Zbraně

Vztahy s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou jsou na profesionální úrovni dobré, komunikace ale v určitých záležitostech nefunguje, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Například o jeho zapojení do projektu Nemesis na nákup dronů pro Kyjev se dozvěděla z ČTK. Projekt podle ní navíc prošetřuje inspekce. Vedle toho ministryně potvrdila, že první dodávka munice z české iniciativy bude na Ukrajině do konce června. Není prý zároveň možné prozradit, zda už tam munice dorazila.

Šéf Kremlu Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un podepsali v Pchjongjangu dohodu o komplexním strategickém partnerství, informovala ruská státní agentura TASS. Putin podle ní poté uvedl, že dohoda předpokládá vzájemnou pomoc obou států v případě agrese proti některému z nich. Severokorejská média už předtím informovala, že Putin a Kim se dohodli na prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi. Podle Kima vstupují vztahy Ruska a KLDR do období nového velkého rozkvětu. Putin byl na první návštěvě KLDR za 24 let. Posléze se ruský vládce přesunul na návštěvu Vietnamu.

Ruský vůdce Vladimir Putin dorazil do KLDR. Jeho letadlo přistálo v úterý večer SELČ v Pchjongjangu, informovala agentura Interfax. Šéf Kremlu tak zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, při níž se setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. V článku pro tamní média předtím šéf Kremlu poděkoval Severní Koreji za podporu ve válce proti Ukrajině. Západní země se však domnívají, že Severní Korea poskytuje Rusku zbraně a munici. Moskva i Pchjongjang to však odmítají. Obě země podle Putina spojuje, že odmítají světový řád vedený Spojenými státy.

Nejvyšší soud Spojených států v pátek zrušil téměř šest let starý zákaz technických doplňků označovaných výrazem „bump stock“, které umožňují urychlit střelbu z poloautomatických zbraní. Americká vláda je zakázala poté, co takto upravenou zbraň na podzim roku 2017 použil pachatel nejhorší masové střelby v moderních dějinách USA. Podle většiny soudců si ale počínala protizákonně, uvedla agentura AP.

Členské státy NATO se shodly, že Severoatlantická aliance bude hrát větší roli v koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu, která se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Po konci jednání ministrů obrany aliančních zemí v Bruselu to v pátek uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že aliance se tím nestává stranou konfliktu. NATO jen podporuje Ukrajinu při prosazování jejího práva na sebeobranu, dodal Stoltenberg. Podpora Ukrajiny bude podle něj řízena z koordinačního centra v německém Wiesbadenu.

Poslanci v úterý na řádné schůzi podpořili zavedení povinnosti prodejců zbraní a střeliva hlásit podezřelé nákupy. Návrh novely hojně kritizovali zástupci opozice. Do závěrečného kola dolní komora poslala návrh na nový významný den, který by připomněl samizdatový tisk.

Izraelský válečný kabinet je ochotný omezit či dokonce pozastavit válečné operace, pokud to povede k propuštění 132 rukojmí. Není přitom jasné, kolik jich je ještě naživu. Jeruzalém signalizuje vstřícnost k americkému mírovému plánu. Ten mimo jiné počítá s oživením hraničního přechodu Rafah, který Egypt uzavřel v reakci na jeho obsazení izraelskou armádou. Nečekané řešení by mohla nabídnout Evropská unie.

Moskva posiluje své zájmy na africkém kontinentu, konkrétně v Libyi. Do země Rusové tajně poslali nejméně osmnáct set vojáků a také vojenská vozidla a zbraně. Kreml sází na podporu východolibyjského generála Chalífy Haftara a tvoří jednotky nazvané „Africký sbor“, do jejichž řad se přidali i bývalí wagnerovci. Cílem Ruska je následně rozšířit sféru vlivu i do dalších afrických zemí.

Čínská armáda bude konat „s rozhodností a sílou“, aby zajistila, že se Tchaj-wan nestane nezávislým, prohlásil čínský ministr obrany Tung Ťün. Peking podle něj chce nenásilné sjednocení s ostrovem, ovšem tuto myšlenku podkopávají „separatisté“ a zahraniční síly. Informovala o tom agentura AFP. Tchajwanská vláda vzápětí vyjádření čínského ministra obrany označila za „provokativní a iracionální“. O nezávislosti Tchaj-wanu vede Čína dlouhodobé diplomatické spory s USA, s nimiž se navíc v posledních týdnech přou i o podpoře Filipín.

Spojenci by měli společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži, řekl po pátečním neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí NATO generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Podpora by měla být pevnější a dlouhodobější, dodal. Myslí si také, že NATO by mělo hrát větší roli v koordinaci dodávek bezpečnostních systémů a výcviku na Ukrajině. Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) záměr jasného finančního rámce pro Ukrajinu podporuje.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

Americký prezident Joe Biden částečně zrušil zákaz využití amerických zbraní na ruském území, aby Ukrajina mohla hájit Charkov. Informovaly o tom agentura AP a web Politico s odvoláním na americké činitele.

Mezi západními spojenci vznikla trhlina týkající se podpory Ukrajiny. Konkrétně jde o to, zda umožnit Kyjevu, aby zbraně dodané ze Západu používal k úderům na ruském území. Zatímco například Francie tuto variantu podporuje, Spojené státy jsou proti. Ruský vůdce Vladimir Putin varoval před závažnými důsledky.

Spojenci by měli přehodnotit omezení, která kladou Ukrajině pro používání zbraní, jež této zemi darovali, prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru, který zveřejnil týdeník The Economist. Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i útoky na cíle na ruském území. O tom, zda povolit používání západních zbraní při úderech i na tyto cíle, se vede mezi státy NATO v poslední době debata.

Rusko minulý týden vypustilo družici, která podle amerických tajných služeb představuje zbraň schopnou kontrolovat či ničit jiné satelity. Obíhat bude poblíž amerického vládního satelitu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na sdělení vesmírného velitelství Spojených států. Rusko naopak viní z plánů na militarizaci vesmírného prostoru Spojené státy.

Slovenská sněmovna hlasy všech přítomných 130 poslanců odsoudila atentát na premiéra Roberta Fica (Smer) z minulého týdne. V usnesení, které navrhli zástupci vládní koalice, parlament také vyzval strany, hnutí a rovněž média a nevládní organizace, aby nešířily nenávist vůči vládě či politikům. Výsledek hlasování sněmovny jako potřebný a důležitý krok k uklidnění společenské atmosféry uvítala prezidentka Zuzana Čaputová.

Ekonomické i bezpečnostní vazby Moskvy a Pekingu rostou od ruské invaze na Krym v roce 2014. Dva dny před počátkem okupace zbytku Ukrajiny v únoru 2022 uzavřely obě země „neomezené“ partnerství. Západ na rozdíl od izolovaného Ruska však považuje Čínu i přes všechny kontroverze stále za důležitého hráče a potenciálního partnera. Pekingu proto už roky rostou geopolitické ambice.

Po pokusu o atentát na slovenského premiéra Roberta Fica by bylo dobré, aby politici udrželi emoce na uzdě. V Interview ČT24 to řekl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Zároveň ale odmítl, že by byla rétorika hnutí ANO vyhrocená. Naopak zkritizoval vyjadřování představitelů vládních stran. Stojí si například za tím, že česká iniciativa na nákup zbraní pro Ukrajinu je PR akce, ale také za dřívějšími vyjádřeními představitelů ANO o „nové totalitě“ v Česku.

„Ukrajina se za chvíli dostane do stavu, nebo už se do něj pomalu dostává, kdy nebude mít čím a kým střílet,“ upozornil místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). Problémy s dodávkami munice na Ukrajinu mohou souviset s tím, že se Evropa připravovala na jiný typ bojiště a moderní technologie, soudí místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Růžička (ANO). O problémech na ukrajinském bojišti debatovali v pondělních Událostech, komentářích.

Na začátku pátého funkčního období buduje ruský prezident Vladimir Putin spojenectví, která potřebuje k vítězství na Ukrajině. Posiluje vazby na Severní Koreu, Írán a Čínu. Na první zahraniční cestu zamíří pár dnů po inauguraci do Pekingu. Ten je hlavním dodavatelem zakázaných technologií a materiálů pro výrobu zbraní do Ruska.

Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím ve východní části Rafahu a také dvou oblastí na severu Pásma Gazy, napsal deník Ha’arec. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že lídr teroristického Hamásu Jahjá Sinvár se pravděpodobně neskrývá v Rafahu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že bez operace v tomto městě nelze Hamás zcela zničit.

Při vstupu do Vatikánu policie o víkendu zadržela faráře z České republiky, který měl u sebe v tašce vzduchovou pistoli, dva nože a šroubovák. Muž se podle agentury ANSA hájil tím, že zbraně jsou určené pro osobní obranu. Policie začala stíhat za nedovolené ozbrojování duchovního i dalšího muže z Česka, který je zřejmě skutečným majitelem zavazadla. Podle italského tisku je zadrženým farář z Velkých Losin na Šumpersku. Představitel olomouckého arcibiskupství potvrdil, že kněz je na pouti ve Vatikánu, spojit se s ním však zástupcům diecéze dosud nepodařilo.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. V roce 2014 při něm zemřeli dva lidé. Policie vyšetřování zastavila, protože podezřelí jsou v Rusku, které s českou stranou odmítlo spolupracovat. Kriminalisté tak nemůžou zahájit jejich trestní stíhání. Podle policie je ale prokázané, že za explozemi stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. To potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka ocenil práci NCOZ i potvrzení, že za výbuchy ve Vrběticích stála ruská rozvědka.

Spojené státy ohlásily další vojenskou pomoc Ukrajině. Kyjevu hodlají nakoupit rakety do protivzdušných baterií a další vybavení v hodnotě šesti miliard dolarů (přes 140 miliard korun), oznámil v pátek americký ministr obrany Lloyd Austin. Některá americká média mluví o dosud největším balíku vojenské pomoci pro Ukrajinu. Web Politico ovšem podotýká, že doručování materiálu potrvá pravděpodobně delší dobu.