Evropské úřady schválily první opravdový lék na Alzheimerovu chorobu

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) částečně schválila velmi očekávaný preparát pro léčbu Alzheimerovy choroby. Ten dostal povolení pro pacienty v raných stadiích nemoci, informovala EMA v tiskové zprávě. Agentura přitom původně přípravek v červenci nedoporučila.

Příslušný výbor EMA přezkoumal své původní stanovisko a lék schválil, přínosy podle něj převažují nad riziky. Přípravek povolil pro skupinu pacientů, u nichž se ještě nemoc příliš nerozvinula, trpí jen lehkou demencí a mírnými poruchami paměti a myšlení. K dříve kritizovaným vedlejším účinkům podle AFP patří riziko krvácení do mozku.

Přípravek Lecanemab, který japonská společnost Eisai a americká společnost Biogen prodávají pod obchodním názvem Leqembi, je prvním lékem na trhu Evropské unie, který léčí samotné neurodegenerativní onemocnění, a ne jenom jeho příznaky, poznamenala agentura Reuters. V klinických studiích látka zpomalila pokles kognitivních funkcí u pacientů s Alzheimerovou chorobou v raném stadiu o 27 procent ve srovnání s placebem.

Ve Spojených státech získal lék povolení pro pacienty v rané fázi nemoci v roce 2023, prodává se také v Japonsku a v Číně. Britský regulátor přípravek schválil letos v srpnu.

Cílem je plak

Leqembi je monoklonální protilátka, která se zaměřuje na odstranění takzvaných beta-amyloidních plaků v mozku, které jsou jedním z charakteristických znaků Alzheimerovy choroby. Lék zřejmě funguje jen u pacientů v nejranější fázi Alzheimerovy nemoci, tedy ve stadiu, kdy mozek ještě není příliš poškozený.

Při Alzheimerově chorobě se v mozku tvoří abnormální usazeniny proteinů nazývané beta-amyloidní plaky. Ty mohou narušovat komunikaci mezi mozkovými buňkami, což vede k jejich poškození a ztrátě funkcí. To se projevuje symptomy demence, jako jsou ztráta paměti a kognitivní problémy. Leqembi se váže na beta-amyloid a pomáhá ho odstranit z mozku. Tímto způsobem se snaží snížit množství těchto plaků a potenciálně zpomalit progresi onemocnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa loni zažila nejteplejší rok v historii

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším rokem v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
před 57 mminutami

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 15 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 18 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 20 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 23 hhodinami

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Načítání...