Kyjev vyzývá Česko k pomoci s vyšetřováním ruských válečných zločinů přímo na místě, mezinárodní tým tvoří sedm zemí

3 minuty
Události: Kyjev vyzývá Česko k pomoci s vyšetřováním ruských válečných zločinů
Zdroj: ČT24

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.

Buča, Irpiň, Charkov nebo Cherson – to jsou oblasti, kde ukrajinští vyšetřovatelé odhalují nejvíce případů válečných zločinů. „Hlavní příklad je v Charkovském regionu, který byl osvobozený v září. Vyšetřovatelé tam stále pracují. Svět ví o masovém hrobě s 451 těly,“ uvedl ukrajinský prokurátor Andrij Kostin.

Na většině území nacházejí vyšetřovatelé konkrétní stopy týrání civilistů. „Také jsme našli místa s nelegálními věznicemi, kde byli lidé mučeni. Našli jsme tam nástroje na mučení,“ prozradil Kostin.

V české Poslanecké sněmovně se ve čtvrtek sešli zástupci ukrajinských humanitárních organizací, které situaci na místě monitorují. Mezi nimi byly tři ženy, které bojují za lidská práva: Marija Suljalinová z Centra občanského vzdělávání Almenda dokumentuje válečné zločiny, vedoucí organizace Děvčata Julija Sporyšová se snaží pomáhat obětem, právnička Daryna Pidhornová z Regionálního centra pro lidská práva připravuje soudní žaloby.

„Je pro nás důležité už nyní využít všechny možné způsoby, jak přivést k odpovědnosti všechny, kteří tam porušují lidská práva. A to prostřednictvím soudních rozhodnutí, ale také je možné dostat je na sankční seznamy, což je jednodušší,“ vysvětlila Suljalinová.

Při objasňování zločinů je podle Sporyšové těžké především získat svědectví. „Pro přeživší je velmi bolestivé znovu popisovat někomu, co se mu stalo,“ popsala. „Kvůli tomu, že se stydí, lidé nechtějí otevírat případy. Nechtějí se obracet na policii nebo prokurátory.“

Rusové zneužívají i děti, říkají aktivisté

Podle aktivistů Rusko na okupovaných územích zneužívá také děti. „Mají tam speciální kurzy a výcvik, kde se děti učí střílet,“ uvedla Suljalinová. 

„Zdokumentovali jsme také velké množství deportací ukrajinské populace na ruské území,“ sdělila Pidhornová. Dětem, které Moskva nechala deportovat na ruské území, věnuje Ukrajina mimořádnou pozornost. Dostat zpátky se podařilo jen děti, které byly na táborech v okupovaných územích před protiofenzivou u Charkova.

„Děti, které jsou do Ruska deportovány, nejsou jen sirotky bez rodičovské péče. Může jít o děti, které rodiče mají, ale jeden z rodičů byl v této válce zabit. A příbuzné má na území pod ukrajinskou kontrolou. Přesto bylo toto dítě vzato, deportováno a adoptováno ruskými rodinami,“ popsala Suljalinová.

6 minut
Horizont ČT24: Bojovnice za lidská práva na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Kyjev: Ruští velitelé vyzývají vojáky k sexuálnímu násilí

Podle Kyjeva ruští velitelé nebrání sexuálnímu násilí, často k němu dokonce vojáky vyzývají. Mluví o tom svědci z míst, odkud se okupační jednotky stáhly. „Ty ženy rodí Ukrajince. A pokud jsou znásilněny, tak jejich děti (podle Rusů) už nebudou ukrajinské. Zvlášť se snažili najít učitelky, vychovatelky, intelektuálky, protože podle nich pozvedají národ. Proto je toto sexuální násilí během války součástí genocidy Ukrajinců. To bych chtěla zdůraznit, nejde tu jen o sexuální násilí,“ říká Sporyšová.

„Budeme vyvíjet tlak na to, aby se zřídil mezinárodní vyšetřovací tribunál. Takový, který potrestá tyto zločiny,“ uvedla předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Česko by mělo pomoci na místě, říká ukrajinská prokuratura

Podle ukrajinské prokuratury by mělo Česko pomoci s vyšetřováním přímo na místě. Společný tým už tvoří sedm zemí. Kromě Ukrajiny a pobaltských států se jedná o Polsko, Slovensko a Rumunsko. „Byli bychom rádi, kdyby se Česká republika také připojila do mezinárodního vyšetřovacího týmu,“ prohlásil Kostin.

Česko jako další evropské země zatím vyšetřuje válečné zločiny na Ukrajině samostatně. Policie a Finanční analytický úřad také pátrají po majetku, který v Česku mají lidé napojení na současný ruský režim.

Finanční analytický úřad už Rusům obstavil majetek za více než miliardu korun. Po dalších firmách a nemovitostech pátrá ve spolupráci s dalšími státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 31 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...