Slovenská vláda se štěpí. Ministři za SaS podají podle Sulíka demisi příští týden

Ministři za slovenskou stranu Sloboda a solidarita (SaS) ve středu podají demisi, oznámil šéf SaS a ministr hospodářství Richard Sulík. Tento krok v době trvající vládní krize zdůvodnil tím, že nebyl splněn požadavek SaS, aby kabinet opustil ministr financí a šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igor Matovič. Premiér a člen vedení OĽaNO Eduard Heger v reakci uvedl, že hodlá do posledního okamžiku usilovat o zachování čtyřčlenné koalice; připustil ale i přípravu alternativního řešení.

OĽaNO a další dvě vládní strany nemají ve sněmovně dohromady potřebnou většinu. Kromě ministra hospodářství SaS ve vládě premiéra Eduarda Hegera zastupují ministři zahraničí, spravedlnosti a školství.

„Podáme demisi příští středu po vládě. Dívat se na to, jak Matovič ničí zemi svými výmysly, to je obří zátěž pro zemi,“ řekl Sulík, který má dlouhodobě i osobní spor s Matovičem. Sulík dodal, že přijetí demise hlavou státu očekává 8. září.

V dalších jednáních ohledně řešení vládní krize Sulík nevidí význam. Matovič, který je na dovolené, se k pátečnímu jednání připojil on-line, do debaty se ale podle Sulíka nezapojil. Šéf SaS si také nemyslí, že Matovič podá demisi do konce srpna. Ministra financí se jeho mateřské hnutí dříve zastalo a sám Matovič před dvěma týdny řekl, že bude v kabinetu i na začátku září.

„Do poslední sekundy budu bojovat, aby čtyřkoalice zůstala,“ reagoval Heger na oznámení SaS. Premiér a člen vedení OĽaNO zároveň naznačil, že se připravují i alternativní řešení pro případ demise ministrů za SaS. Detaily neuvedl s odůvodněním, že není 31. srpna; právě tehdy vyprší ultimátum SaS žádající Matovičův odchod z kabinetu.

Šéfové zbylých dvou vládních stran Sme rodina a Za ľudí, Boris Kollár a Veronika Remišová, ohledně možného zachování koalice v původním složení shodně uvedli, že naděje umírá poslední. Řekli, že země musí nyní řešit zejména energetickou krizi vyvolanou prudkým zdražováním energií na světových trzích. Návrh opatření v této oblasti by měl příští týden kabinetu předložit ještě Sulík.

Opozicí v koalici

SaS už v červenci odstoupila od koaliční smlouvy a partnerům dala čas na splnění zmíněného ultimáta do konce srpna. Tento její krok dosud neměl výraznější dopad na koalici, protože ministři za SaS pokračovali ve své práci a parlament nejednal kvůli letní přestávce.

Podle Sulíka se SaS se svými dvěma desítkami poslanců ve 150členné sněmovně bude chovat jako opoziční strana, na zářijové schůzi parlamentu ale hodlá podpořit některé návrhy.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dříve v tomto týdnu zdůraznila potřebu stabilní vlády. Pro případ demise ministrů za SaS se vyslovila pro to, aby rovnou mohla jmenovat jejich nástupce a nikoli pověřit některé ze zbylých ministrů dočasným vedením uvolněných úřadů. 

Dlouhodobý a osobní konflikt

Matovičovu hnutí přinesla vítězství v parlamentních volbách v únoru 2020 všeobecná nálada v zemi toužící po změně na politické scéně. Po volbách stanul Matovič v čele vlády, kterou kromě jeho OĽaNO utvořily hnutí Sme rodina a menší strany Sloboda a solidarita a strana Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky.

Prakticky ihned při nástupu do premiérské funkce čelil Matovič v březnu šíření epidemie covid-19, kde se dostával do konfliktu se členy své vládní koalice. Vážná krize, která skončila Matovičovou demisí, pak vypukla poté, když premiér a ministr zdravotnictví Marek Krajčí bez souhlasu všech vládních stran zajistili nákup ruské vakcíny Sputnik V.

SaS a Za ľudí posléze vybídly premiéra k odchodu z čela kabinetu. Zdůvodnily to i konflikty uvnitř koalice a naznačily, že v případě jeho setrvání ve funkci samy odejdou. Strana SaS dokonce pozastavila účast ve vládě a demisi podalo šest z celkového počtu šestnácti členů kabinetu. Matovič vyjádřil ochotu odejít, svou rezignaci však původně podmínil splněním několika podmínek, včetně odchodu šéfa SaS Sulíka z kabinetu. 

Výměna pozic nepomohla

Východiskem z loňské koaliční krize se nakonec stala Matovičova rezignace na funkci premiéra na konci března. Novým ministerským předsedou se stal jeho stranický kolega a do té doby ministr financí Eduard Heger, Matovič pak místo něj stanul v čele resortu financí. Nová vláda se utvořila na stejném koaličním půdorysu jako ta původní a do svých funkcí se vrátila většina ministrů.

Už loni na jaře se ale uvnitř koalice začaly objevovat nové spory, důvodem bylo například výraznější zvýšení rozpočtového schodku, strany se nemohly dohodnout ani na úpravě pravidel vazebního stíhání obviněných. Letos se pak Sulíkova SaS a Matovič nedokázali shodnout na návrhu zdanění ruské ropy výměnou za nižší daně na pohonné hmoty na Slovensku. SaS se v poslední době opakovaně odmítla zúčastnit jednání lídrů koalice, což zdůvodnila výpady ze strany Matoviče. Šéf OĽaNO na oplátku nařkl Sulíkovu stranu, že neúčastí na jednání špiček koalice blokuje přijímání rozhodnutí.

Strana Sloboda a solidarita nakonec 6. července oznámila, že vypovídá koaliční smlouvu a že nechce dál spolupracovat s Matovičem jako členem vlády. Sulík také řekl, že pokud do konce srpna nebude dohodnuto nové uspořádání poměrů v koalici, čtyři ministři za SaS podají demisi. Matovičovo nejsilnější vládní hnutí OĽaNO požadavek na odchod svého šéfa z kabinetu předem odmítlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šlo to velmi dobře, řekla Machadová po schůzce s Trumpem. Detaily neprozradila

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Zároveň ale odmítla prozradit, zda, jak dříve naznačila, předala svou mírovou cenu Trumpovi, který o ni dlouhodobě usiluje.
21:01Aktualizovánopřed 11 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 4 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...