Premiér

Úřad vlády na sociálních sítích hájí přípravy změny jednacího řádu vlády zastaralostí dosavadního znění, které pochází z konce devadesátých let. Odvolává se také na to, že úpravu začal chystat už předchozí kabinet Petra Fialy (ODS). Podle návrhu, který ČTK získala, by se podávání připomínek mohlo od září omezit, rozhodování premiéra naopak posílit. Podle Úřadu vlády ale body týkající se připomínkového řízení aktuální návrh pouze přebírá, úpravy podle něj neposilují pravomoci předsedy vlády.

Podávání připomínek k nové legislativě či jiným návrhům by se mohlo od září omezit, rozhodování premiéra naopak posílit. Nově by mohl připomínkové řízení zrušit nebo zkrátit, koordinovat politiku a pozici Česka vůči EU či uzavřít zasedání kabinetu. Zvukový záznam ze schůze vlády by se 30 let nedal podle informačního zákona získat. Vyplývá to z návrhu jednacího řádu vlády, který získala ČTK. Předložila ho vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, která by dle něj také mohla začít předkládat kabinetu materiály.

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.

Novým lídrem britských labouristů je Andy Burnham. Potvrdila to vládnoucí strana na svém mimořádném sjezdu. V čele strany Burnham vystřídal Keira Starmera a v pondělí po něm má bývalý starosta Manchesteru převzít i funkci premiéra.

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.

Poslanec za Motoristy Filip Turek nebude do rozhodnutí policie o viníkovi pondělní nehody vykonávat pozici vládního zmocněnce pro Green Deal. V případě, že bude policií označen za viníka nehody, na post zmocněnce rezignuje. Turek to v úterý večer oznámil na sociálních sítích. Turka vyzvala k rezignaci na post zmocněnce i poslance opozice, premiér Andrej Babiš (ANO) zmínil pouze pozici zmocněnce. Policie by nehodu měla rychle vyšetřit, míní premiér.

Neshody mezi vládou a prezidentem trvají. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu hlavy státu Petra Pavla k obnovení koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů. „Babiš po zkušenostech a neustálé kritice vlády nemá zájem s takovým prezidentem spolupracovat. Já tomu rozumím. Prezident by se měl dle ústavy přizpůsobit vládě, ne naopak. Prezident vyvolává nevhodné konflikty,“ tvrdí europoslanec Ivan David (SPD). „V demokracii politik ctí ústavní rámec a zvyklosti. Pokud je premiér osloven prezidentem, je minimální slušnost alespoň odpovědět. Babišovo chování je mimo rámec. Snaží se privatizovat tuto zemi a hodit do koše všechny ústavní principy,“ míní předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka. Téma také probrali politolog Petr Jüptner a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli pro ČT řekl, že neplánuje obnovit koordinační schůzky s prezidentem Petrem Pavlem ohledně zahraniční a bezpečnostní politiky. Podle jeho slov se pohled vlády a hlavy státu na zahraniční politiku liší, a neví tedy, co by s prezidentem měl řešit. Zmínil také, že by na schůzky neměl čas. Pavel na summitu NATO v Ankaře avizoval, že obnovení pravidelných setkání nejvyšších ústavních činitelů znovu navrhne. Pavel bude podle mluvčího Hradu Víta Koláře dále usilovat o spolupráci, protože považuje koordinaci ústavních činitelů za důležitou.

Prezident Petr Pavel věří, že po sporech ohledně účasti na posledním summitu NATO se jeho vztahy s premiérem Andrejem Babišem (ANO) uklidní. Pavel to v sobotu řekl v diskusi na multižánrovém festivalu Pohoda na Slovensku, kde se sešel s tamní exprezidentkou Zuzanou Čaputovou. Pavel označil za absurdní snahu vládního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přišel o nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v sobotu jmenovala do funkce premiéra investora a manažera Vasilea Tofana, píše Reuters. Tofan již dříve získal podporu vládnoucí Strany akce a solidarity (PAS), která má v parlamentu většinu, uvádí moldavská média. Sanduová řeší vládní krizi po náhlé demisi Alexandrua Munteanua na začátku července. Munteanu byl v čele vlády od loňského listopadu.

U obce Los Gallardos na jihu Španělska, kterou zasáhl ničivý lesní požár, pokračuje pátrání po nezvěstných. Jejich počet se zvýšil na 23, dopoledne úřady hovořily o devatenácti pohřešovaných. Oheň zabil dvanáct lidí, a stal se tak nejsmrtelnějším lesním požárem v zemi od začátku století, informují agentury. Požár není ani v pátek večer plně pod kontrolou. Oheň vznikl zřejmě kvůli závadě na elektrickém vedení.

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Moldavský premiér Alexandru Munteanu v pátek překvapivě oznámil rezignaci, v čele vlády byl od loňského listopadu. Jeho odstoupení znamená pád celé vlády. Premiér neupřesnil, proč se takto rozhodl, uvedla agentura Reuters.

Částku 4,25 miliardy korun dostal loni od koncernu Agrofert jeho dřívější majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), jako dividendu po zdanění. Premiér to řekl serveru iDNES.cz. Babiš uvedl, že koncern dividendu zdanil a že kdyby firmu převedl do ciziny, stát z vyplacených miliard nedostane nic. Dividendu dostal předtím, než kvůli zákonu o střetu zájmů letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Agrofert měl v roce 2024 zisk 7,1 miliardy korun a loni 2,2 miliardy.

Vláda předběžné opatření Ústavního soudu ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO splnila jen zčásti, řekla v Interview ČT24 místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS a bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix. Předběžné opatření podle ní mělo dva výroky a tím druhým bylo, že vláda nemá v žádném ohledu ztěžovat nebo bránit prezidentovi a jeho doprovodu v účasti na summitu. Podle ní ale kabinet nedodržením ústavní a protokolární zvyklosti o tom, že vedoucím delegace bude prezident, ztěžuje hlavě státu její participaci na summitu. Členové vlády tak podle ní „ze sebe dělají opravdu šašky“. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.

Státní zástupce Adam Bašný podal v pondělí obžalobu na společnost Pekárna Zelená louka, která spadá pod koncern Agrofert, a dva lidi kvůli evropské dotaci 100 milionů korun na inovační linku na toastový chléb. Bašný to řekl serveru iRozhlas.cz. Případem se bude zabývat Krajský soud v Praze. Holding Agrofert v minulosti uvedl, že firma postupovala v souladu se zákonem. Stejnou reakci holding poskytl na dotaz ČTK. Premiér Andrej Babiš (ANO), který Agrofert dříve vlastnil, obžalobu označil za účelovou.

Britský premiér Keir Starmer oznámil, že odstupuje z funkce předsedy labouristické strany. V čele kabinetu zůstane, dokud strana v příštích týdnech nevybere jeho nástupce. Starmer v poslední době čelil výzvám k rezignaci, a to i z vlastní strany, která v posledních měsících utrpěla výrazné ztráty v komunálních i regionálních volbách napříč Spojeným královstvím. Zájem o post lídra labouristů a premiéra už oznámil bývalý starosta Manchesteru a nynější britský poslanec Andy Burnham.

Hlavní vnitrostranický soupeř britského premiéra Andy Burnham byl v doplňovacích parlamentních volbách zvolen poslancem, oznámily tiskové agentury. Burnhamovi návrat do parlamentu otvírá cestu k pokusu o sesazení Keira Starmera z čela Labouristické strany a britské vlády. Ve vítězném projevu zopakoval, že je pro svou stranu poslední možnou šancí na změnu. Starmer, který se odmítá funkce vzdát, Burnhamovi blahopřál k vítězství, jež podle něho pramenilo z pozitivní kampaně labouristů.

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.

Poslanci na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatovali o otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Sněmovna neschválila program schůze, k řečnickému pultu se tak dostali jen poslanci s přednostním právem a jednání skočilo bez výsledku. Opoziční poslanci avizovali, že budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení. Babiš se schůze nezúčastnil, omluvil se z pracovních důvodů.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.

Příští ombudsmanka Eva Kostolanská chce prohloubit komunikaci s občany i médii, a zvýšit tak povědomí o práci veřejného ochránce práv. Řekla to v Událostech, komentářích. Plánuje se taky sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a probrat s ním přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva. Ve funkci po složení slibu 18. června nahradí Stanislava Křečka. V pátek ji zvolili poslanci.