Ústav: Protipovodňová opatření byla účinná, vhodné by bylo usnadnit povolování

Protipovodňová opatření byla při současných povodních velmi účinná, do budoucna je proto potřeba zjednodušit jejich povolování a ovlivňovat názory lidí tak, aby je víc podporovali, uvedl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Nádrže podle Tomáše Hrdinky z výzkumného ústavu povodně sice nezastaví, dokážou ale oddálit jejich začátek a zmenšit kulminační průtoky. Takto by pomohla podle něj i plánovaná přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku.

Hrdinka upozornil, že většina opatření nedokáže záplavy zastavit, jejich hlavní smysl ale spočívá v oddálení a zmenšení povodně tak, aby se stihla připravit další opatření. „A to se také u většiny nádrží na základě včasných předpovědí hydrometeorologů povedlo. Celková připravenost systému na základě nabytých zkušeností je v tomto smyslu ve srovnání s povodněmi 1997 a 2002 určitě vidět,“ uvedl Hrdinka.

Dodal, že pomohla také vyschlá krajina. „Půda absorbovala prvních 70 až 100 milimetrů srážek, a tím zpomalila odtok vody do koryt toků,“ řekl.

Hrdinka upozornil, že stejný efekt by způsobilo i vodní dílo Nové Heřminovy na Bruntálsku, pokud by bylo dokončené. O výstavbě nádrže se mluví desítky let, proti přehradě ale dlouhodobě vystupuje Hnutí Duha Jeseníky, se stavbou nesouhlasí ani obec Nové Heřminovy, která by měla být v souvislosti se stavbou přehrady částečně zatopena.

Stavba protipovodňových systémů by měla být jednodušší

Právě proto Hrdinka do budoucna doporučuje zjednodušit územní a stavební řízení při realizaci protipovodňových staveb, a aby politici více ovlivňovali mínění lidí při zavádění opatření. „Aby jim veřejnost byla více nakloněna a nešla v řízení proti nim,“ řekl. Dále také doporučuje při stavbách nešetřit. „Finanční rozdíl mezi hrází na padesátiletou a stoletou povodeň není zas tak zásadní jako pozdější účinnost při eliminaci extrémní povodně,“ řekl Hrdinka.

Jako nejúčinnější opatření se nyní podle Hrdinky ukázala včasná předpověď, včasné vytvoření retenčních prostorů v nádržích, výstavba hrází a poldrů, ale také koordinovaná spolupráce jednotek záchranného systému a armády s komunálními politiky. „Některá opatření, například Nové Heřminovy, ochrana Svratky v Brně, řada poldrů, dosud nebyla realizována z důvodu složitého povolovacího procesu, například odvolávání se občanů a spolků v případě nových nádrží, ale každá takováto událost posouvá ochranný systém skokově dopředu,“ dodal Hrdinka.

Pokud by nyní bylo vodní dílo Nové Heřminovy hotové, povodí Odry a města Krnov a Opava by podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nezasáhla stoletá, ale pouze pětiletá povodeň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 20 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...