Učitelé strana 3 z 5

Na platy učitelů má stát dávat od příštího roku ze zákona v průměru nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga. Senát to schválil po více než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce o tom jednat se školskými odbory. Uzákonění učitelských platů nyní dostane k podpisu prezident.

Česko bude zřejmě ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, schválila sněmovna. Poslanci také odhlasovali, že mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství mají mít od příštího roku zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda.

V závěrečném čtení prošlo sněmovnou zpřísnění postihů za organizované převaděčství migrantů. Tato novela také obsahuje povinnou evidenci vozidel ukrajinských uprchlíků. Dříve během jednání sněmovna na návrh kabinetu schválila zrušení málo využívaného zákona z roku 2000 o zemědělských skladních listech. Podle vlády byl zbytečný. Poslanci ovšem nestihli schválit zákonné zakotvení objemu peněz na platy učitelů, její projednávání bude pokračovat v pátek.

Třetím čtením měla v Poslanecké sněmovně projít novela, která zavede kariérní řád učitelů a také zakotví jejich platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Nakonec na ni ale vůbec nedošlo. Opozice má k návrhu výhrady, chce o něm ještě jednat, a tak sérií požadavků na změnu pořadu schůze projednání znemožnila – vzhledem k časově omezenému oknu na třetí čtení. Ve sněmovně prošla pouze novela o bezpečnosti dodávané pitné vody, u níž poslanci kývli i na řadu pozměňovacích návrhů. Díky nim by měly mimo jiné zaniknout potravinářské průkazy. Několik dalších předpisů má za sebou první čtení.

Symbolicky v Den učitelů část vysokoškolských pedagogů vyšla protestovat proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Pro univerzity požadují více peněz ze státního rozpočtu a zrovnoprávnění platových tarifů mezi jednotlivými obory. Požadavky akademiků se rozhodl podpořit Vysokoškolský odborový svaz, který vyhlásil symbolickou stávkovou pohotovost. O navýšení rozpočtu vysokých škol na odměňování pedagogů bude jednat ministr školství Vladimír Balaš (STAN) s premiérem Petrem Fialou (ODS). Prezident Petr Pavel s požadavky akademiků souhlasí, ministerstvo školství a univerzity by podle něj měly najít systémové řešení.

Odpůrci plánované důchodové reformy ve Francii zahájili šestý den „mobilizace“. Podle úřadů demonstrovalo rekordních 1,28 milionu lidí. Zemi tak opět zachvátila vlna stávek, protestů a silničních blokád. Do akcí se zapojili učitelé, popeláři nebo zaměstnanci ve veřejné dopravě. Odboráři navíc blokují dodávky pohonných hmot. Podle vládního návrhu by se věk odchodu do penze posunul o dva roky na 64 let.

Mezi ženami a muži ve školství se zvyšují platové rozdíly. Ještě výraznější nepoměr vykazují výdělky řídících pedagogů. Podle ministerských statistik za první letošní pololetí berou učitelé v průměru až o dva a půl tisíce korun hrubého víc než učitelky.

Poslanci se na úterním jednání několik hodin zabývali zavedením daně z mimořádných zisků, která je součástí vládního daňového balíčku. Sešlo se i několik pozměňovacích návrhů. Ve druhém čtení měli zákonodárci projednat také změny v řízení Národní sportovní agentury a další body, nakonec jednací den ukončili těsně po 20. hodině poté, co byly krátce načteny zmíněné pozměňovací návrhy. Definitivně by zákonodárci měli daňový balíček schvalovat na konci příštího pracovního týdne.

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.

Ve městě Záhedán na jihovýchodě Íránu vypukly po pátečních modlitbách opět protesty. Na záběrech, které odvysílala íránská státní televize, byly vidět vytlučené výlohy obchodů, chodníky poseté rozbitým sklem a poničené bankomaty. Íránské úřady informovaly o zadržení 57 demonstrantů. Některé protivládní organizace uvedly, že se v několika íránských městech uskutečnily stávky či uzávěry obchodů.

Školské odbory v Polsku hrozí stávkou. Požadují pro učitele vyšší platy. V současné chvíli je výplata při nástupu bez předchozí praxe stejná jako minimální mzda v zemi. Odboráři chtějí růst nejméně o dvacet procent a taky konec politických zásahů do obsahu výuky.

Rusko se chystá na okupovaná území Ukrajiny vyslat své učitele. Napsal o tom ruský prorežimní server Lenta.ru s odvoláním na ministerstvo školství Novosibirské oblasti. Rusové se rovněž snaží okupované školy přimět, aby od nového školního roku přešly na jejich osnovy. Největší rozdíly panují ve výuce dějepisu.

Slovenskou vládní koalicí hýbou neshody ohledně učitelských platů. Slovenský ministr financí Igor Matovič (OĽaNO) je pro jejich růst, podmiňuje ho ale zvyšováním daní. Ministr hospodářství Richard Sulík (SaS) namítá, že jeho strana vyšší daně už dříve vetovala a že koaliční partneři tento postoj respektovali. Učitelé a další zaměstnanci škol si připadají jako rukojmí vládního sporu a ve středu v Bratislavě demonstrovali za výraznější zvýšení školských platů.

Odbory úřadů vyhlašují stávkovou pohotovost. Vstoupí do ní od čtvrtka a ukončí ji v den, kdy s nimi vláda uzavře dohodu o úpravě platů ještě pro letošek. Přidají se k nim také školské odbory. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není nyní stávková pohotovost formou nátlaku nutná. Řešení situace chce najít do dvou týdnů. Premiér Petr Fiala (ODS) kritizoval odbory za to, že ke kroku přistoupily ve chvíli, kdy jednání s vládou ještě nejsou u konce.

Více než dvacet procent učitelů základních škol v okresech Chomutov, Tachov, Česká Lípa i Rakovník si České školní inspekci (ČŠI) stěžovalo na špatnou komunikaci a vztahy s rodiči. Naopak v okolí Prachatic nebo Vyškova neměl problém s rodiči žádný z kantorů. Vyplývá to z dotazníků, které inspekce rozdala pedagogům při kontrolách ve školách. Podle učitelů je horší spolupráce s rodiči jednou z překážek, které je nejvíce omezují při práci. Potíže při komunikaci s rodinami mají podle analýzy ČŠI častěji pedagogové v regionech s horším socioekonomickým rozvojem.

Při střelbě na základní škole v texaském městečku Uvalde, kde je silně zastoupena hispánská komunita, zemřelo nejméně 19 dětí a dva dospělí. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura AP.  Agresora zabili policisté, uvedl guvernér Texasu Greg Abbott.

Základním školám chybí hlavně učitelé informatiky, fyziky, rodinné, výtvarné i občanské výchovy. V průměru více než 35 procent hodin věnovaných těmto předmětům učí na druhém stupni pedagogové bez aprobace, tedy bez specializace na danou látku. Vyplývá to z analýzy České školní inspekce (ČŠI). U informatiky je to v průměru dokonce více než polovina vyučovacích hodin, což by podle odborníků mohl být v budoucnu problém pro konkurenceschopnost české ekonomiky.

Moskevský soud v úterý uložil další pokutu, tentokráte ve výši deseti milionů rublů (asi 3,6 milionu korun), Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda. Stanice podle soudu odmítla odstranit informace, jejichž šíření zakazují ruské zákony, a to včetně „lživých zpráv o speciální vojenské operaci na Ukrajině“, uvedla ruská agentura TASS. Ruský stát pokutoval také několik učitelek, které se svými žáky mluvily o dění na Ukrajině.

Aktuální válečné dění dopadá také na učitele. Po krátkých velikonočních prázdninách se unavení pedagogové už těší na ty letní. Po návratu výuky k normálu po covidových omezeních se teď školy vyrovnávají s přílivem ukrajinských žáků.

V Česku se v uplynulých třiceti letech prohloubila feminizace školství. Řada kvalitních učitelů přešla do jiných profesí, muži přitom častěji než ženy. Kolem 70 procent bývalých vyučujících opustilo školství po první pracovní zkušenosti. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Z učitelské profese podle výzkumu odešla asi třetina pedagogů. V evropském průměru se této práce vzdal každý čtvrtý vyučující.

Jazykové školy v posledních dnech evidují zvýšený zájem o výuku ukrajinštiny. České televizi to potvrdily všechny oslovené jazykovky. V některých případech mají až trojnásobný počet zájemců oproti době před válkou na Ukrajině. Zájem o jazykové kurzy mají hlavně zdravotníci nebo učitelé. Jejich výuka by se měla zaměřit především na základní komunikační dovednosti.

Schodek rozpočtu bude pod 280 miliardami korun, přičemž trvá, že na výdajové straně se uspoří 80 miliard oproti tomu, co navrhovala předchozí vláda. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který by byl rád, kdyby jeho upravený návrh prošel vládou již příští středu. Stanjurova předchůdkyně v úřadu a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová (ANO) varovala před unáhlenými personálními škrty, Stanjuru kritizovala, že nezveřejnil představu, jak se bude vyvíjet strukturální deficit v příštích letech.

Některé školy v Česku fungují kvůli omikronu v nouzovém režimu a podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce je na části z nich situace kritická. České televizi to potvrdily i oslovené velké základní a střední školy. Stávajících pět dnů ředitelského volna má mnoho ředitelů podle Zajíce už vyčerpaných. Poslanci schválili vládní návrh zákona, který umožňuje ředitelům vyhlásit výuku na dálku nebo mimořádné ředitelské volno.

Laboratoře v Česku ve středu zachytily bezmála 26 tisíc nových případů koronaviru. V mezitýdenním srovnání je to o 14,5 tisíce více. Naopak oproti středě je nově nakažených téměř o 2,5 tisíce méně. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ale může být skutečný počet i několikanásobný. Přibývají také případy reinfekcí. Jde o lidi, kteří už covid v minulosti prodělali a teď ho mají znovu. Ve středu jich testy odhalily 4689. Od začátku týdne zaměstnavatelé nahlásili přes 11 tisíc pozitivních na koronavirus.