Učitelé strana 3 z 5

Sněmovna na návrh volebního výboru odvolala z Rady České televize její členku Hanu Lipovskou. Důvodem je údajné porušení zákona o České televizi a ztráta nezávislosti, o níž tento zákon hovoří. Poslanci v pátek také diskutovali o uznávání protilátek proti covidu-19 pro prokázání bezinfekčnosti, debatu po hodině přerušili. Dopoledne sněmovna schválila novelu o zpřísnění dohledu nad dodržováním pracovní doby i odpočinku strojvedoucích na železnici a zvýšení investic pro letošní rok o 1,8 miliard korun. Naplánovaný růst učitelských platů a novelu zákoníku práce o vyšší zákonné dovolené neprojednali.

Dodavatelé energií budou muset informovat zákazníky adresně o změnách ceny. Novela energetického zákona, kterou schválili poslanci, má rozšířit ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků. Poslanci na své úterní schůzi také schválili, že centra duševního zdraví budou i další tři roky fungovat v nynější podobě. Stvrdili také bankovní novelu. Sněmovna ale i na poslední předvolební schůzi odmítla přednostně projednat uzákonění poměru učitelských platů k průměrné mzdě, což požadovala opozice. Hrozí tak, že novela nebude schválena vůbec.

Stát chce v příštím roce přijmout bezmála sedm tisíc nových zaměstnanců. Česká televize to zjistila z návrhu státního rozpočtu na rok 2022. Přibýt mají hlavně noví učitelé, policisté, vojáci, hasiči, ale i státní úředníci. Opozice vládu kritizuje, že jen za posledních pět let nabraly státní instituce přes čtyřicet tisíc nových zaměstnanců.

Nepovinným testováním na covid začal nový školní rok. Ministr vyzval učitele, aby hned od září nešíleli s doháněním učiva. Zakladatel a ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl si myslí, že by učitelé měli být po covidovém roku na děti hodní. Zároveň upozornil rodiče, že školy neumí jejich děti připravit na život v 21. století. Největší brzdou ve vzdělání jsou podle něj právě rodiče – naprostá většina z nich nemá představu, co jejich děti budou potřebovat za dvacet let, upozornil Šteffl, který byl hostem Interview ČT24.

Téměř šest stovek neprojednaných bodů figuruje v podkladech pro poslední řádnou sněmovní schůzi před říjnovými volbami. Její pořad bude organizační výbor řešit tento týden, samotná schůze je pak plánovaná na polovinu září. Někteří poslanci včetně předsedy komory Radka Vondráčka (ANO) nevylučují svolání mimořádného zasedání pléna.

Některým školám stále chybí asistenti pedagoga. Problém pociťují zejména ty ve velkých městech, v nichž jsou vyšší mzdy, nebo v pohraničí, odkud lidé jezdí za vyššími platy do Německa nebo Rakouska. České televizi to potvrdila Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání. Poptávka po asistentech přitom dlouhodobě stoupá a jejich počet každoročně roste – podle ministerstva školství se v posledních pěti letech zdvojnásobil.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v pondělí plnohodnotně schválil vakcínu společností Pfizer/BioNTech k očkování proti covidu-19. Preparát byl dosud podobně jako vakcíny od firem Moderna a Johnson & Johnson schválen pouze k nouzovému použití, nyní je první plně schválenou očkovací látkou v USA. Podle expertů to může mít zásadní dopad na boj s pandemií.

Příští týden začne ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vyjednávat s vládními kolegy o konečné podobě státního rozpočtu na další rok. Vláda zatím počítá se schodkem 390 miliard korun. Česká televize ale zjistila, že v návrhu už teď chybí – hlavně kvůli novým prioritám kabinetu – téměř třicet miliard. A ministři přichází s požadavky za desítky miliard navíc.

Nejistota v covidovém období i růst platů zvýšil zájem vystudovaných pedagogů o návrat k výuce na školách. Trend potvrzuje Asociace ředitelů základních škol i jednotliví ředitelé oslovení ČT. Kvalifikovaných učitelů převážně technických oborů je ale přesto nedostatek.

Velká část tuzemských společností začala od léta zvyšovat mzdy a podle odborů i Hospodářské komory ČR bude tento vývoj pokračovat. A to i kvůli zvyšující se inflaci a nákladům domácností.

Koalice stále nemá dohodu na budoucí podobě penzí. Je sice shoda na navýšení o 300 korun nad rámec zákonné valorizace, na dřívějším odchodu do důchodu u náročných profesí nebo bonusu za vychované dítě ale ne. Obě úpravy dřív představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) jako součást změn důchodového systému. Poslanci ČSSD je ale navrhují jako pozměňovací návrhy a k tomu má výhrady premiér. Poslance toho ale na třech mimořádných schůzích čeká mnohem víc.

Výuka na dálku v době epidemie covidu-19 ukázala, že ve školách chybí systémová podpora učitelů a jejich vedení. Pro zhruba tři čtvrtiny vyučujících byla distanční výuka víc stresující než prezenční vyučování. U přibližně dvou pětin pedagogů se v době epidemie projevily středně těžké příznaky depresí. Vyplývá to z průzkumu společnosti PAQ Research a projektu Kalibro pro organizaci Učitel naživo. Výzkum se uskutečnil mezi 13. květnem a 1. červnem, zúčastnilo se ho 603 vyučujících ze základních škol.

Tripartita se neshodla na tom, jak by se měla od ledna zvýšit minimální mzda, ani na platech státních zaměstnanců. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje k minimální mzdě přidat 2800 korun na 18 tisíc, tedy o 18 procent. Odbory to podporují, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a podnikatelé s navrhovanou částkou ale nesouhlasí. Podobná neshoda panuje ohledně platů hasičů, policistů, úředníků a pečovatelek, které chce ministryně práce zmrazit druhý rok v řadě.

Učitelé budou dál čekat na zákonnou garanci vyšších příjmů. Normu, která by jim přiznala 130 procent průměrné mzdy, sněmovna v úterý neprojednala. Před časem ji přitom podpořila. Po vrácení Senátem ale ztratila podporu koalice. Důvodem, proč ČSSD obrátila, je podle místopředsedkyně strany a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové návrh zákona o nepedagogických pracovnících. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by přinesli do vzdělání pestrost. Ta zároveň trvá na zákonném navýšení mzdy.

Poslanci jednali o novele o pedagogických pracovnících. Pozměňovací návrh Pirátů obsahuje navázání platů učitelů na průměrnou mzdu. V lednu novela i s pozměňovacím návrhem prošla ve třetím čtení, ale zákon vrátil Senát. Po dvouhodinové diskusi bylo jednání přerušeno do středy. Řešil se také zákon, který má školám ulehčit od povinnosti vyvěšovat státní vlajku během prázdnin. Poslanci SPD chtějí povinnost zachovat.

Žáci a učitelé mohou od úterý odložit roušky při výuce i ve Zlínském kraji, informoval na Twitteru ministr školství Robert Plaga (za ANO). Stejně tak se povinnost zakrývat dýchací cesty ruší i v Jihočeském a Libereckém kraji, ve zbytku země se v tomhle ohledu rozvolňovalo už minulý týden. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) úprava platí i pro pobyt lidí na pracovištích.

Roušky mohou při výuce od úterý odložit i žáci a učitelé v Jihočeském kraji, dosud tam byly povinné. O rozhodnutí vlády informoval na Twitteru ministr školství Robert Plaga (za ANO). Stejně tak se povinnost ruší i ve Zlínském a Libereckém kraji, jinde v republice bylo nošení roušek při výuce zrušeno už minulý týden. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) to platí i pro pobyt lidí na pracovištích.

Žáci a učitelé mohou od úterý odložit roušky při výuce i v Libereckém kraji, kde dosud byly povinné. O rozhodnutí vlády informoval na Twitteru ministr školství Robert Plaga (za ANO). Stejně tak se povinnost ruší i ve Zlínském a Jihočeském kraji, v ostatních regionech bylo nošení roušek při výuce zrušeno už minulý týden. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) to platí i pro pobyt lidí na pracovištích.

Odbory kritizují vládní plán na zmrazení platů policistů, hasičů, úředníků, vojáků a dalších státních zaměstnanců. Počítá s ním první návrh rozpočtu, který kabinet schválil tento týden. Šéf největší odborové centrály Josef Středula naopak požaduje růst platů všech pracujících pro stát. O výši chce jednat s vládou ještě v červnu a nevylučuje ani protestní akce. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však říká, že kvůli vysokému rozpočtovému schodku – plánovanému na 390 miliard korun – si vláda nemůže nárůst dovolit.

Sněmovna zvolila členy vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na řece Bečvě. V souladu s dohodami má každá ze sněmovních frakcí v komisi jednoho zástupce. Poslanci jednali také o novele zákona o myslivosti, který poslali do závěrečného kola. Umožnit by mohla lov prostřednictvím lukostřelby nebo snížení minimální výměry vlastních honiteb. Schvalování novely o platu učitelů se neuspíšilo. Na programu byla i volba čtveřice členů Rady České televize, poslanci se k ní ovšem nedostali.

Česká národní banka bude mít ze zákona pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení, rozhodla o tom sněmovna. Zároveň odmítla zrychleně projednat vládní novelu o vydávání certifikátů o očkování proti covidu-19, negativním testu nebo o prodělané nákaze. Předlohu kritizovala opozice i kvůli tomu, že úřady by mohly podmínit certifikátem účast na veřejných i soukromých akcích nebo vstup do různých provozoven. Poslanci také odsoudili nucené přistání dopravního letadla Ryanairu v Bělorusku a požadují vyšetření celé události.

Ministerstvo financí počítá pro příští rok s maximálně možným schodkem státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun, zjistila ČT. Velká část opozice tak vysoká čísla kritizuje a vytýká vládě, že před volbami místo úspor chystá další výdaje. Například růst důchodů nad navýšení dané zákonem.

Poslanci na uzavřeném jednání sněmovny nedořešili kauzu ohledně cesty ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška by ve středu mohla sněmovna rozhodnout, kdy se ke kauze znovu vrátí. O zařazení na program schůze požádala část opozice, která tím reaguje na článek serveru Seznam Zprávy, že Hamáček chtěl vyměnit informace o útoku ve Vrběticích za vakcíny proti covidu. Ministr vnitra byl ochotný okolnosti své cesty vysvětlit, informace v médiích označil za lži.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by ráda udržela schodek státního rozpočtu v roce 2022 pod 400 miliardami. I tak půjde zřejmě o druhý nejhorší deficit v historii České republiky. Ministerstvo právě pracuje na první verzi, kabinet ji projedná v červnu. K prioritám patří další přidávání důchodcům i učitelům, víc peněz do zdravotnictví i na obranu. Výrazné úspory, po nichž volá hlavně pravicová opozice, vláda nechystá.