Dodávky amerických zbraní již směřují na Ukrajinu. Podle agentury Reuters to prohlásil prezident USA Donald Trump. Dodal, že za vojenské dodávky zaplatí NATO a Spojené státy nevyšlou na Ukrajinu žádné vojáky. Napadená země mezitím hlásí další mrtvé po ruských útocích.
Trump podle Reuters v úterý večer oznámil, že na Ukrajinu už míří některé střely pro systémy protivzdušné obrany Patriot. „Přicházejí z Německa,“ řekl. V pondělí uvedl, že evropské země budou moci nově nakoupenými zbraněmi nahradit ve svých skladech ty, které pošlou na pomoc Kyjevu.
„Konkrétní další zbraně, které by na Ukrajinu měly dorazit, neznáme. Zřejmě i kvůli tomu, že Německo je jednou z těch hlavních zemí, které řeší spolupráci mezi USA a Ukrajinou a stále je rozhodnuto vést tu politiku, kdy nebudou Kremlu říkat, co se na Ukrajinu dováží, a to čistě ze strategických důvodů. Víme, že by se mělo jednat spíše o obranné zbraně, rakety do systémů protivzdušné obrany Patriot či munici,“ uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová.
Hrozba sankcemi
Americký prezident se v posledních měsících snažil zprostředkovat zastavení bojů a mírová jednání. Zatímco Ukrajina s bezpodmínečným příměřím opakovaně souhlasila, Rusko na tento americký návrh nepřistoupilo.
Trump v pondělí Rusku pohrozil, že pokud nebude do padesáti dnů uzavřena dohoda o ukončení války, tak na něj uvalí stoprocentní clo. Druhotné sankce pak podle Bílého domu dopadnou na země, které od Ruska nakupují ropu. Prezident rovněž uvedl, že je velmi nespokojen s přístupem ruského vládce.
„Vladimir Putin říká, že chce mír. Ale jsou to jenom slova a žádné činy. Když se nad tím zamyslíte, dosáhli jsme už tolika mírových dohod. Indie a Pákistán. Kongo. (...) Vladimir mi zavolal a řekl, že by mi rád pomohl domluvit další, třeba s Íránem. Odpověděl jsem mu, Vladimire, já bych chtěl pomoct jen s jednou dohodou. S Ruskem. Protože je jediná, kde se nám moc dobře nedaří,“ konstatoval šéf Bílého domu.
„Trump zřejmě konečně pochopil, že bez toho, že by byl Západ včetně USA připraven zatlačit na Putina takovým způsobem, že jak pro Ukrajinu, tak pro Rusko nebude výhodné v tom konfliktu pokračovat, tak dohoda nebude možná. Je to důležitý posun, ale může se to ještě zvrátit,“ míní amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Trumpova vyjádření o možných amerických restrikcích označil v úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov za vážná. Rozhodnutí o dodávkách zbraní Ukrajině, které zaplatí evropské země, pak podle Peskova Kyjev vnímá jako signál k pokračování konfliktu.
Rusko opakovaně tvrdí, že je připraveno jednat o mírovém řešení, pokud ale svých cílů nedosáhne diplomatickou cestou, bude podle Moskvy válka pokračovat.
Peníze na vyzbrojování
Na vyzbrojování Ukrajiny financováním amerických zbraní se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a Kanada, řekl v pondělí šéf NATO Mark Rutte. Naopak Česko se k této iniciativě nepřipojí, jak v úterý řekl serveru Publico premiér Petr Fiala (ODS). Uvedl, že Praha se soustředí na jiné cesty, jak Ukrajině pomoci, včetně muniční iniciativy.
Trumpovi tento nový přístup v rámci jeho obchodní strategie vyhovuje, soudí Kozák. „Američtí vojáci neumírají, americké firmy vyrábějí naplno, a ještě navíc to celé platí někdo jiný (evropští daňoví poplatníci). Bohužel hrozí, že v takovéto konstelaci konflikt může pokračovat ještě poměrně dlouhou dobu,“ podotkl amerikanista.
Podle listu Financial Times (FT) se Trump v soukromém rozhovoru ptal svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla schopná udeřit na Moskvu, pokud by Spojené státy Kyjevu poskytly zbraně dlouhého doletu.
Šéf Bílého domu podle FT vybízel napadenou zemi, aby zesílila údery v hloubi ruského území. Bílý dům informace listu o podněcování útoků na Rusko popřel.
V úterý Trump řekl, že Zelenskyj by neměl útočit na Moskvu a že Putin by měl souhlasit ve stanovené lhůtě s příměřím. „Pokud po 50 dnech nebudeme mít dohodu, tak to bude hodně špatné,“ řekl.
Na otázku novinářů, zda je nyní na straně Kyjeva, americký prezident odpověděl, že není na ničí straně. Následně prohlásil, že je na straně lidskosti. „Chci zastavit zabíjení,“ uvedl.
Další oběti na Ukrajině
Ruské údery na sousední zemi ale pokračují a místní úřady hlásí mrtvé. Nejméně dva lidé ve středu přišli o život a pět lidí bylo zraněno při náletech ruských dronů na Charkovskou oblast. Šéf tamní správy Oleh Syněhubov řekl, že během dvacetiminutového dronového úderu otřáslo Charkovem nejméně sedmnáct explozí.
Osmašedesátiletý muž zemřel v Kupjansku a další, o rok mladší, v blízké vsi Prykolotne. Při ostřelování města Nikopol na jihu země pak ruská armáda jednu ženu zabila a pět lidí zranila.
Náčelník vojenské správy Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul uvedl, že proti tomuto průmyslovému městu nasadili Rusové drony i rakety. Šlo o největší útok na toto město od začátku války, Rusové použili balistickou raketu a 28 dronů. Rozsáhlý útok přerušil dodávky elektřiny a vody.
Nikdo nezemřel, ale sedmnáctiletý chlapec utrpěl zranění břicha. Lékaři nyní bojují o jeho život, napsal na sociální síti náčelník vojenské správy města Oleksandr Vilkul. Při útoku byl podle něj zničen průmyslový podnik, jehož zaměstnanci unikli smrti a zraněním, protože v době poplachu byli v krytech. Ve městě vypuklo několik požárů a jsou škody na infrastruktuře.
„Údery ale byly i v jiných městech, například ve Vynnicji, kde došlo k poškození průmyslové budovy, zároveň byly poškozeny i další čtyři civilní budovy, a to zřejmě kvůli tlakové vlně,“ sdělila Stomatová.
Ruské drony zasáhly polskou továrnu
Ve zmíněné Vynnicji si rozsáhlý útok ruských dronů vyžádal osm zraněných, dva jsou ve vážném stavu. Záchranáři uvedli, že drony udeřily na dva civilní průmyslové objekty a čtyři obytné domy. Ruské bezpilotní letouny rovněž zasáhly továrnu polské skupiny Barlinek, na kterou zaútočily ze tří stran, uvedl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski s odvoláním na šéfa podniku, specializujícího se na výrobu dřevěných podlah. „Zločinná válka (ruského vůdce Vladimira) Putina se přibližuje k našim hranicím,“ napsal ministr.
Gubernátor ruské Voroněžské oblasti Alexandr Gusev prohlásil, že v regionu podlehl těžkým zraněním hlavy muž, který po úterním ukrajinském dronovém útoku skončil v kómatu. Gubernátor ruské Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov později na Telegramu uvedl, že při cíleném útoku ukrajinského dronu na osobní automobil ve Volokonovském okrese zahynul jeden muž a druhý skončil s mnohočetnými poraněními od střepin v nemocnici. Podobná tvrzení však nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Rusko prakticky každou noc útočí na ukrajinská města s nasazením stovek bezpilotních letounů a desítek střel a raket různých typů. Také Ukrajina posílá na ruské území drony, přičemž cílí hlavně na průmyslovou a vojenskou infrastrukturu. Tvrdí, že jejím záměrem je oslabit bojeschopnost sousední země, která proti ní čtvrtým rokem vede útočnou válku.
