Nové Heřminovy

Ministerstvo zemědělství získalo územní rozhodnutí pro stavbu přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. V pátek o tom informoval šéf resortu Marek Výborný (KDU-ČSL). Rozhodnutí už nikdo nemůže rozporovat, doplnil. Úřad podle něho nyní začne jednat se zbývajícími čtyřmi majiteli pozemků o jejich výkupu a stavebním řízení. Stavba přehrady, která mohla omezit škody při letošních povodních, tak podle něj může začít v roce 2027. Přehrada má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě.

Firmy a živnostníci z povodní poničeného Bruntálska a okolí chtějí od vlády kompenzovat škody rychleji. Dosavadní státní pomoc hodnotí jako pomalou. Část z nich se sdružila do asociace Obnova 2024+. Věří, že společně bude o jejich potížích víc slyšet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nově odhaduje škody za zářijové záplavy v Česku na pětašedesát až sedmdesát miliard korun.

Ministerstvo životního prostředí chce snadnější vyvlastňování pozemků, jejichž majitelé brání stavbám protipovodňových projektů. Po zkušenostech se zářijovou katastrofou navrhuje novelu zákona, která to umožní. Je právě v připomínkovém řízení. Díky ní by stavby chránící před velkou vodou mohly vznikat rychleji. Získaly by status objektů ve veřejném zájmu podobně jako dálnice nebo železnice.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) informoval prezidenta Petra Pavla o programech, které jeho resort připravuje na obnovu vodohospodářské infrastruktury či lesních cest poškozených při zářijových povodních. Celkem je v nich připraveno přes deset miliard korun.

Před měsícem zasáhly velkou část republiky povodně, škody jsou v desítkách miliard korun. Voda mimo jiné ničila města a obce v okolí řeky Opavy. Krnov, Zátor, Brantice, ale také část Ostravy, přitom velká voda zasáhla už v roce 1997 – a nejméně od té doby bylo zřejmé, jaká protipovodňová opatření je nutné v oblasti postavit. Jenže za celých 27 let ta nejdůležitější nevznikla. Reportéři ČT mluvili se zástupci nejpostiženějších měst a obcí, kteří zvažují, že na stát podají žalobu a budou chtít kompletní náhradu škod. Natáčel Dalibor Bártek.

Na společném zasedání české a polské vlády ministři diskutovali o společném postupu v migraci nebo spolupráci v rámci Evropské unie. „Musíme být asertivnější v přístupu ke třetím zemím,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci s polským protějškem Donaldem Tuskem, který chce v sobotu představit dlouhodobou migrační strategii své země. Na takzvaných česko-polských mezivládních konzultacích se ministři scházejí podeváté, předchozí zasedání se konalo loni v červenci v Katovicích.

Přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, která má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) začne stavět v roce 2027. Pokud se příprava podaří urychlit, tak možná i o rok dříve, dodal Výborný během návštěvy Moravskoslezského kraje.

Letošní povodně v Nových Heřminovech a Zátoru nebyly první. Obyvatelé čekali dvacet let na úpravu toku nebo slibovanou nádrž, kterou doposud zdržovaly byrokratické průtahy. Ani teď ale nebyla obec po varování z roku 1997 chráněna. Kromě elektřiny, pitné vody a signálu chybí místním čerpadla i generátory.

Čtvrtý den poté, co v Česku udeřily povodně, se situace začíná uklidňovat. Lidi odhalují škody, budou nejspíš v desítkách miliard. Na odstraňování následků se začíná podílet armáda, až dva tisíce vojáků a vojákyň. Premiér Petr Fiala (ODS) na návštěvě Moravskoslezského kraje řekl, že cílem bylo upřesnit si pomoc, kterou region od státu potřebuje. Škody jsou podle něj obrovské. Vyjádřil respekt záchranářům a všem lidem, kteří následkům čelí. Na to, jak se velká voda vyvine, stále čekají v jižních Čechách v obcích podél Lužnice. Záplavy mají v tuzemsku tři oběti, policie pohřešuje osm lidí.

V Široké Nivě na Bruntálsku voda při povodních strhla několik domů. Další jsou poškozené. Přesné počty představitelé obce zjišťují, uvedl starosta Tomáš Spáčil (Pro obec 2022). Zničené jsou podle něj téměř všechny mosty. Voda v obci řádila velkou silou po 27 letech, rozsah současné povodně je ale podle starosty výrazně větší než v roce 1997. Podobně vážná je situace také v Nových Heřminovech, kde kvůli kontaminaci studen dochází pitná voda. Starostka poničených Karlovic přirovnala svou obec k „měsíční krajině“. V Bruntále voda kromě domů vyplavila i sklad s volebními lístky.

Protipovodňová opatření byla při současných povodních velmi účinná, do budoucna je proto potřeba zjednodušit jejich povolování a ovlivňovat názory lidí tak, aby je víc podporovali, uvedl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Nádrže podle Tomáše Hrdinky z výzkumného ústavu povodně sice nezastaví, dokážou ale oddálit jejich začátek a zmenšit kulminační průtoky. Takto by pomohla podle něj i plánovaná přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku.

Stavební úřad v Bruntále vydal územní rozhodnutí na výstavbu protipovodňové přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Zahájení stavebních prací na přehradní hrázi se předpokládá v roce 2027. Náklady jsou odhadovány na 4,26 miliardy korun včetně opatření v obci Nové Heřminovy, řekla v pondělí Šárka Vlčková, mluvčí státního podniku Povodí Odry, který výstavbu přehrady připravuje.

Stavební úřad v Krnově zahájil proces územního řízení na výstavbu přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Stavba by měla začít v roce 2025. Obec Nové Heřminovy ale s projektem nesouhlasí a podniká veškeré možné kroky, které mají jeho realizaci zabránit.

Státní podnik Povodí Odry chtěl začít už letos se stavbou přehrady v Nových Heřminovech. Obec ale podle vodohospodářů přípravy zpomaluje. Zahájení stavby, která má trvat pět let, předpokládají nejdříve v roce 2025. Zatím pokračuje bourání vykoupených domů.

Až 16 tisíc lidí by měla podle nové studie Povodí Odry ochránit před povodněmi chystaná přehrada Nové Heřminovy na Bruntálsku. Údaje se zaměřují především na takzvané citlivé objekty, jako jsou školy nebo domovy pro seniory. Výstavbu přehrady vodohospodáři plánují už více než 20 let, ekologové s ní ale nesouhlasí.

Ústavní soud zamítl stížnost obce Nové Heřminovy na Bruntálsku, která neúspěšně bojovala proti vymezení přehrady v takzvaných zásadách rozvoje Moravskoslezského kraje. Vodní dílo má obec částečně zatopit.