Sulík nechce být ve vládě s Matovičem, ohlásil vypovězení koaliční smlouvy

Čtyřčlenná vládní koalice na Slovensku čelí další krizi. Menší vládní strana Sloboda a solidarita (SaS) oznámila, že vypovídá koaliční smlouvu a že nechce dál spolupracovat s ministrem financí Igorem Matovičem jako členem vlády. Pokud do konce srpna nebude dohodnuto nové uspořádání poměrů v koalici, čtyři ministři za SaS podají demisi, řekl předseda strany Richard Sulík. Matovičovo nejsilnější vládní hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) požadavek SaS předem odmítlo. Bez hlasů poslanců SaS přijdou zbylé tři vládní strany ve sněmovně o většinu.

Ultimátum SaS je vyvrcholením posledního vyhrocení vztahů v koalici, která nastoupila do úřadu v roce 2020. Při podobné vládní krizi loni si SaS spolu s další vládní stranou Za ľudí vymohly rezignaci Matoviče na funkci premiéra. Matoviče pak v čele nového kabinetu vystřídal jeho stranický kolega a do té doby ministr financí Eduard Heger.

„Největší problém naší koalice se jmenuje Igor Matovič. Svými útoky poštval proti sobě prakticky celou společnost a svými nápady ničí naši zemi. Jako by nestačilo, že naši vládu postihl koronavirus, ekonomická recese, energetická krize, válka u sousedů, ještě máme i Igora Matoviče,“ řekl Sulík po jednání širšího vedení své strany.

SaS se už v červnu přestala účastnit jednání lídrů koaličních stran, což zdůvodnila pokračujícími slovními výpady Matoviče vůči SaS. Matovič a Sulík jsou v dlouhodobém vzájemném sporu při řešení různých témat; naposledy Matovič nešetřil kritikou na adresu SaS například kvůli vyšší finanční pomoci rodinám v objemu asi 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun) ročně, kterou ve sněmovně ministr financí prosadil i bez hlasů poslanců SaS, ale s podporou části krajní pravice.

Naopak zvýšení platů ve školství s mnohem nižším dopadem na státní finance Matovič podmínil zvýšením některých daní, což SaS dlouhodobě odmítá. Ministrem školství je místopředseda SaS Branislav Gröhling.

Matovičova strana požadavky SaS odmítla

OĽaNO už před jednáním vedení SaS možnost odchodu svého šéfa z kabinetu odmítlo, takový požadavek je podle něj v rozporu s koaliční smlouvou. „Toho, co nás spojuje, je víc než toho, co nás rozděluje. Slovensko zažívá nejtěžší časy ve své historii, nyní není čas na pád vlády,“ vzkázal SaS premiér a člen vedení OĽaNO Heger. Hnutí nehodlá podpořit ani případné vypsání předčasných voleb.

SaS podle Sulíka příští týden oznámí premiérovi své podmínky účasti v nové koalici, jednou z nich bude, aby Matovič už nebyl členem vlády. SaS ve vládě obsadila kromě funkce ministra školství také křesla ministrů zahraničí, spravedlnosti a hospodářství.

Další vládní hnutí Sme rodina šéfa parlamentu Borise Kollára v reakci kritizovalo Sulíka a Matoviče, že vyvolali konflikt a že dělají všechno pro to, aby se nynější opozice vrátila k moci. „Tuto psychiatrii je třeba ukončit. Sme rodina nebude dělat překážky, když to v nějaké formě bude pokračovat a když to potáhneme až do řádných voleb v roce 2024. Pokud se nedokážou dohodnout, Sme rodina bude hlasovat pro předčasné volby,“ řekl Kollár.

Šéfka nejmenší vládní strany Za ľudí Veronika Remišová za nezodpovědné označila to, že vládní koalice v nejbližších týdnech bude muset řešit vypovězení koaliční smlouvy ze strany SaS a osobní spor dvou lídrů koaličních stran, místo aby řešila skutečné problémy lidí. Strana chce udělat všechno pro to, aby čtyřčlenná koalice pokračovala.

Popularita OĽaNO prudce klesla

Některá slovenská média označují Matoviče za muže konfliktu, který prosazuje své návrhy bez ohledu na postoj vládních partnerů či odborníků a vůči odpůrcům svých iniciativ nešetří silnou kritikou. Opozice ho zase nazvala šaškem. Popularita OĽaNO od posledních voleb podle sondáží výrazně klesla a sám Matovič se zařadil k nejvíce nedůvěryhodným politikům země.

Slovenská vláda prosazuje proevropské postoje a v ozbrojeném konfliktu Ruska a Ukrajiny se postavila na stranu Kyjeva, slovenská opozice naopak kritizovala dodávky zbraní na Ukrajinu. Po nástupu stávající vládní koalice do úřadu policie začala v různých kauzách stíhat vícero pracovníků justice včetně soudců, bývalých vysokých úředníků či někdejšího vedení policie z dob dlouholetého vládnutí nyní opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica. Smer-SD je v současnosti druhou nejpopulárnější stranou v zemi – po nové straně Hlas-SD, kterou po odchodu z Ficovy strany založil bývalý premiér Peter Pellegrini. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 15 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 7 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...