Richard Sulík

Na Slovensku pokračovaly opoziční a občanské protesty proti vládním návrhům na změny v trestním právu. Ve čtvrtek se demonstrace konaly ve dvacítce slovenských měst, Slováci ale demonstrovali například i v Brně, Praze, Paříži nebo Krakově. Demonstrantům vadí především snaha kabinetu premiéra Roberta Fica zrušit Úřad speciální prokuratury. Obávají se, že Ficova reforma soudnictví ztíží potírání korupce v zemi. Slovenská sněmovna přitom hlasy vládní většiny rozhodla, že navrhované změny projedná ve zrychleném hlasování.

Strany Smer – Sociálna demokracia (Smer–SD), Hlas–SD a Slovenská národná strana (SNS) se dohodly, že vytvoří novou slovenskou vládu. Vyplývá to z memoranda o porozumění, které během středy v Bratislavě podepsali předsedové trojice stran Robert Fico (Smer–SD), Peter Pellegrini (Hlas–SD) a Andrej Danko (SNS).

Slovenská strana Hlas–SD Petera Pellegriniho oznámila, že o vytvoření nové vlády bude jednat už jen s vítězem zářijových voleb Smerem–SD a se Slovenskou národnou stranou (SNS). Vedení Hlasu, který skončil v předčasných volbách na třetím místě a mohl se účastnit i jiné koalice, rozhodlo jednomyslně.

Na Slovensku se konaly volby do parlamentu, lidé v jednodenním hlasování rozhodli o novém složení Národní rady. V předvolebních průzkumech dlouhodobě vedla strana Smer–SD, kterou vede bývalý slovenský premiér Robert Fico, během posledních týdnů ale výrazně posílilo hnutí Progresívne Slovensko, jehož lídrem je europoslanec Michal Šimečka. Volební místnosti se uzavřely v deset hodin večer, kvůli kolapsu jednoho z voličů a drobným incidentům ale bylo na několika místech hlasování prodlouženo. První odhady výsledků, takzvané exit polly, tak média mohou zveřejnit nejdřív ve 22:45.

Jeden den zbývá do slovenských parlamentních voleb. V průzkumech dlouhodobě vede Smer–SD expremiéra Roberta Fica, v posledních týdnech posílilo hnutí Progresívne Slovensko europoslance Michala Šimečky. Výsledky hlasování, a především pak sestavování vlády budou sledovat zahraniční partneři Slovenska. Evropa se obává změny postoje Bratislavy k ruské invazi na Ukrajinu.

Zatímco předvolební průzkumy predikují za vítěze nadcházejících předčasných parlamentních voleb na Slovensku Smer bývalého premiéra Roberta Fica, menší středopravé strany jsou v těžké pozici. Balancují totiž na hranici zvolitelnosti a hrozí jim, že se do parlamentu nedostanou. Oslovení politologové vidí hned několik důvodů, proč se stranám OĽaNO (Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti), SaS (Sloboda a solidarita), Demokrati a KDH (Kresťanskodemokratické hnutie) nedaří přitáhnout více voličů. Klín do jejich bližší spolupráce podle expertů vráží i lídr OĽaNO, bývalý premiér a ministr financí Igor Matovič, s nímž řada dalších politiků už odmítá spolupracovat.

Po posledních volbách skončila na Slovensku dlouholetá vláda Smeru-SD Roberta Fica. Velká část voličů, pro kterou symbolizovala propojení státu s mafií, toužila po změně. Slibovala ji poměrně nesourodá nová vládní koalice v čele s nevyzpytatelným populistou a předsedou OĽaNO Igorem Matovičem. Následovala léta politického chaosu a vnitrokoaličního hašteření, v jejichž důsledku padaly vlády. Slováci tak půjdou 30. září k předčasným volbám, které mohou znamenat návrat všeho, s čím chtěla velká část z nich roku 2020 skoncovat.

Slovenský parlament uložil vládě, aby v rámci Evropské unie ministři hlasovali proti iniciativám směřujícím ke znevýhodnění, zdražení nebo k zákazu spalovacích motorů, pokud nebude jednoznačné, že taková opatření jsou ke prospěchu zejména zdravého životního prostředí. Návrh usnesení sněmovna schválila hlasy 127 ze 145 přítomných poslanců.

Igor Matovič (OĽaNO) skončil ve funkci slovenského ministra financí. Prezidentka Zuzana Čaputová mu odebrala pověření a vedením resortu pověřila úřadujícího premiéra Eduarda Hegera (OĽaNO), uvedla slovenská média. Matovičův odchod byl součástí dohody, která tento týden umožnila schválení státního rozpočtu na příští rok.

Slovenský parlament schválil mimořádný odvod pro rafinerii Slovnaft, kterým zdaní rozdíl mezi aktuálními a dřívějšími zisky. Sazba 55 procent je výsledkem kompromisu mezi stranami bývalé vládní koalice Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OľaNO) ministra financí Igora Matoviče a Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka. Informoval o tom slovenský list DenníkN. Parlament schválil také státní rozpočet na příští rok a zrušil poplatky za rozhlas a televizi.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odvolala vládu premiéra Eduarda Hegera, které sněmovna ve čtvrtek vyslovila nedůvěru. Hegerův kabinet podle ústavy zůstane v úřadu až do jmenování nové vlády, ovšem s omezenými pravomocemi. Čaputová současně vybídla politiky k dohodě na uspořádání předčasných voleb v prvním pololetí příštího roku. V řádném termínu by se volby konaly v únoru 2024.

Slovenská sněmovna vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera. Zatím není jasné, zda tento krok povede k vypsání nových parlamentních voleb, o které dlouhodobě usilují některé opoziční strany a pro které se po pádu vlády vyslovil i šéf sněmovny Boris Kollár ze strany Sme rodina. Hegerův kabinet na rozdíl od části opozice zastává silně proevropské postoje a pomáhá válkou zasažené Ukrajině. Kancelář slovenské prezidentky Zuzany Čaputové večer oznámila, že hlava státu kabinet odvolá v pátek, přičemž ho zároveň v souladu s ústavou pověří omezeným výkonem funkce.

Slovenská sněmovna odložila na čtvrtek odpoledne hlasování o vyslovení nedůvěry menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera. Příslušný návrh šéfa poslaneckého klubu nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Michala Šipoše podpořila těsná většina sněmovny. Krizi ve vládní koalici způsobil loni v červnu mimo jiné balíček zákonů na podporu rodin, který ve sněmovně prošel za pomoci krajně pravicové části opozice, což pak vyústilo v odchod liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS) z vlády. V úterý navíc označil ústavní soud hlavní část tohoto balíčku za protiústavní.

Slovenský ministr financí Igor Matovič přečkal pokus opozice o vyslovení nedůvěry ve sněmovně. K prosazení zmíněného návrhu při úterním hlasování parlamentu, ve kterém už vláda nemá většinu, chyběly tři hlasy.

Za posledních třicet let nic podobného nepamatuji, řekl v Událostech, komentářích publicista Martin Milan Šimečka ke slovenské vládní krizi. Míní tím hlavně vyhrocený osobní spor Igora Matoviče a Richarda Sulíka, který gradoval odchodem Sulíkovy strany Sloboda a solidarita (SaS) z vlády. Ta tím ztratila většinu v parlamentu a pokračuje jako menšinový kabinet.

Slovenský premiér Eduard Heger nepodá demisi ani nevyvolá hlasování parlamentu o důvěře své vládě, která po odchodu liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS) ze čtyřčlenné koalice přišla o většinu ve sněmovně. K hlasování o důvěře kabinetu vybídla opozice.

Zbylí tři ministři za stranu Sloboda a Solidarita (SaS) podali v pondělí demisi, premiér Eduard Heger poté oznámil, že jeho vláda bude menšinová. Jména nástupců končících ministrů chce příští týden oznámit prezidentce Zuzaně Čaputové a veřejnosti. Předseda SaS Richard Sulík rezignoval na funkci ministra hospodářství už minulý týden především kvůli sporům se šéfem největší strany Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igorem Matovičem.

Slovensko patrně směřuje k menšinové vládě a na začátku příštího týdne v nynější koaliční krizi pravděpodobně rezignují zbylí tři ministři za stranu Sloboda a solidarita (SaS). Řekl to ve čtvrtek předseda sněmovny Boris Kollár. Šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igor Matovič opět odmítl prodloužené ultimátum SaS, aby do pondělí rezignoval na pozici ministra financí. Předseda SaS Richard Sulík podal demisi na funkci ministra hospodářství už ve středu.

Krize ve slovenské vládní koalici zatím vyústila v demisi ministra hospodářství Richarda Sulíka, který je také předsedou liberální strany Sloboda a solidarita (SaS). Sulík tak učinil v reakci na aktuální oznámení premiéra a člena vedení nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Eduarda Hegera, že šéf OĽaNO a ministr financí Igor Matovič vyhoví dřívějšímu ultimátu SaS a odejde z vlády, pokud tak učiní také Sulík a pokud bude schválena pomoc obyvatelům a další opatření. Většinu z nich SaS dosud blokovala.

Ministři za slovenskou stranu Sloboda a solidarita (SaS) ve středu podají demisi, oznámil šéf SaS a ministr hospodářství Richard Sulík. Tento krok v době trvající vládní krize zdůvodnil tím, že nebyl splněn požadavek SaS, aby kabinet opustil ministr financí a šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igor Matovič. Premiér a člen vedení OĽaNO Eduard Heger v reakci uvedl, že hodlá do posledního okamžiku usilovat o zachování čtyřčlenné koalice; připustil ale i přípravu alternativního řešení.

Společnost Bosch postaví na východním Slovensku továrnu na výrobu elektromotorů pro bicykly, ve které zaměstná čtyři tisíce lidí. Oznámil to ve středu slovenský ministr hospodářství Richard Sulík. Výši plánované investice neuvedl, firma podle něj podle předběžné dohody požádá slovenskou vládu o investiční pobídky v objemu 37 milionů eur (912 milionů korun).

Pnutí ve slovenské vládě trvá, ministr hospodářství Richard Sulík požaduje do konce srpna demisi ministra financí Igora Matoviče, jinak sám odstoupí. Experti očekávají, že na podzim by mohla vzniknout menšinová vláda. Část vládní koalice by ale dala přednost předčasným volbám.

Dodávky ropy ropovodem Družba do Česka jsou podle společnosti Mero nadále prerušeny a slovenský přepravce ropy Transpetrol avizoval, že obnoveny nebudou. Ruská společnost Transněfť přitom už obnovila dodávky ropy jižní větví ropovodu poté, co slovenská rafinerie Slovnaft po souhlasu Kyjeva a Moskvy zaplatila tranzitní poplatky. Obnovení dodávek potvrdilo Slovensko. Výpadek dodávek ropy nijak neomezuje výkon českých rafinerií, ujistil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Jižní část ropovodu Družba nepracuje. Potrubí je podle zdrojů agentury Reuters odstavené od začátku srpna. Zastavení tranzitu potvrdila bratislavská rafinerie Slovnaft i slovenský přepravce ropy Transpetrol. Ropovod přivádí ruskou surovinu do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Důvodem přerušení je podle Reuters problém s platbou tranzitních poplatků mezi Ukrajinou a Ruskem. Tranzitu ropy v severní části Družby se spor netýká.