Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.
Kyjev vyzývá Česko k pomoci s vyšetřováním ruských válečných zločinů přímo na místě, mezinárodní tým tvoří sedm zemí
Buča, Irpiň, Charkov nebo Cherson – to jsou oblasti, kde ukrajinští vyšetřovatelé odhalují nejvíce případů válečných zločinů. „Hlavní příklad je v Charkovském regionu, který byl osvobozený v září. Vyšetřovatelé tam stále pracují. Svět ví o masovém hrobě s 451 těly,“ uvedl ukrajinský prokurátor Andrij Kostin.
Na většině území nacházejí vyšetřovatelé konkrétní stopy týrání civilistů. „Také jsme našli místa s nelegálními věznicemi, kde byli lidé mučeni. Našli jsme tam nástroje na mučení,“ prozradil Kostin.
V české Poslanecké sněmovně se ve čtvrtek sešli zástupci ukrajinských humanitárních organizací, které situaci na místě monitorují. Mezi nimi byly tři ženy, které bojují za lidská práva: Marija Suljalinová z Centra občanského vzdělávání Almenda dokumentuje válečné zločiny, vedoucí organizace Děvčata Julija Sporyšová se snaží pomáhat obětem, právnička Daryna Pidhornová z Regionálního centra pro lidská práva připravuje soudní žaloby.
„Je pro nás důležité už nyní využít všechny možné způsoby, jak přivést k odpovědnosti všechny, kteří tam porušují lidská práva. A to prostřednictvím soudních rozhodnutí, ale také je možné dostat je na sankční seznamy, což je jednodušší,“ vysvětlila Suljalinová.
Při objasňování zločinů je podle Sporyšové těžké především získat svědectví. „Pro přeživší je velmi bolestivé znovu popisovat někomu, co se mu stalo,“ popsala. „Kvůli tomu, že se stydí, lidé nechtějí otevírat případy. Nechtějí se obracet na policii nebo prokurátory.“
Rusové zneužívají i děti, říkají aktivisté
Podle aktivistů Rusko na okupovaných územích zneužívá také děti. „Mají tam speciální kurzy a výcvik, kde se děti učí střílet,“ uvedla Suljalinová.
„Zdokumentovali jsme také velké množství deportací ukrajinské populace na ruské území,“ sdělila Pidhornová. Dětem, které Moskva nechala deportovat na ruské území, věnuje Ukrajina mimořádnou pozornost. Dostat zpátky se podařilo jen děti, které byly na táborech v okupovaných územích před protiofenzivou u Charkova.
„Děti, které jsou do Ruska deportovány, nejsou jen sirotky bez rodičovské péče. Může jít o děti, které rodiče mají, ale jeden z rodičů byl v této válce zabit. A příbuzné má na území pod ukrajinskou kontrolou. Přesto bylo toto dítě vzato, deportováno a adoptováno ruskými rodinami,“ popsala Suljalinová.
Kyjev: Ruští velitelé vyzývají vojáky k sexuálnímu násilí
Podle Kyjeva ruští velitelé nebrání sexuálnímu násilí, často k němu dokonce vojáky vyzývají. Mluví o tom svědci z míst, odkud se okupační jednotky stáhly. „Ty ženy rodí Ukrajince. A pokud jsou znásilněny, tak jejich děti (podle Rusů) už nebudou ukrajinské. Zvlášť se snažili najít učitelky, vychovatelky, intelektuálky, protože podle nich pozvedají národ. Proto je toto sexuální násilí během války součástí genocidy Ukrajinců. To bych chtěla zdůraznit, nejde tu jen o sexuální násilí,“ říká Sporyšová.
„Budeme vyvíjet tlak na to, aby se zřídil mezinárodní vyšetřovací tribunál. Takový, který potrestá tyto zločiny,“ uvedla předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Česko by mělo pomoci na místě, říká ukrajinská prokuratura
Podle ukrajinské prokuratury by mělo Česko pomoci s vyšetřováním přímo na místě. Společný tým už tvoří sedm zemí. Kromě Ukrajiny a pobaltských států se jedná o Polsko, Slovensko a Rumunsko. „Byli bychom rádi, kdyby se Česká republika také připojila do mezinárodního vyšetřovacího týmu,“ prohlásil Kostin.
Česko jako další evropské země zatím vyšetřuje válečné zločiny na Ukrajině samostatně. Policie a Finanční analytický úřad také pátrají po majetku, který v Česku mají lidé napojení na současný ruský režim.
Finanční analytický úřad už Rusům obstavil majetek za více než miliardu korun. Po dalších firmách a nemovitostech pátrá ve spolupráci s dalšími státy.