Rada Evropy

Letošní laureátkou Ceny Václava Havla je bojovnice za politickou svobodu a práva občanů Venezuely María Corina Machadová, oznámil v pondělí předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu za ni ve Štrasburku převzala její dcera. Dalšími dvěma finalisty byli vězněný politický aktivista z Ázerbájdžánu Akif Gurbanov a gruzínská feministická aktivistka a právnička Babuca Pataraiová.

Česko sice má pevný právní rámec pro boj s korupcí v nejvyšších výkonných funkcích, ale nedostatečně na jejich dodržování dohlíží a pravidla málo vymáhá. Uvedla to protikorupční skupina Rady Evropy (GRECO) ve své hodnoticí zprávě. Za řešení považuje přijetí kodexu chování pro zákonodárce, soudce a státní zástupce, který bude zároveň spojen s účinným a důvěryhodným kontrolním a sankčním mechanismem.

Cenu Václava Havla za letošní rok získal turecký disident a filantrop Osman Kavala. V pondělí o tom informovala agentura AFP. Ocenění od roku 2013 uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Ankara rozhodnutí kritizovala.

Evropské volby, které se uskuteční příští rok, budou příležitostí i výzvou pro demokracii. V projevu v Evropském parlamentu to prohlásil český prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že klíčem k míru a prosperitě v Evropě jsou její jednota a rozmanitost. Prezident zároveň ostře odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině. Hlava státu se při návštěvě Štrasburku setkala také s předsedkyní EP Robertou Metsolaovou, hovořili spolu především o Ruskem napadené Ukrajině, evropských hodnotách, dezinformacích a populismu.

Romové v Česku stále čelí diskriminaci prakticky ve všech oblastech života, stojí ve zprávě komisařky Rady Evropy pro lidská práva. Pochvalu si Česko vysloužilo za památník v Letech u Písku, kritiku za rozdrobení odpovědnosti za prosazování lidských práv na mnoho úrovní státní správy. Komisařka, která se svým týmem Česko navštívila na konci února, ocenila také české úsilí v reakci na příchod ukrajinských uprchlíků, či souhlas vlády s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy. Vyzvala ke změně definice znásilnění nebo reformu v právech sexuálních menšin.

Zastánci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (takzvané Istanbulské úmluvy) nedokázali prosadit, aby senátní ústavní komise doporučila ratifikaci tohoto dokumentu. Hlasování znemožnili odpůrci úmluvy, většina před rozhodováním opustila jednací místnost. Zamítnutí ratifikace ani jeden z nich komisi nenavrhoval. Do návrhu programu schůze 18. října organizační výbor horní parlamentní komory úmluvu nezařadil.

V Rusku začaly třídenní místní volby. V několika regionech mají obyvatelé podle úřadů rozhodovat o guvernérech nebo poslancích místních zákonodárných sborů. Významná nesystémová demokratická opozice se ale účastnit nesmí. Podobné pseudohlasování uspořádala Moskva také ve čtyřech okupovaných ukrajinských oblastech. Tyto „volby“ jsou nelegální, a jejich výsledky jsou proto už předem neplatné.

Vláda souhlasila s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy. Dokument o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí posílá k rozhodnutí sněmovně. O schválení informovalo na Twitteru vládní hnutí STAN, podle něj kabinet ratifikaci doporučil. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková doplnila, že kabinet úmluvu „schválil k ratifikaci“.

Česku stále chybí pravidla pro lobbing, nemá etický kodex pro poslance ani vymahatelná pravidla pro přijímání darů. Podle protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO) se tak dostatečně nechrání před korupcí zákonodárců, ale ani soudců či státních zástupců – přestože jí to skupina již dříve doporučila. Česko by také podle ní mělo přijmout novelu zákona o státním zastupitelství.

Zhruba čtyři desítky členských zemí Rady Evropy podpořily na summitu v Reykjavíku vznik registru škod, které Ukrajinci utrpěli v důsledku ruské agrese. Připojí se k němu také Evropská unie nebo Spojené státy. Zřízení tohoto nového orgánu Rady Evropy naopak nepodpořilo Maďarsko, Srbsko nebo Turecko. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal rozhodnutí o zřízení registru přivítal.

Prezident Petr Pavel nevidí důvod, proč by Česko nemělo ratifikovat Istanbulskou úmluvu Rady Evropy. Úmluvu o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí podepsalo Česko v roce 2016, ratifikaci dokumentu ale minulé vlády několikrát odložily.

Šéfové států a vlád zemí Rady Evropy na summitu, který v úterý začal v Reykjavíku, hledají způsoby, jak Rusko pohnat k odpovědnosti za škody spáchané během jeho invaze na Ukrajinu. V rámci Rady Evropy, která dohlíží na dodržování lidských práv, svobody a principů právního státu, má vzniknout registr škod způsobených v důsledku vpádu Ruska do sousední země. Současná vrcholná schůzka je za dobu existence Rady Evropy čtvrtá, naposledy se konala v roce 2005 ve Varšavě.

Česko přistoupí k rozšířené dohodě o registru škod způsobených agresí Ruska proti Ukrajině, v němž se mají evidovat škody způsobené v důsledku ruské invaze. Potvrdilo to ministerstvo zahraničí. Registr má vzniknout na summitu Rady Evropy, který se uskuteční příští týden v Reykjavíku.

Ruský soud poslal na 25 let do vězení opozičního představitele, publicistu a kritika Kremlu Vladimira Kara-Murzu. Soud tvrdí, že se dopustil mimo jiné vlastizrady. Podle agentury Reuters je tento verdikt nejtvrdším trestem svého druhu od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru. Kara-Murza dříve přirovnal soud s ním k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina ve 30. letech 20. století. Právníci odsouzeného se hodlají proti verdiktu odvolat. Odsouzení zkritizovaly Velká Británie, Spojené státy, EU, Francie i Česko.

Přezdívá se mu Had. Údajně kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a pozdější prezident nezávislého Kosova Hashim Thaçi ale podle vyšetřovatelů zřejmě dlouho unikal i odpovědnosti za některé své vlastní činy. Obžaloba zvláštního haagského tribunálu ho viní z toho, že se během války za nezávislost dopustil zločinů, kvůli kterým nyní stojí před soudem.

Gruzínští poslanci v prvním čtení přijali zákon o zahraničních agentech. V úterý večer kvůli němu demonstrovaly před parlamentem tisíce lidí, policie je rozháněla slzným plynem. Protest skončil až ve středu časně ráno a další začal odpoledne. Kritici normu pokládají za posun k autoritářství. Prezidentka slíbila zákon vetovat, protože podle ní ohrožuje naděje země na vstup do Evropské unie.

Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) oznámil, že podporu kvůli vysokým cenám energií bude moci čerpat více velkých firem. Vláda rozšířila program na všechny sektory hospodářství.

Zástupce světové fotbalové asociace FIFA v principu souhlasí se zřízením mezinárodního fondu pro zahraniční dělníky v Kataru. Měsíc před vypuknutím prvního mistrovství světa v arabské zemi čelí organizace kritice Rady Evropy i lidskoprávních agentur. Dle britského tisku zahynulo na stavbě stadionů v bohatém emirátu za posledních jedenáct let šest a půl tisíce dělníků, desítky tisíc utrpěly zranění. Odškodňovací fond by měl mít 440 milionů dolarů.

Cenu Václava Havla za rok 2022 získal ruský opoziční politik a publicista Vladimir Kara-Murza. Informovala o tom agentura AFP. Prestižní ocenění, které doprovází odměna ve výši šedesát tisíc eur (asi 1,5 milionu korun), uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.

Česká filharmonie zahrála 2. září Koncert pro Evropu. Pod širým nebem se konal u příležitosti českého předsednictví v Radě Evropské unie. Skladby Smetany, Dvořáka a Janáčka zněly z plovoucí scény vystavěné na Vltavě v blízkosti Slovanského ostrova. Koncert v přímém přenosu zprostředkovala také Česká televize, jak na obrazovkách, tak v iVysílání. Záznam najdete i v tomto článku. Akci sledovaly rovněž tisíce lidí z nábřeží či různých plavidel.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v sobotu přijela do Kyjeva vyjednávat o ukrajinské žádosti o vstup do Evropské unie. Po setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedla, že Komise dokončí své stanovisko příští týden. Ukrajině se věnoval i americký prezident Joe Biden. Zelenskyj podle něj v únoru nedbal na varování, že se Rusko chystá napadnout Ukrajinu. Mluvčí  ukrajinského prezidenta kritiku odmítl a uvedl, že naopak vyzýval partnerské země k přijetí preventivních sankcí, jež by Putina zastavily.

Kosovo podalo přihlášku do Rady Evropy. Hodlá využít příležitosti, kdy v tomto orgánu pro dohled nad demokracií a lidskými právy od března nemá svého zástupce Rusko. To kosovskou nezávislost neuznává a vystupuje proti členství balkánské země v mezinárodních organizacích. Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že Bělehrad bude na krok Prištiny tvrdě reagovat.

Okresní soud Praha-západ znovu rozhodl, že bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) se má omluvit pirátskému senátorovi Lukáši Wagenknechtovi za výroky, že je psychopat, udavač a osobou, která připravila Česko o 800 milionů korun. Uvedl to server Seznam Zprávy. Verdikt není pravomocný, Babišův advokát Jiří Urbánek oznámil, že se proti němu odvolá.

Rusko formálně oznámilo Radě Evropy, že opouští tuto organizaci dohlížející na dodržování lidských práv. Informoval o tom šéf ruské delegace při parlamentním shromáždění Rady Evropy Pjotr Tolstoj. Velká Británie a Evropská unie v úterý také oznámily nové sankce namířené proti Rusku. Ty britské míří především na politiky a oligarchy.