Zbraně strana 5 z 5

Švédsko oznámilo, že se dohodlo s Velkou Británií na prodeji 14 kusů svého dělostřeleckého systému Archer. Londýnu nákup umožní darovat Ukrajině několik desítek starších samohybných houfnic AS90. Osm systémů Archer poputuje ze Švédska také přímo na Ruskem napadenou Ukrajinu, informovala agentura AFP s odvoláním na vládu ve Stockholmu.

Horní část pražského Václavského náměstí v sobotu odpoledne zaplnili účastníci protivládní demonstrace s názvem Česko proti bídě. Svolala ji strana Právo Respekt Odbornost (PRO). Řada účastníků přinesla české vlajky nebo transparenty žádající demisi kabinetu Petra Fialy (ODS). Demonstrace začala ve 14 hodin a skončila krátce po páté hodině odpoledne. Po skončení akce se část účastníků přesunula k budově Národního muzea, kde žádali sundání vyvěšené ukrajinské vlajky. Policie je vyzvala k odchodu a následně 18 z nich pro neuposlechnutí výzvy zajistila. Fiala uvedl, že projevy na akci hovoří samy za sebe, není tak důvod to dále komentovat. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) chápe obavy z chudoby, odsoudil ale násilné projevy v závěru demonstrace.

Ministerstvo vnitra by mohlo zvrátit někdejší rozhodnutí o pokutě za nákup pušek a samopalů pro policii. Za smlouvu bez zakázky udělil 800tisícovou sankci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a potvrdil ji jihomoravský krajský soud, ale Nejvyšší správní soud nyní vrátil spor na krajskou úroveň.

Další masová střelba ve Spojených státech konsternovala obyvatele Floridy tím, že se pachatel na místo činu vrátil a zabil televizního novináře, který o případu informoval. Pozůstalým kondoloval i Bílý dům. Policisté podezřelého dopadli. Od začátku roku se v USA stalo už přes sedmdesát takových masakrů.

Ukrajinskou armádu trápí stav vojenské dělostřelecké techniky z dob Sovětského svazu. Zbraně postupně docházejí, mají vysokou poruchovost a často chybějí náhradní díly. Na opravy musejí vojáci čekat i dlouhé týdny. Ukrajinci věří, že se situace zlepší s dodávkami modernějších zbraní ze Západu.

Rusko nemá jinou možnost, než vzít v úvahu jaderný potenciál NATO, protože tato vojenská aliance vedená USA usiluje o porážku Ruska, řekl v rozhovoru se státní televizní stanicí Rossija-1 ruský vládce Vladimir Putin. V interview den po prvním výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu také tvrdil, že Západ chce Rusko zlikvidovat a rozdělit.

Není důvod dodat Ukrajině stíhačky F-16, řekl americký prezident Joe Biden s odvoláním na stanovisko ozbrojených sil. V rozhovoru pro televizi ABC Biden uvedl, že Spojené státy dodávají Ukrajině dostatek jiných zbraní, které jí podle něj stačí k dosažení územních zisků. Náměstek polského ministra obrany Pawel Jabloński řekl agentuře PAP, že na Ukrajinu by měly v nejbližší době přijít další tanky postoupené Polskem.

Vnitřně se drolící Rusko by podle nastupujícího prezidenta Petra Pavla mohlo být kvůli rozbrojům ještě nebezpečnější než v současnosti, proto by řešení konfliktu na Ukrajině nemělo směřovat ke zhroucení agresora. Pavel to řekl v sobotní hodinové on-line diskusi o ukrajinské válce na svém Facebooku.

Dějiny ukazují, že Ukrajina se vždy dokázala ubránit. V rozhovoru s Michalem Kubalem to řekl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec Kyjeva v Česku Jevhen Perebyjnis. Země za rok, co ji sužuje plnohodnotná ruská invaze, podle něj dokázala ujít cestu, kterou by mnohé státy nezvládly za desetiletí. Vnímá také velkou podporu, a to jak ze strany Ukrajinců, tak i ze zahraničí. To by se podle něj mělo soustředit zejména na protiruské sankce, ale také na další dodávky zbraní.

Vláda vyhodnocuje bezpečnostní rizika. Jedním ze scénářů bylo i to, že by se Ukrajina nedokázala ruské agresi bránit, řekl v rozhovoru se zpravodajem ČT ve Spojených státech Bohumilem Vostalem ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ten přiletěl do New Yorku na zasedání OSN. Šéf české diplomacie také zdůraznil nutnost podpory válkou sužované země.

Před rokem zbývalo do začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pět dní. Tamní armáda sice nevěděla, odkud útok přijde, byla ale připravená. To, že se něco může dít, bylo pro Ukrajince zřejmé, válka totiž začala už v roce 2014, připomněl redaktor zahraniční redakce ČT Jakub Szántó. Třetí díl seriálu 90' Speciál se zaměřil na západní dodávky zbraní i energetickou bezpečnost Evropy.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Plánovaná ruská ofenziva bude využívat hlavně síly ve vzduchu, domnívají se západní analytici. Zprávy amerických a britských zpravodajských služeb vycházejí z informací, že Rusko poprvé od začátku obnovené invaze masivně posílá k hranicím s Ukrajinou letecké jednotky. Armáda Vladimira Putina by tak měla začít ve velkém zapojovat stíhačky a vrtulníky. Představitelé americké armády proto nyní spojence vyzývají k dodávkám stíhacích letounů ukrajinské armádě a posílení protivzdušné obrany napadené země.

Severní Korea k 75. výročí vzniku lidové armády uspořádala vojenskou přehlídku. Navzdory sankcím a rezolucím Rady bezpečnosti OSN pokračuje Pchjongjang ve zbrojním programu. Očekává se, že v blízké době otestuje miniaturizovanou jadernou hlavici.

Současný a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a Lubomír Zaorálek (ČSSD) se ve středečních Událostech, komentářích poměrně rozešli v hodnocení pokračující ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco Lipavský zdůraznil, že je důležité Kyjevu dál dodávat zbraně, Zaorálek je toho názoru, že by se mělo dělat více na diplomatickém poli. Připomněl, že jednání o míru v případě války ve Vietnamu trvala několik let.

První z těžkých tanků Leopard 2 německé výroby už je na cestě na Ukrajinu. Kanadské válečné letectvo ho vyložilo v Polsku. Ukrajina odhaduje, že by během následujících měsíců měla od dvanáctky zemí dostat až 140 moderních obrněnců, většinou právě Leopardů. „Tanky budou naší železnou pěstí,“ prohlásil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Některé země jako Španělsko a Nizozemsko však zvažují, zda naplní původně slíbené počty. Na širší podporu tlačí německý kancléř Olaf Scholz.

Přes velké ztráty nepřestávají Rusové útočit a postupovat na východě Ukrajiny. Na straně jejích západních spojenců proto sílí konzultace ohledně toho, jakými dalšími zbraněmi ji vybavit, aby se mohla jednak účinně bránit a jednak aby poté mohla zahájit svou oznámenou protiofenzivu. Spojené státy nyní údajně zvažují, že Ukrajincům poprvé nabídnou také rakety delšího doletu. Vycházejí i z toho, že dříve dodané systémy HIMARS se ukázaly jako výrazný prvek, který nepříteli způsobuje citelné ztráty.

Houfnice sovětské ráže 122 milimetrů s dostřelem kolem patnácti kilometrů pomáhaly loni v únoru a březnu čelit úvodnímu ruskému náporu. Municí pro ně teď musejí ukrajinští obránci šetřit. Na východní Ukrajině s nimi natáčel Andreas Papadopulos.

Evropský zbrojní průmysl je závislý na Moskvě i na Pekingu. Zásadní surovinou pro výrobu moderních zbraní jsou totiž kovy vzácných zemin, které se těží v Číně a do Evropy jsou přepravovány po ruské železnici. Materiál potřebný pro výrobu zbraní, které EU posílá na Ukrajinu, tak zřejmě putuje po železničních kolejích nepřítele, upozornila agentura Bloomberg.

Kameraman České televize Vojtěch Hönig v Událostech, komentářích popsal vlastní zážitky z Ukrajiny zmítané válkou. Prozradil, že vojáci už poznají jednotlivé zbraně pouze podle zvuku, a pokud není palba mířená přímo na ně, dokážou přelétavající rakety sledovat „jako tenis“.

Úspěch obrany Ukrajiny nyní plně záleží na tom, zda ji demokratické státy nadále budou podporovat dodávkami zbraní a zejména munice, řekl v Interview ČT24 náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Současnou fázi války na Ukrajině označil jako vysoce intenzivní konflikt, který je primárně závislý na palebné síle dělostřelectva. A počáteční velká převaha Ruska se zde už výrazně snížila, dodal.

Středeční výroky ruských představitelů o budoucím vítězství Moskvy nebo o údajně silné zbrojařské výrobě mají vyvolat dojem, že Rusko v konfliktu na Ukrajině obstojí, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (ANO) tamní představitelé vytvářejí „mobilizační narativ“. Uvedli to v pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i zahraniční pomoci napadené zemi.

Loni na jaře ukrajinské armádě zoufale chyběly pohonné hmoty a munice sovětské ráže, které potřebovala k obraně proti ruským invazním silám. Záchrana tehdy přišla z nečekané strany: z Bulharska. Díky své rozvrácené domácí politice a proruskému smýšlení velké části vedoucích představitelů se Sofie v průběhu invaze snažila zdůrazňovat, že Ukrajinu nevyzbrojuje. To však byla kouřová clona. Uvedly to ve středu server Politico a německý deník Die Welt.

Obráncům Ukrajiny pomůže v dalším boji dosud největší dodávka vojenské techniky z Velké Británie. Vedle už dříve potvrzených čtrnácti moderních tanků Challenger 2 bude balík zahrnovat i stovky obrněných vozidel, pontony nebo náboje. Rusko i Ukrajina se teď prý budou snažit o překvapivý úder. „Nic bohužel ještě není rozhodnuto, ta válka bude pokračovat dál. Politické hledisko ze strany Kremlu je nadřazeno smysluplnosti konání na bojišti,“ říká analytik Tomáš Řepa.