Ústav: Protipovodňová opatření byla účinná, vhodné by bylo usnadnit povolování

Protipovodňová opatření byla při současných povodních velmi účinná, do budoucna je proto potřeba zjednodušit jejich povolování a ovlivňovat názory lidí tak, aby je víc podporovali, uvedl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Nádrže podle Tomáše Hrdinky z výzkumného ústavu povodně sice nezastaví, dokážou ale oddálit jejich začátek a zmenšit kulminační průtoky. Takto by pomohla podle něj i plánovaná přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku.

Hrdinka upozornil, že většina opatření nedokáže záplavy zastavit, jejich hlavní smysl ale spočívá v oddálení a zmenšení povodně tak, aby se stihla připravit další opatření. „A to se také u většiny nádrží na základě včasných předpovědí hydrometeorologů povedlo. Celková připravenost systému na základě nabytých zkušeností je v tomto smyslu ve srovnání s povodněmi 1997 a 2002 určitě vidět,“ uvedl Hrdinka.

Dodal, že pomohla také vyschlá krajina. „Půda absorbovala prvních 70 až 100 milimetrů srážek, a tím zpomalila odtok vody do koryt toků,“ řekl.

Hrdinka upozornil, že stejný efekt by způsobilo i vodní dílo Nové Heřminovy na Bruntálsku, pokud by bylo dokončené. O výstavbě nádrže se mluví desítky let, proti přehradě ale dlouhodobě vystupuje Hnutí Duha Jeseníky, se stavbou nesouhlasí ani obec Nové Heřminovy, která by měla být v souvislosti se stavbou přehrady částečně zatopena.

Stavba protipovodňových systémů by měla být jednodušší

Právě proto Hrdinka do budoucna doporučuje zjednodušit územní a stavební řízení při realizaci protipovodňových staveb, a aby politici více ovlivňovali mínění lidí při zavádění opatření. „Aby jim veřejnost byla více nakloněna a nešla v řízení proti nim,“ řekl. Dále také doporučuje při stavbách nešetřit. „Finanční rozdíl mezi hrází na padesátiletou a stoletou povodeň není zas tak zásadní jako pozdější účinnost při eliminaci extrémní povodně,“ řekl Hrdinka.

Jako nejúčinnější opatření se nyní podle Hrdinky ukázala včasná předpověď, včasné vytvoření retenčních prostorů v nádržích, výstavba hrází a poldrů, ale také koordinovaná spolupráce jednotek záchranného systému a armády s komunálními politiky. „Některá opatření, například Nové Heřminovy, ochrana Svratky v Brně, řada poldrů, dosud nebyla realizována z důvodu složitého povolovacího procesu, například odvolávání se občanů a spolků v případě nových nádrží, ale každá takováto událost posouvá ochranný systém skokově dopředu,“ dodal Hrdinka.

Pokud by nyní bylo vodní dílo Nové Heřminovy hotové, povodí Odry a města Krnov a Opava by podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nezasáhla stoletá, ale pouze pětiletá povodeň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 19 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 20 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 22 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 22 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
včera v 11:11

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
včera v 10:51

Evropský pohled