Pomník

Současné ruské učebnice dějepisu jsou horší než ty z dob Sovětského svazu, míní ruská historička Irina Ščerbakovová. Spoluzakladatelka lidskoprávní organizace Memorial a nositelka Nobelovy ceny míru v Událostech, komentářích mluvila o ruském přepisování dějin, které podle ní dosahuje „fantasmagorických“ rozměrů.

Česko si ve středu připomíná 79 let let od konce druhé světové války v Evropě. Ačkoliv byli Sověti součástí protihitlerovské koalice, podle historika Vojenského historického ústavu Jindřicha Marka lidé nesmí zapomínat na zrůdnost Stalinova režimu, který v té době v Sovětském svazu panoval. Když si toto lidé nebudou spojovat, nastává situace, kdy část veřejnosti „slepě adoruje Sovětský svaz“, upozornil historik. S tím souhlasí i vedoucí katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK Petr Koura. Sověti v roce 1945 podle něj situaci nevnímali tak, že osvobozují Československo, ale tak, že rozšiřují své území.

Třináct milionů korun shání lidický památník na zrestaurování Pomníku dětských obětí války. Stav sousoší 82 dětí, které nacisté zavraždili v roce 1942, je podle památníku v kritickém stavu. Vyhlásil proto veřejnou sbírku. Peníze od lidí pomohly už při odlévání soch. Tehdy na ně přispěli nejen Češi, ale i Němci, Dánové nebo Japonci.

Kdo by měl rozhodnout o budoucnosti sochy rudoarmějce na pardubickém náměstí Míru? Tak zní otázka, která zmítá pardubickou koalicí. Objevují se hlasy, že by se měl sovětský voják přemístit jinam, ale část zastupitelů o tom vůbec nechce rozhodovat a navrhují referendum. Další si naopak myslí, že by bylo lepší, aby rozhodli přímo politici.

V Litoměřicích chce skupina lidí odstranit válečnou sochu z místního parku. Podle zástupců Iniciativy jde o sochu sovětského okupanta, městský úřad a ministerstvo obrany ale skulpturu evidují jako válečný hrob. Podle zákona ale o válečný hrob ve skutečnosti nejde. Ministerstvo takových objektů registruje v celém Česku zhruba 1800, jenom v Ústeckém kraji jich je kolem stovky.

V Děčíně u hřbitova napsal neznámý vandal na pomník sovětských vojáků dvě rudá písmena Z, červenou barvou posprejoval i sochu ženy. Případ šetří policie. Verzála Z je symbolem ruské invaze na Ukrajinu.

Zpřetrhané vazby mezi Kyjevem a Moskvou se čím dál víc projevují i v ukrajinském veřejném prostoru. Postupně tam mizí pozůstatky sovětského odkazu. Na Ukrajině o tom natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

V jihoukrajinské Oděse v noci odstranili pomník ruské carevny Kateřiny II. Veliké, která přístavní město v 18. století nechala založit. Úřady společně se sochou někdejší panovnice demontovaly pomník vojevůdce z 18. století Alexandra Suvorova. Podle oděské městské rady budou obě skulptury umístěny v muzeu umění.

Na náměstí Interbrigády v Praze 6 dočasně stojí socha znázorňující ruského vládce Vladimira Putina jako skřeta, který utahuje plynový kohout. Na místě, kde stál dříve pomník sovětského maršála Ivana Koněva, bude třicet dnů, pak půjde do dražby. Vydražené peníze poputují na nákup zbraní pro Ukrajinu, která od února čelí ruské invazi.

U pomníku Ryszarda Siwiece, polského občana, který se v roce 1968 upálil na protest proti polské účasti na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vznikla nástěnná malba. Připomíná okolnosti činu devětapadesátiletého úředníka a učitele, který je označován za první ze živých pochodní ve východním bloku protestujících vůči bezpráví sovětské okupace. Siwiec se upálil záhy po okupaci – 8. září 1968 během oslav dožínek na varšavském stadionu, zemřel čtyři dny poté.

Lotyšsko se chystá zbourat téměř tři sta sovětských památníků, včetně obřího pomníku sovětským vojákům-osvoboditelům v Rize. Symbolické gesto pravděpodobně pobouří Kreml a mnoho příslušníků početné ruskojazyčné menšiny tohoto pobaltského státu, napsal v sobotu deník The Times.

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

Zemřel známý vůdce ruské krajní pravice Vladimir Žirinovskij, který se léčil z covidu. Jeho smrt oznámil šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin.

V historii už potřetí byl v Slavětíně nad Ohří odhalen památník Tomáše Garrigua Masaryka. První byl zničen během druhé světové války, ten druhý po únoru 1948 tehdejším vedením obce. O obnovení pomníku se zasloužili především manželé Staňkovi, kteří za tímto účelem uspořádali sbírku mezi místními příznivci Občanského fóra.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Stovky lidí si v severoirském Londonderry připomněly padesát let od chvíle, kdy ve městě britští vojáci zastřelili třináct neozbrojených katolických demonstrantů. Lidé v pietním pochodu nesli fotografie zemřelých a bílé růže.

V okamžiku, kdy Jurij Gagarin vyletěl před 60 lety do vesmíru, se stal celosvětovou hvězdou. Jeho 108 minut na oběžné dráze dalo Sovětskému svazu možná největší vítězství studené války, především na kulturní frontě. Kosmonautův obraz pronikl do celého světa bez ohledu na režim, který kde vládl, a například soch mu v průběhu let stále přibývá. Objevil se ale i v komiksech, hudbě a jeho jméno nese také měsíční kráter.

Zatím neznámý pachatel či pachatelé poškodili památník padlých rudoarmějců v Ostravě-Zábřehu. Polili jej hořlavinou a zapálili. Incident vyšetřuje ostravská policie. V pátek to řekla její mluvčí Eva Michalíková. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová událost odsoudila. Rusko podle ní očekává, že české úřady přijmou opatření, aby podobným incidentům zabránily, uvedla agentura TASS. Podle českého ministerstva zahraničí byl památník už uveden do původního stavu. Česko podle resortu veškeré akty vandalismu spáchané vůči památníkům padlých odsuzuje.

Téměř dvanáct set pomníků obětem první světové války už je zdokumentováno a zaneseno do interaktivní mapy, která vzniká v Národním pedagogickém muzeu a knihovně J. A. Komenského. Další záznamy ještě přibudou.

Dezinformační média v letošním prvním pololetí dokázala podle zprávy ministerstva vnitra o extremismu skloubit ve své produkci několik témat, která plošně zaujala čtenáře z extremistických a xenofobních skupin. Soustředila se na pandemii covidu-19, kauzy pomníků maršála Koněva i vlasovců, zároveň psala protiimigrantské texty a vyjadřovala se k rasovým nepokojům ve Spojených státech.

Milovníci historie v severočeském Mostu odhalili Památník spojeneckých náletů z let 1944 až 1945. Má podobu německého protiletadlového kanonu a stojí na místě, odkud za druhé světové války útočil. Největší a také nejobávanější protivník spojeneckého bombardovacího letectva zastavit útok nedokázal. Nálety skončily zničením více než poloviny závodu na benzin v nedalekém Záluží.

Kremelský poradce a exministr kultury Vladimir Medinskij předal ruským vyšetřovatelům jmenný seznam lidí údajně odpovědných za odstranění pomníku maršála Ivana Koněva v Praze. Medinskij to podle agentury TASS řekl při virtuální přednášce pro studenty moskevské diplomatické akademie (MGIMO). Kdo je na seznamu uveden, neprozradil. Podle dřívějšího vyjádření české diplomacie je případné stíhání podle ruského zákona spojené s odstraněním sochy nepřípustné a případný rozsudek nevymahatelný.

Podobně jako pražský pomník maršála Koněva skončil i brněnský památník rudoarmějců – někdo ho poškodil červenou barvou. Pomník není terčem vandalů poprvé, v minulosti se na něm objevil i hákový kříž. Nynějším případem se zabývá policie.

V Rusku chátrají některé hroby československých legionářů. V Samaře se jejich ostatky ocitly dokonce na skládce. České úřady i historici si dlouhodobě stěžují na přístup ruské vlády a samospráv k naplňování dohody o péči o válečné hroby. Po stopách památky legionářů se pro Reportéry ČT vydal redaktor Tomáš Vlach, který se tématu dlouhodobě věnuje.

Pražská policie ukončila případ poškození sochy maršála Ivana Koněva na Praze 6, kterou někdo polil rudou barvou. Podle policie se nepodařilo pachatele najít, případ proto uzavřela. České televizi to potvrdil mluvčí pražských policistů Jan Daněk. Sochu někdo poškodil na konci sprna. Po incidentu se vedení Prahy 6 rozhodlo sochu nahradit novým pomníkem, což vyvolalo v tuzemsku i v Rusku velké kontroverze.