Premiér

Bývalý velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci Jakub Landovský se stane vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči Alianci, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotním diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Od jmenování Landovského si slibuje naplnění cílů vůči NATO, tedy vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Kostelecké uzeniny ze skupiny Agrofert. Potvrdil tak, že firma kvůli střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) neměla v roce 2018 nárok na dotaci z Programu rozvoje venkova. Česká televize to zjistila z webu soudu, kde nález dočasně zpřístupnil.

Spojené státy zadržují stamiliony dolarů z prodeje irácké ropy a tlačí tak na vládu v Bagdádu, aby rozpustila proíránské milice. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a další média. USA také částečně pozastavily bezpečnostní spolupráci s Bagdádem. Kvůli kritice ze strany Bílého domu rovněž stáhl svou kandidaturu na premiéra vlivný šíitský politik Núrí Málikí. Podle expertů je Irák v patové situaci a může mu hrozit občanská válka.

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.

Nejsilnější polská opoziční strana Právo a spravedlnost je v problémech – uskupení klesají preference. Aktuálně by ji volilo 23 procent lidí a vládu by musela skládat s podporou krajní pravice. Strana se navíc potýká i s vnitrostranickým bojem.

Senátní delegace v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS) odletí na Tchaj-wan linkou z Prahy do Tchaj-peje, jejíž provoz byl zahájen před třemi lety za Vystrčilova přispění. Vystrčil to řekl novinářům k odmítnutí kabinetu ANO, SPD a Motoristů poskytnout vládní letoun, jak dříve bylo obvyklé. Předseda Senátu označil rozhodnutí za podraz a nůž do zad podnikatelům a zástupcům vědy, výzkumu a kultury, kteří měli spolu se senátory misi podniknout a jejichž účast je nyní nejistá. Cestu na Tchaj-wan chce Vystrčil podniknout na přelomu května a června.

Vláda zamítla předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) cestu speciálem na Tchaj-wan, kam měl jet s podnikatelskou delegací. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) je Tchaj-wanu věnována až nadstandardní pozornost. S tím nesouhlasí bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS), podle kterého má Vystrčil na cestu vládním speciálem nárok. Předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé) nevidí důvod, proč by Vystrčil měl jet zrovna nyní. Podle poslankyně Kateriny Demetrashvili (Piráti) se diplomatické vztahy musí udržovat, tím spíš, když jsou dobré. Nedělní debatu vedl Martin Řezníček.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek nepotvrdil, že jeho vláda chce do roku 2035 směřovat k naplnění závazku postupně zvyšovat obranné a související infrastrukturní výdaje až na pět procent HDP. Ve čtvrtek, po jednání s šéfem NATO Markem Ruttem, přitom řekl, že Česko udělá vše pro splnění závazku. Rutte upozornil, že růst těchto výdajů ze strany spojenců je klíčový. Poslanci už v dubnu 2023 schválili zákon, podle kterého má stát každý rok dávat na obranu aspoň dvě procenta HDP, vláda však letos plánuje poslat na čistě vojenské výdaje o téměř 0,3 procenta HDP méně. Dvou procent vláda dosáhne jen díky bezmála dvaceti miliardám investovaných do dopravních staveb. Podíl čistě vojenských výdajů na HDP proto letos mírně klesne, což kritizuje sněmovní opozice. Babiš už oznámil, že kabinet plánuje zvýšit výdaje na obranu v příštím roce. O přesné částce se má rozhodnout v září při jednání o státním rozpočtu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Praze setkal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem. Předmětem jednání byly české alianční závazky a armáda. Česká vláda podle Babiše považuje obranyschopnost a závazky vůči NATO za prioritní. Udělá vše pro to, aby je splnila, prohlásil premiér. Kabinet přitom čelí kritice za výši výdajů na obranu. Babiš tvrdí, že obě strany mají rozdílné údaje o výdajích a jejich podílu na HDP, proto si je vymění. Podle Rutteho musí všichni alianční závazky plnit, zvyšování výdajů je klíčové.

Kauza takzvaných trafik pro exposlance po třinácti letech definitivně skončila, Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého náměstka ministra zemědělství Romana Bočka. Dostal podmínku a peněžitý trest, stejně jako bývalý premiér za ODS Petr Nečas, který však ústavní stížnost podle dostupných informací nepodal. Kauza přispěla v roce 2013 po policejním zásahu na úřadu vlády k pádu Nečasova kabinetu a otřesu na politické scéně. Bočkovu stížnost považoval soud za neopodstatněnou, usnesení zpřístupnil ve své databázi.

S reakcí na dopis prezidenta Petra Pavla vyčkává premiér Andrej Babiš (ANO) na pondělí. Aktuálně je totiž premiér na dovolené. Pavel Babišovi napsal, že na letním summitu NATO hodlá být v čele české delegace. O účast na jednání v Ankaře se přou zástupci vlády s Hradem poslední týdny. Vyostřil se tak konflikt mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Ten mluví o umanutosti prezidenta. Pavel argumentuje ústavou a zvyklostmi.

Nárůst cen kvůli konfliktu na Blízkém východě teprve začíná, domnívá se bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Víc než energie a paliva ho však trápí cena hnojiv, která podle něj ovlivní začínající jarní práce. Proto očekává, že kvůli aktuální krizi budou potraviny za rok dražší. Kalousek byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaném Jiřím Václavkem, kde se vyjádřil také k možné konsolidaci státního rozpočtu a sporu prezidenta s vládou ohledně zastupování na summitu NATO.

Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.

Vláda Andreje Babiše (ANO) má v programovém prohlášení zlepšení vztahů se Slovenskem, což už naplnila, míní ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Šéf české diplomacie se tak vyjádřil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. „Existuje řada oblastí, ve kterých se nám vyplatí spolupracovat, (…) teď je nejpalčivější energetická otázka,“ uvedl ministr, podle něhož chce vláda mít dobré vztahy se Slovenskem. Macinka zkritizoval předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), který se podle něj choval k sousední zemi nepřátelsky. Tamní vláda vzešla dle ministra zahraničí ze svobodných voleb, Česko proto nemá právo říkat slovenským představitelům, s kým se mají, či nemají stýkat – tedy například s ruskými protějšky. „Hodnotová politika skončila v České republice 4. října 2025, kdy byly volby, a hodnotová politika Petra Fialy tyto volby totálně projela,“ prohlásil mimo jiné Macinka.

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Úřady v Nepálu zadržely bývalého premiéra Khadky Prasáda Oliho. Zadržení souvisí s jeho rolí při potlačování loňských demonstrací, které následně v září vedly k premiérovu odstoupení. V sobotu o tom informovaly tiskové agentury.

Ředitelka vnějších vztahů firmy LPP Holding Martina Tauberová vyzvala politiky, specificky premiéra Andreje Babiše (ANO), ať uvede, jak má její společnost ještě více zvýšit ochranu svých objektů. V rozhovoru pro Českou televizi tak reagovala na jeho páteční výzvu, aby si firmy vyrábějící vojenský materiál zabezpečily své areály na úrovni nejvyšších technologií. V místech, kde probíhá výroba vojenského materiálu, je podle ní ochrana a zabezpečení, jak její společnosti ukládá zákon. Rozhovor s Tauberovou vedl Tomáš Vlach.

Hnutí Svoboda premiéra Roberta Goloba zvítězilo v nedělních slovinských parlamentních volbách, uvedly agentury DPA a APA. Svoboda po sečtení 99,85 procenta hlasů získala 28,62 procenta hlasů a 29 mandátů, následuje uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 27,95 procenta hlasů a 28 mandáty. Vláda tak ztratila většinu. Podle agentury DPA tak země stojí před obtížným sestavením kabinetu.

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.

V Paříži, Marseille a Lyonu se bude konat v neděli 22. března druhé kolo komunálních voleb. Žádné volební uskupení totiž nezískalo o víkendu ve třech nejlidnatějších městech Francie polovinu hlasů v prvním kole. Ukazují to téměř úplné výsledky hlasování. V největších městech uspěly levicové koalice. Výsledky v Marseille a Lyonu jsou relativně těsné, v Paříži ale má sociálnědemokratický kandidát Emmanuel Grégoire náskok více než deset procentních bodů.

Moldavsko vyhlásilo pohotovost kvůli úniku paliva do řeky Dněstr po ruském vzdušném útoku na Ukrajinu, oznámila podle agentury AFP a ruské služby BBC moldavská vláda. Za kontaminaci zřejmě může několik dní starý ruský vzdušný útok na ukrajinskou Dněsterskou vodní elektrárnu. Server RBK-Ukrajina před několika dny uvedl, že do Dněstru unikly z tohoto zařízení technické oleje a že se znečištění šířilo do Moldavska.