Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

„Máte dost peněz, máte peníze na účtech,“ vzkázal Babiš ve videu samosprávám, přičemž zmínil údajných „asi 150 miliard korun“. „Tak laskavě opravujte ty silnice, nevymlouvejte se na nás. Stát má deficit, nechali jste nám díru 37 miliard na dálnice,“ prohlásil, přičemž zřejmě narážel na původní rozpočtový návrh předchozí vlády týkající se SFDI.

Ve věci regionálních peněz premiér odkázal mimo jiné na data o hospodaření samospráv za první půlrok, jak o nich informovalo ve čtvrtek ministerstvo financí. Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí podle nich hospodařily v letošním prvním pololetí s přebytkem rozpočtu 60,5 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 6,3 procenta.

Kraje hospodařily v prvním pololetí 2026 s přebytkem 32,1 miliardy korun, což je meziroční pokles o 8,2 procenta. Přesto šlo o třetí historicky nejvyšší přebytek hospodaření. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám činil výsledek hospodaření 2,4 miliardy korun a meziročně se tak snížil o 42,5 procenta.

Konsolidované příjmy krajů stouply o dvě procenta na 220,5 miliardy korun. Konsolidované výdaje krajů se zvýšily o čtyři procenta na 188,4 miliardy korun. Dluh krajů se nepatrně snížil na 26,7 miliardy korun.

Kraje loni podle dřívějších dat ministerstva financí hospodařily se schodkem 1,6 miliardy korun, saldo se meziročně snížilo o 11,5 miliardy korun. Jejich dluh se zvýšil o 5,4 procenta na 26,8 miliardy korun. Zároveň ale měly na bankovních účtech uloženo 104,4 miliardy korun, i když jejich úspory meziročně mírně klesly o jedno procento.

Hejtmani rozhodnutí kritizují

Hejtmani s rozhodnutím nesouhlasí, kritizují ho zejména ti z opozičních stran. Asociace krajů ČR bude podle jejího předsedy Radima Holiše (ANO) téma financování oprav silnic druhé a třetí třídy uzavírat na svém jednání v polovině září. Kraje letos na opravy svých silnic žádaly minimálně dvě miliardy korun, přičemž optimální by byly čtyři miliardy.

„Ta zpráva je úplně jiná a mnohem horší. Je to o tom, že nedostaneme peníze ani letos, ani příští rok, ani následující dva roky. Znamená to, že to, co se za minulé vlády opravilo za čtyři roky, teď se opraví až za šest let,“ upozornil ve vysílání ČT24 hejtman Jihomoravského kraje a šéf lidovců Jan Grolich s tím, že ze strany státu jde o nehospodárný přístup.

„To, že Andrej Babiš ve svém videu řekl, že máme peněz dost, to opravdu je výsměch krajům,“ podotkl také Grolich. „Každá koruna, která nám leží na účtu, je už vázaná na konkrétní investiční akci,“ dodal s tím, že „o nich je už dávno rozhodnuto“.

Nahrávám video

Ministerstvo dopravy odmítlo, že by stát krajskou dopravu nepodporoval. Od roku 2015 poskytl prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury na silnice druhé a třetí třídy přes čtyřicet miliard korun. Letos je podle úřadu v rozpočtu fondu zajištěno přes čtyři miliardy korun na konkrétní projekty na komunikacích ve správě krajů, které mají zlepšit dopravní obslužnost regionů, bezpečnost a podpořit jejich rozvoj.

Podle resortu je však potřeba rozlišovat mezi strategickými investicemi a běžnou správou majetku. Silnice nižších tříd jsou ve vlastnictví krajů a jejich údržba a opravy jsou podle ministerstva především odpovědností jejich vlastníků. Příspěvky na běžné opravy byly dle úřadu nenárokovou a doplňkovou pomocí státu, nikoli automatickým nárokem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 18 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.