Lotyšsko se chystá zbourat stovky sovětských památníků

Lotyšsko se chystá zbourat téměř tři sta sovětských památníků, včetně obřího pomníku sovětským vojákům-osvoboditelům v Rize. Symbolické gesto pravděpodobně pobouří Kreml a mnoho příslušníků početné ruskojazyčné menšiny tohoto pobaltského státu, napsal v sobotu deník The Times.

Od invaze ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu nechalo mnoho států střední a východní Evropy odstranit řadu pomníků připomínajících porážku nacismu Rudou armádou.

Žádná země se však podle listu nepustila do likvidace přetrvávajících stop sovětské okupace tak systematicky jako Lotyšsko, které během následujících čtyř měsíců strhne prakticky všechny památníky. Historici tento týden dokončili sestavování seznamu.

Nejvíce sporů budí památník v Rize

Zdaleka největším a nejkontroverznějším z nich je památník v Rize, jehož část dosahuje výše 79 metrů. Pomník je tak mohutný, že jeho betonové základy sahají údajně desítky metrů do země, což znamená, že rozebrání bude nesmírně obtížné.

Ačkoli byl pomník odhalen v polovině osmdesátých let minulého století na počest vyhnání „německých fašistických okupantů“ ze SSSR, dnes ztělesňuje rozkol v lotyšské společnosti. V létě 1997 se jej stoupenci krajní pravice pokusili vyhodit do povětří, při explozi přišli dva lidé o život.

Část obyvatel v ruském paralelním světě

Pro více než třetinu obyvatel Lotyšska je ruština mateřským jazykem. Tito lidé v mnoha případech žijí v jakémsi paralelním světě s ruskými školami, ruskými médii a proruskými politickými stranami napojenými na Putinovu vládnoucí stranu Jednotné Rusko, píše The Times.

Přestože průzkumy veřejného mínění naznačují, že většina rusky mluvících obyvatel Lotyšska je buď proti válce na Ukrajině, nebo si ve válce odmítá vybrat stranu, značný počet lidí podporuje Putina.

Památník v Rize má význam pro rusky mluvící občany, kteří se zde 9. května scházejí v počtu až 250 tisíc lidí, aby si připomněli výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem. Pro mnoho lotyšsky mluvících lidí, a zejména pro generace, které žily pod komunistickým útlakem, je však připomínkou sovětské nadvlády a symbolem jejich současné nejednoty. Některá lotyšská média o něm píší jako o pomníku okupace.

Odstranění právních překážek

Lotyšský parlament v květnu přijal zákon, který pozastavuje platnost jednoho z článků lotyšsko-ruské dohody, a sice o zachování pomníků a památníků. Poslanci tímto způsobem odstranili právní překážky na cestě k likvidaci sovětských monumentů.

„Nepochybně se najdou lidé, které to hluboce zasáhne, a dost možná dojde k protestům,“ řekl Daunis Auers z Lotyšské univerzity. „Ale z dlouhodobého hlediska se tím lotyšská společnost zbaví tohoto velmi viditelného rozdělení,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německé úřady identifikovaly dva podezřelé z útoku na letišti u Lipska, píší média

Německé úřady identifikovaly dva podezřelé ze srpnového hybridního útoku na letišti Lipsko/Halle, uvedly ve středu s odvoláním na své zdroje stanice NDR, WDR a list Süddeutsche Zeitung. Podle nich se jedná o Rusa s lotyšským pasem a Bělorusa s ruským občanstvím. Podle médií ovšem není pravděpodobné, že se muže podaří zadržet. Německo v úterý obvinilo ze zodpovědnosti za pokus o bombový atentát na východoněmeckém letišti Rusko. Moskva to odmítla.
14:52Aktualizovánopřed 28 mminutami

Incidenty v Německu jsou velmi vážné, míní Babiš. Macinka: Zjištění jsou alarmující

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už jednal se svým německým protějškem. Dle premiéra Andreje Babiše (ANO) jsou incidenty v Německu spojované s Ruskem velmi vážné a Česko je připraveno spolupracovat s evropskými státy a podpořit posílení bezpečnosti.
10:08Aktualizovánopřed 53 mminutami

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 1 hhodinou

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 2 hhodinami

Německé úřady vyšetřují dva útoky na rozvodny, mohlo jít podle nich o sabotáže

Německé úřady vyšetřují dva úterní útoky na rozvodny na východě a na západě země. V obou případech se domnívají, že šlo o sabotáže. V úterý ráno neznámí pachatelé způsobili zkrat v rozvodně u elektrárny Jänschwalde v Braniborsku, ve středu policie ještě informovala o úmyslně způsobeném zkratu v rozvodně v Bergheimu v Severním Porýní-Vestfálsku.
08:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Migrační vlnu do Ceuty z konce července řídilo Maroko, tvrdí španělská policie

Zpráva španělské policie o migrační krizi v Ceutě tvrdí, že nelegální vstup asi 72 tisíc lidí z Maroka do tohoto španělského města na severu Afriky na konci července řídili maročtí četníci a agenti v civilu. Že tuto informaci policejní zpráva obsahuje, potvrdily ve středu televizi TVE zdroje z justice. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska v noci na středuu požádal policejního šéfa Franciska Pardu, aby mu potvrdil informace z policejní zprávy, o které v úterý informoval web El Espaňol.
před 3 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 3 hhodinami

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.