Výborný: Stavba přehrady v Nových Heřminovech by měla začít nejpozději v říjnu 2027

Nahrávám video

Stavba přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku by měla začít nejpozději v říjnu 2027. Stavební práce by měly vyjít zhruba na devět miliard korun, suma nezahrnuje peníze na výkup pozemků, sdělil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Vydání stavebního povolení ministr očekává v polovině roku 2026, poté by měl následovat mezinárodní tendr na firmu, která přehradu postaví. O vodním díle budou znovu v referendu hlasovat obyvatelé obce, její současné vedení ale odpor klást nechce.

Samotná stavba přehrady by měla podle ministra stát 4,7 miliardy korun, úpravy pod nádrží si vyžádají 1,7 miliardy korun. Zhruba 2,6 miliardy korun by měl podle předpokladů stát zaplatit za přeložku silnice první třídy, jejíž nynější trasu plánovaná přehrada částečně zaplaví. Stavbu přeložky bude mít na starost Ředitelství silnic a dálnic, měla by začít na počátku roku 2027. Podle Výborného je termín v souladu se stavbou vodního díla.

Celkové náklady na vodní dílo dosáhnou zhruba devíti miliard korun, z toho téměř 1,4 miliardy se již proinvestovalo na měřicí stanice či poldry, upřesnil Výborný.

Místostarosta Nových Heřminov Tomáš Foros (Občané pro rozvoj obce) uvedl, že současné vedení obce proti přehradě nevystupuje. „Budeme spolupracovat,“ oznámil. Zároveň dodal, že v únoru či březnu se bude konat referendum, ve kterém se obyvatelé znovu k přehradě vyjádří. Poslední se konalo v roce 2008 a výsledek vedení obce zavazuje, aby proti projektu bojovalo.

Majetkové vypořádání

Před zahájením stavby je podle ministra v nejbližších týdnech potřeba převést pozemky pěti státních organizací, což ministr označil za formalitu, protože se jedná o bezúplatný převod. „Co formalitou už není, je dokončení majetkového vypořádání s osmnácti fyzickými osobami a obcí Nové Heřminovy," řekl Výborný.

Ministerstvo plánuje majitele pozemků oslovit s kupní smlouvou na přelomu letošního ledna a února, a to na základě aktualizované oceňovací vyhlášky a znaleckého posudku. „Pokud bychom se nedokázali dohodnout, přistoupíme k vyvlastnění za náhradu,“ dodal Výborný. Občané podle něj dostanou na rozhodnutí měsíc, vyvlastnění by trvalo zhruba rok.

Současně s vypořádáním pozemků bude ministerstvo ve spolupráci se státním podnikem Povodí Odry připravovat stavební řízení. Povodí Odry během prvního pololetí roku 2025 aktualizuje dokumentaci připravenou pro stavební řízení, Výborný počítá s tím, že stavební řízení bude trvat zhruba rok.

O stavbě přehrady budou také znovu hlasovat obyvatelé obce, plebiscit se bude konat v únoru či březnu, sdělil místostarosta Tomáš Foros (Občané pro rozvoj města). Referendum se ve stejné věci konalo už v roce 2008, výsledek vedení úřadu zavazoval k boji proti plánovanému projektu. Současné vedení Nových Heřminov ale odpor stavbě klást nechce, a naopak chce státu vyjít vstříc, a to i například v souvislosti s výkupem obecních pozemků.

Koordinátorem bude poradce ministra dopravy

Po získání stavebního povolení, což by podle ministra mělo být v polovině roku 2026, se uskuteční výběrové řízení v podobě otevřeného mezinárodního tendru. „Pracovně počítáme s říjnem roku 2027, kdy by mohlo být předáno staveniště a zahájena stavba,“ informoval Výborný.

Ministr pro přípravu výstavby přehrady jmenoval koordinátora Davida Čermáka, který je poradcem Výborného i ministra dopravy Martina Kupky (ODS). Podle Výborného bude spolupracovat s dotčenými organizacemi státu a zaštítí koordinační a komunikační funkci při stavbě vodního díla. Ministerstvo zároveň v průběhu ledna podepíše memorandum s městem Krnov a Povodím Odry, které bude řešit protipovodňová opatření ve městě Krnově.

Výborný dříve řekl, že kdyby už přehrada fungovala, ochránila by Krnov a Opavu před loňskou povodní a škody by tam byly výrazně menší.

Stavba bude trvat desetiletí, domnívá se Hnutí Duha

Podle Hnutí Duha Jeseníky je dokončení stavby přehrady do roku 2032 nereálné, její koordinátor Ivo Dokoupil se domnívá, že bude trvat mnoho let nebo desetiletí. Zdržení může podle ekologů způsobit zejména stavba přeložky silnice a proces vyvlastňování. Se zpožděním počítá i vodohospodář z České zemědělské univerzity (ČZU) Ondřej Simon. 

„Pokud bude dost peněz, tak dokončení přehrady vidím reálné za jednu až dvě dekády, ale bude to nejspíš obdobné jako u jaderných elektráren, bude to později a za více peněz, než si nyní všichni myslíme,“ sdělil vodohospodář Simon.

„Nemají (ministerstvo zemědělství) povolení ke stavbě silnice, bez silnice nelze stavět přehradu. Jaký bude harmonogram stavby, pokud někdo z účastníků soudně napadne platné uzemní povolení?“ podotkl Dokoupil.

Naopak Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka žádné administrativní ani právní zpoždění neočekává. „Napadají mě nějaké geologické problémy, ale ty by v rámci přípravných prací neměly nastat. Práce také může časově zkomplikovat povodeň v průběhu výstavby,“ uvedl.

Duha považuje za vhodnější řešení suchou nádrž a nadále bude usilovat o komplexní protipovodňovou ochranu, chce se zasadit o to, aby protipovodňové kompetence přešly ze státního podniku na obce. Podle Dokoupila by jiná opatření byla účinnější a méně zatížila životní prostředí. Do procesu povolování přehrady hnutí už zasahovat nebude, plánuje ale podávat připomínky ve stavebním řízení, pokud to uzná za nutné.

Přehrada má mít betonovou hráz o délce 330 metrů, s výškou 26,5 metru. Celkový objem nádrže má být 14,54 milionu metrů krychlových vody. Ochránit by před povodněmi měla šestnáct tisíc obyvatel. Dílo by podle současného projektu mělo být za hlavní částí obce po proudu řeky Opavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V České televizi a Českém rozhlase se stávkovalo kvůli financování

V České televizi (ČT) a Českém rozhlase (ČRo) proběhla v pondělí výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestovali proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost. Stávka se projevila po celý den ve vysílání všech stanic s výjimkou dětských kanálů Déčko a Radio Junior.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda se staví kladně k poslanecké novele omezující okruh plátců ČT a ČRo

Ačkoli vláda plánuje zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) úplně, vydala v pondělí kladné stanovisko k poslaneckému návrhu na rozšíření okruhu lidí a firem osvobozených od jejich placení. O postoji informovala na webu Úřadu vlády. Převést financování ČT a ČRo pod státní rozpočet chce kabinet od Nového roku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kauza manipulování zápasů zavedla Reportéry ČT na Balkán

Reportéři ČT přinesli novinky z rozsáhlé sázkařské kauzy v českém fotbale. Obviněných je přes třicet. V případu mají figurovat i cizinci – reportéři se vydali za jedním z nich do Slovinska. Dosud nebyl obviněný, ale v souvislosti s kauzou je ve spisech zmiňovaný jako jedna z hlavních postav. Reakce jeho okolí byla hodně divoká. Tématu se věnují Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
před 3 hhodinami

Farmáři kvůli horku instalují ventilátory a sprchy, rybáři okysličují vodu

Tropické teploty posledních dnů ohrožují hospodářská zvířata i ryby. Zemědělci se je snaží ochlazovat pomocí vody a ventilátorů, vlivem horka ale očekávají finanční ztráty. Chovatelé skotu hlásí až o čtvrtinu nižší produkci mléka, rybáři na Vyškovsku zaznamenali úhyn malých ryb. Na rizika spojená s horkem a suchem upozorňuje také portál AgroRisk.
před 3 hhodinami

VideoEvropu svírá vlna veder, v Česku se střídají s bouřkami

Evropu svírá letos už druhá vlna veder. Tentokrát ji způsobila masa horkého vzduchu, který proudí na sever ze Sahary. Dopady zahrnují oběti na lidských životech, zpožděnou či zastavenou vlakovou dopravu kvůli přehřívání a následné deformaci kolejnic i absolutní teplotní rekordy. O víkendu by dle předpovědí mohla maxima na řadě míst v Česku překonat 35 stupňů ve stínu, v Praze může teplota vystoupat i nad 38 stupňů. Tuzemsko se aktuálně potýká nejen s teplotními rekordy, ale i se silnými bouřkami. Lidé se tak musejí vyrovnat s náhlými změnami. Jednou z nejrizikovějších skupin jsou senioři.
před 4 hhodinami

Po Fukové bude zmocněnkyní pro romské záležitosti náměstkyně MPSV Stejskalová

Vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny bude s platností od úterý náměstkyně ministerstva práce a sociálních věcí Edita Stejskalová. Do funkce ji jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO). Vystřídá Lucii Fukovou, která rezignovala minulý týden kvůli přesunu romské agendy pod resort práce. Uvedla tehdy, že výsledné nastavení jí neumožňuje funkci efektivně vykonávat.
před 5 hhodinami

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Padla obžaloba za dotace Agrofertu na linku na toastový chléb

Státní zástupce Adam Bašný podal v pondělí obžalobu na společnost Pekárna Zelená louka, která spadá pod koncern Agrofert, a dva lidi kvůli evropské dotaci 100 milionů korun na inovační linku na toastový chléb. Bašný to řekl serveru iRozhlas.cz. Případem se bude zabývat Krajský soud v Praze. Holding Agrofert v minulosti uvedl, že firma postupovala v souladu se zákonem. Stejnou reakci holding poskytl na dotaz ČTK. Premiér Andrej Babiš (ANO), který Agrofert dříve vlastnil, obžalobu označil za účelovou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...