Laureátem Ceny Václava Havla je ukrajinský novinář Maksym Butkevyč

Letošním laureátem Ceny Václava Havla je ukrajinský novinář Maksym Butkevyč, oznámil v pondělí předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu si Butkevyč po propuštění z ruského zajetí, do kterého se dostal jako velitel čety v roce 2022, mohl převzít osobně.

„Lidských práv si musíme vážit a musíme je chránit, když je to potřeba. Moji bratři a sestry na Ukrajině tak činí tím, že odporují ruské agresi a jeho ideologiím,“ řekl oceněný Butkevyč. Požádal také všechny přítomné, aby nezapomínali na ukrajinské válečné zajatce, civilisty a děti, které Rusko uneslo.

„To, že tu teď stojím, je také slib, že každý, kdo je nyní v ruském zajetí nebo ve vězeních autoritářských režimů, bude osvobozen,“ doplnil letošní laureát Ceny Václava Havla.

Butkevyč je spoluzakladatel Centra pro lidská práva ZMINA a zpravodajského média Hromadske Radio. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu se v roce 2022 přihlásil do ukrajinských ozbrojených sil a stal se velitelem čety. Byl zajat a odsouzen k třinácti letům vězení. V říjnu 2024 byl propuštěn při výměně zajatců.

Další finalisté

Dalšími dvěma finalisty byli novinářka Mzia Amaglobeliová z Gruzie a ázerbájdžánský žurnalista Ulvi Hasanli, kteří jsou oba v současnosti vězněni režimy svých států. Rusopulos spolu s Butkevyčem vyzval k jejich propuštění.

„Poslední měsíce a roky se ukázaly jako obzvláště nebezpečné pro novináře,“ řekl při ceremoniálu Rusopulos, podle kterého není náhoda, že všichni finalisté vykonávají právě tuto profesi. „Václav Havel sám hluboce věřil v sílu slov a význam žurnalistiky,“ dodal předseda Parlamentního shromáždění. Připomněl, že podle dat Rady Evropy bylo na začátku letošního roku ve vězení napříč Evropou 171 novinářů, přičemž 26 z nich jsou ukrajinští žurnalisté zadržovaní Ruskem.

Cena Václava Havla za lidská práva vyzdvihuje mimořádný počin v ochraně lidských práv v Evropě i mimo ni. Je spojená s odměnou 60 tisíc eur (zhruba 1,5 milionu korun). Od roku 2013 ji udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Loni cenu získala bojovnice za politickou svobodu a práva občanů Venezuely María Corina Machadová.

Vznik Ceny Václava Havla ohlásila Nadace Charty 77 společně s Knihovnou Václava Havla v prosinci 2011 po úmrtí bývalého českého a československého prezidenta. Obě instituce se na udělování ceny později dohodly s Parlamentním shromážděním Rady Evropy, které udělovalo svou cenu za lidská práva od roku 2007.

Knihovna Václava Havla uspořádá ve středu 1. října v Praze v Technologickém centru UMPRUM na počest laureáta mezinárodní konferenci. Hlavním tématem budou Umělci v nesvobodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze a dalších městech lidé vyjadřují podporu prezidentu Pavlovi

Lidé, kteří v neděli odpoledne dorazili na shromáždění spolku Milion chvilek na podporu prezidenta Petra Pavla, zaplnili pražské Staroměstské a spodní část Václavského náměstí. Demonstruje se i v dalších městech. Shromáždění jsou reakcí na spor hlavy státu a předsedy Motoristů Petra Macinky kvůli nejmenování poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí.
před 31 mminutami

Politika není pro princezny, prezidenta teď budu ignorovat, říká Macinka

Předseda Motoristů Petr Macinka (Motoristé) nevidí žádný důvod pro rezignaci na post ministra zahraničí. V Otázkách Václava Moravce tak reagoval na kritiku kvůli kauze textových zpráv pro prezidenta Petra Pavla. Hlavě státu se neplánuje ani omluvit, jak požaduje opozice. Pavel se zároveň podle Macinky situuje do role lídra opozice, nepovažuje proto za vhodné, aby Česko reprezentoval na summitu NATO.
12:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Začalo podávání přihlášek na střední školy

O půlnoci ze soboty na neděli začalo podávání přihlášek na střední školy. Uchazeči je mohou podat elektronicky přes systém DiPSy nebo papírovou formou. Zaslat mohou až pět přihlášek, z toho až tři do oborů bez talentové zkoušky a nanejvýš dvě do oborů s talentovou zkouškou. Na přihlášce určí, na který obor chtějí nejvíce. Lhůta pro podávání přihlášek skončí 20. února, čas podání neovlivňuje šanci žáků na přijetí.
před 3 hhodinami

Při požáru v pečovatelském domě v České Třebové zemřel člověk

Při požáru domova s pečovatelskou službou v České Třebové na Orlickoústecku v noci na neděli zemřel jeden z klientů domova, sdělil zástupce města. Hořet začalo v jednom z přízemních pokojů pozdě večer, řekla mluvčí krajských hasičů Lucie Pipiš.
08:39Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Drony i auta v klidových zónách. Národní parky loni vybraly na pokutách víc

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.
před 8 hhodinami

Lince bezpečí přibylo hovorů o sebevraždě

Přes sto tisíc dětí se loni obrátilo na Linku bezpečí, psychické potíže řešilo čtyřiadvacet tisíc z nich. Až sedm tisíc otevřelo i téma sebevražd, těchto hovorů výrazně přibylo. Tři tisíce volajících pak vykazovaly známky týrání a zanedbávání. Psychiatrická péče pro nejmladší zůstává obtížně dostupná. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce zvýšit počet Center duševního zdraví a s ministrem školství Robertem Plagou (oba za ANO) se dohodli na podpoře školních psychologů.
před 8 hhodinami

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
před 10 hhodinami

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...