V Bratislavě demonstrovali učitelé a zaměstnanci škol. Jsou nespokojení se spory ve vládní koalici

Nahrávám video
Události: Spory ve slovenské vládní koalici
Zdroj: ČT24

Slovenskou vládní koalicí hýbou neshody ohledně učitelských platů. Slovenský ministr financí Igor Matovič (OĽaNO) je pro jejich růst, podmiňuje ho ale zvyšováním daní. Ministr hospodářství Richard Sulík (SaS) namítá, že jeho strana vyšší daně už dříve vetovala a že koaliční partneři tento postoj respektovali. Učitelé a další zaměstnanci škol si připadají jako rukojmí vládního sporu a ve středu v Bratislavě demonstrovali za výraznější zvýšení školských platů.

Podle zpravodaje ČT v Bratislavě Petra Obrovského byli na demonstraci už hodinu před začátkem tisíce lidí. Organizátoři takovou účast slibovali, protože mnohé školy daly svým žákům a studentům ředitelské volno. RTVS uvedla, že nahlášených bylo až třináct tisíc účastníků. Pokud by se takový počet potvrdil, znamenalo by to, že se jednalo o největší protest zaměstnanců veřejného sektoru od voleb v roce 2020, tedy za posledního dva a půl roku.

Na bratislavském Náměstí Slovenského národního povstání zazněly nejprve úvodní projevy. Následně se podle Obrovského účastníci měli vydat k budově slovenského parlamentu a tam politikům předat svoje požadavky, protože se cítí být rukojmími sporu uvnitř vlády. A dodávají, že pokud se situaci nepodaří uspokojivě vyřešit v průběhu léta, tak po letních prázdninách v září může následovat stávka.

Zaměstnanci školství se ocitli v paradoxní situaci, kdy jak ministr financí Matovič, tak ministr školství Branislav Gröhling (SaS) podporují nárůst platů. „Ale Matovič říká ‚musíme na to zvýšit daně z hazardu, z alkoholu a některé další daně‘. To je nepřípustné pro liberální SaS, která zvyšování daní dlouhodobě odmítá. Její ministr školství Gröhling naopak tvrdí, že ke zvýšení platů by měly stačit nadpříjmy státu způsobené vyšší inflací,“ informoval Obrovský a dodal, že jde o další ze série sporů uvnitř vládní koalice na tradičním bitevním poli mezi Matovičem, respektive jeho stranou OĽaNO, a stranou SaS.

„Podle slovenských komentátorů je to další situace, kdy Matovič přichází s nápadem, o kterém ví, že ho koaliční partner nechce, ale návrh přesto veřejně prezentuje a snaží se ho prosadit na sílu. Emoce se potom samozřejmě víří čím dál tím víc,“ míní zpravodaj.

Pokus o přehlasování veta prezidentky Čaputové

Nepomohou ani další spory v koalici, které se vedou ohledně zákona pro větší pomoc rodinám s dětmi, který kvůli zrychlenému jednání vetovala prezidentka Zuzana Čaputová. „Matovič to označuje jako balíček pomoci rodinám, který má přinášet ročně výdaje státu více než miliardu eur. Od předložení na vládu po schválení v parlamentu uplynulo pouhých šest dnů, což kritizovali nejen mnozí experti, ale bouří se proti tomu i samosprávy, pro které to znamená omezení jejich daňových příjmů,“ uvedl Obrovský.

„Prezidentka ty části zákona, které mají platit od 1. ledna příštího roku, vetovala a řekla, že pro tuto část legislativy nebyl jediný důvod, aby prošla ve zkráceném řízení. A právě v těchto dnech se v Národní radě zřejmě horečně jedná o tom, jestli se najde dostatek hlasů na prolomení veta hlavy státu. Došlo totiž k situaci, kdy balíček pomoci rodinám neodmítá pouze SaS. I další koaliční poslanci začali váhat, protože pokud budou chtít veto prolomit, budou se muset spolehnout na hlasy krajně pravicové ĽSNS. A to bylo ve slovenské politice dosud tabu,“ okomentoval dění ve slovenské politice zpravodaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 28 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...