rezignaci Jakuba Michálka na funkci předsedy poslaneckého klubu strany. Michálek nabídkou reagoval na výsledek on-line hlasování, ve kterém členové Pirátů těsnou většinou rozhodli o jeho odvolání z širšího vedení strany – Republikového výboru. To bylo reakcí na Michálkem podaný návrh změn ve vnitřním fungování strany. Michálek po jednání se stranickými kolegy uvedl, že Bartoš bude mít rezignační dopis u sebe a domluvili se na dalším jednání s klubem za týden. Od zbývajících tří pirátských poslanců i dalších členů strany cítí podporu. Beze změn ve fungování Pirátů ale nevidí garanci dosažení politických cílů.

Poslanci začnou v úterý dopoledne další debatu o vyslovení nedůvěry vládě. Navrhlo to hnutí ANO. To si totiž nedovede představit, že by v kabinetu byl i nadále ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který v telefonu používal stejnou šifrovací aplikaci jako lidé spojovaní s kauzou Dozimetr. Jedná se o vyfabulovanou věc, která má zakrýt problémy hnutí ANO, uvedla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v Interview ČT24. Jednání bude podle ní dlouhé a předpokládá, že se poslanci k hlasování dostanou ve středu.

Konsolidační balíček by mohl – podobně jako například vládní důchodové novely – skončit před Ústavním soudem. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové to připadá v úvahu mimo jiné kvůli tomu, že koalice prosadila pevný čas hlasování ve sněmovně. Opozice se ale podle ní nepokusí dalšími obstrukcemi toto hlasování dál odkládat. I kdyby však následně u Ústavního soudu neuspělo, podstatnou část změn, které balíček zavádí, chce ANO zrušit, pokud se v budoucnu dostane do vlády, řekla Schillerová v Interview ČT24.

Premiér Petr Fiala (ODS) má kauzu setkání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) s lobbistou Martinem Nejedlým za uzavřenou. I když ještě promluví s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem o výsledcích víkendového hlasování jeho spolustraníků o výzvě k Blažkově odstoupení, lídři dalších vládních stran se k případu vracet nechtějí. Fiala to řekl novinářům při středeční návštěvě Loun.

Piráti ve stranickém hlasování vyzvali své zákonodárce, aby navrhli okamžité odvolání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) z čela resortu. Podnětem k hlasování bylo Blažkovo srpnové setkání s proruským lobbistou a někdejším poradcem prezidenta Martinem Nejedlým. Piráti navíc vyzvali svého předsedu Ivana Bartoše, aby ohledně Blažkova setrvání ve vládě zjistil i názor poslanců a ministrů STAN, s nimiž Piráti kandidovali v koalici. Premiér a Blažkův stranický šéf Petr Fiala (ODS) uvedl, že personální obsazení resortů mají v ruce jednotlivé koaliční strany. Celkem hlasovalo 545 členů pirátské strany, pro vítězný návrh hlasovalo 331.