Tribunál

Případ ukrajinského vojáka Nazara Daleckého, který byl na základě DNA testů prohlášen za mrtvého, otevírá otázky nejen kolem identifikace padlých vojáků, ale i budoucího vyšetřování možných ruských válečných zločinů. Voják se totiž více než tři roky poté, co jej rodina pohřbila, vrátil živý z ruského zajetí. Případ přichází v době, kdy se Evropa posouvá blíže ke vzniku zvláštního tribunálu pro ruskou agresi proti Ukrajině. K jeho vytvoření se přihlásily desítky států včetně Česka a tribunál má v budoucnu řešit odpovědnost nejvyššího ruského vedení za invazi. I proto je správná identifikace obětí a práce s důkazy pro Kyjev stále důležitější. Případ Nazara Daleckého pro Reportéry ČT zachytila Darja Stomatová.

Celkem 36 zemí včetně České republiky se zavázalo připojit se k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině, informovala Rada Evropy v prohlášení. Česko se pro zřízení tribunálu vyslovilo už na Radě Evropy v Reykjavíku v květnu 2023. Český prezident Petr Pavel již dříve uvedl, že tribunál je potřeba, aby zločiny ruské agrese nezůstaly nepotrestány. Česko na dvoudenní schůzce ministrů Rady Evropy v moldavském Kišiněvě zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).

Teroristické hnutí Hamás a další palestinské skupiny se dopustily systematického a rozsáhlého sexuálního násilí při útoku na Izrael 7. října 2023 i později, kdy ho páchaly na rukojmích unesených do Pásma Gazy. Uvádí to dle agentury AFP a stanice CNN zpráva izraelské vyšetřovací komise. Autoři třísetstránkového dokumentu uvádějí, že obětmi těchto činů byli muži, ženy i děti. Izraelský parlament schválil zákon o ustavení zvláštního tribunálu, jenž má útočníky soudit.

Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha uvedl, že se Česko stává 23. státem připojujícím se k dohodě nezbytné pro vytvoření zvláštního tribunálu pro zločiny ruské agrese proti Ukrajině. Sybiha vyjádřil České republice vděčnost. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že jde o předběžnou pozici. Prezident Petr Pavel podotkl, že pro zřízení tribunálu se Česko vyslovilo už dříve.

Japonsko si připomnělo osmdesát let od kapitulace, čímž skončila druhá světová válka v Tichomoří. Předcházelo tomu svržení dvou jaderných bomb na Hirošimu a Nagasaki. Spojenci se tak vyhnuli pozemní invazi, která byla pod krycím jménem Olympic plánovaná na listopad. Podle historiků by stála desetkrát víc životů spojeneckých vojáků než vylodění v Normandii.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal ve středu s Radou Evropy dohodu o vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině. Informovala o tom agentura AFP. K zodpovědnosti by měl být podle iniciátorů dohody pohnán šéf Kremlu Vladimir Putin i další ruští lídři.

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.

Maďarská vláda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože se stal politickým, uvedl ve čtvrtek podle Reuters premiér Viktor Orbán. Jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu, který je právě na návštěvě Budapešti navzdory zatykači ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové, soud je podle něj zkorumpovaný. Vedení instituce je rozhodnutím Budapešti znepokojeno a v dopise ji vyzvalo k pokračování spolupráce.

Vláda na své středeční schůzi aktualizovala programové prohlášení, především v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. O důvěru kabinet sněmovnu ale znovu žádat nebude. Vláda se v aktualizovaném programovém prohlášení mimo jiné zavazuje k úpravě příjmové i výdajové strany rozpočtu kvůli stabilizaci veřejných financí. Také se chce zaměřit na posílení energetické bezpečnosti. Bude rovněž usilovat o vznik tribunálu pro stíhání válečných zločinů na Ukrajině.

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.

Zřízení mezinárodního soudu pro vyšetření válečných zločinů spáchaných na Ukrajině bude vyžadovat výjimečně silnou politickou shodu a ochotu financovat časově náročné procesy, myslí si bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Vladimír Dzuro. Mezi Jugoslávií a Ukrajinou vidí paralely i v roli médií a propagandy, které podle něj často v důsledku tendenčního vykreslování napomáhají k odosobnění lidských příběhů. Uvedl to v pořadu Interview ČT24.

Evropská komise navrhla zabavení majetku, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu. Ve středu to oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Konfiskované jmění by podle ní mělo sloužit pro náhradu válečných škod a poválečnou obnovu Ukrajiny. Von der Leyenová také uvedla, že unijní exekutiva plánuje vytvořit zvláštní mezinárodní tribunál pro ruské válečné zločiny.

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.

Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders apeloval na země Evropské unie, aby otevřely svá vyšetřování zločinů na Ukrajině spáchaných v souvislosti s ruskou agresí. Podle českého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) nebude možné zřídit speciální tribunál bez souhlasu dalších světových velmocí. Na setkání unijních ministrů spravedlnosti v Praze byly hlavním tématem právě dopady války na Ukrajině.

Finsko a Švédsko splňují „všechny požadavky“ pro členství v Severoatlantické alianci, řekl americký prezident Joe Biden, který v Bílém domě jednal s lídry dvojice severských zemí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zopakoval, že se staví k jejich členství odmítavě. Finsko nechce, aby NATO na jeho území rozmisťovalo jaderné zbraně nebo zřizovalo vojenské základny ani poté, co se stane členem, uvedla premiérka Sanna Marinová. Německý kancléř zase prohlásil, že se Aliance nesmí nechat zatáhnout do války na Ukrajině, musí ji však podpořit, aby Rusko nevyhrálo.

Válečné zločiny na Ukrajině vyšetřuje tým Mezinárodního trestního soudu (ICC) i jednotlivé země včetně Česka. Žalobkyně Anna Richterová, která má zkušenosti se stíháním válečných zločinů v bývalé Jugoslávii, je přesvědčena, že důkazů se podaří shromáždit dostatek, protože agresoři se neobtěžují s jejich zahlazováním. „Věří, že nikdy nebudou za to, co spáchali, souzeni,“ říká v rozhovoru.

Právo nyní funguje. To, co ale nefunguje, je v tuto chvíli politika. Ta je paralyzována, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce profesor právní filozofie a sociologie Jiří Přibáň na téma války na Ukrajině a válečných zločinů páchaných Rusy. Zmínil, že v Rusku je možný pouze palácový převrat. Podle bývalé žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu Anny Richterové je nyní nefunkční i Rada bezpečnosti OSN. Nejefektivnější vyšetřování podle ní povede Mezinárodní trestní soud.

Před trestní tribunál by měli být postaveni nejen přímí vykonavatelé válečných zločinů na Ukrajině a jejich nadřízení, ale na prvním místě masový vrah Putin, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa k tomu dodal, že by měla být široká mezinárodní shoda na tom, kdo bude tyto zločince soudit. Nabízí se Ukrajina a její justice na ukrajinském území, ale v historii existovaly i specializované trestní tribunály.

Začínal jako vyšetřovatel na pražské kriminálce, později zatkl vůbec prvního válečného zločince od dob druhé světové války, starostu Vukovaru Slavka Dokmanoviče, jenž se podílel na masakru na farmě Ovčara. „Na přípravě jsme pracovali šest měsíců, nikdo nevěřil, že se to podaří. Pokusili jsme se udělat něco, co nikdo neudělal, abychom dokázali, že je to možné,“ říká bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Vladimír Dzuro v rozhovoru s Marcelou Augustovou.