Zbraně

Švýcarská vláda usiluje o bezpečnostní partnerství s Evropskou unií (EU). Je to však také to, co chce EU?

Mírový proces mezi Tureckem a Stranou kurdských pracujících (PKK), která figuruje na teroristickém seznamu EU, je v nejistotě. Čtyřicetiletý konflikt, který si vyžádal přes čtyřicet tisíc obětí, nastoupil diplomatickou cestu ke svému konci v roce 2024. Loni PKK symbolicky složila část zbraní a letos v srpnu Ankara schválila částečnou amnestii pro její bojovníky. K úplnému odzbrojení si kurdská guerilla klade podmínky: zajištění širší výuky kurdštiny na tureckých školách, správní reformy a propuštění vězněných politických lídrů. Turecko ale požaduje bezpodmínečný konec PKK i jejích odnoží za hranicemi. Kurdské síly tak čelí silnému tlaku i v dalších částech Kurdistánu, který leží napříč Tureckem, Sýrií, Irákem a Íránem.

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.

Válka s Íránem, zahájená na konci února americko-izraelskými údery, stála Washington do konce července nejméně 38 miliard dolarů (bezmála 800 miliard korun), tedy 246 milionů dolarů (přes pět miliard korun) denně. Vyplývá to z úterního nestranného hodnocení Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO), uvedl web ABC.

Kyjev testuje novou zbraň určenou k sestřelování dronů a v noci na úterý provedla úspěšný zásah. V úterním večerním hlášení to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Spojené státy disponují zbraněmi rozmístěnými na oběžné dráze, uvedly v pondělí americké vesmírné síly (USSF), které jsou samostatnou složkou amerických ozbrojených sil zaměřenou na operace ve vesmíru. Jde o první veřejné potvrzení přítomnosti amerických zbraní ve vesmíru. Informovala o tom agentura AFP. Čína v reakci vyzvala Spojené státy, aby se přestaly připravovat na válku ve vesmíru, jak tvrdí Peking.

Čína pohrozila Spojeným státům, že zruší setkání prezidentů obou zemí plánované na tento měsíc, pokud USA mezitím schválí prodej dalších zbraní Tchaj-wanu, napsala japonská tisková agentura Kjódó s odvoláním na více zdrojů obeznámených se stavem čínsko-amerických vztahů. Prezidenti Donald Trump a Si Ťin-pching se mají sejít ve Washingtonu 24. září. Summit nicméně zatím oficiálně oznámila jen americká strana.

Německé státní zastupitelství podalo žalobu na sedm členů palestinské teroristické organizace Hamás, údajně obstarávali zbraně pro útoky na izraelské nebo židovské cíle na území Německa či Rakouska. Ze sdělení státního zastupitelství vyplývá, že mezi obžalovanými je Burhán K., kterého německá policie zadržela loni v listopadu po příjezdu z Česka.

Evropská komise v pátek schválila poskytnutí 6,1 miliardy eur (147,6 miliard korun) na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na protivzdušnou a protiraketovou obranu, munici a drony. Kyjev je může využít mimo jiné na nákup raket PAC-3 pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot, informovala Komise. Jedná se o další prostředky z půjčky pro Ukrajinu v celkovém objemu devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun).

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.

Ukrajina informovala Peking o přítomnosti čínských součástek v ruských zbraních. Čínská lidová republika uvedla, že tuto záležitost prošetřila, ale nenašla žádné důkazy o jakémkoli porušení předpisů.

Ukrajina obdržela od Spojeného království a Francie kladné odpovědi ohledně předání technologií a licencí potřebných k výrobě střel dlouhého doletu SCALP / Storm Shadow. Technické týmy se nyní musí dohodnout na harmonogramu realizace projektu. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s estonským prezidentem Alarem Karisem, informoval zpravodaj stanice Suspilne Ukraine.

Německé bezpečnostní složky loni objevily nedaleko Berlína skrýš se zbraněmi. Domnívají se, že je tam někdo ukryl na pokyn ruských tajných služeb, informovaly nyní stanice WDR, NDR a list Süddeutsche Zeitung. Německé úřady se domnívají, že dvě nalezené zbraně měly sloužit k útokům. Podezřelého zadrželi v Rumunsku.

Při střelbě ve škole na jihu Filipín v úterý zemřeli jeden student a samotný útočník, který podle médií rovněž školu navštěvoval. Píší o tom agentury s odkazem na prohlášení starosty města Zamboanga, kde se střelba odehrála. Útočník zřejmě spáchal po svém činu sebevraždu. Při útoku byli zraněni také dva další lidé. Policie uvedla, že situace je nyní pod kontrolou. Jde o druhý podobný incident v zemi za méně než dva měsíce.

Ministři se v pondělí sešli na prvním zasedání vlády po dvoutýdenní dovolené. Zabývali se mimo jiné opatřeními pro zadržování vody v krajině. Obnovení práce takzvané Národní koalice proti suchu oznámil v reakci na dlouhotrvající velmi vysoké teploty a vysychání vodních zdrojů ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO). Na brífinku po jednání kabinetu doplnil, že orgán bude řídit. Členy budou i ministři zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) nebo životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Koalice poprvé jednala v pondělí odpoledne.

V Berlíně přibývá případů násilí, kdy pachatelé použijí střelnou zbraň nebo vyhrožují střelbou. V loňském roce policie v německé metropoli evidovala 1119 takových případů, ve srovnání s rokem 2024 jde o 68procentní nárůst, napsala agentura DPA. Většina ilegálně získaných zbraní pochází z Turecka, část ale i z výroben v Česku.

Americké úřady v úterý obvinily čtyři členy mexického Kartelu Jalisco nová generace (CJNG) z pokusu o nákup zbraní a střeliva v Česku. Hrozí jim doživotí, uvedli podle agentury AFP představitelé amerického ministerstva spravedlnosti. Čtveřice mužů byla v Česku zadržena 11. června, přičemž dva už byli vydáni do USA a u dalších dvou se o vydání jedná. Potvrdil to ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).

Kvůli ruským útokům nezůstala na Ukrajině žádná tepelná elektrárna celá a nepřítel se snaží udělat Ukrajincům život nesnesitelným, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při své první návštěvě v metropoli Srbska, tradičního ruského spojence.

Bezprecedentní útok Ukrajiny na íránskou loď v Kaspickém moři zvýšil riziko, že se zástupný konflikt mezi oběma státy změní v přímý střet a dojde ke splynutí dvou válek. Kvůli americké blokádě íránských přístavů se stala z Kaspického moře klíčová obchodní trasa. Kromě ropy či pšenice proudí mezi Ruskem a islámskou republikou také zbraně. Podle expertů měl Kyjev nejspíš k operaci v této oblasti svolení USA a mohl spolupracovat s Izraelem.

Sýrie má zájem o uzavření bezpečnostní dohody s Izraelem, která by mohla otevřít cestu k širšímu míru mezi oběma zeměmi. Prozatímní syrský prezident Ahmad Šará to řekl v rozhovoru stanici al-Džazíra. Dohoda by podle něj neohrozila práva Damašku na okupované Golanské výšiny. Izrael převzal kontrolu nad oblastí za šestidenní války v roce 1967.

Jemenští povstalečtí hútíové ráno zaútočili raketami na Saúdskou Arábii, cílili na ropnou infrastrukturu na pobřeží Rudého moře. Několik hodin předtím slíbili odplatu za páteční vzdušné údery saúdských sil na přístavní město Hudajdá, při nichž byli podle hútíů zraněni dva lidé. Dál tak eskaluje situace na nově otevřené frontě regionálního konfliktu, který začal v únoru americko-izraelskými údery na Írán, uvedla agentura AFP.

Okresní soud v Děčíně rozhodl o předběžném opatření kvůli údajnému domácímu násilí ze strany Jaroslava Foldyny (SPD), podle poslance ho prodloužil pravděpodobně o měsíc. O opatření požádala Foldynova manželka a policie poslance před dvěma týdny vykázala na 14 dní z domu v Děčíně, kde společně žijí. Foldyna opakovaně prohlašuje, že se cítí nevinný.

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který zpřísňuje pravidla pro nákup surovin ze zahraničí, zejména z Číny. Podle vyjádření Bílého domu se opatření týká především nerostných surovin a dalších materiálů pro výrobu zbraní. Cílem opatření je posílit domácí dodavatelské řetězce a snížit závislost amerického obranného průmyslu na zahraničních dodavatelích, upozornila agentura Reuters.

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.