Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev obvinil Rusko, že se snaží krýt situaci kolem pádu letadla v Kazachstánu z konce prosince. Při něm zemřelo 38 lidí, dalších 29 vyvázlo se zraněním. Podle Ázerbájdžánu zasáhla stroj ruská protivzdušná obrana a od Moskvy žádá potrestání viníků a odškodné pro rodiny obětí. Kreml slíbil, že úřady incident prošetří.
„Absurdní teorie“, kritizuje ruské úřady za přístup k pádu letadla Ázerbájdžán
10 minut
Horizont ČT24: Rusko mlží ohledně leteckého neštěstí
Prezident Alijev posmrtně vyznamenal členy posádky, kteří zemřeli při pádu letadla na konci prosince. Právě jim se podařilo zachránit životy aspoň části pasažérů, přestože sami zahynuli.
„Krytí tohoto incidentu ruskými státními agenturami a zaměření na absurdní teorie způsobuje překvapení, lítost a oprávněné rozhořčení. Zemřeli nevinní lidé,“ prohlásil Alijev. „Vypadá to, že Putinovo vyjádření prezidenta Alijeva rozhořčilo. Tohle je už otevřená výzva Kremlu, aby se situaci postavila čelem,“ míní redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup.
V obyvatelích Ázerbájdžánu roste nejen vztek nad ztrátou životů, ale i nedůvěra k ruským tvrzením. I proto nechal prezident černé skříňky z letadla poslat do Brazílie – právě tam byl totiž stroj vyroben. Doufá, že tak dojde k objektivnímu prošetření nehody.
„Když jsme viděli pokus tuto záležitost ututlat – připsat to nějakým ptákům nebo výbuchu plynové láhve – přirozeně já i ázerbájdžánská veřejnost jsme měli dost vážné pochybnosti o objektivitě vyšetřování,“ řekl Alijev.
Palba ze země
Ze skříněk by mohli vyšetřovatelé získat hlavně záznam komunikace mezi piloty. Ta by ukázala, co přesně se před nehodou dělo. Ázerbájdžánské Baku tvrdí, že se stalo letadlo neovladatelným kvůli elektronickému boji. Zadní část letadla pak měla těžce poškodit nad ruským územím palba ze země – i když Ázerbájdžán věří, že nezáměrná.
„Letadlo se přesně podle plánu opakovaně pokoušelo přistát na letišti v Grozném. V tu samou dobu byly Groznyj, Mozdok a Vladikavkaz pod útokem ukrajinských bojových dronů a ruská protivzdušná obrana tyto útoky odrážela,“ uvedl úřad ruského vládce.
K podobnému incidentu – ale bez tragického konce – došlo podle Baku už více než týden před nehodou. Tehdy Rusko posádku o nebezpečí informovalo a letadlo se u města Groznyj obrátilo a vrátilo zpět. Proč komunikace jen deset dní poté nefungovala stejně a v důsledku toho zemřelo 38 lidí, není jasné. Baku po Moskvě žádá potrestání viníků a zaplacení odškodnění rodinám obětí. Zatím se od šéfa Kremlu Vladimira Putina dočkalo jen omluvy.
Dva další případy
V historii jsou dosud známé jiné dva případy, kdy Rusové sestřelili civilní letadlo. Prvního září 1983 šel k zemi Boeing 747 Korean Airlines, který se odchýlil od trasy a nad ostrovem Sachalin narušil sovětský vzdušný prostor. I když pilot sovětské stíhačky nejprve vypálil varovné střely, dostal povel dopravní stroj sestřelit. Zemřelo všech 269 lidí na palubě.
V červenci 2014 pak Ruskem koordinované síly sestřelily nad Doněckou oblastí let MH17 malajsijských aerolinek raketovým kompletem Buk. I v tomto případě zemřeli všichni v letadle, bezmála tři stovky osob. Moskva vinu u MH17 neuznala, sestřelení korejského stroje po mezinárodním tlaku přiznala až po pěti dnech.
