Umělá inteligence (AI) může způsobit revoluci, pokud se bude využívat zodpovědně. Může pomoci k průlomům ve zdravotnictví, vzdělání či v energetice, řekl prezident Petr Pavel na summitu o AI, který hostí Francie. Události se účastní lídři dalších států, při své první zahraniční cestě na něj zavítal americký viceprezident JD Vance.
Pavel se domnívá, že by Evropa měla do využití umělé inteligence investovat mnohem víc. Každý technologický pokrok podle něj s sebou nese také rizika, AI není výjimkou. Zmínil hrozby od organizované sítě kybernetické kriminality až po státem sponzorovanou hybridní válku. „Některé autoritářské režimy činí z AI zbraň pro sledování a ovládání svých občanů,“ uvedl prezident. Zároveň se podle něj některé vlády snaží ovlivňovat třeba i volební procesy v jiných zemích.
Pavel proto uvítal, že Evropská unie dříve přijala akt o umělé inteligenci obsahující pravidla pro fungování AI. Jakožto první legislativa na světě podle Pavla zakazuje takzvaný social scoring známý z Číny. Ten lidem přičítá nebo odečítá body v závislosti na tom, zda jejich chování splňuje nebo nesplňuje stanovené normy. „To je zásadní krok k ochraně demokracie a základních práv,“ dodal k aktu.
Pavel varoval také před tím, že umělá inteligence může „nabídnout návod na sestavení bomby, na výrobu psychotropní látky nebo návod, jak se vlomit do počítačové sítě států nebo vlády“.
Česko bylo na summit o AI přizváno poprvé, akce se účastní zástupci téměř sta zemí. Pavel zdůraznil, že Česko má v oblasti AI co nabídnout. Využití podle něj věnuje velkou pozornost také česká armáda. Během summitu se prezident setká se svým slovenským protějškem Peterem Pellegrinim nebo indickým premiérem Nárendrou Módím, jehož země událost spolupořádá.
V pondělí se Pavel sešel s Christopherem Lehanem, viceprezidentem pro globální záležitosti společnosti OpenAI, která vyvinula jazykový model s prvky AI ChatGPT. „Mluvili jsme nejen o dalším vývoji a budoucnosti jazykových modelů, ale i oboru jako celku. Je důležité, aby vlády a technologické firmy spolupracovaly na bezpečném zavádění umělé inteligence a jejím správném a bezpečném používání,“ podotkl prezident na síti X.
Jedním z výsledků summitu je spuštění projektu Current AI, což je partnerství zemí jako Francie či Německo a průmyslových hráčů, jako jsou například firmy Google nebo Salesforce. Počáteční investice činí 400 milionů amerických dolarů (9,7 miliardy korun) a partnerství má stát v čele projektů veřejného zájmu, jako je zpřístupnění vysoce kvalitních dat pro AI a investice do nástrojů s otevřeným zdrojovým kódem. V příštích pěti letech chce projekt získat až 2,5 miliardy amerických dolarů (60,7 miliardy korun).
V pondělí by se na konferenci měli sejít kromě předních politiků také zástupci firem, občanské společnosti, výzkumníků, umělců a novinářů. Zúčastní se i šéf společnosti OpenAI Sam Altman, doplnil zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd. V úterý se s JD Vancem setká předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Míra evropské regulace
Spolu s tím, jak americký prezident Donald Trump odstranil regulace AI prosazené jeho předchůdcem Joem Bidenem, aby podpořil produktivitu USA, sílí tlak na Evropskou unii, aby prosazovala volnější přístup k AI a pomohla tak zdejším firmám udržet krok s americkou a čínskou konkurencí, napsala Reuters.
„Chceme-li růst, pracovní místa a pokrok, musíme umožnit inovátorům inovovat, konstruktérům stavět a vývojářům vyvíjet,“ zdůraznil Altman před summitem v článku v deníku Le Monde.
Kritika EU kvůli regulaci je podle Pavla zjednodušená a neférová. Jsou podle něj potřeba jak zodpovědná omezení, tak podpora inovací. „Bez etických a právních záruk nelze dovolit, aby samotná technologie utvářela naši budoucnost. Jako s každou silou, i s velkou technologickou silou přichází velká zodpovědnost,“ dodal prezident.
„Existuje riziko, že se někteří rozhodnou nemít žádná pravidla, a to je nebezpečné. Ale existuje i opačné riziko, pokud si Evropa dá pravidel příliš mnoho,“ míní francouzský prezident Emmanuel Macron.
Místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová uvedla, že Evropa bude AI regulovat způsobem, který bude vstřícný vůči inovacím. Dodala, že v současnosti má EU příliš regulací, přičemž některé se překrývají.
Podle architekta umělé inteligence Viliama Lisého budou regulace zpomalovat pokrok, a proto „je potřeba dávat pozor, kde mají smysl, a kde ne“. Domnívá se, že co se týká existenčních rizik, „nemají smysl regulace, na kterých se nedohodnou všichni“. „V lokálnějších věcech, například na pracovním trhu nebo v dopadech na ekonomiku, dává smysl se zamyslet nad tím, jaké dopady mohou být, a pokusit se regulovat věci, aby skončily co nejlépe, například dezinformace,“ dodal Lisý.
Francouzské plány pro AI
Francie chce v příštích letech do AI investovat 109 miliard eur (více než 2,7 bilionu korun), prohlásil v neděli Macron. „Pro Francii je to ekvivalent toho, co Spojené státy oznámily se Stargate. Je to stejný poměr,“ dodal.
Macron na summitu poté vyzval účastníky, aby si pro své obchodní potřeby vybrali Evropu. Uvedl, že při řešení obrovské spotřeby energie umělou inteligencí se Francie vyznačuje čistou elektrickou energií. Francie a Evropa se podle Macrona musí zbavit byrokratické zátěže, aby při rozvoji AI nezaostávaly za Spojenými státy a Čínou, píše agentura AFP. Evropská strategie pro AI bude představena v úterý, dodal.
V roce 2023 stanovil Macron strategii pro vytvoření šampionů v oblasti umělé inteligence. Země se také snaží přilákat zahraniční investice. Macron uvedl, že Francie našla 35 nových lokalit pro datová centra a snaží se investory přilákat právě na to, že nabízí čistou, stabilní a levnou elektřinu díky svým jaderným elektrárnám.
V čele technologického závodu o náskok ve vývoji AI stojí nyní Spojené státy a Čína. Evropa, v čele s Francií, se je snaží dohnat a získat v této oblasti významnější postavení. „Nebudeme mít nikdy tolik zdrojů, abychom mohli investovat miliardy dolarů do výstavby obrovských datových center a do veškeré infrastruktury související s širokým využitím umělé inteligence,“ míní Pavel. Za zásadní považuje investice do lidí, kteří budou pracovat na vlastních AI modelech, jež bude následně možné exportovat.
EU a USA by podle českého prezidenta měly hledat společná řešení. „Budeme-li dělit naše zdroje, ať už finanční, nebo vědecké, tak z toho budou profitovat právě země, jako je Čína nebo některé další,“ dodal. Za dobré by považoval spolupracovat velice intenzivně i s Indií.
Předchozí summity o AI
Předchozí ročníky summitu o AI, které se konaly v roce 2023 ve Velké Británii a loni v Jižní Koreji, se podle Pražského hradu věnovaly primárně bezpečnosti. Tentokrát se chtějí organizátoři zaměřit i na přínosy a příležitosti ve zdravotnictví, vzdělávání, v klimatu či bezpečnosti. Hlavními tématy tak letos jsou AI ve veřejném zájmu, budoucnost práce, inovace a kultura, důvěra v AI a globální správa AI.
Odboroví předáci se také obávají dopadu AI na pracovníky. Včetně toho, co se stane se zaměstnanci, jejichž práci převezme AI, a oni tak budou vytlačeni na jiná místa.
Plenární jednání hlav států a vlád se podle webu Elysejského paláce uskuteční v úterý ve Velkém paláci, diskuse se povedou o společných krocích, které je třeba podniknout v oblasti AI. Mezi tématy bude dopad AI na životní prostředí nebo trh práce, možná regulace AI a její využití ve zdravotnictví. Šmíd zmínil například česko-francouzsko-německý projekt, který se týká neurodegenerativních onemocnění.
Pavel navštívil Francii na konci roku 2023, s protějškem Emmanuelem Macronem tehdy mluvili nejen o zahraničněpolitických otázkách, ale také o česko-francouzské spolupráci v energetice nebo ve vědě a kultuře. Macron byl v Praze naposledy v březnu 2024, s českými představiteli se shodl na potřebě další podpory Ukrajiny, vyzval i k jednání o řešení konfliktu v Pásmu Gazy.
