Irpiň

Za údery proti armádě ruského vůdce Vladimira Putina a jeho režimu někdy stojí i ruská uskupení, která symptatizují s Ukrajinci. Dobrovolnická jednotka v čele s velitelem Fortunou se třeba přihlásila k akci v ruské Brjanské oblasti. Velitel jednotky říká, že bojují za dobro obou národů — ukrajinského i ruského.

Irpiň je branou do ukrajinské metropole. Mnoho lidí si město představuje v souvislosti s děsivými záběry ze začátku ruské invaze, na kterých Ukrajinci ve spěchu opouštějí své domovy. Po roce války se město u Kyjeva snaží v rámci možností vrátit k normálnímu životu. Jakýmsi útočištěm pro zjizvené duše se stala Městská knihovna.

Město Irpiň se stalo jedním ze symbolů ruské agrese na Ukrajině. V prvním březnovém týdnu bylo terčem masivního ostřelování. O tom, jak tehdy vypadala situace na místě, hovořil se starostou Irpině Oleksandrem Markušynem zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Jedněmi z nejsilnějších symbolů už víc než rok trvající plnohodnotné války na Ukrajině se stala dvě města – Buča a Irpiň. Právě v nich zavraždili ruští vojáci desítky místních obyvatel a fotografie a záběry z okupovaných míst svojí krutostí zaskočily lidi po celém světě. Osudy obou měst zmapovala válečná novinářka Jevhenija Podobná, která nyní varuje před dalšími válečnými zločiny obzvlášť na východě okupované země. Ve speciálním vysílání České televize u příležitosti roku od začátku velké ruské invaze na Ukrajinu s ní hovořil Michal Kubal.

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.

Hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo 2022 vyhrál snímek volného fotografa Vojtěcha Dárvíka Mácy Masakr v Buče. Je ze série fotografií, která dokumentuje válečné události v ukrajinských městech Buča a Irpiň. Mezinárodní porota vítězný snímek vybrala z více než šesti tisíc prací, které do 28. ročníku soutěže přihlásilo 234 autorů z Česka a Slovenska. Lidé si budou moci nejlepší snímky z fotožurnalistické soutěže prohlédnout od středy do konce července v Národním muzeu.

Americký prokurátor Clint Williamson pomáhá s vyšetřováním válečných zločinů na Ukrajině, kam vyrazil hned po začátku ruské agrese loni v únoru. Vede společnou skupinu Evropské unie, Spojených států a Velké Británie. V rozhovoru pro ČT řekl, že si neuměl představit, že i v 21. století může v Evropě docházet ke zločinům, jaké se nyní v zemi napadené Ruskem páchají.

Evropská komise navrhuje zabavit majetek, který Unie zmrazila Rusku, a zároveň vytvořit zvláštní tribunál pro válečné zločiny. Při vyšetřování na Ukrajině asistuje řada nevládních organizací, zástupci tamní iniciativy Human Rights Centre ZMINA přijeli do Česka žádat o podporu.

Od začátku války bylo na Ukrajině registrováno více než čtyřicet tisíc válečných zločinů. Ruská armáda útočí na civilní cíle raketami a drony, poslední týdny cílí na energetickou infrastrukturu v celé zemi. Zločiny Rusů eviduje generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin, podle kterého musí každá oběť agrese dostat kompenzaci z ruských peněz.

Pokutu tisíc rublů, v přepočtu necelých tři sta korun, dostal za šíření extremistické symboliky moskevský nezávislý zastupitel Vasilij Dikarev. Opoziční politik to bere jako trest za podpis pod výzvu k demisi Vladimira Putina kvůli invazi na Ukrajinu. Spolu s ním ji v polovině září podepsalo sedmnáct opozičních zastupitelů z Petrohradu a z Moskvy.

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.

V Irpini na jaře ukrajinská armáda zastavila ruský postup na Kyjev. Ve městě se odehrávaly těžké boje, jejichž známky jsou stále ještě vidět na některých domech. Hned, jak to bylo možné, se ale místní vrátili a začali s opravami. Ve městě natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

Válkou zničené město Irpiň rozsvítily slunečnice. Národní květinu Ukrajiny začali malovat umělci na vraky aut, které se podařilo odklidit z ulic zničených bombardováním ruských okupantů. Květina má podle umělců symbolizovat mír a jednotu lidí, kteří v této nelehké době potřebují držet pospolu. Zároveň se svými díly snaží zakrýt připomínky války, kterých je v okolí Kyjeva stále mnoho.

Jevhen Jelpitiforov opatruje zhruba dvacet opuštěných domovů na kyjevském předměstí Irpiň. Klíče od bytů mu dali lidé, kteří v únoru utekli před krvavou bitvou. Od té doby dohlíží na jejich majetek a jako bývalý zahradník se stará o květiny. Pomáhá také místním s opravami či nákupy.

Ve středu dorazil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) společně se svým rakouským protějškem Alexanderem Schallenbergem na návštěvu Kyjeva. Politici se setkali s šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou i prezidentem Volodymyrem Zelenským. Lipavský navštívil město Irpiň a leteckou základnu Hostomel, kde měl mimo jiné možnost prohlédnout si zničený letoun An-225 Mrija. Účastníci kyjevského jednání se shodli, že Ukrajina musí válku s Ruskem vyhrát a že demokratický řád musí zvítězit.

Do zničeného ukrajinského města Irpiň u Kyjeva se vrací život. Obyvatelé se ho snaží dát do pořádku a napravit miliardové škody. Jiná situace panuje na východoukrajinské frontě, kde se ruským jednotkám po týdnech neúspěšné ofenzivy daří postupovat.

Úřad ukrajinské prokuratury oznámil, že má důkazy o sedmi a půl tisících válečných zločinech spáchaných ruskými vojáky na Ukrajině. I díky svědectví lidí, kteří z východu země přicházejí, identifikoval na pět set možných pachatelů. Koordinaci sbírání důkazů o znásilňování, masových deportacích nebo užití zakázaných zbraní nyní pro mezinárodní trestní tribunál ve spolupráci s dobrovolnickými skupinami koordinuje Evropská komise.

Dva měsíce po začátku války na Ukrajině dochází k odhalování zločinů, kterých se na civilistech dopustila ruská armáda. Propaganda Ruské federace ale opakuje, že se nic nestalo. Její hvězdou se stal český exprezident Václav Klaus. Ten tvrdí, že česká solidarita s Ukrajinou podle něj může být jen zástěrkou pro nenávist k Rusku. Západ prý válku uměle natahuje, aby Rusku uškodil. Klaus dokonce zpochybnil masakry civilistů s tím, že je otázka, které ze záběrů jsou skutečné a které inscenované. Tématu se pro 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Válka neušetřila ani mrtvé. Hroby na předměstí Kyjeva byly rozdrceny pásy ruských obrněnců, v Irpini zase na tamní hřbitov několik dní padaly střely z minometů. Boje o hlavní město Ukrajiny a jeho okolí za sebou zanechaly spoušť a stovky obětí, kterým se dosud nedostalo důstojného pohřbu. V oblasti natáčel zpravodaj ČT Martin Jonáš.

V obci Buzova u Kyjeva místní objevili další hromadný hrob. Východ Ukrajiny v noci čelil intenzivnímu ostřelování. Kyjev se chce před rozhovory o příměří soustředit na obranu území, například Mariupolu. Rusové pokračují ve snahách zastrašit civilisty – například schovávají v domácnostech výbušniny. Potřetí od začátku války došlo k výměně zajatců. V neděli má fungovat devět humanitárních koridorů. Ruské jednotky v neděli zcela zničily civilní letiště v třetím největším ukrajinském městě Dnipru, uvedli to ukrajinští představitelé.

Velení operací ruských invazních sil na Ukrajině přebírá generál Alexandr Dvornikov, jenž nabral zkušenosti v bojích v Sýrii, píše BBC. Zlepšit má koordinaci mezi jednotkami. Ukrajinci našli další masový hrob v Buče a oznámili, že od počátku invaze bylo poškozeno na tři sta zdravotnických zařízení. Ruské armádě se podařilo obsadit přístavní komplex na jihozápadě Mariupolu. Okupanti se dále soustředí na Donbas, ale také na Mykolajiv.

Jako „černé motýly“ označují přeživší ohořelé kusy papíru a nábytku vznášející se po bombových útocích. Stejně se jmenuje výstava, kterou v pražském Centru současného umění DOX připravila společnost Člověk v tísni. Španělští fotografové Manu Brabo a Albert Lores svými snímky zachytili Ukrajince v jejich válkou zasažené zemi.

Městem Irpiň vedla po dobu pěti týdnů hranice impéria Vladimira Putina. Nyní tomu už ale tak není – Rusové jsou pryč a zbytek místních obyvatel teď vychází ze svých úkrytů. Někteří po svých, jiní na nosítkách nebo o berlích. Situaci ve svobodném, ale zcela zničeném městě Irpiň, mapoval zahraniční zpravodaj ČT David Borek, který je na Ukrajině s kameramanem Karlem Mannem.

V noci ruské rakety zcela zničily plný sklad ropy v Dnipru, zranění nikdo neutrpěl. Invazní armáda podle ukrajinských médií ostřelovala rovněž opuštěný sklad Červeného kříže v Mariupolu. Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že otevře humanitární koridor z Mariupolu do Záporoží v pátek. Šéf NATO očekává přeskupení ruské armády a další útoky. Z areálu odstavené jaderné elektrárny Černobyl se zcela stáhly ruské jednotky. Během ruské invaze na Ukrajinu, která trvá pět týdnů, zemřelo v této zemi nejméně 1232 civilistů, oznámil to ve čtvrtek Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva.