Povodí Odry

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) informoval prezidenta Petra Pavla o programech, které jeho resort připravuje na obnovu vodohospodářské infrastruktury či lesních cest poškozených při zářijových povodních. Celkem je v nich připraveno přes deset miliard korun.

Škody po zářijových povodních vyčíslili správci toků na devět miliard korun. Jejich odstraňování bude podle odhadů trvat příštích deset let. Podle vodohospodářů už jsou všechny řeky, které byly při zářijových povodních zatarasené nánosy, volně průchodné. Správci toků ale stále opravují poničené břehy, jezy nebo vodní díla. Jejich cílem je teď i odtěžit tuny písku a kamení, které voda vyplavila na louky. Tento materiál pak používají třeba na dosypávání břehů. Jen v Povodí Odry se podobné práce týkají všech jedenácti set kilometrů v jeho správě.

Škody, které způsobily zářijové povodně na tocích a vodních dílech spravovaných Povodím Odry, dosáhly téměř 6,1 miliardy korun. Jejich odstraňování bude trvat nejméně deset let a bude finančně náročné. Jen letos dá podnik na zabezpečovací práce a opravy vodních děl více než 200 milionů korun, sdělila mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková.

Před měsícem zasáhly velkou část republiky povodně, škody jsou v desítkách miliard korun. Voda mimo jiné ničila města a obce v okolí řeky Opavy. Krnov, Zátor, Brantice, ale také část Ostravy, přitom velká voda zasáhla už v roce 1997 – a nejméně od té doby bylo zřejmé, jaká protipovodňová opatření je nutné v oblasti postavit. Jenže za celých 27 let ta nejdůležitější nevznikla. Reportéři ČT mluvili se zástupci nejpostiženějších měst a obcí, kteří zvažují, že na stát podají žalobu a budou chtít kompletní náhradu škod. Natáčel Dalibor Bártek.

Přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, která má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) začne stavět v roce 2027. Pokud se příprava podaří urychlit, tak možná i o rok dříve, dodal Výborný během návštěvy Moravskoslezského kraje.

Zářijové povodně způsobily státnímu podniku Lesy ČR škody ve výši 3,2 miliardy korun. Záplavy v lesích poničily vodní toky, cesty a poškodily i lesní porosty. Největší škody přívaly vody napáchaly v lesích v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Obnova poničené infrastruktury zabere nejméně dva roky, Lesy ČR ji budou financovat z vlastních zdrojů. Ještě letos státní podnik do nejnutnějších oprav koryt vodních toků a lesních cest investuje sto třicet milionů korun. V Kunčicích na Šumpersku to v pondělí oznámil generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.

Olomoucký kraj omezil vstup do záplavami zdevastovaného Jeseníku a několika okolních obcí. Hejtmanství tak chce předejít nekontrolovanému přílivu velkého množství dobrovolníků i zvědavců, který by mohl o víkendu výrazně zkomplikovat záchranné a úklidové práce. Dobrovolníci musejí být předem zaregistrovaní. Registrovat se musejí i v dalších povodní postižených krajích. Na jihu Čech stále platí nejvyšší povodňový stupeň na řekách Lužnice a Nežárka. Voda tam většinou stagnuje nebo klesá. Dále stoupat už pravděpodobně nebude. Devatenáct tisíc lidí je však stále bez elektřiny, většina v Moravskoslezském kraji. Dopravci obnovují provoz vlaků mezi Prahou a Ostravou, dál zavřená je ale dálnice D1 mezi Ostravou a hranicí s Polskem.

Moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO) v sobotu odpoledne vyhlásil v regionu kvůli záplavám stav nebezpečí. Následně ke stejnému kroku přistoupil i hejtman sousedního Olomouckého kraje Josef Suchánek (STAN). Některé toky na severní Moravě dosáhly v sobotu odpoledne 50letého průtoku, uvedl Český hydrometeorologický ústav. Na různých místech obou krajů již začaly evakuace.

Zátor na Bruntálsku a Troubky na Přerovsku jsou dvě obce, které si řada lidí spojuje s ničivými povodněmi v roce 1997. Teď tam znovu rostou hráze. I po více než čtvrtstoletí vzbuzuje zatažené nebe u místních respekt i obavy.

Kvůli vydatným dešťům a nasycení půdy mohou hladiny některých řek na západě Čech překročit v sobotu třetí povodňový stupeň. Týká se to především Radbuzy, Mže a jejích přítoků. Meteorologové zpřísnili výstrahu, od půlnoci na sobotu do nedělního večera platí v několika regionech na západě Čech povodňové ohrožení s extrémním stupněm nebezpečí. Druhý povodňový stupeň překročí řeky v povodí horní Ohře v části Karlovarského kraje i hladina střední a dolní Berounky v Plzeňském a Středočeském kraji. Kvůli následkům dešťů už během pátku vyjížděli hasiči v Olomouckém a Středočeském kraji. Povodí v Česku začala preventivně odpouštět některé nádrže.

Část obyvatel ostravského obvodu Nová Ves řeší zaplavené nemovitosti. Voda se nejdříve objevila na polích, následně se posunula blíž k obydlím, zatopila zhruba desítku domů a také přilehlé zahrady. Podle tamních obyvatel to může souviset s odstávkou nedaleké úpravny vody.

Vodní nádrž Baška na Frýdecko-Místecku je už skoro rok bez vody. Loni na podzim tam vodohospodáři přehradu vypustili a na jaře měli začít s opravami hráze, jenže nakonec začali až letos na podzim. Vypuštění přehrady má velký dopad na podnikatele v okolí. Majitelé restaurací nebo kempu si stěžují na to, že se chybějící voda výrazně podepsala na jejich tržbách. Baška, která má rozlohu asi 33 hektarů, je nejmenší přehradou na povodí Odry.

Meandr řeky Olše se v Bystřici na Třinecku blíží nedávno zprovozněnému obchvatu města. Silnice je zároveň hlavním tahem na Slovensko. Dlouhodobý sesuv urychluje každá povodeň. Podle starosty Bystřice, kde problém řeší, může být situace do budoucna velmi nebezpečná. Věcí se tak zabývají Ředitelství silnic a dálnic i Povodí Odry.

Zhruba tunu ryb v řece Odře na česko-polském pomezí u Bohumína nejspíš minulý týden neotrávila nebezpečná látka. Podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) za úhyn může nedostatek kyslíku ve vodě. Podrobné laboratorní výsledky úřad zveřejní zřejmě až příští týden.

Moravskoslezští hasiči v pátek dopoledne odstranili nornou stěnu, kterou kvůli úhynu ryb vybudovali ve středu v řece Odře na česko-polské hranici v Bohumíně na Karvinsku. Stěna bránila naplavení dalších ryb do sousedního Polska. Aktuálně už však není potřebná, protože řeku se již podařilo vyčistit, řekla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. Ve čtvrtek večer už se podle ní mrtvé ryby v místě objevovaly jen zcela výjimečně.

Stavební úřad v Bruntále vydal územní rozhodnutí na výstavbu protipovodňové přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Zahájení stavebních prací na přehradní hrázi se předpokládá v roce 2027. Náklady jsou odhadovány na 4,26 miliardy korun včetně opatření v obci Nové Heřminovy, řekla v pondělí Šárka Vlčková, mluvčí státního podniku Povodí Odry, který výstavbu přehrady připravuje.

Řeka Opava v Úvalně na Krnovsku je téměř bez vody. Může za to náhon s turbínami na výrobu elektřiny na území Polska. Podle hydrologů je průtok řeky asi šestnáct litrů za sekundu namísto běžných padesáti. Ministerstvo životního prostředí se tak chystá s polskou stranou o problému jednat.

Po vydatném deští stouply hladiny vodních toků v Beskydech. Na Olši v Českém Těšíně a na Čeladence v Čeladné na Frýdecko-Místecku platí druhý stupeň povodňové aktivity, na dalších místech první. Vyplývá to z informací státního podniku Povodí Odry. Podle vedoucího odboru vodohospodářského dispečinku Vladimíra Zdráhala napršelo nejvíce v povodí Olše, Ostravice a Morávky. Zvedly se i řeky ve Zlínském kraji, dosáhly však maximálně prvního stupně.

Přehrada Morávka v Beskydech, která je jedním z hlavních zdrojů pitné vody pro severní Moravu a Slezsko, prochází po 55 letech první velkou rekonstrukcí. Po dokončení prací by měla zvládnout i desetitisíciletou vodu. Hotovo by mělo být na podzim 2023.

Jen během uplynulého víkendu si vodní živel vyžádal tři oběti. Už loni přitom stoupl počet utopených vodáků. Bylo jich osm, tedy o šest více než rok předtím. Povodí řek se proto snaží podobným nešťastným událostem zabránit instalací záchranných prvků, vybavení však často kradou zloději.

Vodohospodáři neočekávají problémy spojené s táním sněhu na horách. Je podle nich postupné a přehrady jsou na vodu připravené. Nejvíc sněhu leží v současné době v Beskydech, kde ho ještě minulý týden připadl téměř metr. Na Lysé hoře je sněhu stále přes metr a půl, což je druhá nejvyšší sněhová pokrývka za posledních 60 let.

Stavební úřad v Krnově zahájil proces územního řízení na výstavbu přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Stavba by měla začít v roce 2025. Obec Nové Heřminovy ale s projektem nesouhlasí a podniká veškeré možné kroky, které mají jeho realizaci zabránit.

Státní podnik Povodí Odry chtěl začít už letos se stavbou přehrady v Nových Heřminovech. Obec ale podle vodohospodářů přípravy zpomaluje. Zahájení stavby, která má trvat pět let, předpokládají nejdříve v roce 2025. Zatím pokračuje bourání vykoupených domů.

Až 16 tisíc lidí by měla podle nové studie Povodí Odry ochránit před povodněmi chystaná přehrada Nové Heřminovy na Bruntálsku. Údaje se zaměřují především na takzvané citlivé objekty, jako jsou školy nebo domovy pro seniory. Výstavbu přehrady vodohospodáři plánují už více než 20 let, ekologové s ní ale nesouhlasí.