Učitelé

Vláda schválila, že se většině zaměstnanců státu a veřejných služeb od ledna zvýší platový tarif o 1400 korun. V pořadu Press klub rádia Frekvence 1 to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) později potvrdil, že se z rozhodnutí kabinetu zvednou učitelům platové tarify o sedm procent. Přidáno dostanou též lidé z bezpečnostních sborů.

Stát i zřizovatelé škol řeší, jak v příštích letech vyřešit odchod tisíců učitelů do důchodu. Pedagogů do třiceti let je na základních školách jen jedenáct procent. Více než třetině už naopak bylo padesát let. Stát si chce od univerzit objednat více budoucích učitelů. Podle resortu školství to ale stačit nebude. Problémem je totiž také demografie. Čerství učitelé, kteří teď míří do škol, jsou narození ve slabých ročnících. Naopak do důchodu budou odcházet nejsilnější ročníky sedmdesátých let.

Klíčoví aktéři na ministerstvu pro místní rozvoj podepsali financování programu Dostupné bydlení. O podporu při stavbě nebo rekonstrukci cenově dostupných nájemních bytů žádají starostové a firmy od října. K pátému listopadu se sešly žádosti přibližně za dvě miliardy korun. Do roku 2026 by se mělo začít s výstavbou více než 3,5 tisíce bytů s dostupným nájemným.

Na školství má v příštím roce jít o 15,6 miliardy korun více než letos. Počítá s tím návrh rozpočtu zveřejněný před začátkem školního roku vládou. Podle opoziční poslankyně Jany Berkovcové (ANO) by ale tuzemské školství potřebovalo výrazně vyšší částku k tomu, aby se vyrovnalo některým dalším zemím. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ale v pondělních Událostech, komentářích označil výzvy k navýšení rozpočtu resortu až o 90 miliard za absurdní. O situaci ve školství s oběma politiky debatovali i předseda školských odborů František Dobšík a ředitel platformy EDUin Miroslav Hřebecký.

V Polsku od pondělí platí povinná školní docházka pro všechny ukrajinské žáky. Dosud se mohli učit doma nebo on-line. Do škol tak míří dalších asi 80 tisíc ukrajinských žáků – už teď jich tam bylo přes čtvrt milionu. V Česku je to kolem padesáti tisíc. Polští ředitelé hlásí první problémy, nejčastěji jim chybí učitelé a prostory pro výuku. Rodičům, kteří potomky do škol nepřepíší, nově hrozí ztráta měsíčního přídavku na děti ve výši v přepočtu 4,5 tisíce korun.

Resort školství se nadále zabývá možnostmi případného navýšení zářijových platů. Ministr Mikuláš Bek (STAN) jednal se šéfem školských odborů Františkem Dobšíkem. Ty požadují navýšení tarifů nejen pro nepedagogické, ale i pedagogické pracovníky. Právě pro mnohé učitele už začal pracovní poslední prázdninový týden a tradičně zahájili přípravy nového školního roku.

Zemědělci a učitelé zorganizovali v posledních měsících několik velkých a viditelných protestů zaměřených proti konkrétním krokům vlády, případně i Evropské unie. S výsledky akcí nejsou však příliš spokojeni, hovoří i o ukradených protestech, protože organizátory a jejich argumenty částečně zastínili lidé spojovaní s proruskými aktivitami a šířením dezinformací. O „ukradených“ protestech natáčely pro Reportéry ČT Barbora Loudová a Zuzana Černá.

Radnice v Doubravě na Karvinsku nechce prodloužit smlouvu současné ředitelce školy a vypsala proto na pozici výběrové řízení. Na to má vedení obce nárok, část rodičů však s krokem nesouhlasí. Ve čtvrtek se proto mimořádně sešli zastupitelé.

Zhruba každý čtvrtý mladý Ukrajinec chce po dokončení školy opustit svou zemi. V městských oblastech má takový úmysl 31 procent studentů, na venkově je jich výrazně méně. Vyplývá to z průzkumu ukrajinské společnosti Vox Populi pro charitativní organizaci Saved.

Zhruba třetina deváťáků bojuje s úzkostí, až 40 procent z nich vykazuje známky střední nebo těžší deprese, zjistili při šetření odborníci z Národního ústavu duševního zdraví. „Situace je alarmující,“ zdůraznil v Interview ČT24 ředitel instituce Petr Winkler. Nedostatečná je také odborná pomoc, v Česku dlouhodobě scházejí dětští psychologové a psychiatři, dodal. Proto by podle něj měl dobře fungovat systém prevence.

Kabinet Petra Fialy (ODS) na středečním zasedání schválil uvolnění dvou miliard korun z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu ministerstva školství. Další opatření v témže objemu připraví v příštích měsících, pravděpodobně peníze budou vyčleněny také z všeobecné pokladní správy. Na tiskové konferenci to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) už dopoledne oznámil, že vláda v souladu s předchozími politickými dohodami rozhodla o posílení rozpočtu resortu o čtyři miliardy.

Přibývá očitých svědectví střelby na Filozofické fakultě UK. Mnozí lidé popisují, jak těžké bylo pochopit skutečnost toho, co se děje. Veřejnost se také postupně dozvídá první jména obětí. Jsou mezi nimi studenti i pedagogové. Lidé vyjadřují svůj šok a otřesení.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů v úterý jednali o situaci ve školství na schůzi školské tripartity. Měli se mimo jiné zabývat nastavením maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu, od něhož se odvíjí financování regionálního školství, tedy především základních, středních a mateřských škol. K dohodě podle šéfa resortu Mikuláše Beka (STAN) zatím ani jedna ze stran nedospěla.

Statisícům lidí neporostou příští rok platy. Vláda plánuje zmrazit výdělky většině státních zaměstnanců – policistům, hasičům, vojákům i úředníkům. Dostat přidáno mají od ledna jen učitelé, zhruba o tři tisíce. Platí totiž záměr dorovnat jejich platy na 130 procent průměrné mzdy. Ministr financí naplánoval v návrhu státního rozpočtu na příští rok výdaje na platy nižší o osm a půl miliardy korun, tedy o více než tři procenta. Zároveň navrhl snížit počet státních zaměstnanců o jedenadvacet tisíc.

V boji za vyšší kapacity na středních školách otevřela Praha na začátku září dvanáct nových tříd, z toho osm gymnaziálních. ČT to sdělil magistrát hlavního města. Metropole už během jarních měsíců slibovala, že v nadcházejících letech podobných tříd zvládne zřídit 64. Podle dat organizace PAQ Research to ale stačit nebude a nových tříd by v budoucnu muselo přibýt několikanásobně víc. Polovina z nových gymnaziálních tříd vznikla na obchodních nebo průmyslových středních školách. Zcela novou školu město nezřídilo.

Rozpočet resortu školství podle ministra Mikuláše Beka (STAN) neklesne. Řekl to České televizi s odůvodněním, že návrh, který pro příští rok počítá se sumou o 11,6 miliardy korun nižší než letos, neodráží některé dohody. S vládními kolegy chce ministr dál jednat o navýšení prostředků. Podle návrhu ministra financí by měl resort spořit a snížit počet míst ve školství o dvacet tisíc. Bek řekl, že je na místě přemýšlet o redukci míst financovaných ze státního rozpočtu v obslužných profesích.

V Polsku demonstrovaly školské odbory. Požadují vyšší platy, v současné chvíli se ocenění začínajících učitelů pohybuje těsně nad úrovní minimální mzdy. Odbory upozorňují také na politické zásahy do obsahu výuky nebo na to, že ve školství chybí až čtyřicet tisíc pracovníků.

Členka sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková (ODS) míní, že ve školství přetrvávají problémy, které se měly řešit již před deseti lety. To se ale nestalo, obce a kraje podle ní nedostatečně pracovaly s demografickým vývojem. S tím souhlasí analytik PAQ Research Karel Gargulák. Podle něj se také změnilo přemýšlení žáků, rodičů a učitelů o tom, jak má být vzdělávací dráha strukturována. „Aspirace rostou a my nechceme nutit patnáctileté dítě rozhodovat se pro úzce specializovaný obor,“ podotkl s tím, že poptávka po všeobecném vzdělání je tak větší.

Na platy učitelů má stát dávat od příštího roku ze zákona v průměru nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga. Senát to schválil po více než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce o tom jednat se školskými odbory. Uzákonění učitelských platů nyní dostane k podpisu prezident.

Česko bude zřejmě ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, schválila sněmovna. Poslanci také odhlasovali, že mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství mají mít od příštího roku zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda.

V závěrečném čtení prošlo sněmovnou zpřísnění postihů za organizované převaděčství migrantů. Tato novela také obsahuje povinnou evidenci vozidel ukrajinských uprchlíků. Dříve během jednání sněmovna na návrh kabinetu schválila zrušení málo využívaného zákona z roku 2000 o zemědělských skladních listech. Podle vlády byl zbytečný. Poslanci ovšem nestihli schválit zákonné zakotvení objemu peněz na platy učitelů, její projednávání bude pokračovat v pátek.

Třetím čtením měla v Poslanecké sněmovně projít novela, která zavede kariérní řád učitelů a také zakotví jejich platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Nakonec na ni ale vůbec nedošlo. Opozice má k návrhu výhrady, chce o něm ještě jednat, a tak sérií požadavků na změnu pořadu schůze projednání znemožnila – vzhledem k časově omezenému oknu na třetí čtení. Ve sněmovně prošla pouze novela o bezpečnosti dodávané pitné vody, u níž poslanci kývli i na řadu pozměňovacích návrhů. Díky nim by měly mimo jiné zaniknout potravinářské průkazy. Několik dalších předpisů má za sebou první čtení.

Symbolicky v Den učitelů část vysokoškolských pedagogů vyšla protestovat proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Pro univerzity požadují více peněz ze státního rozpočtu a zrovnoprávnění platových tarifů mezi jednotlivými obory. Požadavky akademiků se rozhodl podpořit Vysokoškolský odborový svaz, který vyhlásil symbolickou stávkovou pohotovost. O navýšení rozpočtu vysokých škol na odměňování pedagogů bude jednat ministr školství Vladimír Balaš (STAN) s premiérem Petrem Fialou (ODS). Prezident Petr Pavel s požadavky akademiků souhlasí, ministerstvo školství a univerzity by podle něj měly najít systémové řešení.

Odpůrci plánované důchodové reformy ve Francii zahájili šestý den „mobilizace“. Podle úřadů demonstrovalo rekordních 1,28 milionu lidí. Zemi tak opět zachvátila vlna stávek, protestů a silničních blokád. Do akcí se zapojili učitelé, popeláři nebo zaměstnanci ve veřejné dopravě. Odboráři navíc blokují dodávky pohonných hmot. Podle vládního návrhu by se věk odchodu do penze posunul o dva roky na 64 let.