Průmyslový komplex s rafinérií v Záluží u Mostu patřil v závěru druhé světové války mezi hlavní cíle spojeneckých bombardování. Vyráběl se zde syntetický benzin pro německou armádu, což z komplexu udělalo strategicky významné místo. Celkem spojenci zaměřili Záluží sedmnáctkrát. Naposledy – a nejspíš omylem – sem bomby dopadly před 75 lety.
Poprvé se Záluží ocitlo v hledáčku amerických bombardérů už 12. května 1944. I kvůli minimální připravenosti lidí v petrochemickém podniku na podobný útok byly následky ničivé. Americké pumy rafinerii poškodily zhruba z poloviny a obnovit výrobu trvalo několik týdnů.
Nálet, který přišel krátce po druhé hodině odpoledne, si navíc vyžádal stovky životů. Dobové zprávy uváděly 586 nebo 590 mrtvých, objevily se ale i čtyřnásobně vysoké odhady. Kromě Čechů a Němců mezi oběťmi byli také váleční zajatci z Francie, Itálie, Sovětského svazu a dalších zemí.
I přesto většina historiků hodnotí tento první nálet jako úspěch. Nedostatek paliva totiž omezil výcvik nových stíhačů Luftwaffe a také pozemní akce německé armády, a přispěl tak ke zkrácení války. Spojenci úder na Záluží několikrát zopakovali.
Velká část obětí doplatila na to, že v Záluží – tehdy Maltheuern bei Brüx – nálet vůbec nečekali. Spojenecké bombardéry totiž oblohu nad rafinérií křižovaly poměrně často při cestách k jiným cílům. Sedm desítek poplachů, které prvnímu náletu předcházely, bylo navíc planých. Lidé v chemičce i okolí byli tudíž k varování sirén lhostejní.
Při prvním bombardování Američané svrhli na rafinerii více než dva tisíce pum, které dopadaly nejen na technologická zařízení průmyslového komplexu, ale také na obytné domy v blízkých obcích. Ztráty evidovali i spojenci – do Záluží směřovalo 140 letounů a zpět se nevrátila každá šestá létající pevnost B-17.
Bombardéry směřovaly nad Chemnitz
Němci chod chemičky několikrát úspěšně obnovili, definitivní úder jí zasadil až nálet britských sil z ledna 1945, z nějž se rafinerie nevzpamatovala, a provoz se v ní obnovil až po skončení války.
Úplně naposledy bomby na Záluží dopadly v noci z 5. na 6. března 1945. Šlo o sedmnácté bombardování průmyslového podniku, ke kterému ale nejspíš došlo omylem. Britské letouny, které na rafinerii pumy shodily, totiž spolu se sedmi stovkami dalších strojů směřovaly k německému Chemnitzu, ve tmě si ovšem spletly cíl.
Tomu, že šlo o navigační omyl, nasvědčuje skutečnost, že zhruba deset minut trvající akce byla ve srovnání s předchozími nálety výrazně méně intenzivní.
Dopad čtyř až pěti desítek pum znamenal pro už tak těžce poničenou rafinerii nepříjemný úder. Dva domy v areálu podniku byly zničeny, dva těžce poškozeny a osm budov utrpělo lehčí škody. Kromě závodu zasáhly pumy i kolejiště nedalekého mosteckého nádraží, cukrovar, městské skladiště a důl Richard.
Několik bomb dopadlo také na obce Kopisty a Záluží. Při náletu zemřelo 43 osob a dalších více než sedm desítek utrpělo vážná zranění. Z velké části šlo o válečné zajatce a totálně nasazené, kteří byli ubytováni v pracovních a zajateckých táborech poblíž chemičky.
