Psychiatrie

Osamělost je do určité míry běžnou lidskou zkušeností. Může sahat od prchavých pocitů společenské izolace, které nemusí mít negativní vliv na naše zdraví, až po trvalou, chronickou osamělost, která je spojena s mnoha škodlivými zdravotními stavy, napsal zpravodajský web The Washington Post.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) částečně schválila velmi očekávaný preparát pro léčbu Alzheimerovy choroby. Ten dostal povolení pro pacienty v raných stadiích nemoci, informovala EMA v tiskové zprávě. Agentura přitom původně přípravek v červenci nedoporučila.

V Česku je málo center duševního zdraví, chybí dostatečný počet zdravotnických specialistů a není zajištěno ani udržitelné financování sociální péče v centrech, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval evropské dotace určené právě na vznik a pilotní provoz těchto center v tuzemsku. Z plánované stovky center byla koncem loňského roku v provozu necelá třetina, upozornili kontroloři. Prověřovali ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Resorty se ohradily, že kontrolováno bylo období let 2019 až 2022. Od té doby podle nich nastaly zásadní posuny.

Dva z pěti ukrajinských uprchlíků v Česku trpí těžkou či středně těžkou depresí a téměř čtvrtina těžkou či středně těžkou úzkostí. Významná část z nich přitom problémy s duševním zdravím neřeší. Vyplývá to ze studie publikované časopisem Psychiatry Research, do které se zapojili i vědci z Národního institutu SYRI. O výsledcích výzkumu provedeného na vzorku 1300 lidí institut informoval v tiskové zprávě.

Jen jednotky případů. Tak zatím vypadá léčba psychicky nemocných dětí přes internet. Službu, od které si ministerstvo zdravotnictví slibovalo odlehčení přetížené psychiatrické péče, zatím může v Česku provozovat jen čtvrtina registrovaných dětských psychiatrů. Ukazují to data, která ČT získala od tuzemských pojišťoven. Těm zatím tito lékaři vykázali jen jednotky ošetření. Pojišťovny mohou od začátku roku službu proplatit pouze těm lékařům, kteří absolvovali speciální kurz. Jeho jediný provozovatel, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, doposud uspořádal pouze jeden termín.

Krajský soud v Hradci Králové v pondělí potrestal osmnáctiletým vězením muže, který v lednu ubodal nožem v kolejišti hlavního vlakového nádraží v Hradci Králové čtrnáctiletého chlapce. Třiatřicetiletému Janu Bártovi za zločin vraždy hrozilo patnáct až dvacet let vězení nebo výjimečný trest. Obžalovaný a poškozený se znali. Bárta u soudu odmítl vypovídat. Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně i obhájce si nechali lhůtu na odvolání.

Více pacientů, závažných případů i mimořádně náročných situací řeší personál psychiatrických klinik. Jak správně přistupovat například k agresivním jedincům, se ovšem zdravotníci běžně neučí. Nemocnice v Bohnicích proto spustila speciální kurzy, kde si zaměstnanci metody nacvičují.

Soud dočasně přerušil proces s mužem obžalovaným ze založení rozsáhlého požáru v Českém Švýcarsku. Poslal ho do psychiatrické péče. Lékaři by mu měli postupně snížit dávku léků, aby dokázal soudní jednání lépe vnímat. Chování bývalého dobrovolného strážce se podle jeho bývalých kolegů začalo měnit před lety, když nezískal vytoužené pracovní místo.

Soud s mužem obžalovaným ze založení předloňského požáru v Českém Švýcarsku bude pokračovat až koncem května. Do té doby chce soud dostat psychiatrický posudek. Obžalovaný Jiří Lobotka ve čtvrtek na začátku hlavního líčení prohlásil vinu ze založení některých jiných, menších požárů, zároveň odmítl, že by měl na svědomí nejrozsáhlejší lesní požár v české historii. Soudce Roman Felzmann ale nerozhodl, zda částečné přiznání přijme, obžalovaný na něj působil zmateně a nebyl si jist, zda chápe soudní proces.

Nová lůžka mají uklidnit napjatou situaci v psychiatrické péči o děti a dospívající. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by měla vzniknout speciálně pro ně. Náctiletých, které sužují duševní problémy, v posledních letech přibývá a místa v nemocnicích a léčebnách chybí. Do několika týdnů by tak odborná společnost měla ministru předložit koncepci rozvoje dětské psychiatrické péče. Změna umožní vzdělávat více psychiatrů i psychologů. V péči o dospělé by se kromě center duševního zdraví měly dál rozvíjet i psychiatrické nemocnice.

U schizofrenie je klíčový první půlrok od objevení příznaků a může mít zásadní roli při dalším rozvoji tohoto onemocnění. Včasnou léčbou lze výrazně ovlivnit kvalitu života pacienta a roli hraje každý týden, kdy nemoc není léčená, naznačila nová studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).

Motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nebyl dán duševní poruchou. S odvoláním na zkoumání znalkyně v psychologii to při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru uvedla státní zástupkyně Jana Murínová. K dřívějším informacím, že se střelec v minulosti léčil na psychiatrii, žalobkyně poznamenala, že ne každý člověk, který vyhledá pomoc psychiatra, je nemocný.

V případu psychiatra Jana Cimického, který čelí obžalobě z několika znásilnění a desítek případů vydírání, v úterý Obvodní soud pro Prahu 8 začal vyslýchat poškozené ženy. Hlavní líčení je kvůli ochraně jejich údajů neveřejné, po výpovědi však promluvila moderátorka České televize Martina Hynková Vrbová, která v kauze figuruje jako poškozená. Cimický, který už dříve veškerá obvinění odmítl, se ze soudního jednání omluvil.

Kolegyně psychiatra Jana Cimického, který čelí obžalobě z desítek případů vydírání a ze čtyř znásilnění, v úterý u Obvodního soudu pro Prahu 8 vypověděly, že o žádném obtěžování neslyšely. Obě psycholožky pracují na Cimického klinice Modrá laguna, kde se podle obžaloby část skutků odehrála. Soud rovněž vyslechl znalce, podle něhož Cimický netrpí duševní poruchou, má ale různá osobnostní specifika – sníženou empatii, klade důraz na vlastní význam či výjimečnost. Cimický, který se z jednání omluvil, už v minulosti veškerá obvinění popřel. Hlavní líčení bude pokračovat příští týden, kdy by měl soud začít vyslýchat poškozené ženy.

Když Petr Buben v roce 1983 odmítl nastoupit základní vojenskou službu, netušil, že to bude ovlivňovat jeho život až dodneška. Režim ho totiž za jeho postoj zavřel na psychiatrii, kde musel proti své vůli absolvovat „léčbu“ silnými psychofarmaky a elektrošoky. Šest let po revoluci se poprvé obrátil na úřady s žádostí o rehabilitaci. A teprve nedávno se konečně dočkal. Jeho případ vyvolává otázky nad tehdejším zneužíváním psychiatrie proti odpůrcům režimu. Dodnes jde o málo zmapovanou kapitolu totalitní éry. V pořadu Reportéři ČT se jí věnoval Karel Vrána.

Šamana Alexandra Gabyševa ruské úřady navzdory posudkům lékařů už tři roky drží v léčebně pro duševně choré. Proslavil se před čtyřmi lety pěší poutí z Jakutska do Moskvy. Mířil na Rudé náměstí, kde chtěl provést rituál a vyhnat z Kremlu Vladimira Putina. Úřady ale Gabyševa zadržely. V kinech teď o něm promítají dokument, na kterém se podíleli i čeští filmaři. Česká televize natočila rozhovor s jeho právníkem Alexejem Prjanišnikovem. Advokát mnoha politických vězňů popsal zneužívání psychiatrických léčeben v současném Rusku.

V Brně začalo fungovat centrum, které se zaměří na ketaminem asistovanou psychoterapii. Jde o léčbu, které dokáže pomoci třeba lidem s depresemi, úzkostmi nebo posttraumatickou stresovou poruchou. Ketaminem asistovaná psychoterapie trvá několik týdnů a zčásti by ji měla hradit zdravotní pojišťovna. Sám pacient podle odhadů za léčbu zaplatí mezi deseti a patnácti tisíci korunami.

Zhruba třetina deváťáků bojuje s úzkostí, až 40 procent z nich vykazuje známky střední nebo těžší deprese, zjistili při šetření odborníci z Národního ústavu duševního zdraví. „Situace je alarmující,“ zdůraznil v Interview ČT24 ředitel instituce Petr Winkler. Nedostatečná je také odborná pomoc, v Česku dlouhodobě scházejí dětští psychologové a psychiatři, dodal. Proto by podle něj měl dobře fungovat systém prevence.

Přibývá lidí závislých na lécích, hlavně na těch psychoaktivních. Mezi ně patří sedativa, hypnotika nebo tablety proti úzkostem. Středisko, které v Česku monitoruje drogové závislosti, odhaduje počet problematických uživatelů až na 1,2 milionu. Část z nich si přípravky opatřuje bez receptu, většinou přes internet.

„Pokud se má člověk, který je v psychické nepohodě, objednat k psychiatrovi jako k nejžádanějšímu odborníkovi, v tomto systému budeme vždy narážet na kapacitní problém,“ upozornil psychiatr, ředitel Centra duševní rehabilitace Beroun, bývalý ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý. Neexistuje žádná jednoduchá intervence, kterou by se zařídilo, že bude dostupnost, myslí si Tomáš Kašpárek, přednosta Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (MU) a Fakultní nemocnice Brno, proděkan Lékařské fakulty MU. O problematice diskutovali v pořadu Otázky Václava Moravce.

Radnice v Plzni chce vyhlásit nulovou toleranci hazardu na území města. Cílem je snížení kriminality. Herny a kasina by měly zavřít do dvou let. Příjmy z hazardu do městského rozpočtu letos převýší 410 milionů korun, gamblerství má ale i své náklady. Také se v posledních letech stále víc přesouvá do on-line prostoru.

Psychiatr, psychoterapeut a vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví profesor Jiří Horáček míní, že psychedelika mají unikátní farmakologické vlastnosti, které se podobají antidepresivům, změny ale nastupují skoro okamžitě. V Interview ČT24 uvedl, že aplikace těchto látek by se měla dít v bezpečném prostředí s kvalifikovaným personálem.

Psychické potíže u dětí a mládeže narůstají. Vysoký výskyt závažných případů zaskočil i zkušené odborníky. Poslední rok podle nich patří po covidu i dalších krizích k nejnáročnějším. Tím se prodlužují čekací lhůty na pomoc u psychologů nebo psychiatrů. Mnozí z nich se shodují, že zdravotní systém, ale ani společnost, na to nejsou dostatečně připraveny. A to může mít fatální následky. Ve svém dokumentu „Těžko v duši“ to ukazuje redaktorka ČT Lea Surovcová, která mezi dětmi natáčela minulý školní rok. Premiéru dokumentu uvedlo vysílání ČT24 v páteční Devadesátce.

Podle Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice se zhruba každý čtvrtý Čech potýká se syndromem vyhoření. Čísla se zvýšila po covidu a se zhoršením ekonomické situace. Příčinou podle odborníků nebývá jen pracovní vyčerpání, ale jakákoliv dlouhodobá zátěž.