Místo do Polska zamířily bombardéry nad Moravu. Před 75 lety zažilo Brno nejničivější nálet

Před pětasedmdesáti lety bombardovaly americké letouny města na Moravě a ve Slezsku. Nejničivější nálet byl veden na Brno, kde zemřelo přes čtyři sta lidí. Zasažena byla také města Opava, Hodonín, Břeclav, Zlín, Přerov a Kroměříž. Bombardéry měly původně namířeno do Polska, rozkaz změnit cíl dostaly kvůli nepříznivému počasí.

  • 25. 8. 1944 – První americký nálet. Zahynulo dvě stě lidí.
  • 20. 11. 1944 – Druhý americký nálet, náhradní shoz bomb místo cíle v jižním Polsku. Zemřelo čtyři sta deset lidí.
  • 19. 12. 1944 – Třetí americký nálet, zasáhl náměstí Svobody a Petrov. Nejspíš zbloudilé letadlo shodilo jen několik bomb. Nikdo nezahynul.
  • 8. 4. 1945 – První sovětský nálet, zasáhl střed města, zejména parky. Sirény selhaly. Tříštivé bomby budovy příliš neponičily, ale usmrtily desítky lidí.
  • 12. 4. 1945 – Druhý sovětský nálet, zasáhl především střed města, mimo jiné plnou tramvaj v Joštově ulici. Pumy usmrtily desítky lidí.

Dne 20. listopadu 1944 vystartovalo 476 amerických bombardérů typu B-24 Liberator a Boeing B-17 z jihoitalské základny s cílem zničit rafinérie na výrobu syntetického benzinu v jižním Polsku. Kvůli nepříznivému počasí však dostaly dva útočné svazy pokyn, aby se zaměřily na sekundární cíle. Přes dvě stě osmdesát letounů tak zamířilo na vybraná města, jako první se stala cílem Opava, kde po náletu zemřeli čtyři lidé.

Dalším terčem bylo Brno. Ve třech vlnách dopadl na město zničující koberec pum, který se rozprostřel prakticky nad celým centrem a některými předměstími. Nálet si vyžádal přes čtyři stovky obětí, zahynulo například téměř kompletní osazenstvo Nejvyššího soudu. Dvě stovky domů byly zničeny a další těžce poškozeny. Bez střechy nad hlavou zůstalo šest tisíc Brňanů.

Spojenecké letouny zaútočily také na Hodonín, kde zahynulo 179 lidí, a Břeclav, tam zemřelo na šedesát lidí. Letadla dál pokračovala nad Zlín, kde bylo evidováno čtyřiadvacet obětí.

Historici se později začali klonit k názoru, že k náletu na Zlín došlo zřejmě omylem kvůli špatné navigaci, a piloti si tak mysleli, že jsou nad Ostravou. Posledním moravským městem, kde si útoky amerických letadel vyžádaly oběti na životech, se stal Přerov, kde zahynulo třináct lidí.

Američané bombardovali Brno třikrát

Nálet amerických bombardérů zažilo Brno už 25. srpna 1944. Na město shodilo výbušniny 312 bombardérů B-24 Liberator. Podle internetové Encyklopedie Brna měl nálet zničit německou továrnu na výrobu leteckých motorů v Líšni, Zbrojovku a továrnu v Kuřimi. Místo toho letadla zasáhla obytné budovy v přilehlých čtvrtích, zejména v Juliánově, Židenicích, Slatině a na Cejlu. Zahynuly přes dvě stovky lidí a mnoho jich přišlo o střechu nad hlavou.

Naposledy bombardovaly americké letouny Brno 19. prosince 1944. Na střed města padlo devět pum. Následky byly oproti předchozím náletům zanedbatelné.

Těsně před koncem války padaly ruské bomby

Poslední slovo měly sovětské bombardéry. Poprvé 8. dubna 1945 odpoledne, kdy selhal varovný systém a počet obětí tříštivých pum především v parku na Kolišti se počítal na desítky. Ve čtvrtek 12. dubna sovětské bombardování zabíjelo opět. Internetová Encyklopedie Brna jmenuje čtyřiadvacet obětí. Přesné počty mrtvých historické prameny neuvádějí, jednalo se o desítky lidí.

Celkový počet obětí leteckých útoků na Brno se odhaduje na patnáct set.

Při příležitosti 70. výročí bombardování Brna 25. 8. 2014 vznikla ve spolupráci Muzea města Brna, Archivu města Brna, pamětníků a badatelů webová aplikace s databází míst zasažených leteckými útoky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
před 3 hhodinami

VideoKruhový objezd v Jihlavě nehodám nezabránil, jeho úprava vyjde na milion

Na kruhovém objezdu v Jihlavě, který stojí u nájezdu k dálnici D1 a kudy vede i hlavní trasa na Havlíčkův Brod, došlo za dva roky k dvaadvaceti nehodám. A to i přesto, že měl objezd v místě častých nehod dopravu zpomalit a zpřehlednit. Ředitelství silnic a dálnic nyní jako technickou prevenci navrhlo zvýšit střed křižovatky, aby nedocházelo k oslnění z protisměru. Úprava jen dva roky staré křižovatky vyjde na miliony korun.
před 3 hhodinami

V laboratoři v Brně unikla žíravá látka, evakuovalo se 150 lidí

V laboratoři ve Studentské ulici v Brně unikly desítky mililitrů žíravé, toxické látky, hasiči ji zlikvidovali. Z budovy odešlo asi 150 lidí. Záchranáři měli v péči dva pacienty, jeden z nich skončil v nemocnici. Zatím není jasné, o jakou chemickou látku jde. Ulice byla uzavřená. Nehoda se stala podle informací agentury ČTK v budově budoucí Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoKvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita

Kůrovec může znovu ohrozit české lesy. Podmínky mu vytvořilo letošní suché a horké počasí. „Neprší, tak stromy jsou ve stresu, protože nemají vodu. Pro kůrovce jsou snadná kořist,“ vysvětluje náměstek pro lesní hospodářství z oblastního ředitelství Vysočina v rámci Lesů ČR Tomáš Kotík. Kalamita by se podle odborníků mohla projevit za dva roky. Nejen zaměstnanci státních lesů proto už teď porosty kontrolují a hledají v nich napadené stromy. Ani jejich likvidace ale nemusí být řešení. Vše záleží na dalším vývoji počasí.
6. 9. 2026

Zemřel šlechtic Filip Sternberg. Majiteli hradu Český Šternberk bylo 69 let

Ve věku 69 let zemřel v sobotu ve Vídni po těžké nemoci Filip Sternberg, majitel hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomek významného rodu Sternbergů. O jeho úmrtí v neděli informovala kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.
6. 9. 2026

Tajemník odjel a Medek i Koblasa vystavovali zákazu navzdory

Říká-li se, že knihy mají své osudy, platí to také přinejmenším pro některé výstavy. Expozice Zákazu navzdory, již připravila Galerie výtvarného umění v Chebu, k takovým rozhodně patří.
6. 9. 2026

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
5. 9. 2026

VideoAž 150 kilometrů v hodině mohou řidiči na části D3 jezdit do konce roku

Mezi Planou nad Lužnicí na Táborsku a Úsilným u Českých Budějovic pokračuje testovací režim, řidiči tam tak na dálnici D3 do konce roku mohou za vhodných podmínek jezdit až 150 kilometrů v hodině. Původně mělo zkušební období skončit v září, ministerstvo dopravy však chce získat víc dat o tom, jak se auta na úseku chovají a jestli vyšší rychlost nezpůsobuje víc nehod. Data bude analyzovat během podzimu. Do konce roku rozhodne, jestli tam rychlost ponechá trvale.
5. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.