Ukrajinský parlament schválil premiérkou Juliji Svyrydenkovou

Novou ukrajinskou premiérkou se ve čtvrtek stala Julija Svyrydenková, když ji do funkce zvolil parlament, píše agentura Reuters s odvoláním na opozičního poslance Oleksije Hončarenka. Devětatřicetiletá Svyrydenková, která byla dosud místopředsedkyní vlády a ministryní hospodářství, ve funkci nahradila Denyse Šmyhala. Prioritou jejího kabinetu je zajistit spolehlivé zásobování armády a posílit domácí produkci zbraní.

Podle fotografie elektronické hlasovací tabule ve sněmovně, kterou zveřejnil další zákonodárce Jaroslav Železnjak, hlasovalo 22 poslanců proti jejímu jmenování a 26 se zdrželo.

Parlament také potvrdil ve funkci ministra zahraničí dosavadního šéfa diplomacie Andrije Sybihu. Šmyhala zákonodárci schválili na postu ministra obrany, napsala agentura Reuters.

Podle předchozích prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se zdálo, že by se dosavadní ministr obrany Rustem Umerov mohl stát novým velvyslancem ve Spojených státech. Ve čtvrtek ale Zelenskyj na síti X napsal, že velvyslankyní v USA by měla být nynější místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová.

Stefanišynovou, která měla ve vládě odpovědnost za euro-atlantickou integraci Ukrajiny, nyní Zelenskyj jmenoval zvláštní prezidentskou představitelkou v USA. Tato funkce jí podle hlavy státu umožní rozvíjet vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem, než se stane velvyslankyní.

„Válka nedává prostor k otálení,“ řekla Svyrydenková

Svyrydenkovou Zelenskyj požádal v pondělí, aby se ujala funkce šéfky vlády. Svůj krok zdůvodnil potřebou posílit potenciál domácí ekonomiky a zvýšit výrobu zbraní. „Je pro mě velkou ctí vést dnes vládu Ukrajiny,“ napsala po svém zvolení politička na síti X.

„Mým hlavním cílem jsou skutečné, pozitivní výsledky, které každý Ukrajinec pocítí v každodenním životě. Válka nedává prostor k otálení. Musíme jednat rychle a rozhodně,“ podotkla dále s tím, že priority její vlády pro prvních šest měsíců jsou spolehlivé zásobování armády, rozšíření domácí výroby zbraní a posílení technologické síly obranných sil.

Nahrávám video

Slíbila také podporu podnikatelům, širokou deregulaci a zrychlení rozsáhlé privatizace. „Zároveň jsme už zahájili optimalizaci státní správy a spouštíme úplný audit veřejných výdajů s cílem dosáhnout skutečných úspor. Žádná politická loajalita – jen čísla a reálné výsledky,“ doplnila.

Svyrydenková vyjednávala dohodu o nerostech s USA

Svyrydenková je vystudovanou ekonomkou. Od roku 2021 působila jako první místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství. Letos podle Reuters sehrála klíčovou roli při jednání s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa o dohodě týkající se přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům. Dohoda byla předmětem dlouhého vyjednávání a nakonec ji na přelomu dubna a května podepsali ve Washingtonu právě Svyrydenková a americký ministr financí Scott Bessent.

Politička je představitelkou mladé generace ukrajinských lídrů, jako je Zelenskyj, kteří vedou zemi v době ruské plnohodnotné invaze a ostře kontrastují s elitami sovětského typu, které dominují v Rusku, napsala o ní zase agentura AFP.

Svyrydenková působila pět let ve správě Černihivské oblasti a následně se přesunula do Kyjeva, kde se stala zástupkyní šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka. „Z toho plyne určitá kritika, kdy někteří soudí, že je to člověk Jermaka, že je to člověk Zelenského,“ přiblížila zahraniční zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Šmyhal, jehož demisi parlament přijal ve středu, stál v čele ukrajinské vlády od března 2020, což z něj učinilo nejdéle sloužícího předsedu vlády této země od doby, kdy získala nezávislost na Sovětském svazu v roce 1991.

První a dosud jedinou ženou v čele ukrajinské vlády byla Julija Tymošenková, která proslula jako jedna z vůdčích osobností takzvané oranžové revoluce. Premiérkou byla nejprve od ledna do září 2005 a poté znovu od prosince 2007 do března 2010.

Svyrydenková byla od roku 2021 ministryní hospodářství a zároveň první místopředsedkyní vlády. V dubnu 2025 stála v čele ukrajinské delegace, která ve Washingtonu dojednala dohodu mezi Spojenými státy a Ukrajinou o nerostných surovinách.

Kyjev a Washington poté spustily společný investiční fond pro obnovu Ukrajiny. Šlo o součást dohody o přístupu Američanů k ukrajinským přírodním zdrojům. Hodnota nerostného bohatství v hloubi Ruskem okupovaných území Ukrajiny činí podle Svyrydenkové okolo 350 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu korun).

Na sociální síti X Svyrydenková 23. dubna napsala, že její země je připravena vyjednávat, ale nikoliv kapitulovat, a zdůraznila, že jde rovněž o principiální postoj ukrajinské delegace na jednání v Londýně se západními partnery. Za nezbytný první krok označila úplné příměří.

„Naši lidé nepřijmou zmrazený konflikt maskovaný jako mír. Nikdy neuznáme okupaci Krymu. A pokud nezískáme členství v NATO, bude Ukrajina vyžadovat závazné bezpečnostní záruky, a to dostatečně silné, aby odradily příští agresi v budoucnu, a dostatečně jasné, aby zajistily trvalý mír,“ vysvětlila tehdy.

Svyrydenková v únoru 2025 uvedla, že ukrajinská ekonomika po bezprecedentním propadu o třicet procent v roce 2022, kdy ruská vojska vpadla do země, pokračuje – a to i zásluhou finanční pomoci od zahraničních partnerů – v postupném růstu. Již v roce 2023 ekonomika vzrostla o pět procent, loni o 3,6 procenta a hospodářský růst se očekává i letos.

V srpnu 2022 ukrajinská vláda pověřila Svyrydenkovou vedením meziresortní pracovní skupiny pro implementaci politiky státních sankcí. Svyrydenková jednala s dalšími zeměmi o posílení sankcí proti Rusku, zejména se zástupci Británie.

V politice začínala v roce 2015, kdy se stala poradkyní hejtmana Černihivského rajonu, který leží na severu Ukrajiny a hraničí s Ruskem a Běloruskem. V minulosti působila také jako zástupkyně vlivného šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka.

Narodila se 25. prosince 1985 v Černihivu. Vystudovala Kyjevskou národní obchodní a ekonomickou univerzitu, kde získala titul v oboru antimonopolního managementu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěBrífink Kallasové po jednání unijní Rady pro zahraniční věci

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
12:54Aktualizovánopřed 1 mminutou

Babiš zahájil návštěvu Izraele, bude jednat o protivzdušné obraně

Český premiér Andrej Babiš přistál v izraelském Tel Avivu, kde zahájil třídenní pracovní návštěvu Izraele. V pondělí má na programu jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Hlavním cílem cesty je podle Babiše jednání o protivzdušné obraně, především o možnostech ochrany Česka před raketovými a balistickými útoky.
před 19 mminutami

Uzavření estonsko-ruské hranice bude pro Narvu bolestivou ranou, míní exstarostka

Plánované uzavření estonsko-ruské hranice od 1. prosince bude bolestivou ranou pro pohraniční město Narva. Podle bývalé starostky Katri Raikové sice rozhodnutí není překvapivé, místní obyvatelé však doufali, že k němu nedojde. Upozornila na to na sociálních sítích.
před 31 mminutami

Ruský vliv na Madagaskaru sílí, hraje se i o klíčový průliv

Spojené státy varovaly Madagaskar před prohlubováním vazeb s Moskvou. Po loňském převzetí moci armádou Rusko dodává africké zemi zbraně a na ostrově působí jeho polovojenské Africké síly. Vliv Kremlu prosakuje také do informační a kulturní sféry. Sílící ruský vliv na africkém kontinentu je znát především ve vojenském sektoru, přináší ale spíše smíšené výsledky, jak ukázala zkušenost zemí Sahelu. Moskvě se navíc nedaří konkurovat Evropě a Číně v oblasti obchodu a investic.
před 46 mminutami

Ukrajinci zasáhli Krymský most, provoz je omezen

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných. V důsledku ukrajinského útoku je také omezen provoz na Krymském mostě spojujícím okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Ruské drony zasáhly Dnipro a Záporožskou oblast.
09:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruská správa plánuje zabavit přes 1100 domů v okupované části Chersonské oblasti

Ruské okupační úřady plánují převést více než 1100 domů v okupované části Chersonské oblasti do „obecního“ vlastnictví. Nemovitosti lidí, kteří uprchli před válkou, chtějí prohlásit za „majetek bez vlastníka“. V pondělí o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
před 1 hhodinou

Hinduisté slaví svátek boha Slunce koupelí v řece

Hinduisté uzavírají oslavy svátku zasvěceného bohu Slunce Súrjovi a bohyni Chhathi Maie. Chhath púdža pochází ze severovýchodu Indie a Nepálu, díky diaspoře se však slaví po celém světě. Smyslem svátku je vyjádřit vděčnost za dary života na Zemi a naplnit niterná, osobní přání. Trvá čtyři dny a tři noci, během nichž věřící drží přísný půst a připravují tradiční pokrmy symbolizující čistotu a oddanost. Uklízejí okolí svých domovů, obětují květiny a potraviny, zpívají chvalozpěvy a podstupují několik rituálních koupelí. Vyvrcholením oslav je věnovaní darů zapadajícímu a následující ráno vycházejícímu slunci, které věřící přinášejí stojíce v řece. Poté se rodiče modlí za ochranu svých dětí a za štěstí a klid celé rodiny.
před 4 hhodinami

Kyjev není na zimu připravený, obávají se jeho občané a viní Klyčka

Na nepřipravenost Kyjeva na nadcházející zimu upozorňují obyvatelé ukrajinské metropole i prezident Volodymyr Zelenskyj – obě strany viní starostu hlavního města Vitalije Klyčka. Ten se proti výrokům Zelenského ostře ohrazuje a vyzývá ke spolupráci v těžkých časech. Kyjev může znovu čelit výpadkům elektřiny a nedostatku tepla i vody. Potenciální problém představuje i kanalizační systém.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.