Laureátkou letošní Ceny Václava Havla je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Oznámila to Rada Evropy, jejíž Parlamentní shromáždění je garantem ocenění. Dalšími finalistkami ceny byly íránsko-americká novinářka Masíh Alínežádová a maďarská právnička Márta Pardaviová.
Sotudíová je íránská advokátka specializující se na lidská práva a nositelka Sacharovovy ceny za svobodné myšlení. Zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu a trestu smrti, a to navzdory opakovaným zatčením, dlouholetému věznění a značnému osobnímu riziku.
„V okamžicích, jako je tento, vzpomínáme na naše minulé zápasy, na naše společné ideály i na lidi, kteří nás po celém světě podporují. Znovu se propojujeme se svými společnými nadějemi a říkáme si: jednoho dne se naplní. Jednoho dne slunce svobody zazáří i nad naší zemí,“ uvedla 63letá právnička ve videoposelství z Teheránu.
Letos v dubnu byla znovu zatčena a v květnu propuštěna na kauci, nadále ale přetrvávají obavy o její bezpečnost i širší potlačování nezávislých právníků a obránců lidských práv v islámské republice.
Podle organizací pro lidská práva byly v Íránu od zahájení americko-izraelské ofenzivy proti islámské republice 28. února zatčeny tisíce lidí. Teherán rovněž přiznal více než tři tisíce úmrtí během lednových protestů proti vládě, avšak násilnosti připsal „teroristickým činům“ organizovaným Spojenými státy a Izraelem. Podle aktivistů a lidskoprávních organizací však bylo obětí násobně víc.
„Jsem ráda, že Cena Václava Havla i letos upozorňuje na lidi, kteří mají odvahu bránit lidská práva a svobodu druhých. Jejich práce je důležitou připomínkou toho, že odkaz Václava Havla má i dnes svůj hluboký význam,“ uvedla Dagmar Havlová, předsedkyně správní rady Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Analytik Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky řekl, že dlouhodobá činnost Sotudíové je etalonem lidskoprávní činnosti. Právnička se podle něj dlouhodobě pokouší obracet proti tamnímu režimu jeho vlastní právní řád. „Snaží se ho využívat ve prospěch žen a stojí za svobodným Íránem,“ uvedl. Vyprofilovala se podle něj už v době reformního prezidenta Mohammada Chátamího, kdy využívala uvolněnějších podmínek, aby hnala režim k odpovědnosti.
Připomněl také spolupráci Sotudíové s íránskou laureátkou Nobelovy ceny za mír z roku 2003 Širín Ebadíovou, aktivity po protivládních protestech s heslem „Žena, život, svoboda“, které vypukly na podzim 2022, ale i v souvislosti s protirežimními protesty začátkem tohoto roku. Horčička nedokáže odhadnout, zda právničce ocenění pomůže v její činnosti. „To, že obdržela Cenu Václava Havla, považuji za důležitý symbol a vzpruhu, že Evropa nezapomněla, co se v Íránu děje. Na druhou stranu je to symbolika – situace v terénu je hrozná a toto ji asi nijak nezvrátí,“ dodal.
Finanční odměna
Cena Václava Havla za lidská práva vyzdvihuje mimořádný počin v ochraně lidských práv v Evropě i mimo ni. Je spojená s odměnou 60 tisíc eur (zhruba 1,5 milionu korun). V roce 2013 ji začalo udílet Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.
Předloni cenu získala bojovnice za politickou svobodu a práva občanů Venezuely María Corina Machadová, v roce 2025 pak ukrajinský novinář Maksym Butkevyč.
Na spolupořádání ceny se v minulosti podílela i Knihovna Václava Havla. Její spoluzakladatelka Dagmar Havlová ale v červnu odvolala souhlas k užívání Havlova jména knihovnou, která se kvůli tomu přestala podílet i na organizaci ceny. Knihovna Václava Havla se na začátku září přejmenovala na 1. prezidentskou knihovnu.
