Ukrajina a ministři EU podpořili vznik tribunálu k ruským zločinům

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.

„Tento tribunál zajistí, že ti, kdo nesou největší zodpovědnost za agresi proti Ukrajině, budou pohnáni k zodpovědnosti,“ vyjádřila své přesvědčení šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová pak v prohlášení sdělila, že Ukrajinci si zaslouží spravedlnost a že Evropa udělá vše, co je v jejích silách, aby se jim spravedlnosti také dostalo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak ve videoposelství prohlásil, že pro Evropu je morální povinností, aby Rusko za válku pohnala k odpovědnosti. „Silný tribunál pro zločin agrese může – a musí – přimět každého potenciálního agresora, aby si to rozmyslel,“ řekl.

Zelenskyj v pátek také oznámil, že v sobotu se na Ukrajině uskuteční summit „koalice ochotných“, aniž uvedl, kdo se ho zúčastní. Takzvaná koalice ochotných je skupina zemí, které pod vedením zejména Británie a Francie jednají o další podpoře Kyjeva. Skupina, kterou tvoří zástupci tří desítek států nejen z Evropy a v níž je i Česko, vznikla v reakci na změnu postoje Spojených států k ruské agresi vůči Ukrajině po nástupu prezidenta Donalda Trumpa.

Vedoucí Centra Bezpečnostních studií Metropolitní univerzity Praha Oldřich Bureš se nechal slyšet, že od schůzky koalice ochotných nečeká konkrétní posuny. „Nicméně to, že do Kyjeva přijede poměrně velký počet – více než dvacítka s největší pravděpodobností – představitelů států této koalice, je vyjádřením dlouhodobé silné podpory, která by se alespoň teoreticky v něco hmatatelnějšího mohla přetavit,“ podotkl.

8 minut
Studio ČT24: Vedoucí Centra bezpečnostních studií Metropolitní univerzity Praha Oldřich Bureš o koalici ochotných
Zdroj: ČT24

Generál ve výslužbě Jiří Šedivý prohlásil, že se bude dále jednat o tom, jak postupovat proti Rusku, jak upevnit vzájemné vztahy a jak zvýšit tlak na Moskvu – například sankcemi, které mají být více cílené. „Bude se diskutovat o tom, jakým způsobem dále připravovat případné použití vojsk koalice ochotných na Ukrajině. Byl určitý návrh, že tato vojska budou garantovat bezpečnost na západním břehu řeky Dněpru. (...) Témat je poměrně hodně a situace na frontě bude jednou z otázek, které se také budou projednávat,“ míní.

8 minut
Generál ve výslužbě Šedivý o nadcházejícím setkání koalice ochotných na Ukrajině (9. května 2025)
Zdroj: ČT24

Tribunál, který vznikne v rámci Rady Evropy, by podle představ jeho iniciátorů mohl začít působit příští rok. Takzvané Lvovské prohlášení, tedy dokument, který završuje přípravu právních nástrojů potřebných pro vznik tribunálu, podepsali podle Reuters ministři zahraničí nejméně 37 zemí, včetně těch, kteří v pátek ve Lvově nejsou.

Šéfové evropských diplomacií, včetně českého ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.), se v západoukrajinském městě i se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou sešli v den, kdy si Rusko připomíná vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem.

Lipavský: Je to další krok

Lipavský v pátek po jednání českým novinářům řekl, že vznik tribunálu bude dalším krokem vyšetřovacího mechanismu ruských zločinů proti Ukrajině. „Nesmíme zapomínat, zločiny je potřeba vyšetřit, zjistit, kdo za nimi stál, a samozřejmě viníky potrestat,“ prohlásil. „Myslím, že to je ta zpráva, která dnes (v pátek) letí ze Lvova do Moskvy,“ dodal.

Plošná invaze na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v roce 2022, už si vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní dle Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na Putina v roce 2023 Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Vznikající zvláštní tribunál má mít pravomoc vyšetřovat, stíhat a soudit ruské politické a vojenské lídry, kteří nesou největší díl zodpovědnosti za zločin agrese vůči Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 21 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 25 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 53 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 4 hhodinami
Načítání...