Ukrajina se „zapsala do historie“ prvním čistě robotickým útokem v dějinách

Drony a další automatizované válečné stroje mění podobu bojů na Ukrajině. Na konci loňského roku se odehrála operace, při které ukrajinská armáda zřejmě poprvé v historii zaútočila pouze pomocí koordinovaných sil létajících a pozemních strojových jednotek, tedy bez lidských vojáků – a k tomu nad očekávání úspěšně.

Na začátku prosince loňského roku provedla Ukrajina zřejmě první čistě robotický útok v dějinách. Píše o tom několik zdrojů, zejména deník Washington Post, ale také odborný vojenský blog Counteroffensive. Podle expertů se tento útok zapíše do historie, respektive si to zaslouží.

Operace byla jedinečná tím, že se do ní zapojilo několik druhů dronů s různými rolemi a specializacemi: desítek výzvědných a pozorovacích vrtulníčků, létajících kamikadze i pozemních na kolech. Všechny stroje plnily role, jež dříve zastávali lidé, a to koordinovaně.

Útok měl proběhnout severně od Charkova ve vesnici Lyptsi:

Celkem se do útoku zapojilo asi padesát létajících dronů, menší množství bylo nasazeno i na zemi: některé nesly výbušniny, jiné byly ozbrojené kulomety. Zatímco bezpilotní letouny a vrtulníčky posílaly dolů data a monitorovaly situaci, vozidla postupovala po zemi vpřed: čistily nepřátelské pozice palbou i sebevražednými explozemi. Zatímco používání i velkého množství létajících dronů není na Ukrajině nic nového, nasazení pozemních bojových dronů je stále značně neobvyklé. Co se týká lidských sil, zúčastnilo se operace asi sto specialistů.

Celá akce byla pečlivě dlouhodobě naplánovaná speciální jednotkou přezdívanou Deus Ex Machina, která se zaměřuje právě na robotické operace. Složité bylo už jen koncentrovat potřebné síly před operací: vojáci se obávali, že kamikadze drony by mohly při ruském protiútoku předčasně explodovat a celou operaci v podstatě zničit.

Podobných rizik bylo tolik, že se plánovači obávali, že operace nevyjde, pojali ji tedy jen jako test s předpokládaným neúspěchem.

Operace v utajení

Dva dny před začátkem útoku se začaly jednotlivé drony nenápadně a individuálně přesunovat do pozic, odkud měly o 48 hodin později zahájit operaci. Vletět na místo s rojem robotů by upoutalo příliš pozornosti, takže každý individuálně ovládaný stroj se přesouval sám.

Ukázka ukrajinského pozemního dronu v boji:

Ukrajinská armáda drží detaily v tajnosti, takže se novinářům nepodařilo získat informace ani o tom, jak probíhala komunikace, ani kdo přesně byl součástí útoku – a ani to, jaké konkrétní typy dronů využila. Piloti dronů ale nebyli na jednom místě, pro případ odhalení se nacházeli na různých.

Hodina pravdy

Plánování operace zabralo týdny, organizace dny a samotný útok prý dvě hodiny. Robotická útočná vlna postupovala ve dvou liniích za sebou. Podle médií to ruské obránce těžce opevněné pozice zcela zaskočilo – nic podobného nikdy neviděli. Ukrajinci to vědí díky tomu, že odposlouchávali ruskou komunikaci.

Operace byla ve výsledku extrémně úspěšná. Robotická jednotka neztratila ani jediný stroj kromě jednoho z pozemních dronů, který uvázl v typickém hustém ukrajinském blátě, později se ho ale povedlo získat zpět. Ruské jednotky naopak své pozice rychle opustily, načež je okamžitě obsadila ukrajinská (teď už lidská) pěchota.

Za zmínku stojí i fakt, že proti robotickému útoku se ruská armáda bránila hlavně pomocí dronů, jimiž se pokoušela ofenzivu rozbít.

Použití dronů při útocích šetří především životy vojáků, což je pro Ukrajinu velmi důležité. Úspěch mise bude podle Counteroffensive znamenat nejspíš více experimentů, úprav, testů a útoků. „Toto je teprve začátek. Budeme pracovat na dalších a dalších podobných misích – a ještě lepších,“ řekl jeden z ukrajinských specialistů označovaný jako ‚Happy‘. V budoucnu se dá očekávat hlavně zkombinování dronové technologie s umělou inteligencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.