Nový lék údajně zpomaluje postup Alzheimerovy choroby. Objevují se ale i významné vedlejší účinky

Nahrávám video
Hledání léku na Alzheimerovu chorobu
Zdroj: ČT24

Lidstvo se podle odborníků blíží okamžiku, kdy bude možné zvládat Alzheimerovu chorobu. Během jednoho roku farmaceutické firmy představily dva léky na toto neurodegenerativní onemocnění. Americká firma Eli Lilly informovala, že přípravek donanemab zpomaluje postup nemoci o třetinu. Vedlejším účinkem tohoto léku ale bývá otok mozku, a jsou dokonce hlášeny případy úmrtí.

Donanemab funguje stejně jako lecanemab, který podle studie zveřejněné v listopadu zpomaluje o 27 procent úbytek kognitivních funkcí. BBC uvádí, že v obou případech jde o protilátky jako ty, které si tělo vytváří, aby útočilo na viry. Nicméně tyto léky jsou vyvinuty k tomu, aby čistily beta-amyloid, který se u lidí s Alzheimerovou chorobu v těle hromadí a vytváří nerozpustné usazeniny mezi nervovými buňkami. Jde o charakteristické plaky, které jsou jedním z typických znaků Alzheimerovy nemoci.

  • ztráta paměti
  • problémy s vykonáváním běžných úkonů
  • problémy s vyjadřováním
  • časová i místní dezorientace
  • špatný racionální úsudek
  • problémy s abstraktním myšlením
  • změny v náladě a chování
  • celková změna osobnosti
  • propadnutí pasivitě
  • zdroj: alzheimer.cz

„Dostáváme se do časů, kdy budeme (Alzheimerovu) nemoc upravovat, kdy budeme realisticky moci doufat, že… přejdeme k dlouhodobému zvládání nemoci namísto paliativní a podpůrné péče,“ řekla Catherine Mummeryová z britské Národní neurologické a neurochirurgické nemocnice.

Neúplné informace

BBC podotýká, že všechny podrobnosti z testů donanemabu společnost Eli Lilly ještě nezveřejnila, známy jsou však klíčové poznatky z nich. Účastnilo se jich 1734 lidí v nejranější fázi Alzheimerovy choroby. Co měsíc dostávali infuzi léku. Procedury pokračovaly do doby, než plaky v mozku zmizely. Postup nemoci se celkově zpomalil o 29 procent a o 35 procent u skupiny pacientů, u nichž vědci předpokládali, že na léčbu budou spíše reagovat. Lidé užívající tento lék byli také schopni se více udržet v běžném životě, dokázali probírat dění kolem sebe, řídit nebo se věnovat svým koníčkům.

Nicméně až u třetiny pacientů lékaři zaznamenali otok mozku. Většinou šlo o lehké nebo asymptomatické případy, při zobrazení mozku se ovšem tento jev ukázal. V případě 1,6 procenta pacientů byl otok mozku závažný. Dva účastníci výzkumu s jistotou kvůli němu zemřeli, možné je to i v případě třetího úmrtí.

BBC upozorňuje, že jak donanemab, tak lecanemab zřejmě fungují jen u pacientů v nejranější fázi Alzheimerovy nemoci, tedy ve stadiu, kdy mozek ještě není příliš poškozený. Nicméně skutečnost, že existují dva léky, které se zaměřují na beta-amyloid v mozku, vede vědce k přesvědčení, že po desetiletích „mizérie a neúspěchů“ jsou na správné cestě.

Společnost Eli Lilly uvedla, že v nejbližších měsících zahájí proces vedoucí k tomu, aby se směl lék používat v nemocnicích. Liz Coulthardová, odbornice na mozek, paměť a demenci z Bristolské univerzity podotkla, že přípravek má „významné vedlejší účinky“ a chybí data ohledně jeho dlouhodobého používaní, nicméně mohl by „lidem s Alzheimerovou chorobou pomoci žít déle“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 2 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 9 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 22 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...