Ázerbájdžán zvažuje zrušení embarga na dodávky zbraní Ukrajině

Baku po ruských leteckých úderech na ázerbájdžánské energetické objekty na Ukrajině zvažuje zrušení embarga na dodávky zbraní z vlastních zásob pro Kyjev. Ruská propaganda v reakci pohrozila Baku „speciální vojenskou operací“. Podle experta Vincence Kopečka z Ostravské univerzity si Ázerbájdžán může export zbraní dovolit, jeho zájmem je pak navíc to, aby Rusko vyšlo z invaze na Ukrajinu co nejvíce oslabené.

Rusko zaútočilo minulý týden ve středu na ukrajinskou plynovou kompresní stanici v Oděské oblasti nacházející se blízko ukrajinsko-rumunských hranic. Podle informací z Kyjeva je tato stanice součástí trasy, která spojuje řecké terminály se zkapalněným zemním plynem (LNG) s ukrajinskými plynovými zásobníky přes takzvaný transbalkánský plynovod, píše ruskojazyčná verze Deutsche Welle (DW). Tímto plynovodem byl dodáván plyn z USA a v rámci testování také z Ázerbájdžánu, dodává DW.

V noci na pátek pak Rusko zaútočilo drony na ropnou základnu ázerbájdžánské státní společnosti SOCAR nacházející se rovněž v Oděské oblasti. Důsledkem úderu byl požár a poškození ropovodu pro dieselové palivo, uvádí DW s tím, že ázerbájdžánská firma má po celé Ukrajině asi šedesát čerpacích stanic a několik ropných základen.

Transbalkánský plynovod prochází územím Ukrajiny, Moldavska, Rumunska, Bulharska a Turecka. Dříve se používal k dodávkám ruského plynu na Balkán.

V roce 1986 byla zahájena výstavba tranzitního plynovodu, kterým byl plyn ze Sovětského svazu přes území Rumunska dodáván do Bulharska, Turecka, Řecka a Jugoslávie (Severní Makedonie). V roce 1987 byly touto trasou realizovány první dodávky plynu ze SSSR do Turecka. V roce 2002 byla postavena druhá větev.

V roce 2019 byla část infrastruktury transbalkánského plynovodu (na území Turecka a Bulharska) začleněna do plynovodu Balkan Stream.

Od roku 2021 se po zbývající části plynovodu (v Rumunsku) realizují reverzní dodávky ruského plynu z TurkStreamu do Maďarska.

V červenci 2025 zahájila Ukrajina dovoz ázerbájdžánského zemního plynu přes transbalkánský koridor. Dodávky byly umožněny díky dohodě se společností SOCAR Energy Ukraine.

Zdroj: Wikipedia

„Cílené ruské letecké údery“ odsoudil ve společném telefonickém rozhovoru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho ázerbájdžánský protějšek Ilham Alijev. „Kyjev to považuje za cílený pokus Ruska zablokovat energetické trasy, které nám a dalším evropským zemím zaručují energetickou nezávislost,“ napsal Zelenskyj na Telegramu.

Lídři obou zemí zdůraznili, že ruské útoky „za žádných okolností nepovedou“ k ukončení jejich spolupráce v energetické oblasti. Tu navázaly na konci července, když ukrajinská státní ropná a plynárenská společnost Naftohaz uzavřela první dohodu o nákupu plynu s firmou SOCAR.

„Rovněž poprvé se zkušební dodávka plynu uskutečňuje transbalkánským koridorem přes Bulharsko a Rumunsko,“ uvedl Naftohaz. „Jde o malý objem, ale je to strategicky důležitý krok, který otevírá cestu k dlouhodobé spolupráci,“ uvedl generální ředitel ukrajinské společnosti Serhij Koreckyj.

Cílem této iniciativy je posílit energetickou bezpečnost Ukrajiny a snížit riziko nedostatku paliva v zimním období. Dovoz plynu touto trasou se řídí speciálním mechanismem, který má zajistit, že se země vyhne vysokým tranzitním poplatkům.

Možné ázerbájdžánské dodávky zbraní

Den po telefonátu prezidentů Ukrajiny a Ázerbájdžánu vydal Alijev dekret, kterým poskytl ukrajinskému energetickému sektoru pomoc ve výši dvou milionů dolarů (asi 42 milionů korun), která má být použita na nákup a dopravu elektrického zařízení vyrobeného v Ázerbájdžánu, uvádí server OC Media.

V médiích se také začaly objevovat zprávy o tom, že by Baku mohlo v reakci na možné pokračující ruské útoky zrušit zákaz dodávek zbraní z vlastních zásob do Kyjeva, píše Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda.

Ázerbájdžánský server Caliber.Az uvedl, že ruské síly v posledních týdnech „systematicky“ útočily na ázerbájdžánská energetická zařízení na Ukrajině, a varoval, že takové akce by mohly vyvolat změnu politiky Baku v oblasti vývozu zbraní do Kyjeva.

„Podle celé řady zdrojů již Baku rozjíždí výrobu 122milimetrových a 155milimetrových dělostřeleckých granátů pro jejich odeslání na Ukrajinu,“ napsal ruský válečný zpravodaj Jurij Kotěnok, aniž by konkrétní zdroje uvedl.

Server United24 Media s odkazem na portál Defense Express poznamenává, že ázerbájdžánští představitelé údajně posuzují možnost dodávek z existujících vojenských zásob země, nikoli z produkce domácího obranného průmyslu. Podle United24 Media Baku disponuje značnými zásobami zbraní sovětské a ruské výroby.

„Pokud by situace dále gradovala, Ázerbájdžán určitě zbraně Ukrajině dodávat může, jeho zbrojařský průmysl je na vzestupu a vzhledem k neutěšené ekonomické a vojenské situaci v Arménii a výrazným pokrokům v uzavírání mírové dohody s Arménií si Baku může export zbraní dovolit, další válka v regionu není na pořadu dne,“ domnívá se politický geograf z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Vincenc Kopeček.

„Ázerbájdžánsko-ukrajinská spolupráce by tak mohla oživit i aktuálně skomírající spolupráci v rámci integračního uskupení GUAM (Gruzie–Ukrajina–Ázerbájdžán–Moldavsko), jinak také Organizace pro demokracii a ekonomický rozvoj, která vznikla v roce 1997 právě jako spolupráce zemí, které čelily Ruskem podporovanému separatismu,“ dodává expert Kopeček s tím, že bude záležet i na výsledku jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce.

Zhoršující se ázerbájdžánsko-ruské vztahy

„Jedná se o další krok ve spirále zhoršujících se vztahů mezi Ruskem a Ázerbájdžánem a o důkaz sebevědomé ázerbájdžánské zahraniční politiky,“ zmínil Kopeček v souvislosti s možnými dodávkami zbraní na Ukrajinu.

Vztahy Baku a Moskvy se začaly vyostřovat po prosincovém pádu ázerbájdžánského dopravního letadla. Baku požaduje od Ruska přiznání viny za loňský incident, omluvu, odškodnění a potrestání viníků. Roztržka mezi oběma státy letos v létě pokračovala, když v Jekatěrinburgu při policejních zátazích zahynuli členové ázerbájdžánské diaspory. V kavkazské zemi zatkli naopak několik Rusů, včetně novinářů ze státního média.

Ruský propagandista Vladimir Solovjov nyní po zmínění možnosti dodávání zbraní na Ukrajinu ze strany Baku Ázerbájdžánu pohrozil, že na Jižním Kavkaze může dojít ke „speciální vojenské operaci“ – tímto termínem Rusko nazývá také svou válku vedenou proti Ukrajině.

Kopeček podotýká, že Rusko je stále ázerbájdžánským obchodním partnerem, nicméně „je to zřejmě něco, co je Baku případně připraveno riskovat či obětovat, vzájemná obchodní výměna není zase až tak velká a Ázerbájdžán v ní má negativní obchodní bilanci“. Export do Ruska tvoří jen 4,5 procenta jeho celkového vývozu, informuje expert.

„Většinu z hodnoty ruského importu pak tvoří ropa, kterou Ázerbájdžán vykrývá domácí spotřebu (svou kvalitnější ropu exportuje do Evropské unie), případně ji přeprodává dále. Případné ochlazení obchodních vztahů by tak Rusko poškodilo taktéž,“ doplnil Kopeček.

Ázerbájdžánský režim označuje americká nevládní nezisková organizace Freedom House jako autoritářský s tím, že moc je do značné míry soustředěna v rukou prezidenta Alijeva a jeho rozvětvené rodiny. V zemi je dle organizace rozšířená korupce a formální politická opozice byla oslabena dlouholetým pronásledováním. Úřady navíc v posledních letech provedly rozsáhlý zásah proti občanským svobodám, informuje Freedom House.

Rétorika Baku směrem ke Kyjevu

Alijev již dříve informoval, že Ázerbájdžán Ukrajině, která se brání ruské agresi, zbraně nedodává, ačkoli takové žádosti byly, ale poskytuje jí humanitární pomoc – její objem přesáhl čtyřicet milionů dolarů, uvádí list The Moscow Times. Baku se mimo jiné podílí na obnově města Irpiň, kde žije početná ázerbájdžánská diaspora, dodává server.

„Je to velká tragédie pro dva národy, které jsou si etnicky a nábožensky velmi blízké. Bylo možné válce zabránit? Myslím, že ano. Měla ukrajinská vláda v minulých letech šanci navázat normální vztahy s Ruskem? Jsem si naprosto jistý, že ano,“ prohlásil loni v dubnu Alijev.

Minulý měsíc však již hlava Ázerbájdžánu Ukrajinu otevřeně podpořila a vyzvala ji, aby se „nikdy nesmířila s okupací“, připomíná OC Media.

Podle experta Kopečka je v zájmu Ázerbájdžánu, aby Moskva vyšla z invaze na Ukrajinu co nejvíce oslabená. „Dále by se snížily schopnosti Ruska prosazovat své zájmy na Jižním Kavkaze, kde se Ázerbájdžán mezitím stal určitou regionální mocností. Není však cílem Baku mít s Ruskem špatné vztahy, Ázerbájdžán je tradičně v mezinárodní politice ‚balancér‘, pěstuje multilaterální zahraniční politiku a nyní se snaží si svou pozici vůči oslabenému Rusku vylepšit a najít novou, pro sebe výhodnější rovnováhu,“ vysvětlil expert.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové zabili cestující městského autobusu v Nikopolu

Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé a raněné po vzájemných nočních a ranních dronových útocích. Čtyři mrtvé hlásí úřady ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, z toho tři oběti při útoku ruského dronu na městský autobus v Nikopolu. Tři zranění jsou i v Záporožské oblasti. Ukrajinské drony zabily tři lidi včetně dítěte ve Vladimirské oblasti poblíž Moskvy, tvrdí tamní správa.
před 48 mminutami

Teherán odmítl „nepodložené výhrůžky vyšinutého amerického prezidenta“

Íránská armáda odmítla „arogantní rétoriku“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí mimo jiné prohlásil, že Írán by mohl být zničen během jediné noci. Armáda rovněž tvrdí, že Trumpovy výroky nemají žádný vliv na její operace, informovala AFP. Írán a Izrael v úterý pokračovaly ve vzájemných útocích poté, co Teherán odmítl znovuotevřít Hormuzský průliv.
07:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vietnamským prezidentem bude generální tajemník komunistické strany To Lam

Vietnamským prezidentem bude v příštích pěti letech generální tajemník tamní komunistické strany To Lam. Rozhodl o tom v úterý jednomyslně vietnamský parlament. Osmašedesátiletý Lam se tak stane nejmocnějším vietnamským vůdcem za několik desetiletí, píše agentura Reuters.
05:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoMalý princ vyšel před 80 lety. Po Bibli je druhým nejpřekládanějším dílem

Přesně před osmdesáti lety vyšla ve Francii jedna z nejslavnějších knih na světě. Malý princ je po Bibli druhým nejpřekládanějším dílem všech dob, lidé ji čtou ve 450 jazycích. Nové, moderní vydání je teď na pultech francouzských knihkupectví. Mnoho Francouzů možná netuší, že autor knihu nenapsal ve Francii, ale v New Yorku. Vyšla až dva roky po jeho smrti. Má několik filmových podob, před dvěma lety například vzbudila pozornost animovaná verze. K jejímu věhlasu přispěl i dramatický život autora – zahynul tragicky, když jeho letadlo sestřelili za války Němci.
před 4 hhodinami

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rozpolcená EU řeší úpravy systému emisního obchodování

Systém emisního obchodování v Unii čeká po dvou dekádách revize. Víc povolenek má zůstávat v rezervě, což má zvýšit stabilitu a předvídatelnost cen. S komplexním návrhem by měla Evropská komise přijít v létě. Na změny tlačí deset států včetně Česka, další jsou ale proti.
před 6 hhodinami

Orbán viní Ukrajinu za výbušniny nalezené v Srbsku. Opozice mluví o záměrné propagaci

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.
před 15 hhodinami
Načítání...