Sněmovna ve středu pravděpodobně schválí návrh na obnovení elektronické evidence tržeb (EET) od příštího roku. Vláda si od opětovného zavedení systému, byť v upravené podobě, znovu slibuje narovnání podnikatelského prostředí. Předpokládá také dodatečné příjmy veřejných rozpočtů. Opozice přínosy zpochybňuje a zavedení EET kritizuje.
Vládní návrh na obnovu elektronické evidence tržeb tak opět čelil ve středu ve sněmovně při závěrečném schvalování opozičním výtkám. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) hájila znovuzavedení systému v upravené podobě zejména narovnáním podmínek mezi podnikateli. Očekává se, že dolní komora obnovení evidence tržeb od příštího roku schválí.
Návrh za opětovné zavedení EET dle Schillerové zrcadlí představu vlády o podnikatelském prostředí. „Prostředí, ve kterém platí stejná pravidla pro všechny,“ řekla. V nynější verzi je systém podle ní výrazně jednodušší než ten, který dopadl na část podnikatelů před deseti lety. Poukázala například na to, že se neobnoví povinnost tisknout účtenky.
„Jsme pro nástroje, které pomohou státu efektivněji vybírat daně,“ řekla za opoziční klub STAN Lucie Sedmihradská. Poslanci této frakce ale předlohu dle ní nepodpoří kvůli tomu, že přinese i různé daňové výjimky, slevy a úlevy, které podle Sedmihradské snižují očekávaný výnos EET. „Daně nemají sloužit jako nástroj pro politické dárečky,“ zdůraznila.
Evidence tržeb má podle vládních odhadů přinést do veřejných rozpočtů zhruba 14 miliard korun ročně navíc. Návrh ale také obnovuje například takzvané školkovné, snižuje daň z přidané hodnoty na nealkoholické nápoje v restauracích a osvobozuje spropitné v pohostinstvích do sedmi procent tržeb od daně z příjmů.
Jakob chtěl přesný údaj o přínosech
Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob se znovu zajímal o to, jaký problém se snaží vláda vyřešit nástrojem z roku 2016. Za deset let se podle něho změnilo podnikání, platební návyky, digitalizace státu i možnosti finanční správy. Jakob chtěl také přesný údaj o rozpočtových přínosech EET, nikoli odhady, i výpočet nákladů na systém. Pozastavoval se rovněž nad povinností evidovat také bezhotovostní platby.
Předseda lidoveckých poslanců Marian Jurečka nabádal k vyvažování povinností, které stát ukládá podnikatelům. Upozorňoval zejména na to, že zatímco před deseti lety byla většina transakcí v hotovosti, nyní jich je většina bezhotovostních. „Tímto zákonem určitě nezachráníme veřejné finance,“ řekl další z poslanců KDU-ČSL Benjamin Činčila. Lidovci podle něho souhlasí s principem EET, ale obávají se, že v navržené podobě „zatíží podnikatele byrokracií“.
„Já ten zákon považuji za špatný, ale především za zbytečný,“ řekl místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS). Finanční správa má už nyní nástroje, které může využít ke kontrole placení daní, míní. Poukazoval i na trend rostoucích bezhotovostních spotřebitelských plateb, které zanechávají elektronickou stopu a podnikatel je nemůže zapřít. EET označil za drahý informační systém, který pokryje asi 15 až 20 procent plateb spotřebitelů. Dodal, že ODS bude hlasovat proti zákonu s tím, že vadí také snaha získávat a centralizovat konkurenčně využitelné informace pod střechou státu.
Začátek parlamentních prázdnin
Po hlasování o obnově elektronické evidence tržeb by měla schůze dolní komory skončit. Poslancům začnou takzvané parlamentní prázdniny.
Sněmovna by se mohla opět sejít na konci srpna v případě, že prezident Petr Pavel vetuje novelu k veřejným rozpočtům s uvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti. Koalice očekává, že hlava státu předlohu poslancům k opětovnému posouzení vrátí.
