Místo do Polska zamířily bombardéry nad Moravu. Před 75 lety zažilo Brno nejničivější nálet

Před pětasedmdesáti lety bombardovaly americké letouny města na Moravě a ve Slezsku. Nejničivější nálet byl veden na Brno, kde zemřelo přes čtyři sta lidí. Zasažena byla také města Opava, Hodonín, Břeclav, Zlín, Přerov a Kroměříž. Bombardéry měly původně namířeno do Polska, rozkaz změnit cíl dostaly kvůli nepříznivému počasí.

  • 25. 8. 1944 – První americký nálet. Zahynulo dvě stě lidí.
  • 20. 11. 1944 – Druhý americký nálet, náhradní shoz bomb místo cíle v jižním Polsku. Zemřelo čtyři sta deset lidí.
  • 19. 12. 1944 – Třetí americký nálet, zasáhl náměstí Svobody a Petrov. Nejspíš zbloudilé letadlo shodilo jen několik bomb. Nikdo nezahynul.
  • 8. 4. 1945 – První sovětský nálet, zasáhl střed města, zejména parky. Sirény selhaly. Tříštivé bomby budovy příliš neponičily, ale usmrtily desítky lidí.
  • 12. 4. 1945 – Druhý sovětský nálet, zasáhl především střed města, mimo jiné plnou tramvaj v Joštově ulici. Pumy usmrtily desítky lidí.

Dne 20. listopadu 1944 vystartovalo 476 amerických bombardérů typu B-24 Liberator a Boeing B-17 z jihoitalské základny s cílem zničit rafinérie na výrobu syntetického benzinu v jižním Polsku. Kvůli nepříznivému počasí však dostaly dva útočné svazy pokyn, aby se zaměřily na sekundární cíle. Přes dvě stě osmdesát letounů tak zamířilo na vybraná města, jako první se stala cílem Opava, kde po náletu zemřeli čtyři lidé.

Dalším terčem bylo Brno. Ve třech vlnách dopadl na město zničující koberec pum, který se rozprostřel prakticky nad celým centrem a některými předměstími. Nálet si vyžádal přes čtyři stovky obětí, zahynulo například téměř kompletní osazenstvo Nejvyššího soudu. Dvě stovky domů byly zničeny a další těžce poškozeny. Bez střechy nad hlavou zůstalo šest tisíc Brňanů.

Spojenecké letouny zaútočily také na Hodonín, kde zahynulo 179 lidí, a Břeclav, tam zemřelo na šedesát lidí. Letadla dál pokračovala nad Zlín, kde bylo evidováno čtyřiadvacet obětí.

Historici se později začali klonit k názoru, že k náletu na Zlín došlo zřejmě omylem kvůli špatné navigaci, a piloti si tak mysleli, že jsou nad Ostravou. Posledním moravským městem, kde si útoky amerických letadel vyžádaly oběti na životech, se stal Přerov, kde zahynulo třináct lidí.

Američané bombardovali Brno třikrát

Nálet amerických bombardérů zažilo Brno už 25. srpna 1944. Na město shodilo výbušniny 312 bombardérů B-24 Liberator. Podle internetové Encyklopedie Brna měl nálet zničit německou továrnu na výrobu leteckých motorů v Líšni, Zbrojovku a továrnu v Kuřimi. Místo toho letadla zasáhla obytné budovy v přilehlých čtvrtích, zejména v Juliánově, Židenicích, Slatině a na Cejlu. Zahynuly přes dvě stovky lidí a mnoho jich přišlo o střechu nad hlavou.

Naposledy bombardovaly americké letouny Brno 19. prosince 1944. Na střed města padlo devět pum. Následky byly oproti předchozím náletům zanedbatelné.

Těsně před koncem války padaly ruské bomby

Poslední slovo měly sovětské bombardéry. Poprvé 8. dubna 1945 odpoledne, kdy selhal varovný systém a počet obětí tříštivých pum především v parku na Kolišti se počítal na desítky. Ve čtvrtek 12. dubna sovětské bombardování zabíjelo opět. Internetová Encyklopedie Brna jmenuje čtyřiadvacet obětí. Přesné počty mrtvých historické prameny neuvádějí, jednalo se o desítky lidí.

Celkový počet obětí leteckých útoků na Brno se odhaduje na patnáct set.

Při příležitosti 70. výročí bombardování Brna 25. 8. 2014 vznikla ve spolupráci Muzea města Brna, Archivu města Brna, pamětníků a badatelů webová aplikace s databází míst zasažených leteckými útoky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Soud potvrdil státu vysoký doplatek na nájemném za pozemky s ruskými budovami

Na nájemném za pozemky s ruskými budovami v pražských Stodůlkách náleží českému státu od firmy Simply Service Rent doplatek 6,3 milionu korun. Ve středu to pravomocně potvrdil Městský soud v Praze. Stát ve sporu zastupovala příspěvková organizace ministerstva zahraničí Diplomatický servis (DS). Proti rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Podle právního zástupce firmy už společnost peníze státu uhradila. Ministerstvo zahraničních věcí sdělilo, že verdikt vítá.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 5 hhodinami

V Jablunkově demolují most přes řeku Olši, nahradí ho nový

V Jablunkově stavbaři demolují téměř padesátiletý most přes řeku Olši na silnici II/474. Nahradí ho nový. Podle strategického dokumentu nemá most ve městě odpovídající alternativu, lidé ho využívají při každodenních cestách do práce, škol i za službami. Doprava je tak po dobu stavby převedena na provizorní dvoupruhové přemostění.
před 6 hhodinami

Letní Letná uvede australské „vlky“ i českou závrať

V pražských Letenských sadech začíná festival nového cirkusu a divadla Letní Letná. Uvede představení souborů z Austrálie, Francie i Německa a také výběr z tuzemské novocirkusové scény.
před 11 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Cennosti a dokumenty židovské rodiny zachránil rodinný přítel. Zakopal je na zahradě

Fotografie, dokumenty a cennosti rodiny Meislových ukryl Antonín Sekal během války na zahradě svého domu v brněnské Mokré Hoře. Po návratu bratrů Huga a Rudolfa, kteří díky Nicholasu Wintonovi unikli do Anglie, jim zachráněné věci vrátil. O rodinné historii vyprávěl Hugo své praneteři Shawně, která teď přijela do Brna i se svou rodinou, aby i oni poznali zajímavou a pohnutou historii svých příbuzných.
před 16 hhodinami

VideoOrlické přehradě hrozí kvůli nedostatku vody uzavření stavidel

Podle aktuálních údajů je v Orlické přehradě evidován jeden z nejnižších přítoků v historii měření a hladina vody v nádrži je přibližně patnáct metrů pod svým maximem. Pokud bude hladina klesat dál, bude muset Povodí Vltavy vypouštění vody z nádrže zastavit. „Aktuální přítok do Orlické nádrže je třináct metrů krychlových za sekundu,“ upřesnil generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Jestli hladina klesne ještě o 3,5 metru, zavře Povodí na Orlíku stavidla a minimální odtok z Vltavské kaskády bude muset zajistit ze zásob Slapské přehrady. Taková situace by přitom měla podle dlouhodobých simulací nastat přibližně jednou za padesát let. „Na základě predikcí a hydrologické situace, která je, tak předpokládáme, že by to mohlo nastat začátkem září,“ dodal k možnému uzavření stavidel na přehradě Kubala.
11. 8. 2026

Soud rehabilitoval svědka „číhošťského zázraku“ Václava Trtíka

Krajský soud v Hradci Králové v úterý rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka. Trtík, který byl v roce 1950 vězněn v souvislosti s perzekucí faráře Josefa Toufara umučeného komunistickou Státní bezpečností (StB), byl tehdy ve věci nezákonně zadržován, vyplynulo z nynějšího rozhodnutí soudu.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.