Zbraně

Při přestřelce před izraelským konzulátem v Istanbulu zemřel jeden z útočníků, další dva byli zraněni a zadrženi. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury s odvoláním na turecké úřady. Dva policisté utrpěli lehká zranění. Turecké i izraelské úřady potvrdily, že se v době útoku v konzulátu nenacházel žádný izraelský personál. Útok odsoudil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Americký prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 žádá snížení nevojenských volitelných výdajů o deset procent, a naopak významné navýšení výdajů na obranu. Podle rozpočtového dokumentu zveřejněného Bílým domem by obranný rozpočet měl činit 1,5 bilionu USD (31,9 bilionu korun), což by znamenalo meziroční nárůst o 42 procent. To by byl největší růst od druhé světové války, upozornila agentura AFP.

Velitel Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar získal podle zjištění agentury Reuters bojové drony, které zřejmě pocházejí z Číny a Turecka, a to navzdory dlouhodobému embargu OSN na dodávky zbraní. Na satelitních snímcích jsou vidět tři drony na letecké základně al-Chádim, zachycují také rozsáhlé rekonstrukce základny. Bezpilotní letouny sehrály významnou roli během občanské války v Libyi v letech 2014–2020, kdy se Haftarova LNA pokusila svrhnout vládu uznanou OSN.

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Spojené státy přestanou dodávat zbraně do programu PURL, pokud se evropští spojenci nezapojí do snah otevřít Hormuzský průliv v rámci takzvané koalice ochotných, napsal deník Financial Times (FT) s odvoláním na informované zdroje. Prostřednictvím iniciativy PURL evropské státy nakupují americké zbraně pro Kyjev.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil za lež tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení ruské války na Ukrajině. Šéf americké diplomacie to prohlásil po setkání ministrů zahraničí zemí skupiny G7 ve Francii.

Policie i tajné služby dál pátrají po pachatelích pátečního požáru průmyslové haly společnosti LPP Holding v Pardubicích. Vyšetřují ho jako podezření z teroristického útoku a pracují se čtyřmi verzemi, podrobnosti zatím zveřejnit nechtějí. Hala je podle firmy zničená, strhnout bude velmi pravděpodobně nutné i druhý zasažený objekt. Přesný rozsah škod se zjišťuje, mají jít do stamilionů. Česká televize natáčela přímo na místě.

Stát zvýší kontrolu zabezpečení objektů 428 firem, které mají licenci na výrobu a vývoz zbraní. Pokud nenaplní zákon, hrozí jim neposkytnutí licence, prohlásil po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Jde o reakci na páteční zapálení areálu zbrojařské společnosti LPP Holding. Podle ministra zasílají firmám resorty průmyslu, vnitra a obrany „důrazné upozornění“ na dodržování zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem, případně zákona o zbraních a střelivu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání Bezpečnostní rady státu vyzval v souvislosti s požárem v Pardubicích firmy vyrábějící vojenský materiál, aby si zabezpečily své areály na úrovni nejvyšších technologií. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) řekl, že nemá informace o tom, že by hrozilo další nebezpečí. Policejní prezident Martin Vondrášek upřesnil, že vyšetřovatelé mají čtyři verze vzniku požáru, všechny pracují s úmyslným zaviněním, které „mají v podstatě za prokázané“. Incident vyšetřuje jak policie, tak tajné služby.

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.

Evropský parlament (EP) schválil své návrhy na odstranění nedostatků v obranných schopnostech EU. Ty vidí europoslanci zejména v protivzdušné či protiraketové obraně, vojenské mobilitě či při využívání umělé inteligence. EP také navrhl opatření k vytvoření silnějšího a integrovanějšího jednotného trhu EU v oblasti obrany.

Evropa v letech 2021 až 2025 zvýšila dovoz zbraní o 210 procent a stala se tak největším dovozním regionem na světě. Přispěl k tomu hlavně konflikt na Ukrajině, který z této východoevropské země učinil největšího jednotlivého dovozce zbraní. Česko je na 17. místě mezi vývozci zbraní.

Spojené státy uvalily další sankce na Teherán s cílem vyvinout na něj maximální tlak před třetím kolem nepřímých rozhovorů o íránském jaderném programu – to se ve čtvrtek uskuteční v Ženevě. Americké ministerstvo financí se novými sankcemi zaměřilo na více než třicet osob, subjektů a lodí, které podle něj umožňují neoprávněný prodej íránské ropy a produkci zbraní, píše agentura AFP.

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.

Bezpečnostní složky zadržely na Ukrajině a v Moldavsku deset lidí, kteří jsou podezřelí z plánování atentátů na ukrajinské činitele, známé osobnosti a cizince na příkaz Moskvy. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská generální prokuratura. Podle serveru RBK-Ukrajina byl jedním ze zamýšlených cílů mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrij Jusov. Rusko se k obvinění nevyjádřilo.

Kanada se rozhodla zrychlit tempo růstu výdajů na obranu. Premiér Mark Carney oznámil, že země dosáhne dvouprocentního podílu na hrubém domácím produktu už letos na jaře, tedy o deset let dříve, než bylo původně plánováno. Země, kterou USA a další spojenci kritizují za nedostatečné výdaje v této oblasti, chce také posílit domácí obranný sektor. Aktuálně vynakládá zhruba sedmdesát procent rozpočtu na americké zbraně a zbytek na domácí produkci. Ottawa chce tento poměr během dekády otočit.

Pokračování české muniční iniciativy, která zajišťuje dělostřeleckou munici pro Ukrajinu napadenou Ruskem, podporuje 62 procent lidí v Česku, naopak proti je 35 procent, zjistila v lednovém průzkumu pro ČT agentura Kantar CZ. Premiér Andrej Babiš (ANO) a další představitelé nové vládní koalice původně plánovali iniciativu zrušit, nakonec do ní ale Česko pouze přestane přispívat penězi.

Oživení ekonomiky a pevnější obranu si jako hlavní cíle vytyčila konzervativní japonská premiérka Sanae Takaičiová. Cestu k naplnění těchto ambicí jí otevírá přesvědčivá výhra ve volbách do dolní komory parlamentu. „Železná lady“ z Tokia prosazuje i sebevědomější zahraniční politiku – ovšem k nelibosti Číny, která na její zemi vyvíjí diplomatický i hospodářský nátlak kvůli Tchaj-wanu. Jako jednu z prvních změn chce vláda prosadit vývoz zbraní – japonští výrobci by pak konkurovali Jižní Koreji, která pronikla mezi největší světové exportéry.

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.

Vyšetřování milánské prokuratury o takzvaných víkendových odstřelovačích, kteří údajně stříleli na civilisty v Sarajevu během občanské války v devadesátých letech, má prvního podezřelého. Tím je osmdesátiletý muž se sympatiemi ke krajní pravici, píší italská média. Prokuratura se chystá muže vyslechnout a nechala již prohledat jeho bydliště, kde nalezla řadu zbraní.

Německé úřady zadržely v pondělí pět lidí, kteří podle nich obcházeli protiruské sankce a vyváželi tajně do Ruska průmyslové zboží. Jeho koncovými příjemci byly především zbrojařské firmy.

Americký prezident Donald Trump nevěří, že muž zastřelený federálními agenty na ulici v Minneapolisu se je pokusil zavraždit, řekl podle stanice CNN. Prezidentův výrok je v zásadním rozporu s tvrzeními členů jeho administrativy, včetně Trumpova blízkého poradce Stephena Millera, který o zabitém Alexovi Prettim na sociální síti X napsal, že se pokusil agenty zavraždit. Millerův příspěvek následně sdílel viceprezident JD Vance. Trump v úterý rovněž řekl, že plánuje v Minnesotě „trochu snížit napětí“.

Více než tři měsíce od uzavření příměří se frekvence útoků mezi Izraelem a teroristy z Hamásu snížila a do Pásma Gazy se daří dostat jídlo, jinak ale situace Palestinců zůstává zoufalá. Z měst jsou ruiny a statisíce lidí pobývají v provizorních stanech. Hamás sice oficiálně podporuje technokratickou správu Pásma, zbraně ale neodevzdal. A Izrael v mezičase podle médií tiše podporuje tajné „humanitární vysídlování“ Gazy.

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.