Indie chce v rámci megaprojektu za miliardy dolarů vybudovat na odlehlém tropickém ostrově Velký Nikobar u Malackého průlivu letiště, přístav, elektrárny a infrastrukturu pro posílení cestovního ruchu. Podle Dillí i expertů se tak snaží posílit obranu a ekonomiku země a čelit vzestupu Číny v regionu. Plán čelí ostré kritice ze strany ekologů, indické opozice i OSN, kteří se obávají o osud původních obyvatel a endemických druhů.
Velký Nikobar se nachází 74 kilometrů od ústí strategického Malackého průlivu. Je součástí souostroví Andamany a Nikobary, které leží přes tisíc kilometrů od indické pevniny v Bengálském zálivu.
Ostrovy jsou známé svou bohatou biodiverzitou, která zahrnuje devět národních parků, 96 přírodních rezervací a významnou biosférickou rezervaci UNESCO Velký Nikobar. Na tomto odlehlém ostrově se nacházejí vzácné korálové útesy i unikátní deštné pralesy. Je také domovem domorodých kmenů Šompenů a Nikobarů, píše magazín The Diplomat.
Letiště i obří překladiště
Křehký ekosystém ostrova nyní podle kritiků ohrožuje megalomanský infrastrukturní projekt „rozvoje“ oblasti v hodnotě jedenáct miliard dolarů (229,15 miliardy korun) z pera indické vlády premiéra Naréndry Módího z roku 2021.
Ambiciózní plán má tři fáze a jeho dokončení se očekává do roku 2047, přičemž první by měla být hotova do roku 2035 a předběžné práce začaly už loni. Zahrnuje mimo jiné výstavbu mezinárodního letiště v zátoce Campbell, přístavu spojeného s překladištěm v zátoce Galathea, plynové a solární elektrárny a nového města.
Po dokončení by měl kontejnerový přístav odbavovat více než dvacet milionů standardních kontejnerů ročně, což z něj učiní jeden ze tří největších přístavů v Indii, uvádí australský zpravodajský server ABC.
Guvernér tohoto souostroví, bývalý námořní admirál Dévéndra Kumár Džóší, se domnívá, že by přístav mohl časem konkurovat Singapuru a malajsijskému přístavu Klang. Vláda navíc již naznačila záměr rozšířit stávající obranná zařízení v oblasti tak, aby umožňovala dvojí využití – tedy pro civilní i vojenské účely.
Indie také v současnosti zkoumá možnosti využití jaderné energie na Andamanských a Nikobarských ostrovech. Vědci z Centra pro atomový výzkum Bhabha posuzují možné umístění malých modulárních reaktorů v oblasti, informoval server The Economic Times s tím, že kvůli výstavbě nové infrastruktury se očekává prudký nárůst poptávky po elektřině. Na místě v těchto dnech působí tým z indického ministerstva pro atomovou energii.
Klíčová obchodní trasa
Gautam Čikermané z indického think tanku Observer Research Foundation řekl ABC, že projekt přinese Dillí významné obranné a hospodářské výhody. Ostrov se totiž nachází poblíž Malackého průlivu, jímž prochází asi třicet procent globálního obchodu a významné toky ropy.
Indii budování pozic v oblasti Velkého Nikobaru umožňuje námořní monitorování či odrazování od zneužití tohoto strategického průlivu jako zbraně. Rozšiřuje akční rádius velitelství ozbrojených sil na Andamanech a Nikobarech a zajišťuje indický dovoz a vývoz energií v Indo-Pacifiku. Mohl by se tak stát opěrným bodem pro roli a postavení Indie v regionu, míní expert.
V oficiálním návrhu plánu pro ostrov Dillí výslovně uvádí, že díky projektu se z Velkého Nikobaru stane významné centrum cestovního ruchu a zábavy. Předpokládá se, že populace ostrova vzroste do roku 2055 z dnešních devíti tisíc na 336 tisíc. Módího kabinet očekává do roku 2029 téměř sto tisíc návštěvníků a do roku 2055 pak více než milion.
Obavy o domorodce
Ochránci životního prostředí, antropologové a indická opozice, místní obyvatelé i některé mezinárodní organizace ale vládu kvůli projektu ostře kritizují. „Pokud ztratíme kontrolu nad těmito územími, ztratíme i naši kulturu,“ řekl agentuře AFP nejvyšší vůdce Nikobarů Barnabas Mandžu.
Plán počítá s odlesněním téměř pětiny ostrova. Podle Dillí se musí vykácet přes 700 tisíc stromů, někteří aktivisté ale varují, že ve skutečnosti půjde o miliony. Projekt bude mít pro kmen Šompenů naprosto zdrcující následky, obává se ředitelka pro výzkum v organizaci bránící práva původních obyvatel Survival International Sophie Grigová.
„Jsou neuvěřitelně zranitelní vůči nemocem. Jako všechny nekontaktované národy je mohou vyhladit nemoci zvenčí, vůči kterým nemají žádnou imunitu,“ varovala pro ABC Grigová. Navrhovaný přístav by podle ní zasáhl ústí řeky a vodní toky, na kterých závisí přežití této skupiny.
Podle mezinárodního práva navíc nemůže kmen dát k projektu souhlas. „OSN i mezinárodní právo uznávají, že od nekontaktovaných národů je nemožné získat svobodný, předchozí a informovaný souhlas… Nemají s ničím takového rozsahu žádné zkušenosti a ten rozsah je astronomický,“ konstatovala Grigová.
Antropolog Višvadžit Pandja před pěti lety v rámci hodnotící zprávy o projektu získal svědectví, v nichž Šompenové jasně vyjádřili nesouhlas s kácením lesů ve svých kopcích a v okolí řek. Pokud se stromy musí kácet, mělo by to být pouze podél pobřeží, sdělili mu tehdy původní obyvatelé. Vláda přitom tuto zprávu nikdy nezveřejnila, a dokonce popřela, že by ji kdy obdržela, píše The Diplomat.
Podle Survival International je zhruba tři sta Šompenů lovci a sběrači, kteří se zcela vyhýbají kontaktu s vnějším světem. Odhaduje se, že na ostrově žijí již asi deset tisíc let. K jejich návštěvě je vyžadováno povolení od místních úřadů.
V únoru 2024 napsalo 39 expertů na genocidu ve výzvě indickému prezidentovi, že projekt by byl „rozsudkem smrti pro Šompeny“, což by se rovnalo mezinárodnímu zločinu genocidy, upozornila stanice al-Džazíra.
Obavy o želvy
Ochránci přírody také vyjádřili obavy, že výstavba přístavu zabrání kožatkám velkým v přístupu na pláž, kde hnízdí. Profesor biologie Richard Reina z Monashovy univerzity řekl ABC, že želvy kladou vejce na stejnou pláž po celý život. Pokud na hnízdní pláži dojde k velmi rychlému a trvalému zásahu, následuje rychlý kolaps populace.
„Z jiných projektů po celém světě víme, že populace želv lze chránit a že mohou v daných oblastech hnízdit i nadále. Není to tak, že by to bylo neslučitelné s jakoukoli formou výstavby, ale je to otázka rozsahu této výstavby a zavedených ochranných opatření,“ vysvětlil Reina.
Ostrov navíc spadá do seismické zóny 5, což je kategorie s nejvyšším rizikem zemětřesení. To činí velké stavební projekty na Velkém Nikobaru obzvláště zranitelnými.
Projekt je bezpečný, zní z Dillí
Indický ministr životního prostředí Bhúpéndar Jádav ale tvrdí, že projekt nepředstavuje žádnou hrozbu pro původní obyvatele, nezasahuje do biotopu žádného druhu a neohrožuje ani ekologickou citlivost regionu.
Podle oficiální podkladové zprávy vydané tiskovou informační kanceláří získal projekt zákonná povolení podle oznámení o posouzení vlivů na životní prostředí z roku 2006 a oznámení o regulační zóně ostrova z roku 2019, uvedl server Business Standard.
Vláda plánuje vysázet stromy v Harijáně na indické pevnině, aby nahradila ty, které padnou kvůli výstavbě, ale ekologové se obávají, že tato vyprahlá krajina není pro náhradu prastarých lesů vhodná. Dillí také tvrdí, že součástí navrhované projektové oblasti je pouze nepatrná část kmenové rezervace a že domorodé skupiny budou kompenzovány jinou půdou jinde.
Někteří Indové, kteří se na ostrov přistěhovali z pevniny, nicméně zůstávají skeptičtí. Šarda Deviová prý nejprve projekt ocenila, než zjistila, že letiště zasáhne i její pozemek. „Vláda se chystá vzít zpět jedenáct akrů pozemku přidělených mému otci, aniž by nám nabídla jiný vhodný pozemek, nebo alespoň řádnou kompenzaci,“ řekla agentuře AFP. Indická média přitom informují o obavách místních obyvatel ohledně odškodnění již několik let, podotýká ABC.
Indická opozice mluví o „zkáze“
Lídr indické opozice Ráhul Gándhí označil projekt za „zkázu oděnou do jazyka rozvoje“. „To, co se děje na ostrově Velký Nikobar, je jedním z největších podvodů a nejzávažnějších zločinů proti přírodnímu a kmenovému dědictví této země za našeho života,“ uvedl ve videu, které pořídil v lesích během návštěvy oblasti.
Generální tajemník Indického národního kongresu a bývalý ministr životního prostředí Džajram Rameš zdůraznil, že veřejný boj za záchranu ostrova pokračuje, přestože Modího vláda nyní „vymýšlí“ nové důvody, proč v plánech pokračovat.
Rameš dále upozornil na srpnové oznámení místní správy ohledně zřízení velkých energeticky náročných datových center v oblastech ostrovů malý Andaman a Velký Nikobar. „Tyto plány byly záhadně během čtrnácti dnů staženy s odvoláním na ‚administrativní důvody‘. Doufejme, že to tak bude trvale,“ konstatoval opoziční politik podle webu The New Indian Express.
Podle deníku The Hindu se tak stalo poté, co si místní obyvatelstvo stěžovalo, že o plánech na vybudování datových center nebylo informováno.
Kritika ze strany OSN
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace ve své nejnovější zprávě vyjádřil obavy ohledně práv domorodých komunit na Velkém Nikobaru a doporučil, aby Indie pozastavila infrastrukturní projekty v této oblasti, dokud nebudou dokončeny podrobné studie jejich možného dopadu.
Dillí kritiku dozorčího orgánu OSN ostře odsoudilo. „Indie s veškerým opovržením, které si zaslouží, odmítá jakékoli politicky motivované a hluboce zlomyslné zmínky v této zprávě,“ uvedlo podle serveru Telegraph India ministerstvo zahraničí.
O výstavbu přístavního terminálu se uchází skupina Adani, která je úzce spjata s Módího vládou. Podle Gándhího je cílem infrastrukturního projektu prospět „jednomu podnikateli“ – Gautamovi Adanimu, miliardáři a podnikateli, který je zakladatelem a předsedou skupiny Adani.
Když opoziční politici v parlamentu vznášeli dotazy týkající se Velkého Nikobaru, vláda odmítla sdělit podrobnosti o povolení vlivu na životní prostředí s tvrzením, že záležitost projednává nejvyšší soud v Kalkatě, a proto je nelze zveřejnit.
Kvůli záměru Dillí s Velkým Nikobarem byla podána řada žalob a věcí se nyní zabývá nejvyšší soud. Ten mimo jiné odmítl stanovisko Módího kabinetu, že není nutné případ znovu přezkoumávat, protože soud pro otázky životního prostředí již projekt schválil, poznamenal magazín Diplomat.
Tento indický soud v únoru letošního roku dal zelenou k realizaci plánů Dillí s tím, že neshledal žádný pádný důvod k zásahu. „Vzali jsme v úvahu také to (…), že se tato oblast nachází v zóně čínské strategie ‚šňůry perel‘, na kterou se indické úřady snaží reagovat v rámci indické politiky ‚Jednej na Východě‘“.
Soupeření s Čínou
Tuto zahraničně-politickou a geopolitickou iniciativu vyhlásil Módí v roce 2014 s cílem posílit ekonomické, strategické a kulturní vazby Dillí se zeměmi jihovýchodní a východní Asie a širšího regionu. Peking je dlouhodobě kritizován kvůli budování základen a dalších vojenských zařízení v oblasti Indického oceánu – takzvané „šňůry perel“ – s cílem čelit vzestupu Indie a zajistit své vlastní hospodářské zájmy.
Expert na bezpečnost Dalbir Ahlawat z Macquarie University upozornil, že indický projekt se týká jak ekonomiky, tak obrany, jelikož přístav a letiště budou mít dvojí účel, podobně, jako je tomu u čínské „šňůry perel“. „Čína má strategickou výhodu na pozemní hranici (s Indií), protože tamní topografie hraje spíše v její prospěch, zatímco Indie může vytvořit tlak v Indickém oceánu,“ řekl ABC Ahlawat.
Podle analytického webu Geopolitical Monitor projekt posílí schopnost Dillí monitorovat a střežit Malacký průliv. „Podobně jako Írán tak bude Indie schopna v případě krizové situace zapojit geografii do své strategické matice. Projekt rozšíří strategický dosah Dillí hluboko do jihovýchodní Asie a poslouží jako předsunutá operační základna pro větší vojenskou přítomnost Indie v Indo-Pacifiku,“ píše server.
Důležitou roli zde hraje obchod. „Osmdesát procent čínské ropy prochází Malackým průlivem. Indie tak může získat určitou páku a mohla by si vybudovat kapacity k zablokování tohoto strategického hrdla,“ míní Ahlawat. Plán Dillí může podle Ahlawata popudit sousedy Indie, vzhledem k tomu, že ostrov leží blízko pobřeží Indonésie, Malajsie a Thajska. Tyto země však zatím veřejně žádné obavy nevyjádřily.
Jiní odborníci upozorňují, že nad Malackým průlivem mají kontrolu právě Indonésie, Malajsie a Singapur a případnou blokádu ze strany Indie by bylo velmi obtížné udržet.
„Tento projekt je velmi koloniální,“ míní pak sociální ekolog Maniš Čandí, bývalý člen výzkumné poradní rady vládou řízeného Institutu pro výzkum a vzdělávání kmenů Andamanů a Nikobarů.
Čandí, který strávil více než dvě desetiletí studiem ostrovů a jejich obyvatel, je přesvědčen, že hlavním cílem projektu je udělat z ostrova obchodní základnu. Odpor však přiměl vládu prezentovat iniciativu jako spojenou s národní bezpečností. „Vyhovuje to (nacionalistickému) narativu (Módího vlády),“ sdělil Čandí al-Džazíře.
Dillí se snaží všechny námitky proti projektu na domácí půdě označit za „protinárodní“ a projekt nadále obhajuje s tím, že zpochybňuje čínskou dominanci v Indickém oceánu. Vláda konkrétně hovoří o „strategickém projektu, jehož cílem je posílit indickou přítomnost v Andamanském moři a jihovýchodní Asii“.
„V geopolitice Indického oceánu je předsunutá vojenská přítomnost velmoci na odlehlém ostrově běžným jevem. Velká Británie a USA drží Diego García. Francie má své vojenské základny v jihozápadním Indickém oceánu. Také Austrálie kontroluje Vánoční a Kokosové ostrovy. Velký Nikobar se k těmto vojenským lokalitám připojí. Koneckonců, pro rozvíjející se ekonomiku je mít vojenskou základnu na odlehlém ostrově normou regionální geopolitiky,“ upozornil Geopolitical Monitor.
