Národní ústav duševního zdraví

V Česku je málo center duševního zdraví, chybí dostatečný počet zdravotnických specialistů a není zajištěno ani udržitelné financování sociální péče v centrech, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval evropské dotace určené právě na vznik a pilotní provoz těchto center v tuzemsku. Z plánované stovky center byla koncem loňského roku v provozu necelá třetina, upozornili kontroloři. Prověřovali ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Resorty se ohradily, že kontrolováno bylo období let 2019 až 2022. Od té doby podle nich nastaly zásadní posuny.

Dva z pěti ukrajinských uprchlíků v Česku trpí těžkou či středně těžkou depresí a téměř čtvrtina těžkou či středně těžkou úzkostí. Významná část z nich přitom problémy s duševním zdravím neřeší. Vyplývá to ze studie publikované časopisem Psychiatry Research, do které se zapojili i vědci z Národního institutu SYRI. O výsledcích výzkumu provedeného na vzorku 1300 lidí institut informoval v tiskové zprávě.

Podle odhadů ministerstva školství se do škol vypraví kolem sto osmnácti tisíců prvňáků včetně těch, kteří dříve dostali odklad. Nástup do první třídy někdy odborníci přirovnávají k nástupu dospělého do prvního zaměstnání. Na nový školní režim si ale po prázdninách musí zvykat i děti na druhém stupni a středoškoláci. „Důležitá je pravidelnost,“ radí vedoucí centra výzkumu spánku a chronobiologie Jana Kopřivová. Podle ní jde při změně spánkového režimu nejlépe pracovat se světelnou synchronizací.

Na tuzemských tratích tento týden zemřelo šest lidí. V některých případech už se podle Správy železnic potvrdily sebevraždy. Nejen proto vznikla ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví kampaň, která chce oslovit všechny cestující i samotné lidi v nesnázích.

Během pondělního večera a noci na úterý vlaky v Česku srazily pět lidí. Čtyři z nich srážku nepřežili, pátý člověk vyvázl se zraněními, řekl v úterý dopoledne mluvčí Správy železnic (SŽ) Pavel Tesař. Zda byla příčinou kolizí nešťastná událost, nebo sebevražedný úmysl, zjišťuje podle něj ve všech případech policie. Správci železnic stejně jako zástupci Českých drah opakovaně vyzývají lidi, aby byli opatrní, dodržovali pravidla bezpečnosti a zbytečně neriskovali. Další žena zahynula v úterý dopoledne po srážce s vlakem v Ostravě mezi stanicemi Svinov a Kunčice.

Zhruba třetina deváťáků bojuje s úzkostí, až 40 procent z nich vykazuje známky střední nebo těžší deprese, zjistili při šetření odborníci z Národního ústavu duševního zdraví. „Situace je alarmující,“ zdůraznil v Interview ČT24 ředitel instituce Petr Winkler. Nedostatečná je také odborná pomoc, v Česku dlouhodobě scházejí dětští psychologové a psychiatři, dodal. Proto by podle něj měl dobře fungovat systém prevence.

Přibývá lidí závislých na lécích, hlavně na těch psychoaktivních. Mezi ně patří sedativa, hypnotika nebo tablety proti úzkostem. Středisko, které v Česku monitoruje drogové závislosti, odhaduje počet problematických uživatelů až na 1,2 milionu. Část z nich si přípravky opatřuje bez receptu, většinou přes internet.

Alzheimerova choroba nebolí a ne vždy se její nástup podaří zachytit včas. S rozpoznáním prvních příznaků má pomoci nová aplikace. Na jejím vývoji pracovali odborníci z Pražského inovačního institutu společně s ČVUT a Národním ústavem duševního zdraví. Zatím si ji může vyzkoušet jen omezený počet lidí, přístupná všem by měla být už na jaře.

Až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kterou letos zpracovali v základních školách. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.

Psychiatr, psychoterapeut a vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví profesor Jiří Horáček míní, že psychedelika mají unikátní farmakologické vlastnosti, které se podobají antidepresivům, změny ale nastupují skoro okamžitě. V Interview ČT24 uvedl, že aplikace těchto látek by se měla dít v bezpečném prostředí s kvalifikovaným personálem.

Psychické potíže u dětí a mládeže narůstají. Vysoký výskyt závažných případů zaskočil i zkušené odborníky. Poslední rok podle nich patří po covidu i dalších krizích k nejnáročnějším. Tím se prodlužují čekací lhůty na pomoc u psychologů nebo psychiatrů. Mnozí z nich se shodují, že zdravotní systém, ale ani společnost, na to nejsou dostatečně připraveny. A to může mít fatální následky. Ve svém dokumentu „Těžko v duši“ to ukazuje redaktorka ČT Lea Surovcová, která mezi dětmi natáčela minulý školní rok. Premiéru dokumentu uvedlo vysílání ČT24 v páteční Devadesátce.

Až tři čtvrtiny žen, které mají po porodu psychické obtíže, nevyhledají odbornou pomoc. Mají strach nebo nevědí, na koho se vlastně obrátit. Obojí vyplývá z provedených studií. Některé porodnice i organizace se proto zapojily do Světového dne duševního zdraví matek.

Nový výzkum odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) odhalil faktory, které ovlivňují duševní stav žen po porodu. Kromě porodního traumatu jde například o kojení ale také třeba o problematické chování okolí vůči ženám. Výzkumníci ve studii analyzovali problémy přímo z pohledu žen, což většina dosavadních studií neprováděla.

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) po nadějné mezinárodní studii léčby deprese lékem z lysohlávek spouštějí další studii, shánějí pro ni dobrovolníky. Odborníci zatím zkoumali optimální dávkování a možné vedlejší účinky, podle výsledků u části pacientů trvalo zlepšení příznaků deprese i dvanáct týdnů po podání látky. Teď se zaměří na účinky po opakované dávce, řekl mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Obrazy i hudba ovlivňují mysl člověka a v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech nejde jen o zdraví pacientů, ale i zdravotníků a výzkumných pracovníků. Díky projektu Umění – cesta do duše je budova plná darovaných či zapůjčených uměleckých děl. Konají se zde také koncerty komorní hudby.

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) vytvořil nový web, který má pomoci s prevencí sebevražd. V Česku podle odborníků z ústavu chybí snadno dostupná platforma, kde by lidé mohli najít komplexní relevantní informace. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je sebevražda globálně příčinou jednoho ze sta úmrtí, loni v České republice spáchalo sebevraždu přes dvanáct set lidí.

Poruchy spánku po covidu přetrvávají i měsíce či roky, ukázal výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Jde o nespavost, noční můry, náměsíčnost a živé sny. Vyplývá to z průběžných dat z rozsáhlého zkoumání, kterému se věnují odborníci z Centra výzkumu spánku a chronobiologie. U více než třiceti procent respondentů se po prodělání covidu objevily živé sny, nočními můrami trpí více než sedmnáct procent účastníků výzkumu. Nejčastějším problémem je nespavost.

Makety šibenic se v posledních týdnech staly leitmotivem protestů odpůrců pandemického zákona a dalších opatření na omezení epidemie covidu-19, včetně očkování. Objevují se nejen na demonstracích, ale i před domy politiků, se kterými protestující nesouhlasí. Podle behaviorálního patologa Andreje Drbohlava, který byl hostem Událostí, komentářů, je příčinou takto vyhroceného chování „informační chaos“.

Když začala před necelými dvěma lety pandemie covidu-19, varovala řada expertů na duševní zdraví, že krize povede ke znatelnému nárůstu počtů sebevražd. Nic takového se ale nepotvrdilo, v řadě zemí dokonce počet sebevražd poklesl. Vědci nyní zkoumají, jak je to možné –⁠ a podle jedné z hypotéz nákaza a uzávěra vedly k udržitelnějšími životnímu stylu, který ve svém důsledku suicidalitu omezil.

Policie v kauze údajného zavlečení Andreje Babiše mladšího na Krym zadala dvěma znalcům vypracovat znalecké posudky –⁠ psychologický a psychiatrický. Premiérův syn je ale proti tomu, aby byl zkoumán v Česku. Pro Českou televizi to uvedl jeho právní zástupce Vítězslav Dohnal. Babiš mladší dlouhodobě tvrdí, že ho premiér nechal v roce 2017 proti jeho vůli odvézt na Krym proto, aby mu znemožnil vypovídat v kauze Čapí hnízdo.

Řadě základních a středních škol stále chybějí školní psychologové, v některých regionech jich postrádají až desítky. Vyplývá to z vyjádření krajů pro ČT. Důvodem je podle nich dlouhodobý nedostatek odborníků i jejich nejisté financování. Podle předsedy Asociace školní psychologie Jana Mareše jsou teď přitom psychologové ve školách potřeba více než dřív, žáků s duševními problémy totiž během distanční výuky přibylo.

Sebevražd loni v České republice meziročně výrazně nepřibylo, podle odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) se dopady pandemie mohou projevit až s odstupem času. Pomoci mají nové projekty zaměřené na prevenci a zvyšování povědomí o problematice. V tuzemsku byla loni podle údajů Českého statistického úřadu sebevražda jako příčina úmrtí určena u 1224 případů, což je o 33 případů více než v roce 2019.

Čtyři roky starý případ stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) se před volbami znovu vrací téměř na začátek. Státní zástupce zadal policii v kauze Čapí hnízdo vyslechnout jak Andreje Babiše mladšího, tak jednoho z bývalých manažerů Čapího hnízda. Promluvila také psychiatrička Dita Protopopová, která až dosud mlčela. Pro Reportéry ČT natáčela Aneta Snopová a Hanuš Hanslík.

Národní ústav duševního zdraví má nového ředitele. Cyril Höschl nedávno skončil, protože chtěl. Nový šéf Petr Winkler se chce více angažovat v reformě psychiatrické péče a posilovat výjimečné postavení ústavu v oblasti výzkumu a vzdělávání. Zároveň uvedl, že rok s pandemií dopadl na duševní zdraví Čechů a počet onemocnění narostl. Petr Winkler byl hostem Interview ČT24.