Bruntálsko

Ministerstvo zemědělství získalo územní rozhodnutí pro stavbu přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. V pátek o tom informoval šéf resortu Marek Výborný (KDU-ČSL). Rozhodnutí už nikdo nemůže rozporovat, doplnil. Úřad podle něho nyní začne jednat se zbývajícími čtyřmi majiteli pozemků o jejich výkupu a stavebním řízení. Stavba přehrady, která mohla omezit škody při letošních povodních, tak podle něj může začít v roce 2027. Přehrada má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě.

Škody po zářijových povodních vyčíslili správci toků na devět miliard korun. Jejich odstraňování bude podle odhadů trvat příštích deset let. Podle vodohospodářů už jsou všechny řeky, které byly při zářijových povodních zatarasené nánosy, volně průchodné. Správci toků ale stále opravují poničené břehy, jezy nebo vodní díla. Jejich cílem je teď i odtěžit tuny písku a kamení, které voda vyplavila na louky. Tento materiál pak používají třeba na dosypávání břehů. Jen v Povodí Odry se podobné práce týkají všech jedenácti set kilometrů v jeho správě.

Obce v povodněmi zasažených oblastech vybírají vhodné parcely k náhradní výstavbě domů. Státní pozemkový úřad jich na Jesenicku a Bruntálsku vytipoval čtrnáct set. Převod nabízí obcím zdarma. Ne všechny se ale podle městských úřadů dají využít. Oficiálně o ně navíc zatím nikdo nepožádal. Čas na to je do konce měsíce.

Zářijové záplavy v Olomouckém kraji mají druhou potvrzenou oběť. Totožnost sedmadvacetileté ženy z Jesenicka, jejíž tělo bylo nalezeno v Polsku, potvrdila analýza DNA. Ve středu o tom informovala mluvčí policie Ivana Skoupilová. Žena zůstala společně s dalšími dvěma muži ve vozidle, které 14. září strhla rozbouřená řeka Staříč v obci Lipová-lázně. Ani jednoho z pohřešovaných mužů se dosud nalézt nepodařilo. V celém Česku tak počet potvrzených obětí zářijových povodní stoupl na šest.

Na společném zasedání české a polské vlády ministři diskutovali o společném postupu v migraci nebo spolupráci v rámci Evropské unie. „Musíme být asertivnější v přístupu ke třetím zemím,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci s polským protějškem Donaldem Tuskem, který chce v sobotu představit dlouhodobou migrační strategii své země. Na takzvaných česko-polských mezivládních konzultacích se ministři scházejí podeváté, předchozí zasedání se konalo loni v červenci v Katovicích.

Zářijová povodeň zdemolovala na severu Moravy a ve Slezsku desítky ordinací. Mnozí lékaři museli ambulance přestěhovat nebo lidi ošetřují v provizoriu. Někteří dokonce ještě ani neotevřeli, takže bez dostupné péče v nejpostiženějších oblastech zůstávají tisíce pacientů. Vážná je situace třeba na Jesenicku nebo na Bruntálsku.

Přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, která má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) začne stavět v roce 2027. Pokud se příprava podaří urychlit, tak možná i o rok dříve, dodal Výborný během návštěvy Moravskoslezského kraje.

Tisíce dobrovolníků stále pomáhají v zatopených oblastech. Nejdříve vyklízeli domy, teď hlavně odstraňují nánosy bahna a odvážejí odpad. Třeba do Karlovic na Bruntálsku jich o víkendu přijely více než dvě stovky. Tam řeka Opava a místní potok zaplavily téměř celou obec.

Letošní povodně v Nových Heřminovech a Zátoru nebyly první. Obyvatelé čekali dvacet let na úpravu toku nebo slibovanou nádrž, kterou doposud zdržovaly byrokratické průtahy. Ani teď ale nebyla obec po varování z roku 1997 chráněna. Kromě elektřiny, pitné vody a signálu chybí místním čerpadla i generátory.

V Široké Nivě na Bruntálsku voda při povodních strhla několik domů. Další jsou poškozené. Přesné počty představitelé obce zjišťují, uvedl starosta Tomáš Spáčil (Pro obec 2022). Zničené jsou podle něj téměř všechny mosty. Voda v obci řádila velkou silou po 27 letech, rozsah současné povodně je ale podle starosty výrazně větší než v roce 1997. Podobně vážná je situace také v Nových Heřminovech, kde kvůli kontaminaci studen dochází pitná voda. Starostka poničených Karlovic přirovnala svou obec k „měsíční krajině“. V Bruntále voda kromě domů vyplavila i sklad s volebními lístky.

Protipovodňová opatření byla při současných povodních velmi účinná, do budoucna je proto potřeba zjednodušit jejich povolování a ovlivňovat názory lidí tak, aby je víc podporovali, uvedl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Nádrže podle Tomáše Hrdinky z výzkumného ústavu povodně sice nezastaví, dokážou ale oddálit jejich začátek a zmenšit kulminační průtoky. Takto by pomohla podle něj i plánovaná přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku.

Zátor na Bruntálsku a Troubky na Přerovsku jsou dvě obce, které si řada lidí spojuje s ničivými povodněmi v roce 1997. Teď tam znovu rostou hráze. I po více než čtvrtstoletí vzbuzuje zatažené nebe u místních respekt i obavy.

Po půlroční výluce se vrátily vlaky na úzkokolejnou trať v Osoblažském výběžku na Bruntálsku. Obnovení provozu ale netrvalo dlouho. Jediná lokomotiva, která společně s repasovaným vagonem spoje zajišťuje, se po několika jízdách porouchala. Vlak tak opět nahradily autobusy. Závadu se na místě pokoušejí odstranit technici.

Lidé v obci Hlinka na Bruntálsku se bojí vzniku další vyloučené lokality. Do komunitního domu pro seniory nastěhoval ostravský investor zhruba sedmdesát nájemníků, místní je označují za „nepřizpůsobivé“. Obec se kvůli údajnému dotačnímu podvodu už obrátila na ministerstvo pro místní rozvoj i další úřady. Stěžuje si i na odpadky, které se v okolí domova objevují.

Stavbaři dokončili opravu osmikilometrového úseku frekventované silnice z Bělé pod Pradědem směrem na Videlské sedlo, která je důležitou spojnicí Jesenicka a Bruntálska. Obce i podnikatelé si od toho slibují zlepšení dopravní dostupnosti a zvýšený příliv turistů zejména z Moravskoslezského kraje. Roční opravu horské silnice zkomplikovala letní povodeň, kdy museli poškozenou stavbu dělníci opravit.

Požár výrobní linky a střechy haly likvidovali z noci na čtvrtek profesionální i dobrovolní hasiči v Břidličné na Bruntálsku. Oheň způsobil podle předběžných odhadů škodu za dvě stě milionů korun, sdělil mluvčí hasičů Petr Kůdela. Požár se obešel bez zranění. Policejní mluvčí René Černohorský řekl, že podle předběžného zjištění šlo o technickou závadu. V areálu podniku, který vyrábí obalové materiály a polotovary z hliníku, hořelo i letos v červnu.