Ukrajina se „zapsala do historie“ prvním čistě robotickým útokem v dějinách

Drony a další automatizované válečné stroje mění podobu bojů na Ukrajině. Na konci loňského roku se odehrála operace, při které ukrajinská armáda zřejmě poprvé v historii zaútočila pouze pomocí koordinovaných sil létajících a pozemních strojových jednotek, tedy bez lidských vojáků – a k tomu nad očekávání úspěšně.

Na začátku prosince loňského roku provedla Ukrajina zřejmě první čistě robotický útok v dějinách. Píše o tom několik zdrojů, zejména deník Washington Post, ale také odborný vojenský blog Counteroffensive. Podle expertů se tento útok zapíše do historie, respektive si to zaslouží.

Operace byla jedinečná tím, že se do ní zapojilo několik druhů dronů s různými rolemi a specializacemi: desítek výzvědných a pozorovacích vrtulníčků, létajících kamikadze i pozemních na kolech. Všechny stroje plnily role, jež dříve zastávali lidé, a to koordinovaně.

Útok měl proběhnout severně od Charkova ve vesnici Lyptsi:

Celkem se do útoku zapojilo asi padesát létajících dronů, menší množství bylo nasazeno i na zemi: některé nesly výbušniny, jiné byly ozbrojené kulomety. Zatímco bezpilotní letouny a vrtulníčky posílaly dolů data a monitorovaly situaci, vozidla postupovala po zemi vpřed: čistily nepřátelské pozice palbou i sebevražednými explozemi. Zatímco používání i velkého množství létajících dronů není na Ukrajině nic nového, nasazení pozemních bojových dronů je stále značně neobvyklé. Co se týká lidských sil, zúčastnilo se operace asi sto specialistů.

Celá akce byla pečlivě dlouhodobě naplánovaná speciální jednotkou přezdívanou Deus Ex Machina, která se zaměřuje právě na robotické operace. Složité bylo už jen koncentrovat potřebné síly před operací: vojáci se obávali, že kamikadze drony by mohly při ruském protiútoku předčasně explodovat a celou operaci v podstatě zničit.

Podobných rizik bylo tolik, že se plánovači obávali, že operace nevyjde, pojali ji tedy jen jako test s předpokládaným neúspěchem.

Operace v utajení

Dva dny před začátkem útoku se začaly jednotlivé drony nenápadně a individuálně přesunovat do pozic, odkud měly o 48 hodin později zahájit operaci. Vletět na místo s rojem robotů by upoutalo příliš pozornosti, takže každý individuálně ovládaný stroj se přesouval sám.

Ukázka ukrajinského pozemního dronu v boji:

Ukrajinská armáda drží detaily v tajnosti, takže se novinářům nepodařilo získat informace ani o tom, jak probíhala komunikace, ani kdo přesně byl součástí útoku – a ani to, jaké konkrétní typy dronů využila. Piloti dronů ale nebyli na jednom místě, pro případ odhalení se nacházeli na různých.

Hodina pravdy

Plánování operace zabralo týdny, organizace dny a samotný útok prý dvě hodiny. Robotická útočná vlna postupovala ve dvou liniích za sebou. Podle médií to ruské obránce těžce opevněné pozice zcela zaskočilo – nic podobného nikdy neviděli. Ukrajinci to vědí díky tomu, že odposlouchávali ruskou komunikaci.

Operace byla ve výsledku extrémně úspěšná. Robotická jednotka neztratila ani jediný stroj kromě jednoho z pozemních dronů, který uvázl v typickém hustém ukrajinském blátě, později se ho ale povedlo získat zpět. Ruské jednotky naopak své pozice rychle opustily, načež je okamžitě obsadila ukrajinská (teď už lidská) pěchota.

Za zmínku stojí i fakt, že proti robotickému útoku se ruská armáda bránila hlavně pomocí dronů, jimiž se pokoušela ofenzivu rozbít.

Použití dronů při útocích šetří především životy vojáků, což je pro Ukrajinu velmi důležité. Úspěch mise bude podle Counteroffensive znamenat nejspíš více experimentů, úprav, testů a útoků. „Toto je teprve začátek. Budeme pracovat na dalších a dalších podobných misích – a ještě lepších,“ řekl jeden z ukrajinských specialistů označovaný jako ‚Happy‘. V budoucnu se dá očekávat hlavně zkombinování dronové technologie s umělou inteligencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpráva o klimatu v Evropě za rok 2025: rekordní vlny veder i úbytek ledovců

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 3 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 17 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 20 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 21 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...