Obyvatelé Nových Heřminov se vyslovili pro stavbu přehrady

Obyvatelé Nových Heřminov na Bruntálsku v referendu vyjádřili souhlas se stavbou protipovodňové přehrady. Ta zatopí část obce. Před sedmnácti lety se v plebiscitu naopak postavili proti projektu a obec pak musela podnikat jen kroky, které znemožňovaly stavbu. V Uhách na Kladensku souhlasili lidé v referendu se stavbou větrných elektráren. V Menharticích na Třebíčsku zastupitelé naopak zrušili kvůli tlaku obcí referendum o větrném parku.

Výsledky referenda zveřejnila starostka Michaela Hermanová (Občané pro rozvoj obce) na webu. Pro přehradu hlasovalo 127 ze 146 účastníků referenda. Deset bylo proti a devět se zdrželo hlasování, když neoznačilo ani jednu možnou odpověď. Podle Hermanové by bylo referendum platné, kdyby hlasovalo minimálně 98 lidí a alespoň sedm desítek z nich zvolilo stejnou odpověď.

Zájem o hlasování byl velký. Lidé do místnosti v obecním domě přicházeli už od jeho otevření v 08:00. Během prvních dvou hodin referenda vhodilo svůj hlas do urny na šest desítek lidí. „Čekali jsme, že zájem bude velký. A že většina lidí, kteří přijdou hlasovat, bude pro přehradu,“ řekla starostka. Dodala, že celkem se pro stavbu vyjádřilo 45 procent obyvatel s právem hlasovat. Celkem je v jesenické obci 281 oprávněných voličů.

Podle starostky je tak referendum platné a pro zastupitele závazné. „Je v souladu se zákonem. Pro obec se tak otevírají možnosti nových jednání s Povodím Odry. Toto vnímám jako nový začátek,“ doplnila.

Původní referendum se ve stejné věci konalo v roce 2008, výsledek vedení úřadu zavazoval k boji proti plánovanému projektu. Současné rozhodnutí ale nemá žádný vliv na samotnou přehradu. O její stavbě už před lety rozhodla vláda a stavěla by se i přes další odpor obce či jejích obyvatel. Až do teď ale bylo vedení Nových Heřminov vázáno původním referendem.

Lidé chápou nutnost přehrady, říká jeden z místních obyvatel

Jiří Pavelka v Nových Heřminovech žije od roku 1967. Zažil povodně loni i ty v roce 1997. Nyní hlasoval pro stavbu přehrady. Původní referendum označil za nešťastné. „Toho jsem se neúčastnil. Nechápal jsem otázku,“ řekl s tím, že v roce 2013 se pokusil iniciovat nové referendum, ale neuspěl. Dnes je i podle něj v obci jiná nálada než při prvním referendu. „Dnes se tehdejší době smějeme. Myslím, že nyní to lidé vnímají opačně. Chápou nutnost přehrady,“ poznamenal.

František Hlobil bydlí v jesenické obci 21 let. Jeho dům stojí v místech, kam se voda nikdy nedostala. Se stavbou přehrady ale souhlasí i on. „Je to důležitá stavba hlavně pro větší města jako Krnov a Opava. Musí se postavit,“ upozornil muž.

Přehrada je součástí série protipovodňových opatření na horním toku řeky Opavy, která mají ochránit před stoletou povodní řadu obcí a měst dál po proudu. Jde například o Zátor, Brantice či Krnov a Opavu, které postihly záplavy naposledy loni v září. Jen v nich loňská povodeň způsobila škody za více než desítky miliard korun. Podle Povodí Odry by škody byly nižší, kdyby už přehrada stála.

O výstavbě přehrady se hovoří od roku 1997, kdy sever Moravy a Slezsko postihly ničivé povodně. O stavbě stát rozhodl v roce 2008, dosud ale nezačala. Podle posledních odhadů by se mělo začít stavět v roce 2027. Stavební práce by měly trvat pět let a stát asi devět miliard korun. Proti výstavbě přehrady dlouhodobě vystupují ekologičtí aktivisté, například z Hnutí Duha Jeseníky, kteří za ideální řešení považují suchou nádrž. Ekologická organizace Děti Země proti územnímu rozhodnutí o stavbě přehrady podala žalobu. Rozhodnuto by o ní mohlo být do konce dubna.

Na Kladensku souhlasili se stavbou větrných elektráren

Obyvatelé obce Uhy na Kladensku už v pátečním referendu podpořili výstavbu tří větrných elektráren v katastru obce. Pro jich bylo 157 a proti 23, hlasovalo 60,54 procenta obyvatel. Referenda se zúčastnilo 181 z 299 oprávněných voličů, jeden hlas byl neplatný. Výsledky referenda jsou tak platné a závazné, vyplývá z informací na úřední desce obce.

„V pondělí máme zastupitelstvo, kde referendum stvrdíme, a pak už to bude na firmě, jak s tím bude pracovat dál,“ řekl starosta obce Václav Dobrovolný (TJ SOKOL UHY). Ve hře je podle něj řada neznámých, se kterými se nyní bude muset firma vypořádat, například různé průzkumy. „Souhlas v referendu je ale prvotní věc, aby se tím mohli vůbec zabývat,“ doplnil Dobrovolný.

Obec se zhruba čtyřmi sty obyvateli by díky stavbě elektráren mohla získat značný příjem do rozpočtu. Vedle jednorázové platby 700 tisíc korun by po dobu třiceti let ročně dostávala 2,9 milionu korun. Kromě toho by měli mít lidé možnost získat elektrickou energii o dvacet procent levněji, a to po dobu třiceti let. „Máme s firmou uzavřené memorandum, a pokud to celé dopadne, bude smlouva uzavřená podle těchto podmínek,“ dodal starosta.

Soukromý investor chce vybudovat tři větrné elektrárny o celkovém výkonu 18,6 megawattu. Celková výška stožáru je 199 metrů. Podle plánu projektu zveřejněného na webu obce by fáze přípravy trvala 30 až 48 měsíců, případná stavba šest až devět měsíců.

Naopak zastupitelé Menhartic na Třebíčsku na mimořádném zasedání rozhodli o zrušení sobotního referenda k výstavbě větrného parku v katastru obce. Informace o výsledku čtvrtečního zastupitelstva je dostupná na webu obce od pátku, referendum zrušili kvůli tlaku okolních obcí z mikroregionu.

Přesné důvody svého rozhodnutí zatím neuvedli, informace sdělí na veřejné schůzi v pondělí. O stavbu až pěti větrníků u Menhartic má zájem firma Redwood Capital, s obcí by chtěla uzavřít smlouvu o spolupráci.

V sobotu se pak v Česku koná ještě jedno obecní referendum – obyvatelé Karolinky na Vsetínsku rozhodují o koupi areálu bývalých skláren a bytového domu do majetku města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Moravskoslezský kraj

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
2. 1. 2026

V Kravařích zemřel muž na otravu oxidem uhelnatým, další tři lidé se přiotrávili

Šestatřicetiletý muž zemřel ve středu v Kravařích na Opavsku na otravu oxidem uhelnatým. Přiotrávili se i další tři lidé včetně dvou dětí školního věku. Informovali o tom záchranáři a policie.
31. 12. 2025

Dolní Lutyně kritizuje „šibeniční“ lhůtu k připomínkování změn územního plánu kvůli gigafactory

Obec Dolní Lutyně na Karvinsku a spolek Zachovejme Poolší považují za nepřiměřeně krátké lhůty, které Moravskoslezský kraj stanovil pro připomínkování změny územního plánu umožňující případnou výstavbu takzvané gigafactory. Podle obce je patnáctidenní termín, do něhož spadají i vánoční svátky, šibeniční. Krajský úřad ale tvrdí, že postupuje v souladu se zákonem.
30. 12. 2025

Na Štědrý den řešili hasiči nejvíce požárů za pět let

Hasiči v Česku na Štědrý den vyjížděli k 72 požárům, což je nejvíce za posledních pět let. Nikdo při nich nezemřel, zranění utrpělo dvanáct lidí. Některé požáry přímo souvisely s Vánocemi, způsobilo je například neopatrné zacházení s prskavkami. Celková škoda je přes třicet milionů korun, informovala mluvčí generálního ředitelství hasičů Klára Ochmanová.
25. 12. 2025Aktualizováno25. 12. 2025

Výstraha ČHMÚ: Na Šumavě až dvacet centimetrů sněhu, silný vítr na východě Česka

V Pošumaví a na Šumavě může ve středu napadnout pět až dvacet centimetrů sněhu, hrozí i sněhové jazyky. Vyplývá to z výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V části Moravskoslezského a Olomouckého kraje bude na Štědrý den také foukat silný vítr, v nárazech může mít až 70 kilometrů za hodinu.
23. 12. 2025

Přes Frýdlantské mosty v Ostravě opět jezdí tramvaje

Dopravní podnik Ostrava (DPO) obnovil tramvajový provoz přes Frýdlantské mosty. Pro cestující městské hromadné dopravy tak po zhruba pěti měsících skončila výluka. Další etapy modernizace dopravního uzlu ale pokračují. Nové nástupiště na náměstí Republiky bude hotové až za několik měsíců.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Nová kavárna v Ostravě nabízí práci mladým z dětských domovů

Vaří kávu, připravují jídlo, ale zároveň se podílejí na směřování celého podniku. Znevýhodněné osoby – lidé se zdravotním postižením, senioři i dlouhodobě nezaměstnaní – nacházejí uplatnění v sociálních podnicích. V Ostravě například nově vznikla kavárna Pokec kafé, kde jako brigádníci pracují mladí lidé z dětských domovů.
16. 12. 2025
Načítání...