Vláda Andreje Babiše

Vládní návrh zákona o financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu neobsahuje legislativní záruky, jejichž cílem by bylo chránit Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) před politickým vlivem na budoucí rozhodnutí o financování. Uvedla to Evropská vysílací unie (EBU) ve společném prohlášení se 17 veřejnoprávními médii ze střední a východní Evropy a osmi novinářskými organizacemi. Vyzývá vládu, aby od plánovaných změn upustila.

Ačkoli vláda plánuje zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) úplně, vydala v pondělí kladné stanovisko k poslaneckému návrhu na rozšíření okruhu lidí a firem osvobozených od jejich placení. O postoji informovala na webu Úřadu vlády. Převést financování ČT a ČRo pod státní rozpočet chce kabinet od Nového roku.

Státní zástupce Adam Bašný podal v pondělí obžalobu na společnost Pekárna Zelená louka, která spadá pod koncern Agrofert, a dva lidi kvůli evropské dotaci 100 milionů korun na inovační linku na toastový chléb. Bašný to řekl serveru iRozhlas.cz. Případem se bude zabývat Krajský soud v Praze. Holding Agrofert v minulosti uvedl, že firma postupovala v souladu se zákonem. Stejnou reakci holding poskytl na dotaz ČTK. Premiér Andrej Babiš (ANO), který Agrofert dříve vlastnil, obžalobu označil za účelovou.

Vláda Andreje Babiše (ANO) má za sebou půl roku a hosté Událostí, komentářů probrali například navrhované změny včetně financování veřejnoprávních médií nebo novely o střetu zájmů politiků. Věnovali se i státnímu rozpočtu na příští rok nebo bezpečnostní politice. „Náklady pro veřejnoprávní média budou ve státním rozpočtu zajištěny. (…) Jsem přesvědčena, že to bude funkční, není potřeba se znepokojovat. Stávkové pohotovosti rozumím, ale musí začít konstruktivní debata,“ řekla šéfka poslaneckého klubu ANO Taťána Malá. „Změna financování veřejnoprávních médií je nesmysl a zbytečnost. Jediné, o co vládě jde, je tato média vyhladovět. Navrací tím výši financování do roku 2008, což je nehorázné,“ oponovala místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová. Pozvání také přijali místopředseda SPD Radim Fiala, ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), předseda Pirátů Zdeněk Hřib a místopředseda ODS Karel Haas. Diskuzi moderoval Lukáš Dolanský.

Vláda v pondělí schválila novelu mediálních zákonů, která ruší poplatky za veřejnoprávní média, informoval po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Napojena budou na státní rozpočet. Česká televize má podle Klempíře hospodařit s 5,74 miliardy korun a Český rozhlas s 2,065 miliardy korun. Částky vychází z rozpočtu k roku 2024, tedy před loňským navýšením poplatků po sedmnácti letech. Fakticky to znamená, že se vrací na úroveň roku 2008. Ředitelé obou institucí se obávají propouštění a omezení výroby.

Mimořádná schůze sněmovny kvůli otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) skončila ve čtvrtek po necelých dvou hodinách. Koaliční většina neschválila program. Babiš trvá na tom, že střet zájmů vyřešil už v únoru. Opoziční poslanci avizovali, že budou chtít blokovat přijetí novely, která zákon o střetu zájmů politiků rozvolňuje. „Naší snahou je zákon vrátit k normálu a přizpůsobit ho okolním zemím, aby už nemířil jen na Babiše,“ sdělil v Událostech, komentářích místopředseda ANO Radek Vondráček. „Občanům novela nepomůže. Má za cíl ulevit Babišovi. Pokud je jeho střet zájmů údajně vyřešen, tak není důvod novelu předkládat,“ oponovala členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti). Debaty se zúčastnili i místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé) a místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Věra Kovářová. Moderoval Lukáš Dolanský.

Koalice našla shodu na parametrech zákona o celostátním referendu. K platnosti a závaznosti bude nutný souhlas aspoň 35 procent všech oprávněných voličů a každou otázku bude muset nejdřív posoudit Ústavní soud. Vláda bude k prosazení zákona ale potřebovat i hlasy opozice. „Návrh je koaliční kompromis a odpovídá programovému prohlášení, proto tam není možnost hlasovat o vystoupení z EU. Není to prohra SPD. Je to splněný slib odpovídající tomu, jaký máme v koalici mandát,“ sdělil místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). „Z právního hlediska je ten návrh napsaný velmi rozumně, co se týká parametrů referenda. ODS mu však podporu nedá, protože referenda představují četná rizika a předání moci lidem vždy vypadá na první pohled líbivě. Nelze smrsknout komplexní témata na jednu otázku,“ konstatoval další místopředseda výboru Karel Haas (ODS). Pořad moderovala Tereza Řezníčková.

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu sdělil, že místo kritizovaného návrhu zákona o veřejnoprávních médiích chce změnu financování zavést skrze zákon o rozpočtu. „Naše vláda nabízela změny formou nového zákona a chtěli jsme vylepšit některé věci, ale není na tom zájem. Proto se změní pouze financování. Nepůjdeme do boje s větrnými mlýny. Ve státním rozpočtu na příští rok se vyhradí částka a ta se převede pod ministerstvo kultury,“ řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). „Pro debatu o veřejnoprávních médiích nemůže být paskvilní podklad. Návrh zákona byl fiasko. Největší jeho kritici přitom byli z řad vládní koalice. (...) Vláda zatím žádné návrhy na změny financování nezveřejnila. Překopání dosavadního systému přináší riziko politického vlivu,“ míní bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Diskuzi v Událostech, komentářích moderovala Tereza Řezníčková.

Vláda posílá soubor změn zpřísňujících podmínky dočasné ochrany Ukrajinců sněmovně. K dočasné ochraně bylo minulý týden v Česku registrováno přes 386 tisíc lidí, přičemž dávky pobíralo v březnu zhruba devadesát tisíc osob. K prodeji pardubické společnosti Explosia premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že zájem o nákup by měly tři české firmy. Zdůraznil přitom, že celá záležitost je teprve ve fázi úvah. Dalším tématem jednání vlády byla také regulace cen pohonných hmot – ta bude podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) pokračovat i v červnu.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) nenalezli shodu v tom, kdo by měl reprezentovat Česko na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pavel to sdělil po pátečním jednání s předsedou vlády na Pražském hradě. Babiš míní, že hlava státu by neměla zemi reprezentovat, a to kvůli názorovému nesouladu v otázce naplňování závazků NATO. Prezident však na účasti trvá, a pokud by mu ji vláda nedovolila, hrozí kompetenční žalobou. Podle Babiše se o složení delegace rozhodne v červnu.

Hosté Události, komentářů probrali českou zahraniční politiku a spor prezidenta Petra Pavla s vládou Andreje Babiše (ANO) o účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pozvání přijali členové sněmovního zahraničního výboru Michal Ratiborský (ANO) a Barbora Urbanová (STAN). „Prezident a vláda se shodují v nutnosti naplňování závazku k výdajům na obranu, ale v zahraniční politice tomu tak není. Například v otázce Číny,“ uvedl Ratiborský. „Svět není černobílý. Nemáme dvě různé zahraniční politiky. Vláda a prezident by se měli shodovat a reprezentovat zájmy naší země,“ míní Urbanová. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.

Ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé) řekl v debatě Událostí, komentářů o rozpočtových pravidlech, že vláda Andreje Babiše (ANO) chce šetřit a měnit rozpočtovou politiku státu, ale viní zejména opozici z toho, že ve sněmovně kvůli obstrukcím nelze prosadit žádné reformy. „Abychom změnili systém mandatorních výdajů, musíme změnit zákony. Jak můžeme měnit zákony, když sněmovna nefunguje,“ konstatoval. Člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Jakob (TOP 09) oponoval tím, že současná vláda ve sněmovně nepředložila žádnou reformu státního rozpočtu, která by měla pozitivní dopad na mandatorní výdaje. „Je potřeba hledat cesty ke konsolidaci veřejných financí. Nelze donekonečna žít na dluh,“ řekl. Debaty se také zúčastnili další členové sněmovního rozpočtového výboru Jan Papajanovský (STAN) a Jana Murová (ANO). Pořad moderoval Lukáš Dolanský.

Agentura pro sociální začleňování dokázala získat pro obce s vyloučenými lokalitami čtyři miliardy korun. Její fungování ovšem ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ukončilo. Postavili se za ni i regionální politici, kteří s ní spolupracovali. V posledních měsících vláda Andreje Babiše (ANO) ve jménu úspor ve státní správě provedla už dvě kola propouštění. Jedná se především o MMR a ministerstvo práce a sociálních věcí. Reportéři ČT mluvili s desítkami lidí z obou resortů.

Elektronická evidence tržeb (EET) se zřejmě od ledna 2027 vrátí. Návrh na její znovuzavedení schválila vláda, řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh, který nyní projedná parlament, by měl podle kabinetu přinést do veřejných rozpočtů 14,4 miliardy korun ročně. Součástí návrhu jsou i daňové změny, mimo jiné obnovení některých slev zrušených předchozí vládou a úprava daně z přidané hodnoty (DPH).

Hlavním tématem Duelu ČT24 byly plánované výdaje vlády Andreje Babiše (ANO) na obranu a naplnění závazku NATO. „Premiér si asi těch dvacet miliard na výdaje na obranu půjčí, aby naplnil závazek NATO. Musel by tedy zvýšit schodek státního rozpočtu,“ řekl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD). „Pokud jde o výdaje na obranu, tak je možné se v nějaké míře rozumně zadlužit. Je mylná představa, že agresorovi předám zemi, která je rozpočtově v pořádku. Raději budu mít zemi zadluženou, ale bezpečnou a suverénní,“ míní předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Hosté se střetli ohledně vojenských motivací Ruska vůči Evropě. Podle Ševčíka je směšné si myslet, že by Rusko chtělo okupovat Evropu, když má problém obsadit území na Ukrajině. „Rusko se netají tím, že má zájem o sféru vlivu ve střední Evropě. Je mimořádně nebezpečné podceňovat agresora,“ varoval Havel. Pořad moderoval Jiří Václavek.

„Respektujeme vládní zahraniční politiku. Proto senátní klub hnutí ANO odmítl jet na Tchaj-wan spolu s předsedou Senátu (Milošem Vystrčilem /ODS/). Vláda cestu nedoporučuje, protože je plánovaná na příliš vysoké politické úrovni. (…) Za poslední tři roky nebyl nikdo z vrcholných evropských politiků na Tchaj-wanu,“ prohlásila v Událostech, komentářích členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Děláme jako Senát parlamentní diplomacii, která rozšiřuje oficiální vládní zahraniční politiku. Vláda může jet do Číny a Senát to doplní cestou na Tchaj-wan. Rozhodně nechceme bránit spolupráci s Čínou, pokud to bude za rovných a výhodných podmínek,“ reagoval přímo šéf Senátu Vystrčil. Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.

Regulace marží i snížení spotřební daně z nafty budou pokračovat i v květnu, informovala ministryně financí a vicepremiérka Alena Schillerová (ANO). Vláda zvýší od května maximální marži distributorů paliv o padesát haléřů na tři koruny za litr a upraví se také systém výpočtu cenového stropu. Kabinet rovněž rozhodl o vytvoření pracovní skupiny o psychotropních látkách a zavedl povinnost hlásit množství dovezeného a vyvezeného amalgámu státu. Jednání se kvůli cestě do Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Uzbekistánu neúčastní premiér Andrej Babiš (ANO), zasedání vedla Schillerová.

Hosté Událostí, komentářů probrali dění okolo příměří mezi USA a Íránem, včetně jeho dopadů na ekonomiku a energetiku. Pozvání přijali místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) a člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Podle Žáčka je třeba se na národní i evropské úrovni připravit na případné prohlubování krize na Blízkém východě. „Evropa bude nucena přehodnotit politiku energetické bezpečnosti. Krize může trvat roky,“ řekl. „Pokud si Donald Trump myslel, že situaci v Íránu vyřeší do dvou týdnů jako ve Venezuele, tak se to zjevně nesetkalo s pochopením ze strany Íránu. Obávám se, že ten konflikt může zamrznout a budeme tu pak mít něco podobného jako válku ve Vietnamu,“ míní Koten. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.

Hosté Událostí, komentářů rozebrali hodnoty zahraniční politiky a dění okolo cesty předsedy senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan. Pozvání přijali expert Motoristů na zahraniční politiku a bývalý europoslanec Jan Zahradil a místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Barbora Urbanová. Ta míní, že udržovat hodnotovou zahraniční politiku včetně návštěvy Tchaj-wanu je důležité pro sebevědomí Česka. „My neurážíme Čínu tím, že jede nebo nejede předseda senátu na Tchaj-wan. (...) Jde hlavně o udržení tchajwanských investic, které mají větší potenciál než ty čínské. Jezdíme tam, kam to má větší smysl,“ uvedla. Podle Zahradila není potřeba kvůli tchajwanským investicím pořádat oficiální návštěvy a poškozovat tak vztahy s Čínou. „Nevidím důvod doprovázet náš zájem o investice Tchaj-wanu nějakými rituálními tanečky s kvazistátní návštěvou za použití vládní letky,“ oponoval. Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.

Vláda bude dělat pragmatickou zahraniční politiku, ne hodnotovou, která víceméně nic nepřinesla, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl to na sociální síti k rozhodnutí kabinetu neposkytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) vládní letoun k cestě s podnikateli na Tchaj-wan. Babiše za toto odmítnutí kritizovali zástupci opozičních stran, Vystrčil přislíbil vyjádření příští týden.

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali plánované změny v důchodovém systému. Člen senátního výboru pro sociální politiku Martin Bednář (ANO) obhajoval vládní změny zaměřené spíše na stávající důchodce než na ty budoucí a zdůraznil předvídatelnost důchodového systému. Podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) je důležité důchodový systém stabilizovat a připravit ho právě pro budoucí generace. Diskuzi moderovala Nina Ortová.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) představili svá zjištění k bitcoinové kauze. Tejc zároveň oznámil výsledky auditu, který po svém nástupu na ministerstvo zadal. Resort podle něj před přijetím bitcoinového daru neudělal předběžnou kontrolu. Chyby navíc podle ministra vznikly i při prodeji kryptoměny. Kvůli výsledkům auditu podá šéf resortu spravedlnosti trestní oznámení. Exministryně Eva Decroix (ODS) odmítla, že by za jejího působení došlo k trestnému činu.

Hosté Událostí, komentářů probrali představenou vládní novelu financování veřejnoprávních médií a také hovořili o chystané poslanecké novele, která by mohla být představena v pátek. Pozvání přijali místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) a předseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti František Talíř (KDU-ČSL). Ten podotkl, že vládní návrh vytváří prostor pro přímý politický tlak na veřejnoprávní média a může být začátkem konce jejich nezávislosti. Nacher oponoval, že nejde o politický tlak, který by byl jiný oproti současnému stavu, kdy lze změnou zákona výši televizních a rozhlasových poplatků upravovat. „Princip poplatků je neefektivní, protože je nyní hradí vlastně všichni. Každý, kdo má zařízení s internetem, je musí platit. Je to daň z internetu, kterou zavedla minulá vláda,“ tvrdí. „Poplatky fungují jako bariéra mezi lidmi a politiky,“ míní Talíř s tím, že systém je „složité měnit“. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.