Ústav: Protipovodňová opatření byla účinná, vhodné by bylo usnadnit povolování

Protipovodňová opatření byla při současných povodních velmi účinná, do budoucna je proto potřeba zjednodušit jejich povolování a ovlivňovat názory lidí tak, aby je víc podporovali, uvedl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Nádrže podle Tomáše Hrdinky z výzkumného ústavu povodně sice nezastaví, dokážou ale oddálit jejich začátek a zmenšit kulminační průtoky. Takto by pomohla podle něj i plánovaná přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku.

Hrdinka upozornil, že většina opatření nedokáže záplavy zastavit, jejich hlavní smysl ale spočívá v oddálení a zmenšení povodně tak, aby se stihla připravit další opatření. „A to se také u většiny nádrží na základě včasných předpovědí hydrometeorologů povedlo. Celková připravenost systému na základě nabytých zkušeností je v tomto smyslu ve srovnání s povodněmi 1997 a 2002 určitě vidět,“ uvedl Hrdinka.

Dodal, že pomohla také vyschlá krajina. „Půda absorbovala prvních 70 až 100 milimetrů srážek, a tím zpomalila odtok vody do koryt toků,“ řekl.

Hrdinka upozornil, že stejný efekt by způsobilo i vodní dílo Nové Heřminovy na Bruntálsku, pokud by bylo dokončené. O výstavbě nádrže se mluví desítky let, proti přehradě ale dlouhodobě vystupuje Hnutí Duha Jeseníky, se stavbou nesouhlasí ani obec Nové Heřminovy, která by měla být v souvislosti se stavbou přehrady částečně zatopena.

Stavba protipovodňových systémů by měla být jednodušší

Právě proto Hrdinka do budoucna doporučuje zjednodušit územní a stavební řízení při realizaci protipovodňových staveb, a aby politici více ovlivňovali mínění lidí při zavádění opatření. „Aby jim veřejnost byla více nakloněna a nešla v řízení proti nim,“ řekl. Dále také doporučuje při stavbách nešetřit. „Finanční rozdíl mezi hrází na padesátiletou a stoletou povodeň není zas tak zásadní jako pozdější účinnost při eliminaci extrémní povodně,“ řekl Hrdinka.

Jako nejúčinnější opatření se nyní podle Hrdinky ukázala včasná předpověď, včasné vytvoření retenčních prostorů v nádržích, výstavba hrází a poldrů, ale také koordinovaná spolupráce jednotek záchranného systému a armády s komunálními politiky. „Některá opatření, například Nové Heřminovy, ochrana Svratky v Brně, řada poldrů, dosud nebyla realizována z důvodu složitého povolovacího procesu, například odvolávání se občanů a spolků v případě nových nádrží, ale každá takováto událost posouvá ochranný systém skokově dopředu,“ dodal Hrdinka.

Pokud by nyní bylo vodní dílo Nové Heřminovy hotové, povodí Odry a města Krnov a Opava by podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nezasáhla stoletá, ale pouze pětiletá povodeň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
před 4 hhodinami

Projděte si zprávu o evropském klimatu v mapách

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 8 hhodinami

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
včera v 15:00

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
včera v 12:00

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
včera v 10:39

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
včera v 07:30

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025
Načítání...