Na spojence kanonem. Válečné nálety v Mostu nově připomíná maketa děla

Milovníci historie v severočeském Mostu odhalili Památník spojeneckých náletů z let 1944 až 1945. Má podobu německého protiletadlového kanonu a stojí na místě, odkud za druhé světové války útočil. Největší a také nejobávanější protivník spojeneckého bombardovacího letectva zastavit útok nedokázal. Nálety skončily zničením více než poloviny závodu na benzin v nedalekém Záluží.

„Maketa protiletadlového kanonu je nejen symbolem spojeneckých náletů, ale zároveň pietní vzpomínkou na americké a britské letce, kteří při těchto akcích zahynuli,“ uvedl Edvard D. Beneš ze Severočeského leteckého archivu Most.

Maketu kanonu ráže 12,8 centimetru s téměř osmimetrovou hlavní vyrobil ve skutečné velikosti podle fotografií Robert Vlasák z technických služeb. „Je to kovová maketa, váží skoro tři tuny. Dala velkou práci a potřebná byla improvizace, výkresová dokumentace totiž chyběla,“ dodal ředitel Technických služeb města Mostu Václav Zahradníček.

Postavení kanonu je originální na původním místě odkrytém při archeologickém průzkumu na Šibeníku. „Našli se tehdy také zbytky nábojů a věcí, které používala posádka děla. Jeho samotné zbytky ale ne, ty se po válce svezly a odvezly do hutí, protože to byla kvalitní ocel,“ řekl Beneš.

Dělo je podle Beneše jedním z mála hmatatelných důkazů, že válka na Mostecku byla. „Letadla proletěla, ale nic po nich nezůstalo. Když se při průzkumu odhalilo postavení děla, přišel nápad z města toho využít, aby lidi viděli, co to bylo za zbraně, které se používaly,“ uvedl Beneš.

Útok na Záluží

Podívat se na kanon a vojenskou techniku nadšenců z okolí přišly v sobotu desítky lidí. Původně chtělo město odhalit památník 12. května u příležitosti výročí prvního leteckého útoku na chemičku v Záluží. Termín se posunul kvůli epidemii koronaviru.

Chemický závod v Záluží vznikl za účelem uspokojení potřeb německé válečné mašinerie v dodávkách pohonných hmot. Letecké bombardování bylo zahájeno na jaře 1944 coby součást širší kampaně známé jako bitva o palivo. Hned při prvním náletu se podařilo závod značně poškodit. Největší nálet se uskutečnil v noci na 16. ledna 1945, zemřelo při něm 197 obyvatel Záluží. Chemička byla od té doby vyřazena z provozu.

Továrna byla po válce přejmenována na Stalinovy závody a poté na Chemické závody československo-sovětského přátelství. Nyní patří koncernu Unipetrol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

ŘSD zahájilo stavbu D35 mezi Hořicemi a Úlibicemi na Jičínsku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo ve středu stavbu úseku dálnice D35 mezi Hořicemi a Úlibicemi na Jičínsku. Dálnice o délce 16,3 kilometru by měla být hotová v březnu 2029. Stát za ni zaplatí 4,3 miliardy korun bez DPH. Dopravu dálnice odvede především z Ostroměře, která má asi třináct set obyvatel, a dále z obcí Bílsko, Konecchlumí a Podhorní Újezd.
před 1 hhodinou

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoJaro je pro plazy kritické. Hady v Podyjí ohrožují cyklisté

Plazi jsou na vrcholu jarní aktivity. V Národním parku Podyjí se teď turisté mohou potkat s ještěrkou zelenou nebo užovkou stromovou. Právě nejdelší tuzemský had na turistický ruch doplácí. Desítky těchto chráněných živočichů přejedou cyklisté za jediný rok. Nejvíce na jaře a v září, kdy je v terénu nejvíce mláďat. Pro hady jsou nejrizikovější tiché asfaltové cesty. V ohrožení nejsou jen teplomilní plazi, ale například v Jizerských horách i mloci.
před 18 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 19 hhodinami

Šluknov požádá o dotaci na odkup bytů na problémovém sídlišti

Šluknov na Děčínsku požádá o evropskou dotaci 200 milionů korun z operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) na odkup bytových domů na problémovém sídlišti. Město je chce vykoupit, aby získalo nad lokalitou se sociálně vyloučenými obyvateli kontrolu. Odkup by mohl začít v září. Postup města při přeměně sídliště schválila už vláda Petra Fialy (ODS) s tím, že se stát bude na projektu podílet i finančně. Prostředky ve státním rozpočtu ale minulá vláda na projekt nevyčlenila.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Daczická míří z ODS ke Kubovu hnutí, středočeskou koalici to ovlivnit nemá

Středočeská zastupitelka a předsedkyně krajského výboru pro kulturu Kateřina Daczická odchází z ODS k hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby. Podle ní to neovlivní fungování středočeské koalice STAN a SPOLU, která se v pětašedesátičlenném zastupitelstvu opírá o nejtěsnější možnou většinu třiceti tří hlasů. Také hejtmanka Petra Pecková (STAN) sdělila, že na dosavadní koalici nechtějí nic měnit. Daczická by ráda zůstala v krajském klubu ODS.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Komunita, či problém? Spor o ostravskou Bedřišku pokračuje, popsali Reportéři ČT

Ostravská osada Bedřiška, kterou její obyvatelé proměnili z problematické lokality v komunitu, má ustoupit plánům města. Demolice domků vyvolaly odpor místních i aktivistů, do sporu vstoupil i prezident Petr Pavel. Spor o budoucnost kolonie dál pokračuje. Reportéři ČT Bedřišku navštívili, aby zjistili, v čem je osada unikátní a proč některým politikům tolik vadí.
před 21 hhodinami

V kauze pokusu o zapálení synagogy v Brně dostal mladík celkem devět let vězení

V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...