Ústav: Protipovodňová opatření byla účinná, vhodné by bylo usnadnit povolování

Protipovodňová opatření byla při současných povodních velmi účinná, do budoucna je proto potřeba zjednodušit jejich povolování a ovlivňovat názory lidí tak, aby je víc podporovali, uvedl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Nádrže podle Tomáše Hrdinky z výzkumného ústavu povodně sice nezastaví, dokážou ale oddálit jejich začátek a zmenšit kulminační průtoky. Takto by pomohla podle něj i plánovaná přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku.

Hrdinka upozornil, že většina opatření nedokáže záplavy zastavit, jejich hlavní smysl ale spočívá v oddálení a zmenšení povodně tak, aby se stihla připravit další opatření. „A to se také u většiny nádrží na základě včasných předpovědí hydrometeorologů povedlo. Celková připravenost systému na základě nabytých zkušeností je v tomto smyslu ve srovnání s povodněmi 1997 a 2002 určitě vidět,“ uvedl Hrdinka.

Dodal, že pomohla také vyschlá krajina. „Půda absorbovala prvních 70 až 100 milimetrů srážek, a tím zpomalila odtok vody do koryt toků,“ řekl.

Hrdinka upozornil, že stejný efekt by způsobilo i vodní dílo Nové Heřminovy na Bruntálsku, pokud by bylo dokončené. O výstavbě nádrže se mluví desítky let, proti přehradě ale dlouhodobě vystupuje Hnutí Duha Jeseníky, se stavbou nesouhlasí ani obec Nové Heřminovy, která by měla být v souvislosti se stavbou přehrady částečně zatopena.

Stavba protipovodňových systémů by měla být jednodušší

Právě proto Hrdinka do budoucna doporučuje zjednodušit územní a stavební řízení při realizaci protipovodňových staveb, a aby politici více ovlivňovali mínění lidí při zavádění opatření. „Aby jim veřejnost byla více nakloněna a nešla v řízení proti nim,“ řekl. Dále také doporučuje při stavbách nešetřit. „Finanční rozdíl mezi hrází na padesátiletou a stoletou povodeň není zas tak zásadní jako pozdější účinnost při eliminaci extrémní povodně,“ řekl Hrdinka.

Jako nejúčinnější opatření se nyní podle Hrdinky ukázala včasná předpověď, včasné vytvoření retenčních prostorů v nádržích, výstavba hrází a poldrů, ale také koordinovaná spolupráce jednotek záchranného systému a armády s komunálními politiky. „Některá opatření, například Nové Heřminovy, ochrana Svratky v Brně, řada poldrů, dosud nebyla realizována z důvodu složitého povolovacího procesu, například odvolávání se občanů a spolků v případě nových nádrží, ale každá takováto událost posouvá ochranný systém skokově dopředu,“ dodal Hrdinka.

Pokud by nyní bylo vodní dílo Nové Heřminovy hotové, povodí Odry a města Krnov a Opava by podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nezasáhla stoletá, ale pouze pětiletá povodeň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 11 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 12 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 13 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.