Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě
Vyléčit Alzheimerovu chorobu stále nelze, schválená protilátka je určena pro léčbu nemoci v raném stadiu. I tak jde o první lék tohoto druhu, který byl v EU schválen, uvedla Evropská komise.
Schvalování léků podléhá přísným kritériím. EK dospěla k závěru, že prospěšnost léčiva Lecanemab u skupiny pacientů a za určitých předpokladů převládá nad riziky. Komise schválením vyhověla doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).
Dosavadní způsoby léčby se zaměřovaly pouze na příznaky
Dosavadní způsoby léčby pacientů s Alzheimerovou chorobou se zaměřovaly pouze na příznaky, nikoli na příčinné procesy v mozku. U přípravku Lecanemab je to jinak. Zaměřuje se totiž na takzvané amyloidy, což jsou bílkoviny, jejichž fragmenty se při chorobných stavech ukládají v mezibuněčném prostoru a způsobují odumírání mozkových buněk a zmenšování mozku. Jejich odbourávání může v raném stadiu zpomalit průběh nemoci.
Hlavním měřítkem pro posouzení účinnosti terapie byla změna kognitivních a funkcionálních příznaků po osmnácti měsících. Ty byly měřeny na škále od nuly do osmnácti, upřesnila EMA. U pacientů, kteří užívali Lecanemab, se v daném období hodnota na škále hodnocení demence zvýšila v průměru o 1,22, zatímco u ostatních to bylo o 1,75.
Jen pro malou část pacientů
Odborníci upozorňují, že Lecanemab, který má být k dispozici za několik měsíců, přichází v úvahu pro léčbu jen velmi malé části pacientů s Alzheimerovou chorobou. Schválen byl přípravek pro léčbu lehkého omezení kognitivních funkcí, jako je narušení paměti a myšlení, nebo lehké demence v raném stadiu Alzheimerovy choroby. Důvodem je to, že odstranění amyloidového plaku nepomůže, když už jsou na mozku způsobeny nevratné škody.
Prostředek je navíc určen jen pacientům, kteří mají jednu nebo žádnou kopii genu ApoE4 pro apolipoprotein E, jenž se vyskytuje v mozkové tkáni. U těchto lidí je nižší pravděpodobnost závažných vedlejších účinků, jako jsou otoky a krvácení v mozku, než u lidí s dvěma kopiemi ApoE4.
V Německu, kde je zhruba 1,2 milionu pacientů s Alzheimerovou chorobou, by mohl být lék uplatněn u zhruba dvaceti tisíc osob, přiblížila DPA.
