Zhruba třetina deváťáků bojuje s úzkostí, až 40 procent z nich vykazuje známky střední nebo těžší deprese, zjistili při šetření odborníci z Národního ústavu duševního zdraví. „Situace je alarmující,“ zdůraznil v Interview ČT24 ředitel instituce Petr Winkler. Nedostatečná je také odborná pomoc, v Česku dlouhodobě scházejí dětští psychologové a psychiatři, dodal. Proto by podle něj měl dobře fungovat systém prevence.
Situace se podle Winklera zhoršila primárně v souvislosti s příchodem pandemie nemoci covid-19 a souvisejícími restriktivními opatřeními. Z těch se lidé „ne úplně zotavili, neboť byly následovány dalšími společenskými situacemi – válkou na Ukrajině, ekonomickou krizí (…) a velkou nejistotou, který nyní panuje ve světě“.
Covid-19 znamenal nárůst duševních problémů v populaci, tvrdí. Lidé pak začali být v této souvislosti více senzitivní. „Z našich průzkumů vyplývá – mimo jiné – že si také daleko více začali uvědomovat, že v jejich bezprostředním sociálním okolí se nachází lidé, kteří mají problémy v oblasti duševního zdraví, nebo že oni sami si jsou schopni ty problémy přiznat,“ popisuje.
Jako sociální výzva se tehdy ukázala i restriktivní opatření zaměřená na omezení sociálního kontaktu. „Což je velmi rizikový faktor pro vznik duševních problémů. Osamělost je jedním z nejtěžších faktorů přispívajících k problémům u části populace,“ upozornil.
„Vidíme po celém našem civilizačním okruhu, že krize v oblasti dětského duševního zdraví je a že s nedostupností péče se potýkají v podstatě ve všech zemích,“ zdůraznil Winkler. Podmínky pro duševní zdraví jako takové jsou prý velmi náročné. „Na druhé straně to úplně neodpovídá tomu, jak k němu přistupujeme,“ podotýká.
Zrychlující se život
Na duševní zdraví lidí dle něj může působit také zrychlující se globalizace a s tím související propojování kultur, případně větší ovlivnitelnost sociálními médii.
„Měli bychom na to adekvátně reagovat a vybavovat zvláště mladé lidi znalostmi a schopnostmi, jak rozumět sobě samému, jak se sebou zacházet, a tím pádem se zdravě vyrovnat se stresory, které na každého působí,“ poznamenal. Dopad globalizace společnosti byl přitom podle Winklera pro kvalitu života zásadní nejen u mladých lidí, ale u společnosti celkově.
Nedostatek kvalifikovaných odborníků
„Péče o duševní zdraví by neměla spočívat jen na specializovaných pracovnících, jako jsou psychologové nebo psychiatři, protože těch nebude nikdy tolik, aby tu poptávku byli schopni uspokojit sami,“ míní. Poukázal na nutnost fungování systému prevence, například ze strany učitelů a pedagogických pracovníků.
Chuť škol s problémem něco dělat podle Winklera „rozhodně je“, podpora je i ze strany ministerstva. „Učitelé se s tím setkávají každodenně v praxi, vidí, jaký to má vliv na atmosféru ve třídě, na prospěch a další věci,“ dodal s tím, že podporu cítí i od rodičů.
Není prý realistické předpokládat, že bychom byli schopni vyprodukovat více dětských psychologů, psychiatrů a dalších specializovaných profesí. „Trvá to extrémně dlouho, navíc velká část těchto profesionálů je v důchodovém věku, budeme rádi, když tu mezigenerační obměnu udržíme,“ uzavřel.
