Premiér

Tropický cyklon Chido, který se o víkendu prohnal nad Indickým oceánem, má na svědomí nejméně 63 životů. V sobotu zasáhl ostrov Mayotte, který hlásí 22 mrtvých, a africké státy Mosambik s Malawi, kde zemřely čtyři desítky lidí. Konečná bilance obětí ještě podle úřadů není známa. Na Mayotte od úterý platí noční zákaz vycházení, letadla do země přivážejí zásoby vody a potravin, informovala zahraniční média.

Izrael uzavře svou ambasádu v Dublinu, oznámil v neděli izraelský ministr zahraničí Gideon Saar. Krok zdůvodnil tím, co označil za „extrémní protiizraelskou politiku irské vlády“. S odkazem na Saarovo prohlášení o tom informovala agentura Reuters. Irský premiér Simon Harris rozhodnutí označil za hluboce politováníhodné.

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval premiérem exministra spravedlnosti a předsedu centristické strany MoDem Francoise Bayroua. Třiasedmdesátiletý politik ve funkci nahradil konzervativce Michela Barniera, který podal demisi minulý týden poté, co parlament kabinetu hlasy krajní pravice a levice vyslovil nedůvěru. Politologové se shodují, že Bayrou by mohl vyhovovat šéfce krajní pravice Marine Le Penové, čímž by si mohl zajistit dost hlasů pro svůj kabinet. Nový premiér má před sebou velkou výzvu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vyvést Francii z vleklé politické krize.

Novým syrským premiérem byl jmenován Muhammed Bašír, podle agentury Reuters to v úterý oznámil v televizním projevu. Vedením přechodné vlády byl pověřen až do 1. března 2025. Bašír od ledna zastával pozici premiéra takzvané Syrské vlády spásy (SSG) v Idlibu, tedy na území kontrolovaném islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které na konci listopadu zahájilo úspěšnou ofenzivu proti režimu prezidenta Bašára Asada. Lídr hnutí Abú Muhammad al-Džulání večer deklaroval, že se Západ nemá čeho obávat a Sýrii čeká obnova.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí u soudu v Tel Avivu výslechu v procesu, v němž je obžalován z korupce, podvodu a zneužití důvěry. Je to poprvé, co stanul v Izraeli před soudem jako obžalovaný premiér v úřadu. Netanjahu obvinění odmítl. Označil ho za oceán absurdity a hon na čarodějnice organizovaný nepřátelsky zaměřenými médii a zaujatým právním systémem, který má svrhnout jeho vládu. Očekává se, že proces bude trvat šest hodin denně tři dny v týdnu po dobu asi dvou měsíců.

Prezident Petr Pavel hovořil s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) o státním rozpočtu na příští rok. Sněmovna návrh rozpočtu se schodkem 241 miliard korun minulý týden schválila, prezident ale v minulosti vyjádřil výhrady vůči některým jeho položkám. Premiér věří, že prezidenta přesvědčil k podpisu rozpočtu, jeho rozhodnutí ale nezná.

Francouzský premiér Michel Barnier je v problémech. V zemi bobtná ekonomická krize a krajně pravicové Národní sdružení (RN) dává čím dál více najevo, že by mohlo podpořit levici ve vyslovení nedůvěry kabinetu kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok. I proto Barnier oznámil, že v něm upustí od zvýšení daně z elektřiny, ale tento krok velmi pravděpodobně situaci neuklidní. Úroky pro financování státního dluhu už totiž dosahují řecké úrovně.

Australská vláda předložila parlamentu návrh zákona, který má zakázat přístup na sociální sítě dětem do šestnácti let. Chce je tak chránit před tím, co označuje za „škodlivý obsah“. Národní úřad pro regulaci internetu má teď rok na to, aby našel způsob, jak zákon uvést do praxe. Provozovatelé sítí i někteří experti návrh kritizují. Mohl by prý odříznout skupiny, pro které je snazší komunikovat obsah právě na sociálních sítích.

Premiér Petr Fiala (ODS) trvá na svém výroku o dosažení německých mezd v Česku jako cíle pro další mandát vlády. Nedělní vyjádření předsedy vlády SPOLU a STAN kritizují ekonomové. Podle premiéra ale nešlo o populistický výrok, nýbrž o povzbuzení společnosti k vyššímu nasazení. Cíl je podle něj dosažitelný. Zmínil při tom český defétismus, tedy poraženectví. Češi jsou podle něj mistři ve zpochybňování a říkání toho, co nejde. Řekl to v rozhovoru na serveru Denik.cz.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) zhodnotil v Otázkách Václava Moravce společenský a politický vývoj po listopadu 1989. Uvedl také, že se neoznačuje za jediného demokrata ani elitu, zato šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš byl podle něj nomenklaturní kádr, který nikdy nezažil normální život. Fiala považuje svoji vládu za jednu z nejúspěšnějších v historii. Příští volby podle něj rozhodnou, zda bude Česko trvalou součástí Západu.

Bývalému předsedovi vlády Mirkovi Topolánkovi nezáleží na tom, co kandidáti na prezidenta USA říkali v předvolební kampani. V Událostech, komentářích uvedl, že mu záleží spíše na výsledku voleb z pohledu Evropy. Podle předsedy výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Jana Švejnara je demokratická kandidátka Kamala Harrisová předvídatelnější než její republikánský soupeř Donald Trump. S tím souhlasí i bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář, podle kterého se nemožností předvídat výsledek ukazuje, že „Amerika prožívá svojí svobodu“.

Premiér Petr Fiala (ODS) s vatikánským státním sekretářem Pietrem Parolinem v Praze podepsali česko-vatikánskou smlouvu. Česká republika je podle ministra zahraničí jednou z posledních evropských zemí, která dosud neměla vztahy s centrem katolického světa upravené dohodou. Parlament smlouvu v roce 2003 neschválil, protože mu připadalo, že je nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví.

Místopředseda Starostů Lukáš Vlček by se chtěl jako ministr průmyslu a obchodu zaměřit na energetiku. Green Deal, tedy přechod EU k obnovitelným zdrojům energií, považuje za příležitost, kterou by Česká republika neměla „prošvejkovat“, řekl Vlček po schůzce s premiérem Petrem Fialou (ODS) jako kandidát Starostů na místo po Jozefu Síkelovi, který míří do Evropské komise. Dodal, že jeho plánem je dotáhnout projekty připravené jeho předchůdcem. S prezidentem se setká v pondělí, pokud hlava státu bude souhlasit, měl by být jmenován v úterý.

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) věří, že Starostové budou s Piráty i po jejich odchodu z vlády nadále spolupracovat. V Interview ČT24 vyzval ke zklidnění situace. V případě oficiální nabídky je jeho hnutí STAN připraveno vést ministerstvo pro místní rozvoj.

Nový předseda japonské vládní Liberálně demokratické strany (LDP) Šigeru Išiba v pondělí oznámil, že hodlá vyhlásit předčasné parlamentní volby na 27. října. Chce tak učinit poté, co bude v úterý jmenován premiérem, informovala agentura AP. Volby se tak uskuteční rok před původně plánovaným termínem.

Premiér Petr Fiala (ODS) chce, aby nejpozději do středy bylo úplně jasno o podobě koalice, do čtrnácti dnů má být kabinet úplný, funkční a akceschopný. Řekl to v televizi CNN Prima News. Předseda vlády nevyloučil možnost, že by se při odchodu Pirátů z vlády zrušil post ministra pro legislativu. Ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo zahraničí by si mohly v takovém případě rozdělit hnutí STAN a ODS. Označil také za chybu, že ODS před krajskými volbami nevedla i celostátní kampaň. Podzimní volby nedopadly, jak by si přál.

Vicepremiér a šéf hnutí STAN Vít Rakušan se o rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) navrhnout odvolání ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) dozvěděl krátce před tiskovou konferencí předsedy vlády. Považuje za jeho zodpovědnost udržet koalici stabilní. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová míní, že jde o logický krok – stejně jako někteří zástupci opozice. Prezident Petr Pavel zatím nemůže podle svých slov zaujmout k odvolání Bartoše jasné stanovisko, dokud nezná všechny souvislosti.

Česko se nadále potýká se silnými dešti a rozsáhlými povodněmi, na některých místech už byly překročeny stoleté průtoky, části země jsou kvůli velké vodě zcela odříznuté. Premiér Petr Fiala (ODS) ve vyjádření pro Českou televizi před nedělním polednem mimo jiné apeloval na občany, aby poslouchali pokyny příslušných míst a úřadů, a varoval, že řada toků teprve bude kulminovat, takže to nejhorší „ještě není za námi“. Krizový systém podle něj funguje dobře, počítá se i s mimořádným zasedáním vlády. To se uskuteční hned v pondělí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek jmenoval premiérem bývalého ministra zahraničí a někdejšího brexitového vyjednavače Evropské unie Michela Barniera, informovala stanice BFM TV či agentura Reuters. Francie čekala na novou vládu dva měsíce, od předčasných parlamentních voleb. O Barnierovi z pravicové strany Republikáni jako možném kandidátovi se začalo spekulovat až tento týden. Barnier při přebírání úřadu prohlásil, že je připraven spolupracovat se všemi stranami a že země potřebuje jednotu.

Ve vládní rozpočtové rezervě nejsou už pro letošek peníze na navýšení sumy na platy ve veřejném sektoru, prostředky na zářijové zvednutí tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech, řekl v pořadu Partie televize Prima CNN premiér Petr Fiala (ODS). Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou podle něj od ledna. Uvedl také, že školství by mělo dostat proti letošku nejméně o deset miliard korun víc. Fiala rovněž hovořil o tom, že ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) má předpoklady, aby obstál ve výběrovém procesu na eurokomisaře.

Před synagogou ve francouzském letovisku La Grande-Motte nedaleko Montpellier výbuch a požár zničily dvě auta a zranily policistu. Úřadující premiér Gabriel Attal oznámil, že incident vyšetřuje národní protiteroristická prokuratura. Agentura AFP odpoledne s odvoláním na zdroj blízký vyšetřování uvedla, že muž, jehož natočila kamera, když po výbuchu opouštěl prostor před synagogou, měl u sebe palestinskou vlajku.

Česko a Slovensko si ve středu připomněly výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. V pořadu Události, komentáře na tehdejší klíčové události zavzpomínala také fotografka Bohuslava Maříková. Ta v minulosti k padesátému výročí uspořádala výstavu svých fotografií, na kterých nechyběl ani symbol okupace – tank T-55, jehož charakteristice se pořad taktéž věnuje. Tehdejší události v pořadu okomentovala též bývalá soudkyně mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivana Janů, někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart a bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla.

Japonský premiér Fumio Kišida nebude v zářijových vnitrostranických volbách obhajovat funkci předsedy vládnoucí Liberálnědemokratické strany (LDP). Oznámil to na tiskové konferenci. Kišida, který nastoupil do úřadu v říjnu 2021, podle agentury Kjódó dál nesetrvá ani v čele japonského vládního kabinetu.

Novým šéfem katalánské regionální vlády se stal socialista Salvador Illa. Po čtrnácti letech tak končí éra premiérů z katalánských separatistických stran. Illa se spoléhá na podporu levicové koalice. Volbu poznamenal návrat expremiéra Carlese Puigdemonta, který se sedm let skrýval v zahraničí před španělskou justicí. Ta ho chce postavit před soud kvůli referendu o samostatnosti Katalánska z roku 2017. Po krátkém vystoupení v Barceloně Puigdemont znovu zmizel.