Dominantou Památníku Lidice je už více než čtvrtstoletí sousoší dětí, které byly v souvislosti s vyhlazením Lidic nacisty zavražděny. Pomník je ale výrazně poničen vlivem počasí, sochy už dávno nevypadají tak, jak by měly. Potřeboval by rozsáhlou restaurátorskou péči, na tu ale památník nemá peníze.
Jednou z dětských soch má být i sestra Jiřího Pitína, kterému bylo necelých sedm týdnů, když nacisti obklíčili Lidice a začalo vyvražďování. To nepřežil jeho otec, matka, babička, strýc ani tehdy desetiletá sestra Marie. „Čím jsem starší, tím je to horší, tím mi to víc dochází a už si začínám uvědomovat, o co jsem všechno přišel,“ uvedl Pitín, který je jedním z lidických dětí.
Marie Pitínová je jednou z dvaaosmdesáti lidických dětí, které nacisti zavraždili. V Lidicích je všechny připomíná právě zmiňovaný pomník. Hotový byl v roce 2000. Po čtvrtstoletí by potřeboval rozsáhlou renovaci. „Pomník měl mít jednolitou barvu, patinu, jemně hnědou,“ konstatoval ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.
Jediná socha, která zůstává zachovaná, je postava chlapce, který stojí uprostřed skupiny dalších dětí. Ta byla jako jediná odlévaná v zahraničí, ostatní v Česku. U nich je už vymytá a poškozená patina. Každá socha vypadá jinak, některé mají i víc odstínů barev, u mnohých oxiduje kov a může docházet k hloubkovému poškození.
„Neznamená to, že by z těch soch něco odpadávalo, to v žádném případě, ale jsou opravdu ve velmi špatném stavu,“ vysvětlil Stehlík. Památník už má restaurátorský projekt. Potřeba je 13 milionů korun. Ve veřejné sbírce, která už skončila, darovala veřejnost milionů pět. Další peníze chybí.
„Záměr počítá s tím, že všechny sochy budou postupně demontovány, převezeny do restaurátorských dílen, kde dojde k jejich postupné opravě, aby Lidicím, Památníku Lidice a také České republice nedělal ostudu,“ doplnil ředitel památníku.
Původním záměrem autorky památníku bylo vrátit lidické děti na rodnou pláň. Sousoší umístila na kraj původních Lidic, aby se děti dívaly směrem k původnímu kostelu a škole, do které chodily.
