Nový lék údajně zpomaluje postup Alzheimerovy choroby. Objevují se ale i významné vedlejší účinky

Nahrávám video

Lidstvo se podle odborníků blíží okamžiku, kdy bude možné zvládat Alzheimerovu chorobu. Během jednoho roku farmaceutické firmy představily dva léky na toto neurodegenerativní onemocnění. Americká firma Eli Lilly informovala, že přípravek donanemab zpomaluje postup nemoci o třetinu. Vedlejším účinkem tohoto léku ale bývá otok mozku, a jsou dokonce hlášeny případy úmrtí.

Donanemab funguje stejně jako lecanemab, který podle studie zveřejněné v listopadu zpomaluje o 27 procent úbytek kognitivních funkcí. BBC uvádí, že v obou případech jde o protilátky jako ty, které si tělo vytváří, aby útočilo na viry. Nicméně tyto léky jsou vyvinuty k tomu, aby čistily beta-amyloid, který se u lidí s Alzheimerovou chorobu v těle hromadí a vytváří nerozpustné usazeniny mezi nervovými buňkami. Jde o charakteristické plaky, které jsou jedním z typických znaků Alzheimerovy nemoci.

  • ztráta paměti
  • problémy s vykonáváním běžných úkonů
  • problémy s vyjadřováním
  • časová i místní dezorientace
  • špatný racionální úsudek
  • problémy s abstraktním myšlením
  • změny v náladě a chování
  • celková změna osobnosti
  • propadnutí pasivitě
  • zdroj: alzheimer.cz

„Dostáváme se do časů, kdy budeme (Alzheimerovu) nemoc upravovat, kdy budeme realisticky moci doufat, že… přejdeme k dlouhodobému zvládání nemoci namísto paliativní a podpůrné péče,“ řekla Catherine Mummeryová z britské Národní neurologické a neurochirurgické nemocnice.

Neúplné informace

BBC podotýká, že všechny podrobnosti z testů donanemabu společnost Eli Lilly ještě nezveřejnila, známy jsou však klíčové poznatky z nich. Účastnilo se jich 1734 lidí v nejranější fázi Alzheimerovy choroby. Co měsíc dostávali infuzi léku. Procedury pokračovaly do doby, než plaky v mozku zmizely. Postup nemoci se celkově zpomalil o 29 procent a o 35 procent u skupiny pacientů, u nichž vědci předpokládali, že na léčbu budou spíše reagovat. Lidé užívající tento lék byli také schopni se více udržet v běžném životě, dokázali probírat dění kolem sebe, řídit nebo se věnovat svým koníčkům.

Nicméně až u třetiny pacientů lékaři zaznamenali otok mozku. Většinou šlo o lehké nebo asymptomatické případy, při zobrazení mozku se ovšem tento jev ukázal. V případě 1,6 procenta pacientů byl otok mozku závažný. Dva účastníci výzkumu s jistotou kvůli němu zemřeli, možné je to i v případě třetího úmrtí.

BBC upozorňuje, že jak donanemab, tak lecanemab zřejmě fungují jen u pacientů v nejranější fázi Alzheimerovy nemoci, tedy ve stadiu, kdy mozek ještě není příliš poškozený. Nicméně skutečnost, že existují dva léky, které se zaměřují na beta-amyloid v mozku, vede vědce k přesvědčení, že po desetiletích „mizérie a neúspěchů“ jsou na správné cestě.

Společnost Eli Lilly uvedla, že v nejbližších měsících zahájí proces vedoucí k tomu, aby se směl lék používat v nemocnicích. Liz Coulthardová, odbornice na mozek, paměť a demenci z Bristolské univerzity podotkla, že přípravek má „významné vedlejší účinky“ a chybí data ohledně jeho dlouhodobého používaní, nicméně mohl by „lidem s Alzheimerovou chorobou pomoci žít déle“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 2 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 5 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 22 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 23 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.