Ukrajina a ministři EU podpořili vznik tribunálu k ruským zločinům

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.

„Tento tribunál zajistí, že ti, kdo nesou největší zodpovědnost za agresi proti Ukrajině, budou pohnáni k zodpovědnosti,“ vyjádřila své přesvědčení šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová pak v prohlášení sdělila, že Ukrajinci si zaslouží spravedlnost a že Evropa udělá vše, co je v jejích silách, aby se jim spravedlnosti také dostalo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak ve videoposelství prohlásil, že pro Evropu je morální povinností, aby Rusko za válku pohnala k odpovědnosti. „Silný tribunál pro zločin agrese může – a musí – přimět každého potenciálního agresora, aby si to rozmyslel,“ řekl.

Zelenskyj v pátek také oznámil, že v sobotu se na Ukrajině uskuteční summit „koalice ochotných“, aniž uvedl, kdo se ho zúčastní. Takzvaná koalice ochotných je skupina zemí, které pod vedením zejména Británie a Francie jednají o další podpoře Kyjeva. Skupina, kterou tvoří zástupci tří desítek států nejen z Evropy a v níž je i Česko, vznikla v reakci na změnu postoje Spojených států k ruské agresi vůči Ukrajině po nástupu prezidenta Donalda Trumpa.

Vedoucí Centra Bezpečnostních studií Metropolitní univerzity Praha Oldřich Bureš se nechal slyšet, že od schůzky koalice ochotných nečeká konkrétní posuny. „Nicméně to, že do Kyjeva přijede poměrně velký počet – více než dvacítka s největší pravděpodobností – představitelů států této koalice, je vyjádřením dlouhodobé silné podpory, která by se alespoň teoreticky v něco hmatatelnějšího mohla přetavit,“ podotkl.

Nahrávám video
Studio ČT24: Vedoucí Centra bezpečnostních studií Metropolitní univerzity Praha Oldřich Bureš o koalici ochotných
Zdroj: ČT24

Generál ve výslužbě Jiří Šedivý prohlásil, že se bude dále jednat o tom, jak postupovat proti Rusku, jak upevnit vzájemné vztahy a jak zvýšit tlak na Moskvu – například sankcemi, které mají být více cílené. „Bude se diskutovat o tom, jakým způsobem dále připravovat případné použití vojsk koalice ochotných na Ukrajině. Byl určitý návrh, že tato vojska budou garantovat bezpečnost na západním břehu řeky Dněpru. (...) Témat je poměrně hodně a situace na frontě bude jednou z otázek, které se také budou projednávat,“ míní.

Nahrávám video
Generál ve výslužbě Šedivý o nadcházejícím setkání koalice ochotných na Ukrajině (9. května 2025)
Zdroj: ČT24

Tribunál, který vznikne v rámci Rady Evropy, by podle představ jeho iniciátorů mohl začít působit příští rok. Takzvané Lvovské prohlášení, tedy dokument, který završuje přípravu právních nástrojů potřebných pro vznik tribunálu, podepsali podle Reuters ministři zahraničí nejméně 37 zemí, včetně těch, kteří v pátek ve Lvově nejsou.

Šéfové evropských diplomacií, včetně českého ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.), se v západoukrajinském městě i se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou sešli v den, kdy si Rusko připomíná vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem.

Lipavský: Je to další krok

Lipavský v pátek po jednání českým novinářům řekl, že vznik tribunálu bude dalším krokem vyšetřovacího mechanismu ruských zločinů proti Ukrajině. „Nesmíme zapomínat, zločiny je potřeba vyšetřit, zjistit, kdo za nimi stál, a samozřejmě viníky potrestat,“ prohlásil. „Myslím, že to je ta zpráva, která dnes (v pátek) letí ze Lvova do Moskvy,“ dodal.

Plošná invaze na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v roce 2022, už si vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní dle Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na Putina v roce 2023 Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Vznikající zvláštní tribunál má mít pravomoc vyšetřovat, stíhat a soudit ruské politické a vojenské lídry, kteří nesou největší díl zodpovědnosti za zločin agrese vůči Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump odebral dotace veřejnoprávním médiím v rozporu s ústavou, rozhodl soudce

Výnos amerického prezidenta Donalda Trumpa o odebrání federálních dotací veřejnoprávní rozhlasové stanici NPR a veřejnoprávní televizi PBS je protiústavní, rozhodl federální soudce. Trump loni v květnu nařídil federálním agenturám zastavit financování veřejnoprávních médií s odůvodněním, že jsou zaujatá, a neměla by proto dostávat finance z daní Američanů. Píše o tom deník The New York Times (NYT).
před 4 mminutami

Srbští studenti se střetli s policií

Stovky studentů se v úterý večer v Bělehradě střetly s policií během protestu proti tomu, že její příslušníci prohledali rektorát Bělehradské univerzity. Píše o tom agentura Reuters, podle které jednání policie znovu zvýšilo napětí mezi srbskými úřady a aktivisty.
před 15 mminutami

Izraelské údery zasáhly Teherán, Írán odpověděl raketami na Izrael

Teheránem otřásly silné exploze poté, co na něj opět zaútočil Izrael. Obyvatelé íránského hlavního města podle deníku The New York Times hlásili velká oblaka kouře na několika místech. V Izraeli se mezitím rozezněly sirény varující před íránskými raketami. Izraelská protivzdušná obrana podle serveru Times of Israel zachytila střelu odpálenou z Jemenu. Střepina po sestřelu dronu zabila v SAE podle tamní agentury bangladéšského občana.
08:28Aktualizovánopřed 38 mminutami

VideoBartošek mluví o maďarském trojském koni. Vondráček varuje před nálepkováním

Hosté Událostí, komentářů probrali česko-slovenské memorandum o vládní spolupráci, omezení vlivu Ruska a informační úniky okolo maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. „Je to skandál. Dva týdny před maďarskými volbami se zveřejní přes jakési investigativní novináře záznam konverzace maďarského ministra s jeho ruským protějškem, který musel být určitě pořízen za asistence tajných služeb. Je to evidentní zásah do voleb. Jde o princip,“ kritizuje šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). „Maďarský ministr zahraničí je trojským koněm v EU a Maďarsko hájí zájmy agresora. Česká vláda není schopna toto odsoudit. (…) Pokud se bratříčkujeme s problematickými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko, tak se stáváme potížisty v EU,“ míní člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL). Vondráček varoval před nálepkováním.
před 1 hhodinou

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 2 hhodinami

Izraelské útoky v okolí Bejrútu podle libanonských úřadů zabily sedm lidí

Nejméně sedm lidí zemřelo a dalších 24 utrpělo zranění při dvou izraelských úderech v okolí Bejrútu, oznámilo ve středu podle agentury Reuters libanonské ministerstvo zdravotnictví.
03:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Diktátor“ i „užiteční idioti“. Vztah Orbána s EU zkalily spory o migraci či korupci

V posledních letech to byl především přístup maďarského premiéra Viktora Orbána k používání práva veta, co ovlivnilo jeho vztah s evropskými představiteli v napjaté době rusko-ukrajinské války. „Enfant terrible“, „diktátor“ nebo „užiteční idioti“ – kontakty Budapešti s Bruselem ale již předtím provázela řada ostrých prohlášení. Vzájemné spory se týkaly protiimigrační politiky či podezření z korupce. Přinášíme ohlédnutí za vztahy mezi Maďarskem a Unií za posledních šestnáct let.
před 4 hhodinami

USA útoky na Írán ukončí během dvou nebo tří týdnů, tvrdí Trump

Spojené státy útoky na Írán ukončí během dvou nebo tří týdnů, řekl během brífinku v Bílém domě americký prezident Donald Trump. Uvedl, že jeho cílem bylo to, aby Írán nemohl mít jaderné zbraně, a toho podle něho bylo údajně dosaženo, píše BBC. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News varoval, že USA budou muset po skončení současné války proti Íránu přehodnotit své vztahy s NATO. Ve středu večer místního času (ve čtvrtek nad ránem SELČ) Trump pronese projev k národu týkající se války v Íránu, oznámil Bílý dům.
01:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...