Evropské úřady schválily první opravdový lék na Alzheimerovu chorobu

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) částečně schválila velmi očekávaný preparát pro léčbu Alzheimerovy choroby. Ten dostal povolení pro pacienty v raných stadiích nemoci, informovala EMA v tiskové zprávě. Agentura přitom původně přípravek v červenci nedoporučila.

Příslušný výbor EMA přezkoumal své původní stanovisko a lék schválil, přínosy podle něj převažují nad riziky. Přípravek povolil pro skupinu pacientů, u nichž se ještě nemoc příliš nerozvinula, trpí jen lehkou demencí a mírnými poruchami paměti a myšlení. K dříve kritizovaným vedlejším účinkům podle AFP patří riziko krvácení do mozku.

Přípravek Lecanemab, který japonská společnost Eisai a americká společnost Biogen prodávají pod obchodním názvem Leqembi, je prvním lékem na trhu Evropské unie, který léčí samotné neurodegenerativní onemocnění, a ne jenom jeho příznaky, poznamenala agentura Reuters. V klinických studiích látka zpomalila pokles kognitivních funkcí u pacientů s Alzheimerovou chorobou v raném stadiu o 27 procent ve srovnání s placebem.

Ve Spojených státech získal lék povolení pro pacienty v rané fázi nemoci v roce 2023, prodává se také v Japonsku a v Číně. Britský regulátor přípravek schválil letos v srpnu.

Cílem je plak

Leqembi je monoklonální protilátka, která se zaměřuje na odstranění takzvaných beta-amyloidních plaků v mozku, které jsou jedním z charakteristických znaků Alzheimerovy choroby. Lék zřejmě funguje jen u pacientů v nejranější fázi Alzheimerovy nemoci, tedy ve stadiu, kdy mozek ještě není příliš poškozený.

Při Alzheimerově chorobě se v mozku tvoří abnormální usazeniny proteinů nazývané beta-amyloidní plaky. Ty mohou narušovat komunikaci mezi mozkovými buňkami, což vede k jejich poškození a ztrátě funkcí. To se projevuje symptomy demence, jako jsou ztráta paměti a kognitivní problémy. Leqembi se váže na beta-amyloid a pomáhá ho odstranit z mozku. Tímto způsobem se snaží snížit množství těchto plaků a potenciálně zpomalit progresi onemocnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 3 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...