Ústav: Protipovodňová opatření byla účinná, vhodné by bylo usnadnit povolování

Protipovodňová opatření byla při současných povodních velmi účinná, do budoucna je proto potřeba zjednodušit jejich povolování a ovlivňovat názory lidí tak, aby je víc podporovali, uvedl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Nádrže podle Tomáše Hrdinky z výzkumného ústavu povodně sice nezastaví, dokážou ale oddálit jejich začátek a zmenšit kulminační průtoky. Takto by pomohla podle něj i plánovaná přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku.

Hrdinka upozornil, že většina opatření nedokáže záplavy zastavit, jejich hlavní smysl ale spočívá v oddálení a zmenšení povodně tak, aby se stihla připravit další opatření. „A to se také u většiny nádrží na základě včasných předpovědí hydrometeorologů povedlo. Celková připravenost systému na základě nabytých zkušeností je v tomto smyslu ve srovnání s povodněmi 1997 a 2002 určitě vidět,“ uvedl Hrdinka.

Dodal, že pomohla také vyschlá krajina. „Půda absorbovala prvních 70 až 100 milimetrů srážek, a tím zpomalila odtok vody do koryt toků,“ řekl.

Hrdinka upozornil, že stejný efekt by způsobilo i vodní dílo Nové Heřminovy na Bruntálsku, pokud by bylo dokončené. O výstavbě nádrže se mluví desítky let, proti přehradě ale dlouhodobě vystupuje Hnutí Duha Jeseníky, se stavbou nesouhlasí ani obec Nové Heřminovy, která by měla být v souvislosti se stavbou přehrady částečně zatopena.

Stavba protipovodňových systémů by měla být jednodušší

Právě proto Hrdinka do budoucna doporučuje zjednodušit územní a stavební řízení při realizaci protipovodňových staveb, a aby politici více ovlivňovali mínění lidí při zavádění opatření. „Aby jim veřejnost byla více nakloněna a nešla v řízení proti nim,“ řekl. Dále také doporučuje při stavbách nešetřit. „Finanční rozdíl mezi hrází na padesátiletou a stoletou povodeň není zas tak zásadní jako pozdější účinnost při eliminaci extrémní povodně,“ řekl Hrdinka.

Jako nejúčinnější opatření se nyní podle Hrdinky ukázala včasná předpověď, včasné vytvoření retenčních prostorů v nádržích, výstavba hrází a poldrů, ale také koordinovaná spolupráce jednotek záchranného systému a armády s komunálními politiky. „Některá opatření, například Nové Heřminovy, ochrana Svratky v Brně, řada poldrů, dosud nebyla realizována z důvodu složitého povolovacího procesu, například odvolávání se občanů a spolků v případě nových nádrží, ale každá takováto událost posouvá ochranný systém skokově dopředu,“ dodal Hrdinka.

Pokud by nyní bylo vodní dílo Nové Heřminovy hotové, povodí Odry a města Krnov a Opava by podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nezasáhla stoletá, ale pouze pětiletá povodeň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 13 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...