Dva z pěti ukrajinských uprchlíků v Česku trpí těžkou či středně těžkou depresí a téměř čtvrtina těžkou či středně těžkou úzkostí. Významná část z nich přitom problémy s duševním zdravím neřeší. Vyplývá to ze studie publikované časopisem Psychiatry Research, do které se zapojili i vědci z Národního institutu SYRI. O výsledcích výzkumu provedeného na vzorku 1300 lidí institut informoval v tiskové zprávě.
Problémy s depresí nebo úzkostí se u uprchlíků týkají hlavně žen a mladých dospělých do 30 let. „U těchto kategorií je významně vyšší pravděpodobnost, že budou mít problémy s duševním zdravím,“ uvedl Matouš Pilnáček z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Významná část uprchlíků, kteří pociťují příznaky úzkosti nebo deprese, nevnímá své potíže s duševním zdravím jako problémy. Je proto méně pravděpodobné, že vyhledají pomoc, upozornil Pilnáček.
„Nedostatečné uznání těchto problémů a znepokojivě nízká míra vyhledávání podpory v oblasti duševního zdraví ukazují na potřebu programů gramotnosti v oblasti duševního zdraví zaměřených konkrétně na tuto populaci,“ dodal.
Pomoc v rodném jazyce
Vzhledem k jazykovým bariérám a kulturním rozdílům je klíčové zavedení programů vedených ukrajinskými odborníky a v ukrajinském jazyce, uvedla výzkumnice z Národního ústavu duševního zdraví a spoluautorka studie Zoe Guerrero. Tyto programy by podle ní mohly významně přispět k destigmatizaci duševních problémů a zvýšit přístup k péči.
Výsledky českých vědců korespondují se zjištěními jejich kolegů v zahraničí, například v Polsku. „Překážky v přístupu k léčbě, které respondenti v naší studii uváděli, byly podobné těm, které uváděli v jiných studiích,“ dodává Pilnáček.
