Premiér

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle něhož byl let z Jordánska plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že za let uhradí patnáct tisíc korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude. Ministr Petr Macinka (Motoristé) později v pátek sdělil, že Česko požádá o refundaci EU.

Na pražském letišti přistálo před pátou odpoledne letadlo z jordánského Ammánu společnosti Smartwings, přistát mělo už v 15:20. Letadlo si od aerolinek pronajal stát. Se zhruba osmdesátiminutovým zpožděním dorazilo před 14:00 i letadlo Emirates z Dubaje. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl odpoledne, že letiště v Ománu je přetížené. Jeden vládní speciál tam ale podle něj přistál a lidé jsou už na cestě do Česka. Lidé se vrací kvůli konfliktu na Blízkém východě.

Dosavadní příjemci sociálních podpor od státu budou dostávat takzvanou superdávku pravděpodobně od letošního srpna místo od května. Odklad vyplácení o čtvrt roku schválil Senát. Důvodem posunu termínu je náročnost přepočtu podpory. Novelu ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) teď dostane k podpisu prezident. Předloha předpokládá rovněž odklad změn v životním minimu, a to z května na říjen. Senát také pro nadbytečnost zamítl navrhovaný odklad změn v částkách životního minima z května na červenec.

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.

Největší internetová firma v Česku Seznam.cz podala žalobu na premiéra Andreje Babiše (ANO). Důvodem jsou sílící útoky na společnost a ochrana dobré pověsti právnické osoby, sdělila mluvčí Seznamu Aneta Kapuciánová. Babiš řekl, že za výroky si stojí, média vlastněná Ivo Lukačovičem podle něj dlouhodobě lžou a manipulují, což prý může kdykoliv dokázat a také to udělá.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.

Budapešť zvažuje zastavení exportu elektřiny a plynu na Ukrajinu, pokud Kyjev neobnoví dodávky ropy ropovodem Družba. Uvedl to podle agentury Reuters šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Maďarsko, stejně jako sousední Slovensko, už ve středu oznámilo přerušení dodávek nafty na Ukrajinu. Kyjev navíc dle Bratislavy odložil termín obnovení dodávek ropy na sobotu, což je posun o další den oproti termínu, se kterým Bratislava naposledy počítala.

Kanada se rozhodla zrychlit tempo růstu výdajů na obranu. Premiér Mark Carney oznámil, že země dosáhne dvouprocentního podílu na hrubém domácím produktu už letos na jaře, tedy o deset let dříve, než bylo původně plánováno. Země, kterou USA a další spojenci kritizují za nedostatečné výdaje v této oblasti, chce také posílit domácí obranný sektor. Aktuálně vynakládá zhruba sedmdesát procent rozpočtu na americké zbraně a zbytek na domácí produkci. Ottawa chce tento poměr během dekády otočit.

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.

Soud s premiérem Andrejem Babišem (ANO) není politický proces, snaha o jeho odsouzení je ale příliš silná, míní předsedkyně sněmovního mandátového a imunitního výboru Helena Válková (ANO). Babišův spis ke kauze Čapí hnízdo velmi dobře zná a zarazilo ji, jakým způsobem probíhalo jeho trestní řízení. „Dospěla jsem (…) jako poslankyně i jako právnička (…) k přesvědčení, že kdyby Andrej Babiš nebyl politikem, tak by jeho trestní stíhání bylo buď zastaveno daleko dříve, anebo by dokonce vůbec nebylo zahájeno,“ uvedla v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Válková zmiňuje chyby v případu, které ji vedly k tomu, že na úterním jednání výboru hlasovala proti Babišově vydání k trestnímu stíhání. Zkritizovala také roli tehdejšího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana za chyby v případu.

Předseda ODS Martin Kupka vítá, že ministerstvo životního prostředí bude mít „plnohodnotného“ ministra. Motoristé do něj navrhli svého poslance Igora Červeného. Míní, že se tím otevřely dveře pro jednání o změně emisních povolenek ETS 2 na úrovni EU. Lídr občanských demokratů očekává, že Červený bude hájit české národní zájmy, mezi které patří uskromnění některých „přemrštěných, ambiciózních“ cílů Unie. Kupka pohovořil o kandidátovi na ministra a nové hospodářské strategii vlády v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Novým kandidátem Motoristů na ministra životního prostředí je poslanec Igor Červený, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Náhradního uchazeče Motoristé navrhují poté, co prezident Petr Pavel odmítl jmenovat Filipa Turka mimo jiné kvůli některým jeho postojům a výrokům. Turek zůstává vládním zmocněncem pro klimatickou politiku. Pavel už nominaci Červeného obdržel, plánuje s ním osobní setkání. Nového kandidáta Motoristů na MŽP opozice přes výhrady vítá, čas ale podle ní ukáže.

Důchodový účet se po ztrátových letech dostává do plusu. Predikce resortu financí letos počítá s přebytkem 15,6 miliardy korun, přitom ještě v roce 2023 se ponořil do deficitu 73 miliard. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce v systému penzí změny, ČT potvrdil, že návrh je už hotový, jde například o snížení hranice důchodového věku. Část koalice ale trvá na studii dopadů, vláda by tak mohla projednat úpravy až koncem roku. Následovat má i revize penzí pro náročné profese.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce do měsíce rozeslat školám metodický materiál k omezení používání telefonů ve školách, uvedl ministr před jednáním vlády. Dokument má být podporou pro ředitele, bude obsahovat téma prevence, využívání technologií ve výuce i příklady dobré praxe alternativního programu o přestávkách. Metodický materiál je podle něj prvním krokem, legislativa může následovat.

Je to přesně měsíc, co premiérovi Andreji Babišovi (ANO) uplynula 30denní lhůta, během které měl podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Firmy, které vlastní a které pobíraly státní dotace, ale dosud nepřevedl do svěřenského fondu, jak slíbil. Čeká podle svých slov na souhlas ze dvou zemí Evropské unie. Nově se také objevily rozpory mezi tím, co Babiš slíbil, tedy že k majetku se dostanou jeho děti až po jeho smrti, a tím, co je údajně napsáno v zakládací listině fondu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.

S blížícími se parlamentními volbami v Maďarsku je zřejmé, že se utkají dva hlavní soupeři. Premiér Viktor Orbán po šestnácti letech usiluje o páté vítězství v řadě. Proti němu stojí strana Tisza Pétera Magyara, která tentokrát sjednotila dosud roztříštěnou opozici. Podle průzkumů má náskok několika procent.

Britští labouristé varují, že premiér Keir Starmer by mohl přijít o funkci, píše The Guardian. Důvodem je případ bývalého britského ministra a velvyslance v USA Petera Mandelsona, který měl vazby na amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Poslanci požadují zveřejnění dokumentů týkajících se Mandelsonova jmenování do funkce velvyslance, což by podle nich mohlo ohrozit Starmerovu pozici.

Předseda opoziční TOP 09 Matěj Ondřej Havel považuje za správné, že prezident Petr Pavel zveřejnil zprávy, které mu nepřímo poslal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). „Připadá mi fér, když takto někdo prezidentovi vyhrožuje přes poradce, (…) že prezident (…) s tím veřejnost seznámí,“ uvedl opoziční politik v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Havel připustil, že vládní „stoosmička“ je pevná, přesto však snahu opozice o konec kabinetu nevidí jako zbytečnou. Parlamentní opozice podle něj zareagovala na kontroverzní zprávy adekvátně. „Občanská společnost, která je v Česku zdravá, (...) v neděli zaplnila dvě velká náměstí v Praze a další po celé republice,“ připomněl předseda TOP 09 demonstrace na Pavlovu podporu.

Boj proti korupci na Slovensku byl v loňském roce katastrofální, vyjádřil se ve středu slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka. Poukázal na propad počtu ukončených korupčních případů, ve kterých probíhalo stíhaní, i počtu nově obžalovaných za tyto trestné činy. Příčinou jsou podle něj změny v zákonech a v organizační struktuře policie za nynější vlády. Slovenské policejní prezidium odmítlo Žilinkovu kritiku jako neodbornou a nepodloženou. Premiér Robert Fico (Smer) označil Žilinkova slova za politické prohlášení.