Putin se omluvil za „tragický incident“ ázerbájdžánského letadla

Nahrávám video

Ruský vládce Vladimir Putin se v sobotu omluvil ázerbájdžánskému prezidentovi Ilhamu Alijevovi za „tragický incident“ osobního letadla společnosti Azerbaijan Airlines, k němuž došlo v ruském vzdušném prostoru. Putin naznačil, že letoun mohla poškodit ruská protivzdušná obrana, nepřiznal to ale přímo. Po pádu zahynulo nejméně 38 lidí.

„Vladimir Putin se omluvil za tragický incident, k němuž došlo v ruském vzdušném prostoru, a znovu vyjádřil hlubokou a upřímnou soustrast rodinám obětí a popřál brzké uzdravení zraněným,“ uvedl podle agentury Reuters v prohlášení Kreml.

„V rozhovoru bylo konstatováno, že ázerbájdžánské osobní letadlo, které cestovalo podle svého letového řádu, se opakovaně pokoušelo přistát na letišti v Grozném. V té době byly Groznyj, Mozdok a Vladikavkaz napadány ukrajinskými bezpilotními letouny a ruské systémy protivzdušné obrany tyto útoky odrazily,“ sdělil Kreml.

Podle Alijeva bylo letadlo v ruském vzdušném prostoru „vystaveno vnějšímu fyzickému a technickému zásahu“, což způsobilo úplnou ztrátu kontroly pilotů nad strojem.

Alijev poznamenal, že letadlo mělo v trupu několik děr a cestující utrpěli zranění „v důsledku vniknutí cizích částí do kabiny během letu“. Podle záznamu telefonického rozhovoru poskytnutého tiskovou kanceláří ázerbájdžánského prezidenta však Alijev neobvinil z incidentu ruskou protivzdušnou obranu.

Rusko zahájilo vyšetřování incidentu kvůli porušení pravidel bezpečnosti letecké dopravy. Nyní jsou vyslýcháni civilní i vojenští specialisté. Specializované služby Ruska, Ázerbájdžánu a Kazachstánu rovněž úzce spolupracují na místě havárie a dva pracovníci generální prokuratury Ázerbájdžánu jsou v současnosti v Grozném, kde spolupracují se zástupci generální prokuratury a ruského vyšetřovacího výboru, dodal Kreml v prohlášení.

Světové reakce

S Alijevem mluvil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na síti X napsal, že do Baku volal, aby vyjádřil soustrast. Ukrajinský prezident přitom požaduje, aby Rusko poskytlo „jasné vysvětlení“ události.

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová v sobotu vyzvala k rychlému a nezávislému mezinárodnímu vyšetřování. Na síti X poznamenala, že zprávy o tom, že zřícení letadla mohla způsobit ruská střelba, silně připomínají katastrofu letadla malajsijských aerolinek, které bylo v roce 2014 nad Donbasem sestřeleno ruskou raketou.

Putin podle Kremlu telefonoval také prezidentovi Kazachstánu Kasymovi-Žomartovi Tokajevovi, aby mu vyjádřil soustrast nad ztrátami na životech při leteckém neštěstí. Oba prezidenti se podle Kremlu dohodli, že zůstanou v kontaktu kvůli vyšetřování havárie.

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby v pátek novinářům řekl, že USA zaznamenaly některé první náznaky ukazující na možnost, že letadlo bylo sestřeleno ruskými systémy protivzdušné obrany. Odmítl ale poskytnout další informace s odkazem na vyšetřování, které ještě neskončilo.

Vyšetřování

Ve středu se ázerbájdžánské letadlo zřítilo poblíž města Aktau v Kazachstánu poté, co se jeho let odklonil z jihu Ruska. Zahynulo nejméně 38 lidí, 29 jich přežilo.

Čtyři zdroje z Ázerbájdžánu obeznámené s vyšetřováním ve čtvrtek agentuře Reuters sdělily, že letadlo zasáhla ruská protivzdušná obrana. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek prohlásil, že je potřeba vyčkat na závěry vyšetřování, než bude možné říct, co se stalo.

Pozastavení letů

Od soboty ázerbájdžánské letecké úřady pozastavily lety všech aerolinek z hlavního města Baku do ruských měst Miněralnyje Vody, Soči, Volgogradu, Ufy, Samary, Saratova, Nižného Novgorodu a Vladikavkazu. Už od středy omezily lety do čečenské metropole Grozného a dagestánské metropole Machačkaly.

Omezení potrvá až do ukončení předběžného vyšetřování středeční nehody. Dál budou aerolinky létat do šesti významných ruských měst – Moskvy, Petrohradu, Kazaně, Astrachaně, Jekatěrinburgu a Novosibirsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled