TÉMA

Tribunál

Vláda upravila své programové prohlášení. Slibuje měnit příjmy a výdaje rozpočtu a posílit energetickou bezpečnost

Vláda na své středeční schůzi aktualizovala programové prohlášení, především v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. O důvěru kabinet sněmovnu ale znovu žádat nebude. Vláda se v aktualizovaném programovém prohlášení mimo jiné zavazuje k úpravě příjmové i výdajové strany rozpočtu kvůli stabilizaci veřejných financí. Také se chce zaměřit na posílení energetické bezpečnosti. Bude rovněž usilovat o vznik tribunálu pro stíhání válečných zločinů na Ukrajině.
1. 3. 2023Aktualizováno1. 3. 2023|

„Na pohřbívání neměli moc času.“ Ukrajina v osvobozené zemi vidí stopy ruských zločinů

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.
19. 2. 2023Aktualizováno22. 2. 2023|

Doufal jsem, že po Jugoslávii už k válce v Evropě nedojde, řekl bývalý vyšetřovatel tribunálu v Haagu

Zřízení mezinárodního soudu pro vyšetření válečných zločinů spáchaných na Ukrajině bude vyžadovat výjimečně silnou politickou shodu a ochotu financovat časově náročné procesy, myslí si bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Vladimír Dzuro. Mezi Jugoslávií a Ukrajinou vidí paralely i v roli médií a propagandy, které podle něj často v důsledku tendenčního vykreslování napomáhají k odosobnění lidských příběhů. Uvedl to v pořadu Interview ČT24.
12. 12. 2022|

Evropská komise navrhla zabavit zmrazený ruský majetek. Von der Leyenová chce válečný tribunál

Evropská komise navrhla zabavení majetku, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu. Ve středu to oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Konfiskované jmění by podle ní mělo sloužit pro náhradu válečných škod a poválečnou obnovu Ukrajiny. Von der Leyenová také uvedla, že unijní exekutiva plánuje vytvořit zvláštní mezinárodní tribunál pro ruské válečné zločiny.
30. 11. 2022Aktualizováno30. 11. 2022|

Kyjev vyzývá Česko k pomoci s vyšetřováním ruských válečných zločinů přímo na místě, mezinárodní tým tvoří sedm zemí

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.
20. 10. 2022|

Pro vyšetření válečných zločinů na Ukrajině využije EU stávající soudy

Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders apeloval na země Evropské unie, aby otevřely svá vyšetřování zločinů na Ukrajině spáchaných v souvislosti s ruskou agresí. Podle českého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) nebude možné zřídit speciální tribunál bez souhlasu dalších světových velmocí. Na setkání unijních ministrů spravedlnosti v Praze byly hlavním tématem právě dopady války na Ukrajině.
12. 7. 2022Aktualizováno12. 7. 2022|

Podle Bidena splňují Švédsko a Finsko podmínky pro členství v NATO. Erdogan je stále proti

Finsko a Švédsko splňují „všechny požadavky“ pro členství v Severoatlantické alianci, řekl americký prezident Joe Biden, který v Bílém domě jednal s lídry dvojice severských zemí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zopakoval, že se staví k jejich členství odmítavě. Finsko nechce, aby NATO na jeho území rozmisťovalo jaderné zbraně nebo zřizovalo vojenské základny ani poté, co se stane členem, uvedla premiérka Sanna Marinová. Německý kancléř zase prohlásil, že se Aliance nesmí nechat zatáhnout do války na Ukrajině, musí ji však podpořit, aby Rusko nevyhrálo.
19. 5. 2022Aktualizováno19. 5. 2022|

Válečné zločiny agresoři nezahlazují, nevěří, že budou souzeni, říká žalobkyně se zkušeností z Jugoslávie

Válečné zločiny na Ukrajině vyšetřuje tým Mezinárodního trestního soudu (ICC) i jednotlivé země včetně Česka. Žalobkyně Anna Richterová, která má zkušenosti se stíháním válečných zločinů v bývalé Jugoslávii, je přesvědčena, že důkazů se podaří shromáždit dostatek, protože agresoři se neobtěžují s jejich zahlazováním. „Věří, že nikdy nebudou za to, co spáchali, souzeni,“ říká v rozhovoru.
11. 5. 2022|

Právo funguje, politika je ale nefunkční, říká Přibáň. Podle něj je možné, že Putin skončí před soudem

Právo nyní funguje. To, co ale nefunguje, je v tuto chvíli politika. Ta je paralyzována, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce profesor právní filozofie a sociologie Jiří Přibáň na téma války na Ukrajině a válečných zločinů páchaných Rusy. Zmínil, že v Rusku je možný pouze palácový převrat. Podle bývalé žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu Anny Richterové je nyní nefunkční i Rada bezpečnosti OSN. Nejefektivnější vyšetřování podle ní povede Mezinárodní trestní soud.
1. 5. 2022|

Rychetský chce tribunál pro ruské špičky. Válečné zločiny jsou nepromlčitelné, připomenul Baxa

Před trestní tribunál by měli být postaveni nejen přímí vykonavatelé válečných zločinů na Ukrajině a jejich nadřízení, ale na prvním místě masový vrah Putin, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa k tomu dodal, že by měla být široká mezinárodní shoda na tom, kdo bude tyto zločince soudit. Nabízí se Ukrajina a její justice na ukrajinském území, ale v historii existovaly i specializované trestní tribunály.
7. 4. 2022|
Události komentáře

Nikdo nám nevěřil, vzpomíná muž, který zatkl prvního válečného zločince od druhé světové války

Začínal jako vyšetřovatel na pražské kriminálce, později zatkl vůbec prvního válečného zločince od dob druhé světové války, starostu Vukovaru Slavka Dokmanoviče, jenž se podílel na masakru na farmě Ovčara. „Na přípravě jsme pracovali šest měsíců, nikdo nevěřil, že se to podaří. Pokusili jsme se udělat něco, co nikdo neudělal, abychom dokázali, že je to možné,“ říká bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Vladimír Dzuro v rozhovoru s Marcelou Augustovou.
18. 12. 2019|