Ukrajina se „zapsala do historie“ prvním čistě robotickým útokem v dějinách

Drony a další automatizované válečné stroje mění podobu bojů na Ukrajině. Na konci loňského roku se odehrála operace, při které ukrajinská armáda zřejmě poprvé v historii zaútočila pouze pomocí koordinovaných sil létajících a pozemních strojových jednotek, tedy bez lidských vojáků – a k tomu nad očekávání úspěšně.

Na začátku prosince loňského roku provedla Ukrajina zřejmě první čistě robotický útok v dějinách. Píše o tom několik zdrojů, zejména deník Washington Post, ale také odborný vojenský blog Counteroffensive. Podle expertů se tento útok zapíše do historie, respektive si to zaslouží.

Operace byla jedinečná tím, že se do ní zapojilo několik druhů dronů s různými rolemi a specializacemi: desítek výzvědných a pozorovacích vrtulníčků, létajících kamikadze i pozemních na kolech. Všechny stroje plnily role, jež dříve zastávali lidé, a to koordinovaně.

Útok měl proběhnout severně od Charkova ve vesnici Lyptsi:

Celkem se do útoku zapojilo asi padesát létajících dronů, menší množství bylo nasazeno i na zemi: některé nesly výbušniny, jiné byly ozbrojené kulomety. Zatímco bezpilotní letouny a vrtulníčky posílaly dolů data a monitorovaly situaci, vozidla postupovala po zemi vpřed: čistily nepřátelské pozice palbou i sebevražednými explozemi. Zatímco používání i velkého množství létajících dronů není na Ukrajině nic nového, nasazení pozemních bojových dronů je stále značně neobvyklé. Co se týká lidských sil, zúčastnilo se operace asi sto specialistů.

Celá akce byla pečlivě dlouhodobě naplánovaná speciální jednotkou přezdívanou Deus Ex Machina, která se zaměřuje právě na robotické operace. Složité bylo už jen koncentrovat potřebné síly před operací: vojáci se obávali, že kamikadze drony by mohly při ruském protiútoku předčasně explodovat a celou operaci v podstatě zničit.

Podobných rizik bylo tolik, že se plánovači obávali, že operace nevyjde, pojali ji tedy jen jako test s předpokládaným neúspěchem.

Operace v utajení

Dva dny před začátkem útoku se začaly jednotlivé drony nenápadně a individuálně přesunovat do pozic, odkud měly o 48 hodin později zahájit operaci. Vletět na místo s rojem robotů by upoutalo příliš pozornosti, takže každý individuálně ovládaný stroj se přesouval sám.

Ukázka ukrajinského pozemního dronu v boji:

Ukrajinská armáda drží detaily v tajnosti, takže se novinářům nepodařilo získat informace ani o tom, jak probíhala komunikace, ani kdo přesně byl součástí útoku – a ani to, jaké konkrétní typy dronů využila. Piloti dronů ale nebyli na jednom místě, pro případ odhalení se nacházeli na různých.

Hodina pravdy

Plánování operace zabralo týdny, organizace dny a samotný útok prý dvě hodiny. Robotická útočná vlna postupovala ve dvou liniích za sebou. Podle médií to ruské obránce těžce opevněné pozice zcela zaskočilo – nic podobného nikdy neviděli. Ukrajinci to vědí díky tomu, že odposlouchávali ruskou komunikaci.

Operace byla ve výsledku extrémně úspěšná. Robotická jednotka neztratila ani jediný stroj kromě jednoho z pozemních dronů, který uvázl v typickém hustém ukrajinském blátě, později se ho ale povedlo získat zpět. Ruské jednotky naopak své pozice rychle opustily, načež je okamžitě obsadila ukrajinská (teď už lidská) pěchota.

Za zmínku stojí i fakt, že proti robotickému útoku se ruská armáda bránila hlavně pomocí dronů, jimiž se pokoušela ofenzivu rozbít.

Použití dronů při útocích šetří především životy vojáků, což je pro Ukrajinu velmi důležité. Úspěch mise bude podle Counteroffensive znamenat nejspíš více experimentů, úprav, testů a útoků. „Toto je teprve začátek. Budeme pracovat na dalších a dalších podobných misích – a ještě lepších,“ řekl jeden z ukrajinských specialistů označovaný jako ‚Happy‘. V budoucnu se dá očekávat hlavně zkombinování dronové technologie s umělou inteligencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 18 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.