Ukrajina se „zapsala do historie“ prvním čistě robotickým útokem v dějinách

Drony a další automatizované válečné stroje mění podobu bojů na Ukrajině. Na konci loňského roku se odehrála operace, při které ukrajinská armáda zřejmě poprvé v historii zaútočila pouze pomocí koordinovaných sil létajících a pozemních strojových jednotek, tedy bez lidských vojáků – a k tomu nad očekávání úspěšně.

Na začátku prosince loňského roku provedla Ukrajina zřejmě první čistě robotický útok v dějinách. Píše o tom několik zdrojů, zejména deník Washington Post, ale také odborný vojenský blog Counteroffensive. Podle expertů se tento útok zapíše do historie, respektive si to zaslouží.

Operace byla jedinečná tím, že se do ní zapojilo několik druhů dronů s různými rolemi a specializacemi: desítek výzvědných a pozorovacích vrtulníčků, létajících kamikadze i pozemních na kolech. Všechny stroje plnily role, jež dříve zastávali lidé, a to koordinovaně.

Útok měl proběhnout severně od Charkova ve vesnici Lyptsi:

Celkem se do útoku zapojilo asi padesát létajících dronů, menší množství bylo nasazeno i na zemi: některé nesly výbušniny, jiné byly ozbrojené kulomety. Zatímco bezpilotní letouny a vrtulníčky posílaly dolů data a monitorovaly situaci, vozidla postupovala po zemi vpřed: čistily nepřátelské pozice palbou i sebevražednými explozemi. Zatímco používání i velkého množství létajících dronů není na Ukrajině nic nového, nasazení pozemních bojových dronů je stále značně neobvyklé. Co se týká lidských sil, zúčastnilo se operace asi sto specialistů.

Celá akce byla pečlivě dlouhodobě naplánovaná speciální jednotkou přezdívanou Deus Ex Machina, která se zaměřuje právě na robotické operace. Složité bylo už jen koncentrovat potřebné síly před operací: vojáci se obávali, že kamikadze drony by mohly při ruském protiútoku předčasně explodovat a celou operaci v podstatě zničit.

Podobných rizik bylo tolik, že se plánovači obávali, že operace nevyjde, pojali ji tedy jen jako test s předpokládaným neúspěchem.

Operace v utajení

Dva dny před začátkem útoku se začaly jednotlivé drony nenápadně a individuálně přesunovat do pozic, odkud měly o 48 hodin později zahájit operaci. Vletět na místo s rojem robotů by upoutalo příliš pozornosti, takže každý individuálně ovládaný stroj se přesouval sám.

Ukázka ukrajinského pozemního dronu v boji:

Ukrajinská armáda drží detaily v tajnosti, takže se novinářům nepodařilo získat informace ani o tom, jak probíhala komunikace, ani kdo přesně byl součástí útoku – a ani to, jaké konkrétní typy dronů využila. Piloti dronů ale nebyli na jednom místě, pro případ odhalení se nacházeli na různých.

Hodina pravdy

Plánování operace zabralo týdny, organizace dny a samotný útok prý dvě hodiny. Robotická útočná vlna postupovala ve dvou liniích za sebou. Podle médií to ruské obránce těžce opevněné pozice zcela zaskočilo – nic podobného nikdy neviděli. Ukrajinci to vědí díky tomu, že odposlouchávali ruskou komunikaci.

Operace byla ve výsledku extrémně úspěšná. Robotická jednotka neztratila ani jediný stroj kromě jednoho z pozemních dronů, který uvázl v typickém hustém ukrajinském blátě, později se ho ale povedlo získat zpět. Ruské jednotky naopak své pozice rychle opustily, načež je okamžitě obsadila ukrajinská (teď už lidská) pěchota.

Za zmínku stojí i fakt, že proti robotickému útoku se ruská armáda bránila hlavně pomocí dronů, jimiž se pokoušela ofenzivu rozbít.

Použití dronů při útocích šetří především životy vojáků, což je pro Ukrajinu velmi důležité. Úspěch mise bude podle Counteroffensive znamenat nejspíš více experimentů, úprav, testů a útoků. „Toto je teprve začátek. Budeme pracovat na dalších a dalších podobných misích – a ještě lepších,“ řekl jeden z ukrajinských specialistů označovaný jako ‚Happy‘. V budoucnu se dá očekávat hlavně zkombinování dronové technologie s umělou inteligencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 52 mminutami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 2 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 12 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 19 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 22 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026
Načítání...