Zahájení stavby přehrady v Nových Heřminovech se opozdí. Vodohospodáři zatím bourají vykoupené domy

Státní podnik Povodí Odry chtěl začít už letos se stavbou přehrady v Nových Heřminovech. Obec ale podle vodohospodářů přípravy zpomaluje. Zahájení stavby, která má trvat pět let, předpokládají nejdříve v roce 2025. Zatím pokračuje bourání vykoupených domů.

Letošní termín zahájení stavby oznámil v roce 2017 tehdejší ředitel podniku Jiří Pagáč. Práce ale v nejbližších letech nezačnou. „Optimistický odhad zahájení výstavby přehradní hráze Nové Heřminovy je rok 2025. Stavebně dokončena by měla být kolem roku 2030,“ řekla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.

Dodala, že je to kvůli krokům obce Nové Heřminovy, která se stavbou nesouhlasí. „Obec využívá všech možností, jak legislativní proces přípravy vodního díla zpomalit,“ uvedla.

Podle starosty postup obce odklad nezpůsobil

Představitelé Nových Heřminov jsou vázáni referendem z roku 2008. Podle něj obec má učinit všechny dostupné kroky, aby stavbě zabránila. Starosta Ludvík Drobný nicméně odmítá, že právě postup obce je příčinou odkladu stavby. „Mají jiné problémy a jen se to snaží hodit na nás. Kdyby se už opravdu měla stavět přehrada, museli by nejdříve začít s přeložkou silnice a to se neděje,“ podotkl.

Dodal, že záležitosti, v nichž se obec odvolává, jsou banality a nesouvisejí se stavbou. „Snažíme se například zachránit jednu nemovitost, kterou úplně zbytečně vykoupili a chtějí strhnout. Jde o bytový dům se dvěma byty a velkými nebytovými prostory. S přehradou vůbec nesouvisí a odstranění by bylo zbytečné,“ vysvětlil starosta.

Přehrada je podle obce zbytečná

Představitelé obce ovšem trvají na tom, že stavba přehrady je zbytečná. Opírají se o studii Václava Čermáka, podle které je citlivé rozšíření koryta řeky Opavy v Krnově a protipovodňová opatření na jejím horním toku dostatečnou ochranou před stoletou vodou.

Už dříve starosta obce řekl, že za určitých okolností by obec byla ochotna názor změnit a spolupracovat. Žádá ale revizi rozhodnutí vlády z roku 2008, které stavbu umožnilo. „Chceme jen, aby někdo nezávislý posoudil podklady, na jejichž základě vláda rozhodla. Domníváme se, že byla podvedena. Byly jí podstrčeny materiály, které neodpovídají skutečnosti,“ uvedl Drobný.

Podle Povodí Odry se důležitost přehrady potvrdila minulý týden, kdy se hladiny řek v Moravskoslezském kraji výrazně zvedly po několikadenních deštích. Řeka Opava, kde by měla přehrada vzniknout, dosáhla stavu ohrožení. „V průběhu této povodňové epizody spadlo nejvíce srážek na jesenické straně povodí Odry. Na řece Opavě v Heřmanovicích to bylo 165 milimetrů na metr čtvereční za týden. V případě, že by již nyní bylo funkční protipovodňové opatření na horním toku řeky Opavy, intenzita průtoků by byla mnohem nižší,“ řekla mluvčí Povodí Odry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 8 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
včera v 13:12

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...