FAKTA: Sestřelení letu MH17

Tragédie letu MH17, který nad Ukrajinou 17. července 2014 sestřelily Ruskem koordinované síly raketou ruské armády, dala rusko-ukrajinské válce globální rozměr. V troskách Boeingu mířícího z Nizozemska do Malajsie zahynuli občané deseti zemí.

Letadlo Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines mířící z Amsterdamu do Kuala Lumpuru bylo sestřeleno 17. července 2014 blízko ukrajinské vesnice Hrabove v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, na území ovládaném Ruskem koordinovanými silami. Na palubě bylo 298 lidí (283 cestujících a 15 členů posádky) z deseti zemí, z toho 193 Nizozemců. Pád letounu nikdo nepřežil. Na palubě stroje na lince MH17 se nacházeli také občané Austrálie, Velké Británie, Malajsie, Belgie, Kanady, Indonésie, Německa, Nového Zélandu a Filipín.

Ukrajina a Spojené státy od počátku tvrdily, že civilní dopravní stroj sestřelily Moskvou koordinované síly raketou dodanou z Ruska. Podle nich letadlo zasáhla raketa Buk odpálená z okolí města Snižne, které ovládaly právě Ruskem koordinované síly.

Tři lidé dostali doživotí

Mezinárodní vyšetřovací tým v září 2016 oznámil, že letadlo zasáhla raketa systému Buk odpálená z oblasti pod kontrolou Ruskem koordinovaných sil. Na místo odpalu byl systém podle vyšetřovatelů přivezen z Ruska, kam byl poté zase odvezen.

V květnu 2018 pak vyšetřovatelé uvedli, že raketa, která let MH17 sestřelila, patřila ruským ozbrojeným silám, konkrétně bylo podle nich odpalovací zařízení součástí 53. protivzdušné brigády ruské armády. Vyšetřovatelé zveřejnili také video, ve kterém ukázali cestu systému Buk z Ruska na Ukrajinu a zpět.

V listopadu 2022 soud v nizozemském Haagu zjištění vyšetřovatelů potvrdil a za sestřelení letadla odsoudil v nepřítomnosti na doživotí tři lidi, mezi nimi bývalého agenta ruské tajné služby FSB Igora Girkina (známého též pod jménem Strelkov), jenž se účastnil ruské invaze na Krym a poté velel Ruskem koordinovaným silám, které rozpoutaly válku na Donbasu.

Také Evropský soud pro lidská práva dospěl v lednu 2023 k závěru, že raketa, která dopravní letadlo zasáhla, byla vypálena z území pod kontrolou Ruska.

Několik ruských verzí

Moskva ze sestřelení malajsijského boeingu obviňovala ukrajinskou armádu, přičemž prokremelská média verzi události několikrát změnila:

  • 17. července po pádu stroje oslavovala sestřel jako „další vítězství doněckých milic“ a tvrdila, že Ruskem koordinované síly zasáhly přepravní letoun An-26 ukrajinské armády. Vycházela z tvrzení samotných Moskvou podporovaných separatistů, kteří se údajným sestřelem ukrajinského vojenského stroje chlubili. Když vyšlo najevo, že jde o civilní letadlo, začali jak proruští ozbrojenci, tak prokremelská média tvrdit, že stroj sestřelili Ukrajinci.
  • Ještě ten den přišly prokremelské kanály s několika teoriemi. Údajný „španělský dispečer“ z kyjevského letiště podle nich tvrdil, že pár minut před havárií se u boeingu pohybovala ukrajinská vojenská letadla. Další teorie hovořila o tom, že se pachatelé snažili sestřelit letadlo šéfa Kremlu Vladimira Putina, který se vracel z návštěvy Latinské Ameriky, ale zmýlili se. Následující den psala prokremelská média s odkazem na „očité svědky,“ že někteří z pasažérů mohli býti mrtví už před havárií.
  • V druhé polovině července 2014 uváděla ruská média, že civilní letoun mohla zasáhnout raketa systému Buk ukrajinské armády, který po sestřelu stroje z oblasti „zmizel“. Dokazovala to údajnými fotografiemi raketového systému z místa pár dní před tragédií, které ale investigativní skupina Bellingcat odhalila jako falešné. Prokremelské kanály také šířily sdělení ruského ministerstva obrany, podle nějž se u dopravního letadla pohybovala krátce před pádem ukrajinská stíhačka Su-25.
  • V listopadu 2014 se objevila nová verze založená na údajných satelitních snímcích, podle nichž letadlo zničila raketa ze stíhačky MiG-29 ukrajinské armády. Populární ruský bloger Ilja Varlamov ale ještě v den zveřejnění ukázal, že snímky jsou falešné.
  • Verze s ukrajinskou stíhačkou, tentokrát mělo jít opět o stroj Su-25, rezonovala v prokremelských médiích ještě nějakou dobu, a to díky tomu, že se objevil „tajný svědek“, který podle nich tuto verzi potvrdil. Zároveň médii proběhlo vyjádření koncernu Almaz-Antej, výrobce systému Buk, které opět hovořilo o ukrajinské střele Buk. Analytici z Bellingcat ale uvedli, že podnik při svém „vyšetřování“ použil podvrhnuté snímky.
  • Deset měsíců po tragédii, v květnu 2015, zveřejnilo Rusko zprávu, podle níž byl dopravní letoun sestřelen raketou Buk vypálenou z území kontrolovaného ukrajinskou armádou. Raketa prý byla vypálena z pozic jižně od obce Zaroščenske, kde se prý nalézaly ukrajinské síly. Údajné důkazy, jimiž Moskva své tvrzení dokládala, ale označili západní odborníci za pochybné.
  • Krátce po prvním výročí katastrofy, koncem července 2015, se objevila ještě jedna nová teorie: malajsijský boeing prý zničil výbuch bomby přímo na palubě. V ruských médiích se tak vyjádřil analytik z federálního výzkumného centra.
  • Později se prokremelskými kanály ještě znovu mihla teorie s ukrajinskou stíhačkou. Vzhledem k tomu, že mezinárodní tým vyšetřovatelů označil za původce katastrofy raketu Buk ruské armády, což později potvrdil i soud, se ale Moskva nakonec vrátila k verzi, v níž tvrdí, že stroj sestřelila raketa systému Buk ukrajinské armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Část Krymského mostu se zřítila do moře, píše Exilenova+. Rusko udeřilo na Kyjev

Jedna ze silničních částí Krymského mostu se po novém ukrajinském zásahu zřítila do moře. Píše to telegramový kanál Exilenova+ s odkazem na dostupné snímky a videa. Ruské balistické střely v noci podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klyčka zasáhly dva důležité mosty v Kyjevě. Poškozena byla i kritická infrastruktura, což místy způsobilo výpadky dodávek vody a tepla. Agentura Ukrinform pak informovala o poškození kyjevského metra. Výbuchy hlásila i další ukrajinská města.
00:39Aktualizovánopřed 11 mminutami

Manžel Cichanouské se stal jejím kritikem, běloruskému režimu situace vyhovuje

Klíčová postava běloruské opozice z roku 2020 a politický vězeň Sjarhej Cichanouski se vrátil ke svým aktivitám na sociálních sítích. Už na nich nekritizuje pouze běloruský diktátorský režim, ale i samotné Bělorusy a také svou ženu Svjatlanu, která roli hlavy opozice po zatčení Cichanouského převzala. Podle tamního politologa současná situace vyhovuje běloruské vládě, která „občas přikládá pod kotel“.
před 48 mminutami

Tchaj-wan zaznamenal ruské letouny u svého pobřeží. Reagovaly i Japonsko a Jižní Korea

Tchajwanské ministerstvo obrany v úterý oznámilo, že zaznamenalo dva ruské vojenské letouny u východního pobřeží ostrova. Japonsko mezitím podalo Moskvě protest poté, co jeho vzdušný prostor narušila dvě pravděpodobně ruská letadla. Také Jižní Korea vyslala stíhačky v reakci na vstup několika ruských vojenských letounů do své identifikační zóny protivzdušné obrany.
před 1 hhodinou

VideoEvropská komise tlačí Česko do schválení šesti směrnic

Česko nestihne včas schválit všechny unijní směrnice, které požaduje Evropská komise. Ta kvůli šesti předlohám vede od září se státem řízení. Čas na nápravu dala do konce listopadu, pak hrozí pokuty. Podle kabinetu nejde o nic zvláštního. Část koalice přesto mluví o svolání mimořádného jednání sněmovny, kde by se o potřebných zákonech jednalo. Připouští to například ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) pak říká, že „kvůli unijním směrnicím se mi upřímně zapleveluje program a pak se nedostává na náš program.“ Unijní orgány nyní vedou s Českem řízení pro neplnění povinností v 71 věcech. Hůře jsou na tom například Francie, Polsko nebo Španělsko. Nejméně prohřešků naopak Evropská komise eviduje u Dánska.
před 2 hhodinami

Při střelbě u Jericha zahynula Palestinka, palestinská televize viní izraelské osadníky

Jedna starší Palestinka v noci na úterý zahynula a deset dalších osob utrpělo zranění nedaleko Jericha na okupovaném Západním břehu Jordánu při střelbě, kterou oficiální palestinská televize připisuje radikálním izraelským osadníkům. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdravotníky. Izraelská armáda uvedla, že se toto násilí odehrálo po útoku na předměstí Jericha v pondělí večer, kdy podle ní Palestinci narazili svým vozem do auta Izraelců a poté je napadli zbraněmi.
před 4 hhodinami

Šestnáctiletý Čech chtěl odjet do Sýrie mezi teroristy, odhalily bezpečnostní složky

Odjet do Sýrie bojovat mezi teroristy plánoval šestnáctiletý český student. Přesvědčoval k tomu i další lidi ze zahraničí. Mladíka sledovaly tajné služby a nakonec ho zadržela policie. Soud ho potrestal podmínkou a zákazem přístupu na sociální sítě, musí také podstoupit výchovný program. Informace o dosud neznámém případu zjistili Reportéři ČT Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
před 11 hhodinami

Babiš jedná v Izraeli, chce urychlit dodávky dalších systémů protivzdušné obrany

Premiér Andrej Babiš (ANO) zahájil v pondělí třídenní návštěvu Izraele, první den se setkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po jednání řekl premiér novinářům, že chce urychlit pořízení dalších systémů protivzdušné obrany. Česko by podle něj nemělo čekat až do roku 2030. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje Babiš za jednu ze svých priorit. Izraelský premiér při setkání varoval před íránským raketovým a jaderným programem, který podle něj může být hrozbou i pro Evropu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili další protiruské sankce

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.