Tragédie letu MH17, který nad Ukrajinou 17. července 2014 sestřelily Ruskem koordinované síly raketou ruské armády, dala rusko-ukrajinské válce globální rozměr. V troskách Boeingu mířícího z Nizozemska do Malajsie zahynuli občané deseti zemí.
Letadlo Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines mířící z Amsterdamu do Kuala Lumpuru bylo sestřeleno 17. července 2014 blízko ukrajinské vesnice Hrabove v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, na území ovládaném Ruskem koordinovanými silami. Na palubě bylo 298 lidí (283 cestujících a 15 členů posádky) z deseti zemí, z toho 193 Nizozemců. Pád letounu nikdo nepřežil. Na palubě stroje na lince MH17 se nacházeli také občané Austrálie, Velké Británie, Malajsie, Belgie, Kanady, Indonésie, Německa, Nového Zélandu a Filipín.
Ukrajina a Spojené státy od počátku tvrdily, že civilní dopravní stroj sestřelily Moskvou koordinované síly raketou dodanou z Ruska. Podle nich letadlo zasáhla raketa Buk odpálená z okolí města Snižne, které ovládaly právě Ruskem koordinované síly.
Tři lidé dostali doživotí
Mezinárodní vyšetřovací tým v září 2016 oznámil, že letadlo zasáhla raketa systému Buk odpálená z oblasti pod kontrolou Ruskem koordinovaných sil. Na místo odpalu byl systém podle vyšetřovatelů přivezen z Ruska, kam byl poté zase odvezen.
V květnu 2018 pak vyšetřovatelé uvedli, že raketa, která let MH17 sestřelila, patřila ruským ozbrojeným silám, konkrétně bylo podle nich odpalovací zařízení součástí 53. protivzdušné brigády ruské armády. Vyšetřovatelé zveřejnili také video, ve kterém ukázali cestu systému Buk z Ruska na Ukrajinu a zpět.
V listopadu 2022 soud v nizozemském Haagu zjištění vyšetřovatelů potvrdil a za sestřelení letadla odsoudil v nepřítomnosti na doživotí tři lidi, mezi nimi bývalého agenta ruské tajné služby FSB Igora Girkina (známého též pod jménem Strelkov), jenž se účastnil ruské invaze na Krym a poté velel Ruskem koordinovaným silám, které rozpoutaly válku na Donbasu.
Také Evropský soud pro lidská práva dospěl v lednu 2023 k závěru, že raketa, která dopravní letadlo zasáhla, byla vypálena z území pod kontrolou Ruska.
Několik ruských verzí
Moskva ze sestřelení malajsijského boeingu obviňovala ukrajinskou armádu, přičemž prokremelská média verzi události několikrát změnila:
- 17. července po pádu stroje oslavovala sestřel jako „další vítězství doněckých milic“ a tvrdila, že Ruskem koordinované síly zasáhly přepravní letoun An-26 ukrajinské armády. Vycházela z tvrzení samotných Moskvou podporovaných separatistů, kteří se údajným sestřelem ukrajinského vojenského stroje chlubili. Když vyšlo najevo, že jde o civilní letadlo, začali jak proruští ozbrojenci, tak prokremelská média tvrdit, že stroj sestřelili Ukrajinci.
- Ještě ten den přišly prokremelské kanály s několika teoriemi. Údajný „španělský dispečer“ z kyjevského letiště podle nich tvrdil, že pár minut před havárií se u boeingu pohybovala ukrajinská vojenská letadla. Další teorie hovořila o tom, že se pachatelé snažili sestřelit letadlo šéfa Kremlu Vladimira Putina, který se vracel z návštěvy Latinské Ameriky, ale zmýlili se. Následující den psala prokremelská média s odkazem na „očité svědky,“ že někteří z pasažérů mohli býti mrtví už před havárií.
- V druhé polovině července 2014 uváděla ruská média, že civilní letoun mohla zasáhnout raketa systému Buk ukrajinské armády, který po sestřelu stroje z oblasti „zmizel“. Dokazovala to údajnými fotografiemi raketového systému z místa pár dní před tragédií, které ale investigativní skupina Bellingcat odhalila jako falešné. Prokremelské kanály také šířily sdělení ruského ministerstva obrany, podle nějž se u dopravního letadla pohybovala krátce před pádem ukrajinská stíhačka Su-25.
- V listopadu 2014 se objevila nová verze založená na údajných satelitních snímcích, podle nichž letadlo zničila raketa ze stíhačky MiG-29 ukrajinské armády. Populární ruský bloger Ilja Varlamov ale ještě v den zveřejnění ukázal, že snímky jsou falešné.
- Verze s ukrajinskou stíhačkou, tentokrát mělo jít opět o stroj Su-25, rezonovala v prokremelských médiích ještě nějakou dobu, a to díky tomu, že se objevil „tajný svědek“, který podle nich tuto verzi potvrdil. Zároveň médii proběhlo vyjádření koncernu Almaz-Antej, výrobce systému Buk, které opět hovořilo o ukrajinské střele Buk. Analytici z Bellingcat ale uvedli, že podnik při svém „vyšetřování“ použil podvrhnuté snímky.
- Deset měsíců po tragédii, v květnu 2015, zveřejnilo Rusko zprávu, podle níž byl dopravní letoun sestřelen raketou Buk vypálenou z území kontrolovaného ukrajinskou armádou. Raketa prý byla vypálena z pozic jižně od obce Zaroščenske, kde se prý nalézaly ukrajinské síly. Údajné důkazy, jimiž Moskva své tvrzení dokládala, ale označili západní odborníci za pochybné.
- Krátce po prvním výročí katastrofy, koncem července 2015, se objevila ještě jedna nová teorie: malajsijský boeing prý zničil výbuch bomby přímo na palubě. V ruských médiích se tak vyjádřil analytik z federálního výzkumného centra.
- Později se prokremelskými kanály ještě znovu mihla teorie s ukrajinskou stíhačkou. Vzhledem k tomu, že mezinárodní tým vyšetřovatelů označil za původce katastrofy raketu Buk ruské armády, což později potvrdil i soud, se ale Moskva nakonec vrátila k verzi, v níž tvrdí, že stroj sestřelila raketa systému Buk ukrajinské armády.
