Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
Účelem předlohy o hospodaření České televize a Českého rozhlasu je zvýšení průhlednosti ekonomiky dvojice veřejnoprávních médií, jejíž součástí jsou zákonem stanovené poplatky. Nyní ji posoudí ústavně-právní, mediální a kontrolní výbor i ústavní komise.
Veřejnoprávní televize letos hospodaří s příjmy a výdaji 8,5 miliardy korun, což je meziročně o sedm procent více. Hlavním příjmem má být výnos z televizního poplatku 6,73 miliardy. Český rozhlas má pro letošek rozpočet 2,74 miliardy, což je o 378 milionů navíc proti původnímu loňskému rozpočtu. Rozhlasový poplatek tvoří 90 procent příjmů veřejnoprávního rozhlasu. Podle senátorky Hany Kordové Marvanové z klubu ODS a TOP 09 by kontrola NKÚ mimo jiné mohla zvýšit důvěryhodnost obou médií v očích veřejnosti.
Senátní novela odpovídá programu vlády ANO, SPD a Motoristů, která chce navíc rozhlasový a televizní poplatek zrušit. Opozice s tím nesouhlasí, obává se ohrožení nezávislosti obou veřejnoprávních médií.
Kontrola NKÚ má přinést nový hluboký pohled spočívající v rozboru účelnosti vynakládání peněz, uvedl ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Podle předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury nová pravomoc napraví „zásadní mezeru“. Poslanec ANO Ondřej Babka podotkl, že možnost prověrek kontrolního úřadu v ČT a ČRo podporuje odborná veřejnost i samotná dvojice veřejnoprávních médií. Někdejší ministr kultury Martin Baxa z opoziční ODS poznamenal, že nezná nikoho, kdo by byl proti.
Diskuze o významném dni
Doplnění významného Dne české vlajky do kalendáře Babiš zdůvodňuje tím, že státní vlajka je základním symbolem tuzemska a vyjadřuje jeho nezávislost a svrchovanost. Předlohu, kterou část opozice označila za zbytečnou, nyní dostanou k posouzení senátoři.
„Státní vlajka České republiky je reprezentativním symbolem samostatného a suverénního státu v mezinárodním i vnitrostátním symbolu,“ napsal Babiš v důvodové zprávě. Zdůraznil také hodnotu vlajky pro občany. „Je tradičně zobrazována a používána jako symbol národní identity, sounáležitosti občanů daného státu, sdílených hodnot a hrdosti na občanství státu, k němuž jehož obyvatelé patří,“ uvedl premiér.
Zavedení nového významného dne by dle něho mělo posílit hrdost příslušnosti k českému národu. Datum zvolil Babiš v souvislosti s tím, že 30. března 1920 byla oficiálně uzákoněna československá vlajka.
„Považuji tento návrh za zbytečný a za politické gesto, které respekt ke státnímu symbolu nezvýší. Vlajka už respektovaná je,“ řekl předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Šéf lidovců Marek Výborný upozornil na to, že ústava zná státní, nikoli českou vlajku. „Vlajka hrála klíčovou roli od první republiky,“ řekl v dolní komoře Petr Sokol (ODS). Za dobrý nápad označil uzákonění významného dne předseda Pirátů Zdeněk Hřib, byť jde podle něho jen o další snahu o odvádění pozornosti. „Ideální by bylo, kdyby české vlajky vlály všude celoročně,“ je přesvědčený předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura.
Další program sněmovny
Večer poslanci podpořili předlohu, podle níž se výdajové rámce rozpočtu mají nově sestavovat podle střednědobého růstu čistých výdajů, a nikoli podle strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice. Předloha zasahuje do řady zákonů a kromě jiného zpřesňuje pravidla pro rozpočtové hospodaření v případě zhoršení bezpečnostní situace. Opozice obviňovala vládu, že návrhem rozvolňuje rozpočtovou odpovědnost, což ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítla.
Principy správy dat veřejného sektoru patrně získají zákonné zakotvení. Zavede je vládní předloha o správě dat, kterou schválila sněmovna zrychleně už v úvodním kole. Zákon má podle zdůvodnění přispět k účelnějšímu nakládání s údaji. Zřizuje jednotné informační místo, kterým se stane Digitální informační agentura. Návrh zákona, jehož projednáním sněmovní jednací den skončil, dostanou k posouzení senátoři.
Sněmovna jednala v úterý až do pozdního večera. O prodloužení jednacího dne rozhodla hned v úvodu schůze na návrh koalice ANO, SPD a Motoristů. Opozice návrh předsedkyně poslanců ANO Taťány Malé, který tentokrát nezdůvodnila, při hlasování nepodpořila.
Předseda Pirátů Hřib požadoval, aby se dolní komora zabývala postupem vlády při organizování repatriačních letů z Blízkého východu. Obvinil kabinet z chaosu i kvůli komunikaci, kritizoval například přetížení krizových linek.
Babiš informoval poslance o repatriačních letech
Premiér mluvil v úterý ve sněmovně po výzvách opozice právě o repatriačních letech z Blízkého východu. Vláda se podle něho nezabývá ničím jiným. V ohroženém regionu se nachází podle systému dobrovolných registrací Drozd kolem 6400 Čechů.
Babiš řekl, že společnost Smartwings létá každý den až do odvolání z Dubaje, úterní spoj je podle něho vyprodaný. Letadlo Smartwings do ománské Salály bylo podle premiéra na cestě, kvůli útoku dronů na přístav se muselo vrátit do Egypta a čeká se, zda bude otevřen vzdušný prostor.
Dvě letadla Smartwings z ománského Maskatu mají podle Babiše plno, vláda tam poslala větší armádní airbus. „Je určen pro ty, kteří nemají letenky s nějakou jinou společností,“ upřesnil.
„Od rána do noci nic jiného neřešíme, jenom repatriaci našich spoluobčanů,“ zdůraznil Babiš. Není podle něho pravda, že systém Drozd nefunguje. Systém eviduje veškeré hovory, a pokud se někdo nedovolá, může očekávat zpětný hovor, dodal.
Opoziční strany chtěly změnu programu
Sestavování programu úterní schůze nakonec vyplnilo zhruba čtyři hodiny. Opozice požadovala dvě desítky změn, neuspěla. Opoziční návrhy se týkaly většinou konfliktu na Blízkém východě. Občanští demokraté například už před jednáním sněmovny ohlásili návrh usnesení k situaci na Blízkém východě. Dolní komora by v něm podpořila Izrael a Spojené státy a odsoudila agresi Íránu.
Opoziční návrhy k Blízkému východu se týkaly postoje vlády k úderům Izraele a Spojených států na Írán, které zdůvodnil americký prezident Donald Trump snahou zabránit tamnímu režimu získat jadernou zbraň. Írán na údery reagoval raketami a drony, které vyslal na Izrael a americké základny na Blízkém východě.
Opozice chtěla kvůli konfliktu sněmovní debatu o bezpečnosti a energetice, když na světových trzích rostou ceny ropy a plynu.
