Zbraně

Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliard korun). S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve čtvrtek napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.

Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.

Ukrajinský parlament ve středu schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro šedesát procent všech výdajů. Informovala o tom premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), napsala agentura Reuters.

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Téměř dvacet tisíc kusů munice, která patřila německé armádě, ukradli tento týden neznámí pachatelé z nákladního vozu, jenž ji převážel. Informoval o tom časopis Der Spiegel, kterému to potvrdilo ministerstvo obrany. Podle prvotního vyšetřování civilní firma, která byla na převoz najatá, nechala kamion stát na parkovišti přes noc bez ostrahy.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Na trh práce dopadá růst tuzemských firem z obranného a bezpečnostního odvětví. Někteří lidé k dotčeným společnostem přecházejí z autoprůmyslu, na kterém česká ekonomika stojí. Podle zbrojařů, kteří mají momentálně zakázek dost, jde o pracovníky ve výrobě i lidi v managementu. Zástupci obou odvětví ale říkají, že zároveň roste i spolupráce mezi obory.

Zájem o moderní historický šerm v Česku v posledních letech skokově roste. Potvrzují to data mezinárodní platformy HEMA (Historical European Martial Arts) Ratings, podle které se počet českých účastníků historicko-sportovních turnajů od roku 2015 zvýšil více než desetinásobně – z tehdejších 22 na letošních 229 šermířů. Počet aktivních klubů vzrostl z osmi na 35. Úspěchy na mezinárodní úrovni přitom sbírají i samotní čeští sportovci. V první světové stovce HEMA statistik je několik Čechů.

Před rokem vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Na obou stranách hranice se část lidí vrátila do svých domovů. ČT sledovala dění v nejsevernějším izraelském městě Metula. Některé domy jsou již opraveny. Vrátilo se ale jen třicet procent předválečné populace. Také do jižního Libanonu se zčásti vracejí obyvatelé, ovšem navrací se i Hizballáh, na který pak útočí izraelské drony a letadla. Mnozí lidé si tak uvědomují, že současné příměří v oblasti, kde na sebe shlížejí Izrael a Libanon, není mírem.

Mezinárodní tým vedený antropology z Univerzity Karlovy provedl výzkum, který přinesl první přímá měření během takzvaného vytrvalostního lovu, prastaré lovecké strategie, při níž člověk uštve kořist pěším pronásledováním. Výsledky ukazují, že tato forma lovu je energeticky výhodná a zvládnutelná dokonce i pro moderního, neaklimatizovaného člověka.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na úterní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. Informoval o tom úřad slovenské vlády.

Ukrajina koupí od Francie sto bojových letounů Rafale, oznámil v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po podpisu „historické“ dohody s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem, uvedla stanice TF1 Info. Dodávky by mohly podle expertů trvat několik let.

Německo zruší omezení týkající se vývozu zbraní do Izraele, která zavedlo v srpnu kvůli válce v Pásmu Gazy, sdělil agentuře DPA mluvčí vlády Stefan Kornelius. Rozhodnutí podle něj nabyde účinnosti 24. listopadu.

Ve francouzském Marseille byl zastřelen Mehdi Kessaci, druhý bratr protidrogového aktivisty Amina Kessaciho. Podle vyšetřovatelů je možné, že za vraždou stojí jeden z místních gangů, které svádějí boje o území. Podle BBC se tak děje zejména ve čtvrtích s vysokým podílem přistěhovalců. Marseille, kde se vloni stalo 64 vražd, ale není jediným místem, které násilí postihlo. V reakci na rostoucí drogovou kriminalitu už ministr spravedlnosti Gérald Darmanin oznámil plán na výstavbu věznice v Amazonii.

Venezuela zahájila v reakci na koncentraci amerických válečných lodí v Karibiku masivní mobilizaci. Režim autoritáře Nicoláse Madura nechal v zemi rozmístit tisíce raket. Caracas disponuje hlavně zastaralými zbraněmi, které by mu v možném konfliktu s USA zřejmě příliš nepomohly. Venezuela tak plánuje v případě útoku zahájit partyzánskou válku či zasít chaos, zjistila agentura Reuters.

Německá policie zadržela po příjezdu z Česka člena palestinské teroristické organizace Hamás. Čelí podezření, že obstaral zbraně, které měly posloužit k útokům na izraelské či židovské objekty v Německu a jinde v Evropě. V tiskové zprávě o tom informovalo Generální spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe. Už na počátku října informovalo o zadržení tří členů Hamásu v Berlíně. Případy souvisejí.

Napětí mezi Izraelem a teroristy z Hizballáhu se stupňuje. Po čtvrtečních náletech na jihu Libanonu šíitské hnutí uvedlo, že odmítá odevzdat zbraně. To je přitom jedna z podmínek loňského příměří. K deeskalaci vyzvala Evropská unie. Strach z obnovení bojů ale sílí i v samotném Bejrútu.

První místopředseda ANO Karel Havlíček nevyloučil konec muniční iniciativy. Zjištění budoucí vlády podle něj ukazují větší problémy projektu, než ANO před volbami předpokládalo, řekl v Partii na CNN Prima News. Podle místopředsedy ODS Martina Kupky se jedná o bohapustou snahu očernit vše, čeho vláda dosáhla. Konec iniciativy opakovaně označil premiér v demisi Petr Fiala (ODS) za chybu.

Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif oznámil, že mírová jednání s Afghánistánem, která se konala v Istanbulu s cílem zamezit dalším přeshraničním střetům, opět selhala. V rozhovoru pro pákistánskou televizní stanici GEO News Ásif dodal, že příměří potrvá pouze do doby, než dojde k novým útokům z afghánské strany, informovala agentura Reuters.

Střelnice zaznamenávají obrovský zájem o zbrojní průkazy, někde se poptávka zvýšila o stovky procent. Termíny pro složení zkoušek už jsou ale většinou obsazené. Žadatelé se totiž snaží získat zbrojní průkaz ještě do konce roku, neboť od ledna se po téměř čtvrt století výrazně změní zbraňové předpisy, které upravují nejen podmínky zkoušek, ale třeba také kategorizace zbraní.

Státy Evropské unie se dohodly na zintenzivnění akcí proti ruské stínové flotile. Po skončení unijního summitu to prohlásil předseda Evropské rady António Costa. Rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině, však do prosince odložili, navzdory výzvě Volodymyra Zelenského k rychlému postupu. Moskva pohrozila bolestivou odpovědí, pokud by se EU pokusila zmrazená ruská aktiva zabavit. Na závěrech o Ukrajině se shodlo 26 zemí, nepodpořilo je Maďarsko.

Šéf Kremlu Vladimir Putin během srpnového setkání na Aljašce poučoval prezidenta Donalda Trumpa o ruských středověkých a raně novověkých vůdcích, čímž šéfa Bílého domu zaskočil. Píše to deník Financial Times (FT) s odkazem na své zdroje. Trump ze summitu podle listu málem odešel poté, co Putin odmítl dohodu o příměří a požadoval, aby Ukrajina postoupila další území. Od té doby americká podpora Kyjeva sílí, podotýká FT.

Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard získalo tuzemsko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa, řekl po jednání vlády končící premiér Petr Fiala (ODS).

Pokud bude hnutí ANO ve vládě, přímo z rozpočtu nebude dávat peníze Ukrajině na zbraně. Na tiskové konferenci to řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Česko pomáhá přes Evropskou unii, zbrojovky můžou bez problémů vyvážet, uvedl.